Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie II. – Vodstvo a podnebí

Od | 12 dubna, 2019

Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie II. – vodstvo a podnebí

3)Vodstvo Austrálie a Oceánie

Nejdelší řeka

   Nejdelší řekou Austrálie a Oceánie je Murray-Darling. Tento tok měří celkem 3,490 kilometrů (jiné údaje udávají délku i přes 3,700 km), čili téměř přesně stejně jako nejdelší řeka Evropy, Volha. Murray je na soutoku kratší, ale mnohem vodnatější než její nejvýznamnější přítok Darling. Pramení totiž vysoko v Australských Alpách a má tak celoročně dost vody, zatímco Darling má mnohem víc rozkolísaný režim odtoku a v období sucha vysychá úplně. Řeka Murray ústí do jezera Alexandrina (Lake Alexandrina), které je propojeno přes lagunu Coorong se zálivem Encounter v Indickém oceánu.

Nejvodnatější řeka

   Nejvodnatější řeka Austrálie je řeka Murray. Její průměrný průtok v ústí je 1,860 m3 za sekundu, což je poměrně málo (stejně dlouhá Volha má průtok více než čtyřikrát vyšší než Murray). Hladina řeky je během roku navíc silně rozkolísaná. V období letních záplav stoupá její hladina o 8-10 metrů. Naopak v extrémně suchých letech může Murray úplně vyschnout! V letech 1850-1950 se to stalo celkem třikrát.

 

Řeka s největší plochou povodí

   Největší plochu povodí má z australských řek rovněž Murray-Darling. Plocha povodí je celkem 1,072,000 km2. Jedná se v podstatě o jediný velký říční systém Austrálie. Větší část Austrálie totiž tvoří bezodtoká oblast (54 % rozlohy kontinentu!). Drtivá většina řek v Austrálii je občasná a v období sucha úplně vyschne. Typické jsou dále creeky – vyschlá údolí v aridních oblastech, která se zaplní vodou pouze za silných dešťů.

 

Největší jezero (rozloha)

   Největším jezerem Austrálie je Eyreovo jezero (Lake Eyre). Jeho rozloha je přibližně 9,500 km2. Eyreovo jezero je slané a leží v mělké bezodtoké pánvi jižně od Simpsonovy pouště ve státě Jižní Austrálie (South Australia). Jeho hladina leží pod úrovní mořské hladiny (-16 m.n.m.) a je nejníže položeným místem kontinentu. Jezero je velice mělké (maximální hloubka pouhých 5.5 metru) a jeho velikost se často výrazně zvětšuje v důsledku silných dešťů (to pak může jeho rozloha dosáhnout až 15,000 km2), nebo se naopak zmenšuje po obdobích dlouhotrvajícího sucha. Proto je uvedený číselný údaj pouze orientační. Jižně od Eyreova jezera leží další velká slaná jezera – Lake Gairdner, Lake Torrens a Lake Frome. Rovněž tato jezera mění výrazně svoji velikost v závislosti na momentálních srážkách.

Největší sladkovodní jezero

   Největším sladkovodním jezerem Austrálie a Oceánie je jezero TaupoLeží na Severním ostrově (North Island) Nového Zélandu a má rozlohu 616 km2, což je přibližně stejně jako je rozloha největšího jezera střední Evropy, Balatonu. Jezero Taupo patří je sopečného původu a patří k největším kráterovým jezerům na světě.

Nejhlubší jezero

   Nejhlubším jezerem Austrálie a Oceánie je jezero Hauroko na Novém Zélandu, které dosahuje maximální hloubky 462 metrů.

Nejvyšší vodopád

   Podle serveru http://www.world-waterfalls.com, což je asi největší světový server zabývající se vodopády,  je nejvyšším vodopádem Oceánie Olo’upena Falls na Havajských ostrovech (USA). Výška tohoto vodopádu je 900 metrů a je čtvrtým nejvyšším vodopádem světa. Podle tohoto serveru je na Havajských ostrovech mnoho dalších extrémně vysokých vodopádů. Jiné zdroje považují obvykle za nejvyšší vodopád Oceánie vodopád Sutherland na Jižním ostrově Nového Zélandu (výška 579 metrů). Problém bude zřejmě ve vodnatosti vodopádu, nebo v jeho sklonu – některé vodopády nemají vodu po celý rok a rozdíl mezi vodopádem a prudkou peřejí je také někdy velmi nejasný.

Největší ledovec Austrálie a Oceánie

   Největším ledovcem Austrálie a Oceánie je Tasmanův ledovec v Jižních Alpách (Southern Alps) na Jižním ostrově Nového Zélandu. Jeho rozloha je 95 km2. Ledovec je, stejně jako drtivá většina jiných světových ledovců, na ústupu a jeho plocha i mocnost se zmenšují. Na Jižním ostrově Nového Zélandu je mnoho dalších ledovců. Podle údaje z roku 1992 je jejich celková rozloha asi 1,000 km2. Ledovce se ještě vyskytují na ostrově Nová Guinea (stejný zdroj z roku 1992 udává jejich celkovou plochu 15 km2, takže velmi brzy již tyto ledovce pravděpodobně Novou Guineu zdobit nebudou). Přímo na australské pevnině (mimo ostrovy) se ledovce nevyskytují vůbec (jediný kontinent bez ledovců!).

 

4)Počasí a podnebí Austrálie a Oceánie

   Rekordy podnebí jsou mimořádně sporné. Týká se to teplot i srážek, kde panují značné rozdíly v údajích. Problémem je hlavně metodika měření. V následujících údajích proto vycházím především ze zdroje nejpovolanějšího – oficiálních údajů Světové meteorologické organizace (WMO), což je organizace OSN. Tyto údaje jsou totiž spolehlivě ověřené, na rozdíl od jiných, často dosti podezřelých údajů. Všechny rekordy se týkají celé Austrálie a Oceánie.

Nejvyšší absolutní teplota

    +50.7oC, Oodnadatta, South Australia, Austrálie. Teplota byla naměřena 2.1.1960 v nadmořské výšce 112 m.n.m. na souřadnicích 27o32‘S  a 135o26’E. Oodnadatta leží severozápadně od Eyreova jezera. Jedná se zároveň o rekord jižní polokoule.

Nejnižší absolutní teplota

    -23oC, Charlotte Pass, New South Wales, Austrálie. Rekord byl naměřen 29.6.1994 v nadmořské výšce 1,755 m.n.m. v Australských Alpách na 36°31’S a 148°19’E.

Nejvyšší průměrné roční srážky (Austrálie a Oceánie, včetně ostrovů)

    11,680 mm, Mount Waialeale, ostrov Kauai, stát Hawaii (Havajské ostrovy), USA.  Toto místo leží přibližně na 22oN a 159oW. Mount Waialeale je sopka, na jejíchž návětrných svazích spadne uvedené množství srážek (údaje se lehce liší, ale vesměs kolísají kolem hodnoty 12,000 mm ročně). Prší zde téměř každý den (350 dní v roce). Toto místo se často uvádí jako nejdeštivější místo světa. Jiné prameny uvádějí Cherrapunjee v Indii a zdroj asi nejpovolanější, WMO (Světová meteorologická organizace), udává jako nejdeštivější místo Quibdo v Kolumbii (přes 13,000 mm). Na Havajských ostrovech jsou obrovské rozdíly ve srážkách mezi návětrnými a závětrnými svahy ostrovů i mezi jednotlivými ostrovy a velkou roli hraje také nadmořská výška. Tak například město Honolulu na ostrově Oahu má roční průměr srážek pouhých 545 mm, čili spadne zde asi tolik srážek jako v Praze.

Nejvyšší průměrné roční srážky (Austrálie – kontinent)

   Austrálie je celkově poměrně vyprahlý kontinent, i zde však někde pěkně leje. Nejdeštivějším místem australské pevniny je Bellenden Ker v severovýchodním Queenslandu, kde spadne ročně 8,034 mm srážek. Bellenden Ker leží na 17°16’S a 145°51’E v nadmořské výšce 1,555 m.n.m.

Nejnižší průměrné roční srážky

   102 mmTroudaninna, South Australia, Austrálie. Toto místo leží na 29°03’S a 139°10’E v nadmořské výšce 14 m.n.m., kousek na východ od Eyreova jezera.

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992

Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

http://www.world-waterfalls.com

http://wmo.asu.edu/  (údaje WMO)

http://www.switchbanks.com.au/weatherrecords.html

6 thoughts on “Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie II. – Vodstvo a podnebí

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

  2. Petr D.

    Ahoj Alexandro, muzes uvest zdroj? Myslim, ze tezko jsou nekde lepsi udaje nez ty z WMO, ktere prebiram…

  3. Linda

    Ďakujem veľmi mi táto stránka pomohla aj keď je to česki ale šlo to .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..