Nejvodnatější řeky Evropy

Nejvodnatější řeky Evropy
Libí se vám článek?

Nejvodnatější řeky Evropy

(průtok v m3/s) 

1.Volha                        8,220 m3/s                    (Volgograd)

2.Dunaj                        6,430                            (před deltou)

3.Pečora                      4,060

4.Severní Dvina            3,560

5.Něva                         2,600

6.Rýn                           2,390

7.Rhôna                        1,780

8.Dněpr                        1,670

9.Pád (Po)                    1,450

10.Visla                        1,020

    Labe      790 (Německo, ústí), 308 (Hřensko – nejvodnatější řeka Česka)

(Zdroj: Školní atlas Evropy, Kartografie Praha, 2001)

 

   Volha i Dunaj jsou na prvních dvou místech v Evropě podle všech tří základních veličin – podle délky, průtoku i plochy povodí. Obě dvě řeky se vlévají do moře (respektive jezera) mohutnou deltou, proto obě mají maximální průtok v korytě před rozvětvením – Dunaj v Rumunsku těsně před deltou, Volha těsně před Volgogradem. Volha se zde nejdříve dělí na dvě ramena – samotnou Volhu a Achtubu. Ty tečou vedle sebe asi 400 kilometrů, nakonec se ale před Astrachaní rozlijí do mohutné delty (největší říční delta v Evropě – rozloha cca 27,000 km2), která svou menší, východní částí, zasahuje i do Kazachstánu. V deltě řeky Volhy leží nejsušší místo Evropy (Astrachaň – srážky kolem 175 mm ročně) i nejnižší položené místo evropské souše (břeh Kaspického moře:  -28 m.n.m.). Kromě Volhy a Dunaje jsou nejvodnatější řeky Evropy  v severní části Ruska – Pečora (ústí do Pečorského zálivu Pečorského moře), Severní Dvina (Bílé moře – Dvinský záliv) a Něva (Baltské moře – Finský záliv). Něva je jednou z nejkratších řek Evropy (délka pouhých 74 kilometrů!), ale bez váhání ji díky jejímu průtoku můžeme označit za evropský veletok – vytéká totiž z největšího evropského jezera – Ladožského. Jen uvedených 10 řek má průtok větší než 1000 m3/s.

Obrazek

 

                                      Soutok Oky (blíže) a Volhy, Nižnij Novgorod.

                      Foto: http://www.trekearth.com/gallery/Asia/Russia/Volga-Vyatka/photo719222.htm

   Většina řek ve východní Evropě zamrzá na několik měsíců v roce – viz následující tabulka:

Doba zamrzání některých evropských řek

 (počet dní v roce – příklady, ne absolutní pořadí!)

 

Severní Dvina                          191 dní            Archangelsk (Rusko)

Ural                                         155                  Orenburg (Rusko)

Volha                                      147                  Kazaň (Rusko)

Něva                                       147                  Petrohrad (Rusko)

Západní Dvina (Daugava)        125                  Riga (Lotyšsko)

Volha                                      111                  Astrachaň (Rusko)

Visla                                          60                  Varšava (Polsko)

Dunaj                                        37                  Budapešť (Maďarsko)

Labe                                         29                  Hamburg (Německo)

Rýn                                           21                  Kolín nad Rýnem (Německo)

(Zdroj: Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992)

 

   Při pohledu na tabulku mě první napadne staré dobré přísloví: „zima jak v Rusku!“. A to jsme jen v evropské části Ruska, protože na Sibiři zamrzají řeky ještě na delší dobu (Lena – Kirensk – 203 dní). Všimněte si například Volhy v Astrachani – v nejsušším místě Evropy, které leží přibližně na 46. rovnoběžce (asi jako Lublaň nebo Záhřeb), zamrzá Volha 111 dní v roce!

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní. Na těchto stránkách se tedy snažím skloubit zejména zeměpis a cestování. Další informace o mně naleznete zde

    Petr Daubner has 707 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *