Severní Evropa – Státy a Jejich Rozloha, Obyvatelsvo, Města, Ekonomika a Náboženství

Od | 12 listopadu, 2019

Obsah

Severní Evropa (11)

Do severní Evropy řadíme Island, Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko (velmi bohaté země), Litvu, Lotyšsko a Estonsko (= Pobaltí, středně bohaté země, o něco chudší než ČR, někdo je řadí do východní Evropy). Řídce zalidněné země.

V severní Evropě převažuje luteránství (jedinou výjimkou je katolická Litva). Hovoří se zde jazyky germánskými (norština, švédština, dánština, islandština, faerština), baltskými (litevština, lotyština) a ugrofinskými (finština, estonština, laponština). Většina zemí severní Evropy jsou členy EU (výjimky: Norsko a Island).

Litva (anglicky Lithuania!)

Rozloha: 65000 km2

Počet obyvatel: 3.5 milionu (CIA 2012, záporný přirozený přírůstek)

Fyzická geografie: prakticky celá země je nížinatá (nejvyšší bod země měří 294 m.n.m.). Významná řeka Němen. Kuršský záliv – leží za Kuršskou kosou (hranice Rusko-Kaliningradská oblast/Litva, přírodní památka UNESCO).

Hlavní městoVilnius (550000 obyvatel)

Další města: Kaunas (400000 obyvatel, před 2SV hlavní město Litvy, Litva byla tehdy o dost menší než dnes), Klaipeda (200000 obyvatel, mezinárodně významný přístav).

Obyvatelstvo: 79 % obyvatelstva jsou římští katolíci (4% jsou ruští pravoslavní), Litevci tvoří 84% obyvatelstva. Nejvýznamnějšími národnostními menšinami jsou Poláci (6%) a Rusové (5% – daleko nejmenší ruská menšina v Pobaltí). (údaje o obyvatelstvu – census z roku 2001).

Historie Litvy a Pobaltí: Pobaltí dlouho odolávalo christianizaci, litevský kníže Jagello se nechal pokřtít až v roce 1386. Jagellonci vládli i u nás! Polsko-litevská unie byla kdysi největším státem v Evropě. Nakonec ale obyvatelé Litvy a dalších pobaltských států podlehli mocnějším sousedům – Němcům, Švédům a Rusům. Po 1SV se pobaltské státy odtrhly od Ruska a vyhlásily nezávislost. V roce 1940 obsadil Pobaltí (na základě paktu Molotov-Ribbentrop) SSSR. Definitivně získaly pobaltské státy nezávislost v roce 1991 v souvislosti s rozpadem SSSR. V roce 2004 vstoupily všechny tři pobaltské státy do NATO i EU.

Už v roce 1939 obsadilo hitlerovské Německo Klajpedu. Litva vyhlásila nezávislost už v roce 1990, ale Gorbačov poslal do Litvy tanky, nezávislost Litvy tak byla uznána až v roce 1991.

Ekonomika Litvy – Litva je chudší než Česká republika.

Země EU v roce 2011 – HDP na hlavu (včetně Chorvatska)

 (v USD, parita kupní síly, CIA 2012)

1.Lucembursko                                  80600

2.Nizozemsko                                     42000

3.Rakousko                                         41600

4.Irsko                                                  40800

5.Švédsko                                            40700

6.Německo                                          38100

7.Belgie                                                37800

8.Dánsko                                             37000

9.Spojené království                         36500

10.Finsko                                             36000

11.Francie                                            35100

12.Španělsko                                      30500

13.Itálie                                                30500

14.Slovinsko                                       28800

15.Kypr                                                27500

16.Česká republika                          27100

17.Řecko                                             26300

18.Malta                                              25600

19.Portugalsko                                    23400

20.Slovensko                                      23300

21.Estonsko                                        20400

22.Polsko                                             20200

23.Maďarsko                                      19600

24.Litva                                              19100

25.Chorvatsko                                    18000

26.Lotyšsko                                       16800

27.Bulharsko                                      13800

28.Rumunsko                                     12500

Evropská unie-průměr                    34100

Litva nemá prakticky žádné nerostné suroviny. Půda v Litvě není příliš úrodná, pěstují se brambory a obilí, někde jsou pastviny.

Dříve vyráběla 73% elektrické energie Litvy jediná jaderná elektrárna (Ignalina, u hranic s Běloruskem) a Litva byla díky tomu vývozcem elektrické energie. Elektrárna Ignalina byla však definitivně odstavena v roce 2009. V současné době Litva neprovozuje žádné jaderné elektrárny a elektrickou energii naopak dováží.

