Východní Evropa a Rusko

14)Východní Evropa a Rusko

   Východní Evropa = Rusko + Bělorusko + Ukrajina. Všechno jsou to slovanské státy, které byly před rokem 1991 součástí SSSR. Všechny jsou na tom ekonomicky hůře než ČR. Nejlépe je na tom Rusko, nejhůře Ukrajina.

Bělorusko

   rozloha: 208000 km2Největší vnitrozemská země Evropy!

   počet obyvatel: 9.5 milionu (CIA 2012). Záporný přirozený přírůstek (2012: -0.3%).

   fyzická geografie: nížina převažuje (nejvyšší bod státu má 346 m.n.m. dle CIA, dle atlasu 356 m.n.m.). Pinské bažiny, Bělověžský prales (UNESCO, zubři!), řeka Dněpr + velký přítok Pripeť (Pripjať).

   V Bělorusku je (dle CIA) 11000 jezer (ledovcového původu), ale jsou mrňavá a nejsou vidět na mapě.

   hlavní město: Minsk (1.8 milionu obyvatel)

   obyvatelstvo: Bělorusové 84%, Rusové 8%, Poláci 3%, Ukrajinci 2% (census 2009). Pravoslavní křesťané 80%, ostatní 20% (odhad z roku 1997).

   úřední jazyky: běloruština (23% obyvatelstva), ruština (70% obyvatelstva! – census 1999).

   historie: Bělorusko mělo za 2SV největší ztráty vzhledem k počtu obyvatelstva, 70% obytných budov bylo zničeno. Zakládající země OSN! V roce 1986 byl jih Běloruska zasažen radioaktivitou z Černobylu.

   Dnes je Bělorusko diktaturou, prezidentem je Aleksandr Lukašenko (od roku 1994). Ekonomicky je na tom Bělorusko mnohem lépe než Ukrajina, v roce 2011 navíc mělo docela velký růst HDP (+5.3%).

HDP v USD na hlavu v roce 2011 (dle CIA, parita kupní síly)

Česká republika                    27400

Rusko                                   17000

Bělorusko                            15200

Bulharsko                             13800

Rumunsko                            12600   (nejchudší země EU)

Ukrajina                                7300   (3. nejchudší země Evropy)

Kosovo                                   6500

Moldavsko                             3400   (nejchudší země Evropy)

Ukrajina

   rozloha: 600000 km2 (604000 km2). 2. největší země Evropy (3., pokud bychom počítali celou Francii, včetně zámořských departmentů, metropolitní Francie je však menší).

   počet obyvatel: 45 milionů   (CIA 20122: 44.9 milionu v roce 2012, záporný přirozený přírůstek – 2012: -0.4%).

   fyzická geografie: Černé moře, Azovské moře, Kerčský průliv, poloostrov Krym. Větší část Ukrajiny pokrývají nížiny (Černomořská, Dněperská). Na západě leží Podolská vrchovina a Karpaty (Východní Karpaty, nejvyšší horou Ukrajiny je Hoverla 2061 m.n.m.). V Karpatech jsou typické rozsáhlé horské louky – poloniny. Vysoké hory jsou také na Krymu (Krymské hory, nejvyšší hora má 1545 m.n.m.). Nejdůležitější řekou Ukrajiny je Dněpr. Protéká Kyjevem, leží na něm několik velikých přehradních nádrží. Velkým přítokem Dněpru je Pripeť (Pripjať). Další řeky: Dněstr, Jižní Bug. Podnebí na Ukrajině je mírné kontinentální, na jižním Krymu subtropické.

   hlavní město: Kyjev (Kyjiv) – 3 miliony obyvatel.

   další města: Charkov (Charkiv) 1.5 milionu obyv., Dněpropetrovsk, Doněck, Oděsa (všechna kolem 1 milionu obyv., Oděsa je významný civilní přístav), Lvov  (800000 obyvatel, polská menšina), Sevastopol (významný vojenský přístav), Užhorod (120000 obyvatel, největší město bývalé Podkarpatské Rusi).

   obyvatelstvo: Ukrajinci 78%, Rusové 17%, spousta dalších drobných národnostních menšin – mj. Poláci a Krymští Tataři (census 2001). Ukrajinská pravoslavná církev – kyjevský patriarchát 50%, ukrajinská pravoslavná církev – moskevský partriarchát 26%, uniaté (řečtí katolíci) 8%, ukrajinská autokefální pravoslavná církev 7%, římští katolíci 2%, protestanti 2%. Dohromady je tedy na Ukrajině 83% pravoslavných a 10% katolíků. Odhad z roku 2006. Přes 1% obyvatelstva je HIV pozitivních (nejhorší situace je v Oděse).

