Po světových zeměpisných rekordech, zeměpisných rekordech České republiky a zeměpisných rekordech jednotlivých světadílů se pokusím v následující sérii článků sestavit pražská nej. Opět se budeme zabývat zeměpisnými rekordy, ale nejen jimi, zabrousíme i do historie, architektury, dopravy a dalších odvětví. První díl pojednává o přírodních poměrech Prahy, a to konkrétně o podnebí a vodstvu. Informace opět… Přečíst »
Ve třetím a posledním dílu seriálu „Pražská nej“, který se týká fyzické geografie našeho hlavního města, se podíváme na živou přírodu a její ochranu. Řeč bude o městské zeleni, rostlinstvu, živočišstvu a chráněných územích Prahy. Ochrana přírody v ČR obecně V České republice rozlišujeme dva hlavní druhy chráněných území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky (NP), chráněné… Přečíst »
V šestém díle pražských nej se podíváme na církevní stavby – kostely, kláštery, kaple apod., tedy na stavby, které většinou bývají chloubou každého města. A v Praze je v tomto směru určitě čím se chlubit. Výčet a popis pražských církevních památek by samozřejmě zabral mnoho stránek, nás však opět budou zajímat jen stavby rekordní – největší, nejstarší apod.… Přečíst »
Vzdušné vzdálenosti od Prahy Ortodroma (řecky ortos – přímý, dromos – cesta) je nejkratší vzdálenost dvou míst na zemském povrchu (je částí kružnice, která má stejný poloměr jako referenční koule – 6371 km). Referenční koule je hypotetické těleso, které se nejvíce blíží tvaru naší Země (rovníkový poloměr Země je 6,378 km, polární poloměr je 6,357 km, takže se jedná o průměrný poloměr Země). Co se nás… Přečíst »
186 schodů k nebi a opravdu zajímavá historie – to je Prašná brána ve své plné parádě. Trvalo celých 117 let než byla dokončena a ani potom se nevyhnula několika velkým přestavbám a opravám. Svůj podíl na tom měla měnící se tvář hlavního města, ale třeba i kanóny Prusů.
Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis II. (středověk – do roku 1648). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 18.díl – České Země v letech 1197-1526 – Část II. (1306-1415). Po tomto díle následuje – České země v letech 1197-1526 – část IV. (1437-1526) – Jagelonci Mistr Jan Hus Za Václava IV.… Přečíst »
Mám na mysli samozřejmě samozřejmě všemožné parkování poblíž Ruzyně. Právě tady totiž bývají k vidění ty největší faily, obvykle od aut s mimopražskými SPZ. Takže pokud se nechcete stát terčem internetových vtípků nebo rovnou nesmlouvavé policejní hlídky, podívejte se na to, jak rozhodně neparkovat!
Systém krátkodobých parkovišť před terminály letiště Václava Havla v minulosti nechvalně proslavili hlavně řidiči, kteří se po typicky českém způsobu pokusili celý systém obejít. Jejich finta s vláčkem už však dnes fungovat nebude.