Různé: Litva vždy vynikala v basketbale. Všechna litevská jména končí na koncovky -as, -is, -us.

Lotyšsko (anglicky Latvia!)

Rozloha: 65000 km2 (stejně jako Litva, resp. nepatrně méně)

Počet obyvatel: 2.2 milionu obyvatel (CIA 2012, výrazně záporný přirozený přírůstek!)

Fyzická geografie: nížina (nejvyšší bod země měří 312 m.n.m.). Rižský záliv, řeka Daugava (= Západní Dvina) protéká Rigou. Převládají lesy a pastviny.

Hlavní městoRiga (800000 obyvatel, největší město Pobaltí). Druhé největší město Lotyšska, Daugavpils, má jen 100000 obyvatel.

Obyvatelstvo: Lotyši 59%, Rusové 28% (! – v Rize tvoří Rusové většinu!). Dále menšiny běloruské, ukrajinské a polské. (údaje z roku 2009 dle CIA). 64% obyvatel neuvedlo žádné náboženství (!), z věřících mírně převažují luteráni (20%) nad pravoslavnými (15%). (údaje z roku 2006 dle CIA).

Ekonomika: Lotyšsko nemá prakticky žádné nerostné suroviny. Je zde poměrně významný průmysl (Riga) a rybolov.

Estonsko

Rozloha: 45000 km2 (nejmenší a nejméně lidnatá pobaltská země)

Počet obyvatel: 1.3 milionu (CIA 2012, výrazně záporný přirozený přírůstek!)

Fyzická geografie: nížina (nejvyšší bod státu měří 318 m.n.m.). Rižský a Finský záliv. Ostrov Saaremaa (a Hiiumaa), Čudské jezero (5. největší v Evropě, hranice Ruska a Estonska, spolu s Pskovským jezerem tvoří vlastně jedno jezero, estonsky se celé jezero jmenuje Peipus).

Hlavní městoTallinn (500000 obyvatel, staré hanzovní město, olympijské město – v roce 1980 se zde konaly jachtařské soutěže)

Obyvatelstvo: velmi podobné Lotyšsku – Estonci 67%, Rusové 30%. 66% obyvatelstva je bez vyznání či neuvedlo náboženství, z věřících mírně převažují luteráni (14%) nad pravoslavnými (13%). (dle CIA – údaje podle censu z roku 2000).

Ekonomika: V roce 2011 zavedlo Estonsko, jako zatím poslední země EU, euro. Estonsko nemá žádné nerostné suroviny s výjimkou hořlavých břidlic (ty se spalují v tepelných elektrárnách). Nejbohatší země Pobaltí (viz tabulka výše). Průmysl potravinářský a dřevozpracující je nejvýznamnější.

Finsko

Rozloha: 338000 km2

Počet obyvatel: 5.3 milionu obyvatel (CIA 2012)

Fyzická geografie: Finský a Botnický záliv. Souostroví Ålandy (autonomní území Finska, národnostně tam převažují Švédi). „Země tisíců jezer“ – největší je Saimaa (4. největší v Evropě), dále Oulu, Inari. Jezer je prý 60000 a pokrývají 10% finského území. Dalších 70% území pokrývají lesy. Finská jezerní plošina je nížina, na severu Finska (Laponsko) je vrchovina. Nejvyšší hora Finska Halti (či Haltiatunturi) měří 1328 m.n.m. a leží v severozápadním cípu na hranici s Norskem.

Hlavní městoHelsinky (Helsinki) – cca 1 milion obyvatel v aglomeraci (včetně měst Espoo a Vantaa). LOH 1952 – 3x zvítězil Zátopek (5 km, 10 km, maraton).

Další města: Turku, Tampere, Lahti, Rovaniemi (hlavní město Laponska – těsně pod polárním kruhem).O

Obyvatelstvo: Finové 93%, Švédi 6% (žijí hlavně na Ålandech a kolem Turku – švédsky Åbo). Laponci (Sami) tvoří jen 0.1% obyvatel! Luteráni 84%, bez vyznání 15%. Všechny údaje z roku 2006 – CIA.

Úřední jazyky: finština a švédština. Finština má 15 pádů, je to ugrofinský (uralský) jazyk (podobně jako estonština a laponština). Finsko se finsky řekne Suomi. Finsko je republika!

Historie Finska: Finsko bylo celou historií součástí Švédska a později Ruska. Nezávislost získalo teprve roku 1919. V roce 1939/1940 bylo napadeno SSSR (zimní válka) a ztratilo část území. Po 2SV bylo neutrální zemí. V roce 1995 vstoupilo do EU.

Ekonomika: Velmi bohatá země. Nemá žádné významné nerostné suroviny s výjimkou rašeliny (spaluje se v tepelných elektrárnách) a dřeva (→ významný dřevozpracující průmysl, papírenství – největší světový vývozce papíru). Nokia – mobily (na SZ od Helsinek, u Tampere, leží město Nokia). Zemědělství slabé, převažuje živočišná výroba (skot, na severu chov sobů a kožešinové zvěře).

Různé: atletika (dobří oštěpaři a běžci, hlavně dříve), lyžování (hlavně klasické), F1 (mistři světa Rosberg, Häkkinen, Räikkönen). Hudební skladatel Jean Sibelius, spisovatel Mika Waltari.

Švédsko

Rozloha450000 km2 (5. největší země Evropy, největší a nejlidnatější země severní Evropy).

Počet obyvatel9 milionů obyvatel (9.1 milionu v roce 2012 – CIA)

Fyzická geografie: Botnický záliv, Baltské moře, Øresund, Kattegat, ostrovy Gotland a Öland, jezera Vänern (3. největší jezero v Evropě, cca 5500 km2), Vättern a Mälaren. Spousta řek (švédsky älv). Skandinávské pohoří na hranici s Norskem (nejvyšší hora Švédska Kebnekaise měří 2123 m.n.m.). Povrch Švédska se svažuje směrem k Botnickému zálivu. Na jihu nížina.

Hlavní městoStockholm (cca 1.3 milionu obyvatel)

Další města: Göteborg (500000 obyvatel, 2. největší město a největší přístav), Malmö (250000 obyvatel), Uppsala (nejvýznamnější švédská univerzita).

Obyvatelstvo: Výrazně převažují Švédi. Kromě místních menšin (Fini, Laponci) je tu poměrně hodně přistěhovalců (z Jugoslávie, Turci, Řekové) díky liberální přistěhovalecké politice. Přesná čísla CIA neuvádí. 87% obyvatelstva jsou luteráni. Do roku 2000 bylo luteránství státním náboženstvím, dnes už ne.

Úřední jazyk: švédština

Historie Švédska: Po třicetileté válce bylo Švédsko, spolu s Francií, nejsilnější evropskou velmocí. Pak byli ale Švédové poraženi Rusy (Poltava 1709) a vliv Švédska upadl. V obou světových válkách bylo Švédsko neutrální zemí. Za 2SV dodávalo Švédsko Hitlerovi železnou rudu, na druhou stranu však přijímalo i uprchlíky. V roce 1995 vstoupilo (spolu s Finskem a Rakouskem) do EU. Švédsko je království (král Carl XVI. Gustaf vládne od roku 1973).

Ekonomika Švédska

Velmi bohatá země (v roce 2011 4. nejbohatší země EU po Lucembursku, Nizozemsku a Rakousku). Velmi vysoké daně, avšak vynikající sociální systém (školství, zdravotnictví). „Švédský socialismus“ byl v poslední době trochu omezen. Švédi jsou s výší daní celkově spokojeni, protože za vysoké daně dostávají kvalitní služby státu. Nejbohatší Švédi se ale stěhují kvůli daním do Monaka a dalších daňových rájů.

  • suroviny: celosvětově významná je těžba železné rudy (na severu v okolí města Kiruna), která je navíc mimořádně kvalitní. Jelikož Botnický záliv v zimě zamrzá, vozí se železná ruda po železnici do norského Narviku. Významná těžba dřeva.
  • průmysl: dřevozpracující (nábytek – IKEA, papír), hutnictví (ocel), automobily (Volvo, Scania), letadla (britsko-švédské stíhačky JAS Grippen má pronajaté naše armáda), elektronika (Sony Eriksson), zahradní technika a nástroje (Husqvarna). Významná energetika (přes 50% elektrické energie vyrábí vodní elektrárny, avšak Švédsko má i jaderné elektrárny). Stavebnictví (SKANSKA).
  • měna: švédská koruna
  • Různé: Ve Švédsku se udělují Nobelovy ceny za fyziku, chemii, lékařství a fyziologii, literaturu (vše od roku 1901) a ekonomii (od 1969). Alfred Nobel (1833-1896) vynalezl dynamit, zbohatnul na jeho výrobě a založil Nobelovu nadaci, která ceny financuje. Carl Linné – největší systematik v biologii. Švédi vynikli v tenise (Björn Borg), filmu (Greta Garbo), populární hudbě (ABBA).

Norsko

Rozloha: 324000 km2

Počet obyvatel: 4.7 milionu obyvatel (CIA 2012)

Fyzická geografie: mimořádně dlouhé a členité pobřeží, jedno z nejdelších na světě. U pobřeží Norska leží asi 50000 ostrovů. Barentsovo moře, Norské moře, Severní moře, Skagerrak, Lofoty a Vesterály, Špicberky (Svalbard, 80°s.š., souostroví spravované Norskem na základě mezinárodní smlouvy z roku 1920), Jan Mayen. Norsku také patří neobydlený Bouvetův ostrov u Antarktidy. Fjordy – Sognefjord (nejhlubší norský fjord, délka 187 km, 1308 metrů hloubka), Oslofjord. Skandinávské pohoří – nejvyšší část se jmenuje Jotunheimen, zde leží nejvyšší hora severní Evropy Galdhøpiggen (2469 m.n.m.). Řeky jsou krátké, ale prudké (nejdelší je Glomma) → spousta hydroelektráren.

Hlavní městoOslo (900000 obyvatel) – podivná radnice.

Další města: Bergen, Stavanger (na jih od Bergenu), Trondheim (velká katedrála), Narvik (významný přístav, vývoz železné rudy), Longyearbyen (hlavní město Špicberk), Lillehammer (ZOH 1994).

Obyvatelstvo: Norové 94% (včetně asi 60000 Laponců), luteráni 86%.

Úřední jazyky: bokmål, nynorsk (dvě verze spisovné norštiny)

Historie Norska: Norští Vikingové byli skvělí námořníci, osídlili Island, Grónsko a dočasně Severní Ameriku. Většinu historie bylo Norsko součástí Dánska, později (po roce 1814) spojeno se Švédskem, nezávislost získalo až roku 1905. Za 2SV obsazeno Německem (velké boje u Narviku). Po 2SV se stalo členem NATO (sousedí s Ruskem), v referendech (1972, 1994) ale 2x odmítli vstup do EU. Norsko je království (král Harald V. od roku 1991).

Ekonomika Norska – Jedna z nejbohatších zemí světa (3. nejbohatší země Evropy po Lichtenštejnsku a Lucembursku). Ropa (2010 – 14. na světě v produkci, těží zhruba tolik, jako celá EU dohromady), zemní plyn (6. místo na světě). Významná výroba hliníku – Norsko vůbec netěží bauxit, dováží ho a využívá při výrobě hliníku levné elektrické energie z vodních elektráren. Přes Narvik se vyváží švédská železná ruda. Významný rybolov, potravinářství (Knorr), dřevozpracující průmysl.

  • Měna: norská koruna.
  • Různé: kolébka klasického lyžování (běhy i skoky – Telemark). Malíř Edvard Munch, skladatel Edvard Grieg, polárníci Roald Amundsen (1872-1928), Fridtjof Nansen, badatel Thor Heyerdahl. V Oslu se udělují Nobelovy ceny míru.

Další zajímavé informace o Norsku viz cestopisy – Putování po Norsku

Dánsko

Rozloha: 43000 km2

Počet obyvatel: 5.5 milionu obyvatel (CIA 2012)

Fyzická geografie: dvě části – Jutský poloostrov a ostrovy – Sjælland (největší, leží na něm Kodaň) dále Fyn, Bornholm – daleko na východě. Strategická poloha – úžiny Øresund, Kattegat, Skagerrak, Severní moře. Celé Dánsko je nížina (nejvyšší bod země 171 m.n.m.).

Hlavní městoKodaň (København) – 1.2 milionu obyvatel

Další města: Århus (největší na pevnině, přes 200000 obyvatel), Odense (ostrov Fyn, 150000 obyvatel).

Obyvatelstvo: převažují Dánové (asi 95%) a luteráni (95%). Malá německá menšina u hranic s Německem, přistěhovalci (Turci, Íránci – je tu 2% muslimů).

Úřední jazyk: dánština

Historie Dánska: Dánsko bylo dlouho velmocí. V 11. století Dánové dočasně sjednotili Dánsko, Norsko a Anglii, ve 14.-16. století pak trvalo spojení Dánska, Švédska, Norska a Finska pod nadvládou Dánska – Kalmarská unie. Kalmarská unie vznikla na sněmu v Kalmaru roku 1397, trvala 1397-1523. Personální unie, ale měli i společnou zahraniční politiku. Trvala do roku 1523, kdy švédský král Gustav I. Vassa porazil Dány a vystoupil z unie.

