Následující výčet je jen jakýmsi průřezem rekordy  živé přírody, protože pokud bych chtěl zdokumentovat všechny rekordy v této oblasti, musel bych si na to založit speciální server jenom o biologii. Údaje se opět velmi liší a přesně zdokumentovaných případů, kdy někdo nějakého živočicha či rostlinu přesně změřil, zvážil apod. a ještě to věrohodně zaznamenal, je kupodivu hodně málo. I tento článek bude postupně rozšiřován a aktualizován.

1 Živočichové

Největší a nejtěžší živočich

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) neboli modrá velryba (anglicky Blue Whale). Nejdelší zjištěný jedinec měřil 33,58 metru a rekordní váha (u těhotné samice) byla 190 tun. Denně spotřebuje plejtvák obrovský 1,5 milionu kalorií potravy, což odpovídá 3-4 tunám živé potravy.

Největší mozek (+ nejhlouběji se potápějící savec)

Největší mozek má vorvaň (Physeter catodon, anglicky Sperm whale).  Váží v průměru 7 kilogramů. Vorvaň je zároveň největším ozubeným tvorem na světě (má opravdové zuby a nikoliv kostice) a má rovněž nejsilnější kůži ze všech známých živočichů – na zádech a na hlavě asi 36 cm (bez podkožního tuku!). Vorvaň se živí velkými krakaticemi a chobotnicemi, pro které je schopen se potopit až do hloubky 3000 metrů! V roce 1969 byl uloven u jihoafrického Durbanu samec vorvaně, který se vynořil z vody po 1 hodině a 52 minutách! Tento vorvaň měl v žaludku dva malé žraloky rodu Scymnodon, kteří žijí pouze u oceánského dna právě v hloubce kolem 3000 metrů.

Nejtěžší suchozemský živočich

Slon africký (Loxodonta africana).Nejtěžší známý exemplář byl samec, zastřelený v Angole v roce 1974. Vážil 12,272 kg, na délku měřil 10.6 metru a  v kohoutku měřil 4.2 metru.

Nejvyšší suchozemský savec

Nejvyšší suchozemský savec je žirafa (Giraffa camelopardalis), dosahující výšky kolem 6 metrů. Přestože má žirafa tak dlouhý krk, i ona má pouze sedm krčních obratlů!

 Nejjedovatější živočich

Za nejjedovatějšího živočicha je v současnosti pokládána medúza čtyřhranka smrtelná (Fleckerova) (Chironex fleckeri, anglicky Box jellyfish), žijící v Tichém oceánu u pobřeží Austrálie. Má zvon veliký 20-30 centimetrů a ramena dlouhá dva až tři metry. Mimořádně bolestivá smrt obvykle nastává 15 sekund až 3 minuty od požahání. Čtyřhranka má na svědomí okolo 100 mrtvých ročně (zejména v Austrálii, Indonésii a na Filipínách).

Největší šelma

Největší šelmou (řád Carnivora) je rypouš sloní (Mirounga leonina, anglicky Elephant Seal) z čeledi Phocidae. Rekordní jedinec vážil 5,000 kg a měřil na délku 6,9 metru.

Největší suchozemská šelma

Největšími suchozemskými šelmami jsou medvěd lední (Ursus maritimus) a medvěd hnědý (Ursus arctos – konkrétně největší poddruh medvěda hnědého medvěd kodiak – Ursus arctos middendorfi), oba z čeledi Ursidae (medvědovití). Jedinci obou těchto druhů mohou vážit až jednu tunu, dosáhnout délky 3 metry a výšky 1,5 metru v kohoutku.

  

Savec s nejdelší dobou březosti

Slon africký (Loxodonta africana). Samice je v průměru březí 660 dní.

Nejrychlejší suchozemský savec

Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus). Na krátkou vzdálenost (maximálně 400 metrů) dokáže vyvinout rychlost až 112 km/h. (jiné prameny udávají až 120 km/h, některé naopak jen kolem 100 km/h).

Největší netopýr

Největším netopýrem je druh Acerodon jubatus. Váží až 1,5 kg, je až 55 cm dlouhý a má rozpětí křídel až 1,8 metru.

Největší lichokopytník

Největším lichokopytníkem (řád Perissodactyla) je nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum), též zvaný bílý nosorožec. Největší jedinci váží až 3,600 kg, dosahují délky 4.7 metru a výšky 2 metrů.

Největší antilopa

Největší antilopou je antilopa losí (Taurotragus oryx). Samci vážit až 950 kg a měřit na výšku v kohoutku až 180 cm.