   úřední jazyk: ukrajinština (jediný úřední jazyk, 67%). Ruština není úřední, mluví jí ovšem 24% obyvatelstva.

   historie: Kyjev byl prvním centrem velkého ruského státu (Kyjevská Rus). Později se Rusové etnicky rozdělili na Rusy (Velkorusy), Ukrajince (Malorusy) a Bělorusy. V 15.-17. století patřila většina území Ukrajiny Polsku (polsko-litevská unie). Levobřežní Ukrajina byla připojena k Rusku v 17. století, pravobřežní v 18. století. V roce 1918 vyhlásila Ukrajina nezávislost, ale Rusové (bolševici) ji v roce 1919 dobyli zpět. Po 2SV byla k Ukrajině připojena východní část Polska (Lvov), Podkarpatská Rus (1918-1939 součást Československa) a Krym (1954 administrativně připojen k Ukrajině, předtím byl součástí Ruska). V roce 1986 nastala tragická jaderná havárie v jaderné elektrárně Černobyl. Nezávislost získala Ukrajina v roce 1991 v souvislosti s rozpadem SSSR.

   slavní Ukrajinci: Sergej Bubka (skok o tyči), Andrej Ševčenko (fotbal), Vitalij Kličko (box, dnes politik).

   současná situace: Ukrajina je v současnosti silně rozpolcenou zemí. Pravobřežní Ukrajina (na západ od Dněpru, včetně Kyjeva) je spíše prozápadní, mluví se tu hlavně ukrajinsky, levobřežní část je proruská a mluví se tu mnohem více rusky. V roce 2004 propukla tzv. oranžová revoluce, zvítězily prozápadní síly (prezident Viktor Juščenko, premiérka Julija Tymošenko), avšak od roku 2010 je prezidentem Viktor Janukovič, lídr proruských sil. Julija Tymošenko byla obviněna z korupce a uvězněna, situace na Ukrajině je nadále nejasná a do budoucna není vyloučen rozpad Ukrajiny.

Ekonomika Ukrajiny

   Ukrajina je velmi chudou zemí, a to i ve srovnání s Ruskem a Běloruskem. V roce 2011 byla 3. nejchudší zemí Evropy (viz tabulka u Běloruska). Hodně Ukrajinců pracuje a žije v zahraničí (mj. u nás).

   Ukrajina má významná ložiska surovin: černé uhlí (Donbas – okolí Doněcku), železná ruda (okolo města Kryvyj Rih = Krivoj Rog), mangan (rovněž u města Krivoj Rog), zemní plyn (východ). Nejprůmyslovější částí Ukrajiny je okolí Doněcku (Donbas), kde jsou doly a hutě (v roce 2007 byla Ukrajina 8. největším producentem oceli na světě).

   Ukrajina má významné zemědělství (pracuje v něm 16% obyvatelstva – rok 2008). Významný producent pšenice, ječmene (2010 – 3. místo na světě), brambor (2010 – 4. místo na světě) a cukrové řepy (2010 – 6. místo na světě).

   Ukrajina je významnou tranzitní zemí, co se týče ropy a zemního plynu.

Rusko

   rozloha: 17 milionů km2 (17.1 milionu), z toho evropská část 4 miliony km2 (4.0 milionu). Největší země světa i Evropy. Rusko má nesouvislé státní území – Kaliningradská oblast je od zbytku Ruska oddělena územím Litvy, Lotyšska a Běloruska.

   počet obyvatel: 140 milionů (CIA 2012 – 138.1 milionu). Z toho asi 100 milionů obyvatel žije v evropské části Ruska. V roce 2012 9. nejlidnatější země světa, nejlidnatější země Evropy. Rusko má dlouhodobě záporný přirozený přírůstek obyvatelstva (World Data Sheet 2012:  -0.1%, podle CIA to ale v roce 2012 vychází -0.5%!).

   Poznámka: Údaje v CIA a World Data Sheet se výrazně liší, ačkoliv oba tyto zdroje udávají čísla ke středu roku 2012 (tj. k 1.7.2012). Podle CIA mělo Rusko v roce 2012 138.1 milionu obyvatel, podle World Data Sheet 143.2 milionu!

A)Přírodní poměry Ruska

Všechny objekty, zde uvedené, umět zakreslit do slepé mapy. Podtržená čísla znát nazpaměť!

 

  1. Přírodní poměry Ruska – Evropa a Kavkaz

Členitost

   moře: Barentsovo moře, Bílé moře, Pečorské moře, Baltské moře, Finský záliv, Černé moře, Kerčský průliv, Azovské moře.

   ostrovy: Země Františka Josefa (leží zde nejsevernější bod Evropy – mys Fligeli na Rudolfově ostrově, cca 82°N), Nová země (skládá se ze Severního a Jižního ostrova, Severní ostrov je silně zaledněn), Kolgujev, Vajgač.

   poloostrovy: Kola, Kanin

Povrch

   nížiny: převažují. Největší z nich je Východoevropská nížina (rovina). Kaspická nížina je nejníže položeným místem Evropy, hladina Kaspického moře leží ve výšce -28 m.n.m. Převážně nížinatý charakter má i Karelská jezerní plošina.

   pohoří: Ural – nejdelší pohoří Evropy (délka 2400 kilometrů). Celý Ural leží v Evropě, děli se na Polární, Severní, Střední a Jižní. Nejvyšší horou Uralu je Narodnaja (1895 m.n.m.) na Polárním Urale. Valdajská vrchovina – měří pouhých 324 m.n.m. Pramení zde řeka Volha. Chibiny (Chibinské vrchy) – poloostrov Kola. Velký Kavkaz – na hranici Ruska, Gruzie a Ázerbájdžánu. Nejvyšší horou Kavkazu i celého Ruska je Elbrus 5642 m.n.m.

 

Podnebí

   V evropském Rusku převažuje mírné kontinentální podnebí. Směrem k jihovýchodu klesají srážky, nejsušší je okolí Kaspického moře, které má polopouštní až pouštní charakter. Město Astrachaň (v deltě Volhy) je nejsušším místem Evropy, spadne tu 163 mm ročně (WMO 2012).

   Ostrovy v Severním ledovém oceánu mají polární podnebí, sever evropské pevniny subpolární (tundra). U Černého moře (Soči) jsou už subtropy.

   Nejnižší teplota v Evropě (dle WMO 2012): -58.1°C, Usť Ščugor (leží na řece Pečora, přibližně na 64. rovnoběžce, naměřeno 31.12.1978).

Vodstvo

   řeky: Volha – nejdelší (3531 km), nejvodnatější (8220 m3/s), největší povodí (1.360 mil. km2), největší delta v Evropě (13000 km2). Úmoří Kaspického moře (tj. především povodí Volhy) je největší bezodtokou oblastí v Evropě. Přítoky Volhy: Kama, Oka (přítokem Oky je Moskva). Vodní nádrže na Volze: Samarská (největší v Evropě plochou, 6450 km2), Rybinská, Volgogradská. Na řece Kama je Nižněkamská nádrž (2. největší v Evropě plochou, 5400 km2). Další řeky: Ural (3. nejdelší v Evropě), Kuma, Manyč, Don (mezi Volhou a Donem je prokopán významný průplav Volha-Don), Pečora, Severní Dvina, Něva (délka pouze 74 km, ale 5. nejvodnatější v Evropě).

   jezera: Kaspické moře (největší jezero na světě, 371000 km2, celé leží v Asii), Ladožské(největší jezero v Evropě, cca 18135 km2), Oněžské, Čudské/Pskovské (de facto jedno jezero, estonsky Peipus), Bílé, Ilmeň, Manyč (Manyč-Gudylo).

   Hranice Evropy a Asie: pohoří Ural (východní úpatí) – řeka Ural (řeka Emba) – SZ pobřeží Kaspického moře (to je celé v Asii!) – Kumo-manyčská sníženina (dolní tok řeky Kuma – jezero Manyč – řeka Manyč) – ústí řeky Don – Azovské moře – Kerčský průliv – Černé moře – Bospor – Marmarské moře – Dardanely – Egejské moře. Kypr je v Asii, téměř všechny ostrovy v Egejském moři se řadí k Evropě (Řecko).

   Američané a Britové však vedou hranici Evropy po hřebeni Kavkazu a za nejvyšší horu Evropy tudíž považují Elbrus.

  1. Přírodní poměry Ruska – Sibiř (asijská část za Uralem)

Členitost

   moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Čukotské, Beringovo, Ochotské, Japonské, Beringův průliv (hranice Asie/Severní Amerika), Tatarský průliv (mezi pevninou a Sachalinem).

   ostrovy: Severní země (leží zde nejsevernější bod Asie, mys Arktičeskij na ostrově Komsomolec – 81o16’N), Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Kurily (sporné území mezi Ruskem a Japonskem), Sachalin (největší ostrov Ruska, rozloha 76000 km2).

   poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr (největší ruský poloostrov, rozloha 400000 km2), Čukotka, Kamčatka (rozloha 370000 km2). Na poloostrově Tajmyr leží mys Čeljuskin (Čeljuskinův mys)nejsevernější bod světové pevniny (bez ostrovů, 77°43´N).

Povrch

   nížiny: Západosibiřská, Severosibiřská.

   pohoří: Středosibiřská vysočina (nejvyšší částí této vysočiny je pohoří Putorana, výška 1701 m.n.m.), Verchojanské pohoří, pohoří Čerského, Kolymské pohoří, Altaj (Belucha 4506 m.n.m.), Sajanské pohoří (Sajany), Sichote – Aliň.

   činné sopky: Kurily, Ključevskaja (4750 m.n.m., nejvyšší hora Ruska za Uralem, nejvyšší činná sopka v Asii).

Podnebí

   Na Sibiři je výrazně kontinentální podnebí. Většina Sibiře leží v mírném pásu (zde roste tajga), severní okraj pevniny v subpolárním (pokrytá tundrou), ostrovy v Severním ledovém oceánu pak jsou už v polárním pásu. V Ojmjakonu a Verchojansku jsou největší absolutní výkyvy teplot na světě, kolem 100°C. V obou městech byla (dle WMO) naměřena shodná absolutně nejnižší teplota v Asii (-67.8°C). Je to zároveň nejnižší teplota, naměřená mimo Antarktidu. Teploty v Ojmjakonu v létě však mohou dosáhnout až +35°C. Většinu Sibiře pokrývá permafrost, věčně zmrzlá půda, u které v létě rozmrzá jen svrchní vrstva.

Vodstvo

   jezera: Bajkal – nejhlubší jezero světa (maximální hloubka 1637 metrů), 8. největší jezero světa rozlohou (31500 km2), největší zásobárna tekuté sladké vody na světě (zadržuje více vody než všechna Velká jezera na hranici USA a Kanady dohromady), nejhlubší světová kryptodeprese (nadmořská výška hladiny Bajkalu je 456 m.n.m., takže nejnižší místo dna jezera má „nadmořskou“ výšku -1181 m.n.m.). Vlévá se do něj řeka Selenga, vytéká z něj Angara. Jiná jezera: Tajmyr, Chanka (rovněž sladká).

   řeky: Ob-Irtyš (7. nejdelší řeka světa, ústí do Obského zálivu), Jenisej-Angara-Selenga (takto vymezená Jenisej je 5. nejdelší řekou světa). Jenisej je nejdelší (sporné – podle jiného vymezení, bez Angary a Selengy, je kratší než Ob) a určitě nejvodnatější řekou Ruska. Významné přítoky Jeniseje: Nižnaja Tunguska, Podkamennaja Tunguska (poblíž ní dopadl v roce 1908 „tunguský meteorit“ – pravděpodobně se jednalo o jádro komety). Lena (10. nejdelší řeka světa), přítoky Leny jsou Viljuj a Aldan. Jana, Kolyma, Amur-Šilka-Onon (9. nejdelší řeka světa). Přítok Amuru je Ussuri (tygři, válka s Čínou; v atlase není popsána, vytéká z jezera Chanka).

   přehradní nádrže: Bratská na Angaře, Krasnojarská na Jeniseji (v atlase nejsou popsané, ale jsou viditelné).

A)Rusko – obyvatelstvo, ekonomika, administrativní členění

   hlavní město: Moskva – v aglomeraci nejméně 10.5 milionu obyvatel (v atlase je 14.5 milionu). Největší, nejdražší a nejrychleji se rozvíjející město Evropy. Řeka Moskva, Rudé náměstí, Kreml, chrám Vasila Blaženého, Leninovo mauzoleum. LOH 1980 (Západ je bojkotoval).

   další města – Evropa a Kavkaz: Petrohrad (Sankt Peterburg, dříve Leningrad) – cca 5 milionů obyvatel, řeka Něva, Ermitáž – světoznámá obrazárna. Nižnij Novgorod, Kazaň, Samara, Volgograd (za v%A

Východní Evropa a Rusko
5 (100%) 1 vote

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner has 870 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    2 komentáře: „Východní Evropa a Rusko

    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

    • Moc pěkné na Ukrajině jsem byla díky že jste mi ten zážitek mohl připomět a díky za to že jste tu psal pěkné povolení

    Komentáře nejsou povoleny.