 Státní zřízení: Dánsko je království, královna Markéta (Margrethe) II. vládne od roku 1972.

Zámořská území Dánska – Grónsko a Faerské ostrovy. Grónsko i Faerské ostrovy mají vlastní vládu, parlament a vlajku, nejsou však přímou součástí Dánska (CIA je řadí zvlášť) a nejsou členy EU! Faerské ostrovy nikdy nebyly členem ES ani EU, Grónsko bylo členem ES, ale v roce 1985 z něj vystoupilo.

  1. Grónsko – 2.17 mil. km2 (12. největší země světa, z toho zaledněno je 1.76 mil. km2 – 81% území), 58000 obyvatel (2012 – CIA). Hlavní město: Nuuk (Godthåb – 15000 obyvatel). Leží v Severní Americe. Samosprávné zámořské území Dánska. 89% obyvatel jsou Inuité (Eskymáci), 11% Dánové a ostatní. Úřední jazyky: grónština (jazyk Inuitů), dánština. Národním svátkem je 21. červen (nejdelší den).
  2. Faerské ostrovy – 1393 km2, 49000 obyvatel (CIA – 2012). Leží mezi Skotskem, Islandem a Norskem. Hlavní město: Tórshavn (Thorshavn). Samosprávné zámořské území Dánska (jako Grónsko). Úřední jazyky: faerština (odvozená od staré norštiny) a dánština. Mají vlastní fotbalovou reprezentaci.

Ekonomika Dánska: Bohatá země, nejvyšší platy v Evropě. Těží se ropa a zemní plyn v Severním moři (ne moc, ale třeba ropy těží víc než Rumunsko). Významné zemědělství – v zemědělství pracuje jen 2.6% obyvatelstva, ale zemědělská půda tvoří dvě třetiny rozlohy Dánska (orná půda i pastviny). Převažuje živočišná výroba – maso, mléko, pěstují se hlavně pícniny (pro dobytek) → významný potravinářský průmysl (pivo Carlsberg).

Různé: Lego, Hans Christian Andersen, Tycho Brahe, Niels Bohr.

Island

Rozloha: 103000 km2 (2. největší ostrov v Evropě)

Počet obyvatel: 313000 → daleko nejmenší hustota zalidnění v Evropě a jedna z nejnižších na světě.

Fyzická geografie: Atlantský oceán, Grónské moře (ze severu), Dánský průliv (hranice Severní Amerika/Evropa), činné sopky (Hekla, geotermální energie), krátké řeky s prudkým spádem a mnoha vodopády, ledovce (Vatnajökull – jeden z největších ledovců v Evropě), prakticky žádné lesy.

Hlavní městoReykjavík (v aglomeraci 200000 obyvatel, víc než polovina obyvatelstva Islandu, nejsevernější hlavní město světa).

Obyvatelstvo: Islanďané 94%, cizinci (6%). Luteráni 81%.

Úřední jazyk: islandština

Historie: Island má nejstarší parlament na světě (sešel se už roku 930, ale nezasedal od té doby nepřetržitě, nepřetržitý rekord drží ostrov Man, kde parlament zasedá nepřetržitě od roku 979). Island byl osídlen z Norska. Islanďané objevili Severní Ameriku (Erik Rudý, Leiff Eriksson). Nezávislost na Dánsku získal Island až v roce 1944.

Ekonomika Islandu: bohatá země, která však v roce 2008 prošla obrovskou ekonomickou krizí. Pořád je na tom ale ekonomicky daleko lépe než ČR a v roce 2011 měl Island HDP na hlavu na úrovni Německa.Nejvýznamnější položkou vývozu jsou ryby. Chovají se i skot a ovce. Zajímavé je skleníkové zemědělství – využívá se dlouhá doba slunečního svitu a vytápění geotermální energií, pěstují se tu i banány! Suroviny nemá Island žádné, ale vyrábí docela dost hliníku z dováženého bauxitu (stejně jako Norsko využívá k jeho výrobě levné elektrické energie z vodních elektráren). Island nemá železnice. Je členem NATO, ale nemá armádu (byly tu americké základny, ale v roce 2006 Američané odešli a islandský vzdušný prostor chrání norské letectvo).

Různé: ságy (literatura). Všechna islandská jména končí na -sson a -dottir (a syn se jmenuje jinak než otec…).

Poslední aktualizace: 13.11.2018

3 thoughts on “Severní Evropa – Státy a Jejich Rozloha, Obyvatelsvo, Města, Ekonomika a Náboženství

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *