Afrika XIII. – Pozdrav z Livingstone

 Semlelo se to docela rychle. Letenky do Livingstone sice nebyly, Pepa ale nasel dalsi moznost – letet pouze do Lusaky za 144 USD a dale autobusem, coz by nam usetrilo den cesty. Osobne jsem trochu vahal, ale nakonec jsme to vcera uskutecnili. Zaplatpambu! Cesta letadlem byla prijemnym zpestrenim ubijejici cesty v ruznych busech a matatu. Leteli jsme z Mfuwe, coz je sice prakticky vesnice, nicmene vzhledem k tomu, ze se rozklada u atraktivniho NP Sout Luangwa, je tu i mezinarodni letiste. Mezinarodni proto, ze krome zambijskych destinaci to odsud leta i do Malawi.

   Posledni vecer jsme jeste absolvovali celkem trapny game drive v NP South Luangwa. Krome jedne skupinky lvu jsme vsak nevideli nic, co by jinak stalo za zminku. Jel s nami mirne receno pritroubly ridic a jeste jsme meli smulu, takze na leoparda jsme proste nenarazili. Skoda. Tady se musim vyjadrit k Africanum, tedy konkretne k cernochum. Byl bych nerad, abych byl podezrivan z rasismu, nicmene faktem je, ze jednani s Africany je obcas hodne ubijejici a jejich ciny obcas postradaji jakoukoliv logiku. Navic se s nimi musi nekdy jednat dost ostre a mene slusne nez s Evropany, protoze oni se s nejakym slusnym chovanim take moc nezdrzuji. Pokud s sebou ale clovek nenecha vlacet a tvrde se proti necemu ohradi, vetsinou rychle couvnou. Neni jiste bez zajimavosti, ze to, co nejlepe funguje (napriklad  vsechny kempy, ve kterych jsme zatim spali), obsluhuji hlavne Evropane…

   Vcera nas tedy cekal letecky presun. Z Mfuwe do Lusaky je to asi 600 kilometru a leteli jsme hodinu. Z hlavniho mesta Lusaky jsme toho moc nevideli, protoze jsme akorat dojeli z letiste taxikem do mesta a hned nasedli do busu smer Livingstone. Udelali jsme ovsem hloupou chybu a nechali se vmacknout do maleho minibusu. Jednak v nem bylo malo mista a pak jsme se tech 500 kilometru vlekli ne slibovanych 6, nybrz 11 hodin, coz cast nasi vypravy mozna jeste doted nevydychala… Inu – Afrika (aneb, abych parafrazoval vyrok Jiriho Svobody – do Afriky jedete proto, ze to neni Evropa). Nakonec jsme ale do toho Livingstone chvala Bohu dojeli.

Obrazek

   Ubytovali jsme se opet v kempu jmenem Jollyboys za 6 USD na noc za osobu a stan. Je tu spoustu backpackeru – Livingstone je hranicni mesto a je to odsud coby kamenem dohodil do Zimbabwe, Botswany i Zambie. Hlavni atrakci jsou samozrejme Viktoriiny vodopady, casto oznacovane za nejkrasnejsi na svete – konkurovat jim mohou patrne jen Iguacu na hranicich Argentiny a Brazilie. Zatim to ovsem nemuzeme posoudit, protoze dnes jsme si dali flakaci den a zewlujeme po Livingstone, kdezto na vodopady se vydame az zitra.

   Soude podle Livingstone, Zambie zatim vypada jako o poznani bohatsi zeme nez Kena, Tanzanie i Malawi. Livingstone je regulerni mesto, se spoustou obchodu, nocnich klubu apod. Je tu i muzeum, pred kterym, krome sochy samotneho Livingstona, stoji socha – hadejte koho? No prece Emila Holuba!  Emil Holub je tajnym maskotem nasi expedice, protoze …Vyjeli jsme do Afriky, nikde zadnej kulturak… a dal uz Tri sestry citovat nebudu, protoze dal to znate sami. Obcas si ovsem mene slusny refren teto oblibene pisne vybavim, kdyz neco v Africe nefunguje tak, jak by podle nasich predstav melo. Coz je pomerne casto…V souladu s timto megahitem take doufejme navstivime uz brzy i Zanzibar. Krome inspirace hudebni se ovsem Emil Holub proslavil i zhotovenim prvni mapy Viktoriinych vodopadu. Pivo je v Zambii bohuzel nejdrazsi a zaroven nejhorsi ze vsech 4 navstivenych africkych zemi a jeste ho prodavaji v malych tretinkovych lahvich (cenove u nas zatim vede Kuche Kuche z Malawi za 8-10 korun ceskych – chutna asi jako nas Staropramen, chutove jednoznacne nejlepsi je kensky Tusker – neco jako nase Plzen).

Obrazek

   Livingstone lezi priblizne na 17. stupni jizni sirky a je tak nejjiznejsim bodem nasi cesty a zaroven i nejjiznejsim bodem, do ktereho se kdy kdokoliv z nas peti dostal. Jsme uz trochu dal od rovniku, takze jsme vlastne uprostred zdejsi zimy a je to znat. No nemrzne tu zrovna, ale pres noc byla docela zima. Takze se budu opakovat – az pojedete nekdy do Afriky, nepocitejte automaticky, ze Vam bude porad teplo! Krajina v Zambii je hlavne placata, s nizkymi stromy a mezi tim sucha trava, kterou mistni hrozne radi vypaluji. Velmi efektni, zvlaste za pohledu z nocniho autobusu. Eufemisticky tomuto antiekologickemu chovani Africanu rikame africke vypalovani travy…

   Pokracovani priste!

Jak se Vám líbí tento článek?

Poslední aktualizace:

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

Petr Daubner napsal celkem 866 článků. Zobrazit všechny články autora Petr Daubner

2 komentáře: „Afrika XIII. – Pozdrav z Livingstone

  • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

    Reagovat
  • Dobrý den!
    Přeji vám, ať cesta dobře dopadne!

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.