Obsah
Ve výčtu brněnských památek jistě nesmí chybět jedna z nejvýznamnějších, která je zapsaná také na seznamu UNESCO, což z ní dělá unikátní místo. Topu památkou je vila Tugendhat, která patří mezi jedny z nejunikátnějších staveb funkcionalistické architektury. K této stavbě se váže mnoho unikátů jak architektonických, tak historických. Pojďme si je postupně mapovat.
Dokončena byla v roce 1930
Greta a Fritz Tugendhatovi byli židovského původu a stavbu této vily si objednali v roce 1928, A to u známého německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, pro kterého se vila Tugendhat stala životním dílem. Vila se začala stavě v roce 1929 a o rok později, tedy v roce 1930 byla dokončena. K samotné stavbě se váže také rodinný příběh. Otec Grety Tugendhatové své dceři věnoval pozemek v současné čísti Černá Pole jako svatební dar a samotnou stavbu jejího domova také sám financoval.
Unikátní onyxová stěna
Jedním z hlavních unikátů vily je rozhodně i její onyxová stěna. Už samotné rozvržení daného prostoru bylo velmi nadčasové, jelikož vila měla otevřené dispozice, které jsou trendem současné architektury. Vzájemně na sebe navazovala obytná část, jídelna a také pracovní část. Optické oddělení se staral jeden z hlavních unikátů, kterým je onyxová stěna. Ta dokáže propouštěn sluneční paprsky pod různými úhly, což způsobuje změny barev samotné stěny. Tento unikát byl také draze zaplacen, jelikož v té době stála 250 000 prvorepublikových korun. Orientačním přepočtem můžeme zjistit, že dnes by daná stěna měla hodnotu zhruba 2,5 milionu.
Silné skleněné tabule
Další nadčasový prvek, pro který je vila Tugendhat tak unikátní, jsou skleněné tabule v její přední části. I ty se stávají trendem současné architektury u celé řady rodinných domů. Celkem má vila ve své čelní části 7 velkých skleněných tabulí. Každý z nich je vyrobena z průzračného skla, jehož síla je téměř 1 centimetr. Dvě tabule bylo možné zapouštět přímo do podlahy, o což se starala dvojice motorů. Opět připomeňme souvislost s trendem současných domovů a vstupů na terasy.
Gestapo, později Rudá armáda
Historie byla pro rodinu Tugendhatových krutá. Vilu museli opustit v roce 1938. Následně byl jejich domova obýván gestapem. Dle dochovaných záznamů se vila stala majetkem Velkoněmecké říše. Zatímco Němci určitým způsobem dokázali ocenit unikáty a kvalitu této stavby, o Rudé armádě se toto říci nedalo. Ta obsadila vilu v roce 1945 a posloužila jí jako bydliště pro jízdu. Tedy vojáky, včetně jejich koní.
Devastace vily
K té docházelo víceméně průběžně. První velký zásah byl spojený s náletem na Brno, během kterého došlo k rozbití všech skleněných tabulí. Následně vilu devastovali ruští vojáci, kteří neměli k danému majetku žádnou úctu a například exotické dřevo používali k běžnému topení.
Další devastace vily byly spojena hlavně s tím, že nebyla doceněna jako unikátní architektonické dílo. V roce 1950 sloužila jako škola taneční gymnastiky a rytmiky. Poté se do ní jezdily léčit děti s vadami páteře, v rámci čehož ji využíval Státní ústav léčebného tělocviku. Až v šedesátých letech došlo k uvědomění-si, o jak významnou památku se jedná.
Rekonstrukce proběhla v 80. letech
V roce 1969 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. I díky tomu započala v osmdesátých letech významná rekonstrukce, která měla za cíl dát vile původní podobu. Restaurátorské práce, jak je známe dnes, však byly v samotném počátku, což také odpovídalo použitým materiálům a prvkům, nebo stavebním postupům. Vila Tugendhat sice získala zpět svůj původní vzhled, ale ne svou reálnou dobově správnou historickou podobu. Od 1. července 1994 je zpřístupněná jako památník moderní architektury.