Nejvodnatější řeky Evropy

Nejvodnatější řeky Evropy

Tabulka nejvodnatějších řek v Evropě. Průtoky se udávají v  m³/s.

Volha i Dunaj jsou na prvních dvou místech v Evropě podle všech tří základních veličin – podle délky, průtoku i plochy povodí. Obě dvě řeky se vlévají do moře (respektive jezera) mohutnou deltou, proto obě mají maximální průtok v korytě před rozvětvením – Dunaj v Rumunsku těsně před deltou, Volha těsně před Volgogradem. Volha se zde nejdříve dělí na dvě ramena – samotnou Volhu a Achtubu. Ty tečou vedle sebe asi 400 kilometrů, nakonec se ale před Astrachaní rozlijí do mohutné delty (největší říční delta v Evropě – rozloha cca 27,000 km²), která svou menší, východní částí, zasahuje i do Kazachstánu. V deltě řeky Volhy leží nejsušší místo Evropy (Astrachaň – srážky kolem 175 mm ročně) i nejnižší položené místo evropské souše (břeh Kaspického moře:  -28 m.n.m.).

Kromě Volhy a Dunaje jsou nejvodnatější řeky Evropy  v severní části Ruska – Pečora (ústí do Pečorského zálivu Pečorského moře), Severní Dvina (Bílé moře – Dvinský záliv) a Něva (Baltské moře – Finský záliv). Něva je jednou z nejkratších řek Evropy (délka pouhých 74 kilometrů!), ale bez váhání ji díky jejímu průtoku můžeme označit za evropský veletok – vytéká totiž z největšího evropského jezera – Ladožského. Jen uvedených 10 řek má průtok větší než 1000 m³/s.

Soutok Oky (blíže) a Volhy, Nižnij Novgorod.

 Většina řek ve východní Evropě zamrzá na několik měsíců v roce – viz následující tabulka:

Doba zamrzání některých evropských řek

 (počet dní v roce – příklady, ne absolutní pořadí!)

Při pohledu na tabulku mě první napadne staré dobré přísloví: „zima jak v Rusku!“. A to jsme jen v evropské části Ruska, protože na Sibiři zamrzají řeky ještě na delší dobu (Lena – Kirensk – 203 dní). Všimněte si například Volhy v Astrachani – v nejsušším místě Evropy, které leží přibližně na 46. rovnoběžce (asi jako Lublaň nebo Záhřeb), zamrzá Volha 111 dní v roce!