Afrika II. – V kraji Turkanu

Od | 17 dubna, 2018

Z Kisumu jsme se presunuli smerem na sever. Nejdriv jsme jeli busem do lesni rezervace Kakamega. To je jediny zbytecek destneho pralesa v Keni a plati se tam vstupne. Bydleli jsme v exkluzivni hlinene chysi. Byli jsme tu vubec prvni ubytovani Cesi a prvni cizinci po pul roce. Majitel byl fajn, uvaril nam i veceri.

V samotne lesni rezervaci (vstup 20 USD) jsou k videni hlavne opice. Tentokrat ne s modrym sourkem, nybrz guerezy, ktere porad skacou ze stromu na strom. A jeste nejaky dalsi druh. A hodne ptaku.

Obrazek

Vzdušné vzdálenosti z města Kisumu u Viktoriina jezera

   Pak uz jsme se presunuli na uplny sever Keni, do Lodwaru, kde se prave nachazime. Cesta to byla unavna. Nejdriv jsme jeli matatu. To je neco jako dolmus v Turecku nebo marsrutka v zemich byvaleho SSSR – dodavka tak pro 14 osob. Jenze za 20 kilometru nas presadili do jineho matatu. A za chvili do tretiho. A ten cestou vypovedel sluzbu, takze jsme do mesta Kitale nakonec dostopovali – vzal nas nejaky mistni urednik a za svezeni nic nechtel. V Kitale jsme se dozvedeli, ze hned jede autobus do Lodwaru – vzdalenost dalsich cca 300 kilometru. “Hned” nakonec znamenalo, ze bus vyjel za 4 hodiny. To uz jsme byli z cekani unaveni, cesta busem vsak trvala dalsich 11 hodin. Cestou pekne hory, nekde i kaktusy, termitiste. Na kazde zastavce vleze do busu houf prodavacu cehokoli, ale i treba ruzni potulni kazatele. Na kazde zastavce je i ozbrojenec se samopalem – neco jako mistni domobrana, proti banditum.

Do Lodwaru jsme prijeli ve tri rano a prezili tu na navsi do 11 hodin, kdy jsme nasedli do matatu smer Kalokol. To je vesnice pobliz jezera Turkana. Z te jsme pak sli pesky asi 6 kilometru, prejeli lodi pres zatoku a byli jsme u jezera. Jezero Turkana (tez Rudolfovo jezero) je skoro cele v Keni, akorat uplny sever uz je Etiopie. Okolo zije kmen Turkanu. Mnoho Turkanu se obleka stale tradicne, zeny jsou ovinuty mnoha nahrdelniky z koralku. Jsou celkem pratelsti, ale nechteji se nechat fotit, leda za penize. Voda v jezeru je slabe slana, takova mineralka, da se pit. Turkanove se zivi lovem ryb, kterych je v jezeru kvanta. Rano nahodi do urcitych mist na melcinach site a vecer je vytahnou plne ryb.

Kdysi to tu zilo a jezdili sem turiste, byla tu dokonce italska tovarna na zpracovani ryb. Kdyz Italove odesli, prestali jezdit i turiste a zaclo to tu chatrat. My jsme spali v pozustatcich zdejsiho letoviska, v nemz drive nechybely takove vymozenosti jako elektrina, bazen ci sprchy v kazde chatce. Nic z toho tu dnes neni k mani. Spali jsme na zemi v byvale jidelne. Porad se tu okolo nas motala parta mistnich “manazeru”, kteri by nas nejradsi stahli z kuze (mineno pouze financne). S jednim z nich jsme domluvili vylet na Central Island, ostrov v jezere Turkana asi 10 kilometru od pobrezi. Usmlouvali jsme to na 10,000 KES (2,500 Kc) pro oba pouze za lod. Plus vstup 20 USD za osobu pro kenskou vladu, protoze i Central Island je narodni park. V Keni to je tak, ze temer cele uzemi je huste osidleno, nebo je naopak uplne puste. A vsude, kde jeste zbyl kus nejake pekne prirody, je narodni park nebo rezervace a plati se vstupne.

Central Island je pekny a stoji za navstevu. Je sopecneho puvodu a jsou tu dve kraterova jezera. Pry je v tech jezerech dost krokodylu, my ale zadneho nevideli. Je tu ale hodne druhu ptaku – nejvice je plamenaku na jednom z jezer. Na zaver celodenniho putovani po ostrove jsme se vykoupali v jezere Turkana – jenom u brehu, co kdyby prece jenom nejaky krokodyl plul kolem…

A pak jsme jeli zpet na pevninu. Krajina okolo jezera se da nejspis charakterizovat jako polopoust. Prsi tu jen v dubnu a v srpnu, teplota kolem 30 stupnu i v noci. Roste tu sice mnoho suchych stromu a keru, ale mezitim je pisek a krajina je vyprahla.

No a dnes jsme se presunuli matatu opet do Lodwaru. Vecer odjizdime do Naivashi (u Nairobi), pojedem asi 24 hodin a ted mame spoustu casu, tak jsme skocili na kousek masa (nic moc), pijeme chlazene napoje a internetujeme. Internet je tu trikrat drazsi, ale kupodivu daleko rychlejsi nez ve “velkomeste” Kisumu. Z Naivashi se chceme vydat do narodniho parku Hells Gate. Toz uvidime. Diky za komentare k clankum a ctete nas :-).

4 thoughts on “Afrika II. – V kraji Turkanu

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

  2. Marie Malá

    Tedy Petře, jen tak zadám tvé jméno do vyhledávače a vypadne na mne takových článků,četla jsem dalky.cz a píšeš moc hezky. Žádná suchárna. Tak hodně štěstí na cestě a zdravím z kamenicka.

  3. Frankie

    Tak zatím asi nic zvláštního, předpokládám, že ty hodnotnější a zajímavější lokality teprve přjdou. Co Hami, drží půst nebo už nakouknul pod sukně nějaké té černošky, aby se rozrostla kolekce ? Co pohlednice, zatím asi nic, že ?

  4. Petr D.

    Ahoj Marusko, to me tesi, ze se ti ty clanky libi, diky 🙂 Toz me sleduj i nadale…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..