Největší primát

Největším „opičákem“ (řád primáti – Primates) je gorila východní (Gorilla beringei graueri). Samec tohoto pddruhu gorily horské může ve volné přírodě dosáhnout váhy až 225 kg a výšky 1,83 metru, v zajetí však může dosáhnout ještě větších rozměrů.

Největší hlodavec

Největším hlodavcem (řád hlodavci – Rodentia) je jihoamerická kapybara mokřadní (Hydrochaeris hydrochaeris). Může dosáhnout hmotnosti až 80 kg, délky 1,5 metru a výšky 90 cm.

Největší pták (+ nejrychlejší ptačí běžec)

Pštros dvouprstý (Struthio camelus). Žije v Africe.Může dosáhnout výšky až 2.7 metru a hmotnosti 156 kg. Pštrosí vejce mohou vážit až 1.4 kg a jsou největšími ptačími vejci vůbec. Pštrosi jsou také nejlepšími běžci mezi ptáky – dokážou běžet rychlostí až 70 km/h.

 

Nejrychlejší pták (rychlost letu)

Nejrychlejším ptákem světa  je sokol stěhovavý (Falco peregrinus), dosahující  rychlosti při letu střemhlav až 250 km/h. 

Pták s největším rozpětím křídel

Největší rozpětí křídel  má albatros stěhovavý (Diomedea exulans)  – až  4,25 m. Díky tomu mohou tito ptáci urazit až 900 km za den.

Živočich s nejdelší pravidelnou migrační trasou

Nejdelší pravidelnou migrační trasu ze všech živočichů má rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea). Tento pták se každý rok se pravidelně stěhuje od severního polárního kruhu do Antarktidy. Letí tak po trase dlouhé celých 19,000 kilometrů, což je téměř přesně polovina zeměkoule.

Pták s nejdelším doletem (jednorázově)

Pták, který dokáže uletět nejdelší vzdálenost nonstop, je břehouš rudý (Limosa lapponica). Doletí celých 11,500 kilometrů z Aljašky až na Nový Zéland.

Nejvýše létající pták

Nejvýše létající pták je husa tibetská (Anser indicus). Při svých tazích dokáže přelétnout Himálaj a dosahuje nadmořské výšky přes 9,000 metrů.

Největší obojživelník

Největším obojživelníkem (třída – obojživelníci – Amphybia) je velemlok čínský (Andrias davidianus). Největší jedinec měřil 1,83 metru a vážil 64 kg.

Největší žába

Africká žába veleskokan goliáší (Conrauea goliath) dosahuje hmotnosti až 3,8 kg a délky 35 cm.

Nejjedovatější žába

Nejjedovatější žábou je pralesnička strašná (Phyllobates terribilis). Tato pestrá žlutá žabka, žijící v deštném pralese v Kolumbii, měří maximálně 50 mm (samci jsou menší než samice). Žije převážně na zemi a v podrostu. Dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by dokázalo usmrtit až dvacet tisíc myší nebo 8-10 lidí (jiný zdroj uvádí až 20 lidí). Silný kožní neurotoxin je dodnes indiány využíván na napouštění hrotů do foukaček.

Největší paryba

Největší paryba (třída – paryby – Chondrichthyes) je žralok velrybí (Rhincodon typus). Nejdelší zaznamenaný jedinec měřil 12.65 metru, jedinec s rekordní hmotností pak vážil přes 36 tun.

Největší plaz (hmotnost)

Největším plazem (třída plazi – Reptilia (co se týče hmotnosti, nikoli délky!) je krokodýl mořský(Crocodylus porosus), též zvaný slanovodní krokodýl.  Největší spolehlivě zaznamenaný jedinec měl odhadovanou délku 6.3 metru a vážil asi 1200 kg (odhad podle délky kůže, která měla 6.1 metru a po smrti krokodýla se trochu „zdrcne“). Bylo popsáno i mnoho delších jedinců, žádný z nich však nebyl spolehlivě změřen. Je však pravděpodobné, že tito krokodýli mohou dosáhnout délky kolem 7 metrů.  Slanovodní krokodýli žijí v Austrálii, Indonésii, na Filipínách i na pobřeží jihovýchodní Asie. Jsou vynikající plavci a dokážou v moři uplavat (s pomocí mořských proudů) až 1000 kilometrů, vyskytují se ale i na souši (spousty jich žije například v Austrálii v Severním teritoriu). Jejich kořistí se stávají i lidé. Krokodýli mořští usmrtí nejvíce lidí ze všech krokodýlů a to asi 300 lidí ročně.

Největší želva

Největším žijícím druhem želvy je mořská želva kožatka velká (Dermochelys coriacea, anglicky Leatherback turtle). Běžně dorůstá délky 2 metrů a hmotnosti nejméně 450 kilogramů. Dosud největší spolehlivě změřený jedinec byl nalezen v roce 1988 mrtvý na pláži Harlech v Gwyneddu ve Velké Británii. Byl to samec, který měřil 291 cm od hlavy po špičku ocasu, délka jeho krunýře byla 256 cm a vážil 961 kilogramů.

Největší sladkovodní želva

Největší sladkovodní želvou na světě je kajmanka supí (Macrochelys temminckii) z jihovýchodu USA. Samci jsou mnohem větší než samice a mohou dosáhnout celkové délky až 90 cm a hmotnosti kolem 100kg.

Největší suchozemská želva

Největšími žijícími druhy suchozemských želv jsou želva obrovská (Geochelone gigantea) z atolu Aldabra, což je skupina čtyř ostrovů v souostroví Seychely (existuje i několik populací introdukovaných na další ostrovy v západním Indickém oceánu, například na Zanzibaru) a želva sloní (Geochelone elephantopus), která žije na hrstce ostrovů v souostroví Galapágy (Ekvádor) v Tichém oceánu. Běžně dosahovaná průměrná velikost některých poddruhů želv sloních je větší než u želvy obrovské z Aldabry (délka krunýře 1,22m a hmotnost 270kg proti 1,05m a 100-200kg). Největším známým žijícím exemplářem je galapážská želva sloní pojmenovaná Goliath, chovaná od roku 1968 v Life Fellow-ship Bird Sanctuary v Sessneru na Floridě. Měří 1,36m, je 1,02 m široká, 68,5cm vysoká a váží 385,1 kg a stále ještě roste.

Nejmenší želva

Nejmenším druhem želvy je želva klapavka smrdutá (Sternotherus odoratus). Žije na území od jižní Kanady po severní Mexiko. V dospělosti má délku krunýře jen 7,62 cm a váží 227 g. V případě ohrožení vylučuje z pižmových žláz pronikavě páchnoucí sekret.

Nejstarší želva

Nejvyšší ověřené stáří u želv a současně i nejvyšší ověřené stáří u suchozemských živočichů je přes 152 let – toto stáří je doložené u samce želvy Geochelone sumeirei. V roce 1799 přivezl francouzský badatel Marion de Fresne na Mauritius pět těchto želv. Byly umístěny v hlavním městě ostrova ve vojenské pevnosti v Port Louis. Když se v roce 1810 Mauritia zmocnili Britové, byly jim francouzskými oddíly, které se vzdaly, želvy spolu s ostrovem oficiálně předány. Poslední želva, která z pěti přežila, se stala miláčkem Britů. V roce 1908 oslepla a v roce 1918 byla náhodně zabita, když se dostala do palby. Protože byla v době odchytu již dospělá, mohla být stará téměř 200 let, i když odhady jdoucí za hranici 152 let jsou pouhou spekulací. . Byl to poslední přežívající jedinec tohoto druhu, který tedy  oficiálně vyhynul v roce 1918. Existuje ovšem mnoho nepotvrzených zpráv o želvách, které prý žily 200 a více let.

Nejrychlejší želva

Nejrychlejšími želvami jsou mořské želvy (čeledi Cheloniidae a Dermochelyidae). Nejvyšší zaznamenanou rychlostí plaza ve vodě je 35 km/h, kterou vyvinula kožatka velká (Dermochelys coriacea).

Nejdelší želví migrace

Mořské želvy (čeledi Cheloniidae a Dermochelyidae) jsou proslavené svými podivuhodnými migracemi mezi místy na moři, kde se živí, a mezi plážemi, kde kladou vejce. Obě místa dělí tisíce kilometrů. Rekordmanem je kožatka velká (Dermochelys coriacea), označená na pláži v Surinamu, která byla objevena na druhé straně Atlantiku – celých 6 800 kilometrů daleko.

Nejhlubší želví potopení

V květnu 1987 Dr. Scott Eckert oznámil, že se kožatka velká (Dermochelys coriacea) potopila s vysílačkou registrující tlak u Panenských ostrovů v karibské oblasti do hloubky 1,200 metrů. Tvrdí se však, že se kožatky dokážou potopit i do hloubky větší než 1 500 m, aby zde mohly lovit velká hejna medúz, které tvoří její hlavní potravu.

Největší želví snůška vajec

Všechny želvy kladou vejce. Největší snůšky kladou mořské želvy čeledi Cheloniidae a Dermochelyidae. Snůšky obsahují od 70 až po více než 180 vajec. Ta jsou kladena v opakovaných snůškách v intervalech 9-30 dní. Absolutní rekord vajec v jedné snůšce drží kareta pravá (Eretmochelys imbricata, anglicky Hawksbill turtle), která klade vejce na ostrově Cousin na Seychellách. Ve snůšce naklade až 242 vajec.

Nejdelší had

Na titul nejdelšího hada mohou reálně pomýšlet dva druhy – anakonda a krajta. Zatím nejdelší rekordní délky (ověřené odborníky) dosáhla krajta mřížkovaná (Python reticulatus), zabitá roku 1912 na ostrově Sulawesi (Celebes). Měřila 9,76 metru. Zoologická společnost v New Yorku vypsala již před mnoha lety odměnu 5000 USD tomu, kdo přinese hada delšího než 10 metrů. Zatím se však nikdo takový nepřihlásil.

Nejtěžší had

Zatímco na pomyslné prvenství o nejdelšího hada mohou aspirovat anakonda i krajta (zatím vede krajta – viz výše), nejtěžším hadem je jednoznačně anakonda velká (Eunectes murinus). Zatím nejtěžší ulovený exemplář vážil 227 kg (délka tohoto jedince byla 9,15 metru).

Nejdelší jedovatý had

Rekord drží kobra královská (Ophiophagus hannah), která žije v jihovýchodní Asii. Exemplář, chovaný v londýnské zoo, dosáhl v roce 1930 délky 5,71 metru. Vážil téměř 12 kilogramů.

Nejstarší had

Nejvyššího prokázaného věku se dožil hroznýš královský (Boa constrictor). Samec „Pepek“, chovaný v ZOO ve Philadelphii (USA), uhynul v roce 1977 ve věku 40 let, 3 měsíce a 14 dní.

Nejjedovatější had

Nejjedovatějším suchozemským hadem je australská pakobra druhu Parademansia microlepidota. Žije  v řídce obydlených oblastech jihozápadního Queenslandu a její jed je až 4x účinnější než jed taipana (Oxyuranus scutellatus), který se rovněž někdy uvádí jako nejjedovatější had. Obávaná mamba černá (Dendroaspis polylepis) je v žebříčku jedovatosti až asi na pátém místě. Nejjedovatějším mořským hadem je pravděpodobně vodnář Belcherův (Hydropsis belcheri).

Nejrychlejší had

Mamba černá (Dendroaspis polylepsis), žijící v Africe, vyvine na krátkou vzdálenost rychlost 14-19 km/h. Nejrychlejším vodním hadem je vodnář dvoubarevný (Pelamis platurus), který dokáže plavat rychlostí až 16 km/h.

  

Hadí rekord v plavání

Všichni hadi bez výjimky umí plavat. Nejlepším prokázaným plavcem mezi suchozemskými hady je hroznýš královský (Boa constrictor). Jednomu exempláři se podařilo doplavat z jihoamerické pevniny až na ostrov Svatý Vincent, což je vzdálenost kolem 320 km. Mořští hadi plavou pořád, takže jsou samozřejmě jaksi „mimo soutěž“.

Hadí rekord v hladovění

Jak známo, hadi vydrží opravdu dlouho bez potravy. Krajta mřížkovaná v pražské zoo například nepřijímala potravu 270 dní a přitom ztratila jen 12% své hmotnosti. Světový rekord ovšem drží jiný jedinec krajty mřížkované (Python reticulatus). Jeden jeho exemplář nepřijímal potravu 910 dní! Je ovšem pravda, že pak umřel hlady. Během hladovění také zhubnul z původních 75 kilogramů na 27 kg.

Nejdelší žížala

Nejdelší známý druh žížaly na světě je Microchaetus rappi z Jižní Afriky. Přibližně v roce 1937 byl v Transvaalu nalezen exemplář dlouhý 6,7 m, byl-li přirozeně natažený, a v průměru byl 20 mm široký.

Největší medúza

Největší medúzou je talířovka obrovská (Cyanea capillata arctica) ze severozápadního Atlantiku. Jedna taková medúza, vylovená v Massachusettské zátoce, měla průměr zvonu 2,28 m a její žahavá vlákna byla 36,5 m dlouhá.

Největší hejna ryb

Největší hejna ryb vytváří koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus), jejíž hejna čítají na 500 miliard jedinců.

Nejrychlejší ryba

Nejrychlejší rybou je mečoun (Xiphias gladius),  dosahující rychlosti až 90 km/h.

Nejmenší ryba

Na Sumatře a Jávě nedávno vědci objevili rybu, která v dospělosti měří necelých osm milimetrů! Ryba s latinským názvem Paedocypris žije v močálech a rašeliništích a živí se výhradně planktonem.

Největší hmyz

Jednoznačně nejdelším hmyzem, co se týče délky, jsou pakobylky z řádu strašilek. Rekordní samice druhu Pharnacia serratipes dosáhla délky 55,5 cm(od chodidla prvního páru nohou po chodidla třetího páru nohou).

Nejdéle žijící dospělý hmyz

Nejvyššího zaznamenaného věku se v zajetí dožila královna mravence obecného (Lasius niger) – 28 a tři čtvrtě roku. Mravenec obecný je nejběžnější druh mravence v České republice. Vida, i u nás žije něco rekordního!

 Největší brouk

Obrovský brouk z čeledi tesaříkovitých Titanus giganteus žijící v Jižní Americe je všeobecně považován za největšího brouka světa. Spolehlivě doložená délka u největšího jedince je 16,7 cm, maximálně se udává až 22 cm (není průkazně doloženo). Dalším možným kandidátem je Herkules antilský (Dynastes hercules), který dorůstá až 19 cm, avšak až polovinu délky jeho těla tvoří dlouhý a úzký roh.

Největší motýl

Největším motýlem světa (co se týče rozpětí křídel) je Thysania agrippina z čeledi můrovitých (Noctuidae). Rozpětí křídel má až 30 cm.

Nejdelší hmyzí migrace

Hejno sarančí pustinných (Schistocerca gregaria)přeletělo jednorázově v roce 1988 z Afriku do Karibiku vzdálenost 4,500 kilometrů. Pomohly jim v tom samozřejmě příznivé vzdušné proudy, ale i tak…

Nejdelší pravidelná hmyzí migrace

Případ výše uvedených sarančat byl ojedinělý. Ale severoamerický motýl danaus stěhovavý (Danaus plexippus) z čeledě babočkovitých létá z jižní Kanady do středního Mexika pravidelně každý rok! Tuto 4000 kilometrů dlouhou vzdálenost urazí motýli za 75 dní. Přestože motýli urazí denně i více než 70 kilometrů, nestačí na cestu z Kanady do Mexika a zpět jeden motýlí život. Na původní stanoviště na pomezí USA a Kanady se vrací až třetí nebo čtvrtá generace motýla.

Největší pavouk

Největším pavoukem světa je obří sklípkan Theraphosa blondi. Váží až 250 gramů, velikost těla dosahuje 12 cm a rozpětí nohou až 30 cm. Řadí se do čeledi sklípkanovití (Theraphosidae) a žije v Jižní Americe (Venezuela, Brazílie, Guayana).

Největší krab

Největším krabem světa je velekrab japonský(Macrocheira kaempferi). Váží až 20 kg, tělo je až 60 cm dlouhé. Jeho rozpětí nohou může dosáhnout až 4 metry!

Největší hlavonožec

Největší hlavonožec je krakatice obrovská (Architeuthis dux, anglicky Giant squid) – dorůstá délky až 30 metrů.

Největší mlž

Největším mlžem je zéva obrovská (Tridacna giga). Váží až 300 kg a měří až 1,5 metru.

Největší jednobuněčný organismus

Největším jednobuněčným organismem je améba Gromia sphaerica. Byla objevena v roce 2008 v Arabském moři, v hloubce necelých 1200 metrů. Největší jedinci tohoto prvoka mohou dosahovat až 38 milimetrů v průměru.

2 Rostliny

Největší strom (objem)

Největším stromem na světě, co se týče objemu, je sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum). Nejobjemnější z nich, Generál Sherman, má objem 1,487 m³. Roste v NP Sequoia v Kalifornii, je 84 metrů vysoký, u země má průměr kmene téměř 9 metrů a jeho stáří se odhaduje na 2,200 let. Ještě větší výšky než sekvojovec obrovský dosahuje jeho příbuzný, sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens). Nejvyšší sekvoj měří 115 metrů (viz níže), avšak má užší kmen a nedosahuje tedy tak velikého objemu jako sekvojovec obrovský.

 Nejvyšší strom

Nejvyšší strom světa byl změřen v roce 2006. Je jím sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens). Nejvyšší exemplář, který jeho „objevitelé“ pojmenovali Hyperion, měří přesně 115.54 metru. Výška byla měřena pomocí nejmodernější techniky (laserovým paprskem) i pomocí jednoduché „předpotopní“ metody – vědci vylezli až na vrcholek stromu a poté spustili dolů sklolaminátovou pásku. Nejvyšší sekvoj roste v NP Redwood v severní Kalifornii.

Nejstarší strom

Zatím nejstarší strom světa je smrk, který byl objeven v roce 2008 v západním Švédsku(kraj Dalarna) poblíž norských hranic. Radiokarbonovým datováním u něho byla naměřeno stáří 8,000 let! Další smrky v jeho sousedství jsou pak staré 4,800 – 5,500 let. Kmeny těchto smrků jsou staré pouze několik set let, avšak kořeny nejstaršího z nich jsou právě 8,000 let staré. Starý kmínek smrku vždy po určité době odumřel a byl nahrazen novým. Za nejstarší známé stromy byly dosud považovány borovice ve White Mountains v Kalifornii, staré přibližně 4 700 let. To je také zapsáno v Guinnessově knize rekordů.

Nejvzácnější strom

Dendroseris neriifolia. V přírodě existuje jen jediný vzrostlý exemplář, který roste na chilském  ostrově Robinson Crusoe v Tichém oceánu. Z tohoto jedince byly získány odnože, kterých je na ostrově vysazeno několik, jelikož Chilané se snaží tento druh zachránit.

Nejtěžší dřevo

Ne z každého dřeva byste si mohli postavit vor. Dřevo stromu piranitera je 1,5x těžší než voda. Piranitera roste v Guayaně.

Nejlehčí dřevo

Naopak nejlehčí dřevo má ambač. Tento nevysoký strom roste v tropické Africe a jeho dřevo je 5x lehčí než korek (hustota jeho dřeva je 44 kg/m³).

Největší kapradina

Největší stromovitá kapradina Alsophila excelsa, rostoucí v jižním Tichomoří, dosahuje výšky až 18 metrů.

Nejrychleji a nejpomaleji rostoucí rostlina

Nejrychleji ze všech rostlin roste bambus (známe celkem 100 rodů a 600 druhů bambusu). Roste rychlostí až jeden metr za 24 hodin. Některá bambusová stébla rostou zpočátku rychlostí až 1 mm za minutu, přičemž klíčící výhonky slyšitelně praskají. V tomto případě opravdu můžete doslova „slyšet trávu růst“! Naopak nejpomaleji rostou některé druhy lišejníků – 1 mm za rok.

Největší květina (průměr květu)

Rafflesia Arnoldova (Rafflesia arnoldii). Má jediný květ, který váží až 11 kilogramů a dosahuje průměru kolem jednoho metru. Vyskytuje se v deštných pralesích Indonésie na ostrově Sumatra. Jedná se o parazitickou rostlinu. Okvětní listy této květiny vydávají smrdutý zápach připomínající hnijící maso, který přitahuje hmyz.

Největší květenství

Palma stínidlová (Corypha umbraculifera), rostoucí v Indii, vytváří květenství v průměru dlouhé 14 metrů a široké 12 metrů. Skládá se z asi 100,000 květů.

Největší semena

Největší semena má palma seychelská (Lodoicea seychellarum). Její plody, zvané coco-de-mer („necudné ořechy“ – svým tvarem připomínají totiž dámský zadeček a svůdný klín), mohou vážit až 20 kg. Tyto palmy rostou pouze na ostrově Praslin v počtu cca 5000 exemplářů.

Největší plod

V USA se podařilo v roce 2002 vypěstovat tykevvážící 608 kilogramů! Pravděpodobně se jednalo o tykev velkoplodou (Cucurbita maxima).

Největší list

Největší listy má viktorie královská (Victoria amazonica). List této vodní rostliny může mít v průměru až dva metry a na hladině unese váhu až 50 kg. Rostlina je možná známější pod svým starším latinským názvem Victoria regia.

Největší „rostlinný cestovatel“

Palma kokosová (Cocos nucifera). Kokosové ořechy dokážou plout po mořské hladině až na vzdálenost 5000 kilometrů a zakotvit poté někde na pláži, kde vyklíčí a zapustí kořeny.