Jižní Amerika – Přírodní podmínky

Jižní Amerika – přírodní podmínky

Umět vše zakreslit do slepé mapy!

 

1)Jižní Amerika – členitost

   rozloha: 18 milionů km²

   oceány: Tichý, Atlantský

   moře: Panamský průplav, Panamský záliv, Guayaquilský záliv, Magalhãesův průliv, Drakeův průliv, záliv svatého Jiří, záliv svatého Matouše, záliv Blanca, Karibské moře, Venezuelský záliv, Darienský záliv

   ostrovy: Trinidad, Tobago, Galapágy, ostrovy Juana Fernandeze, Chiloé, Wellington, Ohňová země (největší v JA!), Falklandy, Marajó (2. největší, největší na světě obklopený pouze sladkou vodou).

   poloostrovy: mys Hoorn, mys Gallinas (nejsevernější bod samotné pevniny, v Kolumbii).

2)Jižní Amerika – povrch

  nížiny: Orinocká, Amazonská (největší na světě, 5 milionů km²), Laplatská

   pohoří a plošiny: 1)Andy (Kordillery) – Aconcagua (6959 m.n.m. – Argentina, nejvyšší hora JA, Ameriky, západní polokoule, jižní polokoule, mimo Asii, umět zakreslit!). Andy tvoří 1 (jih) – 3 pásma (sever). Nejširší jsou v Bolívii a Peru, kde leží náhorní plošina Altiplano. V Andách leží i nejvyšší činné sopky světa, podle atlasu je to Volcán San Pedro (6154 m.n.m., Chile, sporné). Vyhaslá sopka Chimborazo (6310 m.n.m.) v Ekvádoru je nejvzdálenějším bodem od středu Země.

                                  2)Jiná pohoří a celky: Guayanská vysočina (Pico da Neblina 3014 m.n.m., nejvyšší hora Brazílie, CIA uvádí výšku 2994 m.n.m.), Brazilská vysočina (Bandeira 2890 m.n.m.), plošina Mato Grosso, Patagonská tabule.

   nejnižší bod JA: Gran Bajo de San Julián, Argentina, -105 m.n.m., umět zakreslit!)

3)Jižní Amerika – podnebí a vegetace

viz mapky str. 114

   tropický vlhký (rovníkový, ekvatoriální) pás – horko a vlhko po celý rok. Amazonie. Roste tu tropický deštný prales, z větších zvířat tu žije jaguár, tapír, anakonda. Větry tu vanou ze severovýchodu (pasát), nejvíce prší na východním úpatí And.

   Nejdeštivější místa JA leží v Kolumbii, které konkrétně drží rekord, je sporné, podle WMO je to Quibdo – 8990 mm.

   střídavě vlhký tropický pás – leží dále od rovníku. Jsou tu výrazná období dešťů a období sucha. Rostou tu tropické opadavé lesy a savany (v JA se jim říká llanos).

   Laplatská nížina – mírný pás, step (v JA se jí říká pampy), nejúrodnější oblast JA

   Patagonie (Argentina – východ) – suchá step až polopoušť (leží ve srážkovém stínu And)

   úplný jih JA + Ohňová země – tundra

   západ JA – 1)Andy – vysokohorské prostředí, teploty závisí spíše na nadmořské výšce než na vzdálenosti od rovníku.

                    – 2)Atacama – nejsušší poušť světa. Město Arica v Chile drží (podle WMO) světový rekord – necelý 1 mm srážek ročně! (přesně 0.76 mm). Atacama je suchá, protože pasát z východu se přes Andy nedostane a větry ze západu (Pacifik) se vysráží nad studeným Peruánským (Humboldtovým) proudem.

   jižní pobřeží Chile (západní Patagonie) – zde jsou naopak obrovské srážky, protože tato část už leží v mírném pásu, kde vanou větry od západu a přinášejí vlhkost z oceánu.

4)Vodstvo Jižní Ameriky

A)jezera

   Maracaibo – největší jezero JA (14343 km²). Je to laguna –  propojeno úzkým průlivem s mořem (největší laguna na světě). Další dvě laguny jsou Lagoa dos Patos (Brazílie) a Lagoa Mirim (Brazílie/Uruguay). Všechny laguny jsou slané.

   Titicaca (Bolívie/Peru) – nejvýše položené splavné jezero na světě (3810 m.n.m.), největší sladké jezero JA. Další jezera: Poopo (Bolívie – bezodtoké, slané), Buenos Aires (Patagonie – Argentina/Chile, sladké), Mar Chiquita (Argentina, bezodtoké – slané).

B)řeky

   Amazonas-Ucayali-Apurímac – nejdelší (7062 km), nejvodnatější (219000 m³/s), největší povodí (7.2 milionu km²) na světě. Vzniká soutokem Ucayali a Marañonu v Peru, protéká Peru, Kolumbií a Brazílií. V jejím ústí leží ostrov Marajó (40100 km²), největší ostrov na světě, omývaným pouze sladkou vodou. Šířka Amazonky v ústí je 220-330 kilometrů. Velké námořní lodě doplují do Manausu, menší až do Iquitosu.

   Významné přítoky Amazonky: Urubamba, Juruá, Japurá, Purus (nejdelší přítok Amazonky, délka 3379 km), Rio Negro (nejvodnatější přítok Amazonky, 29300 m³/s), Madeira (přítok s největší plochou povodí – 850000 km²), Tapajós, Xingú, Tocantins (přítok Araguaia – na ní leží největší říční ostrov světa, Ilha do Bananal – rozloha 20000 km²).

   La Plata-Paraná-Grande – ústí do Atlantiku nálevkovitým ústím (estuárium), která má maximální šířku 219 km. La Plata vzniká soutokem řek Paraná a Uruguay. Nejvýznamnější přítoky řeky Paraná: Paraguay (přítoky Pilcomayo, Bermejo), Iguaçu.

   Jiné významné řeky v JA: Magdalena, Orinoco (přítok Guaviare, Orinoco se vlévá do moře výraznou deltou), Casiquiare (bifurkace, odvádí vodu z Orinoka do Rio Negro!), São Francisco, Colorado.

   Vodopády – 1)Salto Angel (Venezuela) – výška 979 metrů, nejvyšší na světě. Objevil ho americký letec Jimmy Angel.

   Salto Angel leží  na řece Gauja. Ta je přítokem řeky Churún. Churún se potom vlévá do řeky Carrao, Carrao do řeky Caroní a ta ústí do Orinoka, jedné z nejvodnatějších řek Jižní Ameriky. Řeku Gauja objevil lotyšský badatel Alejandro Laime, který se první dostal k vodopádu po souši a nazval ho podle řeky Gauja v Lotyšsku.

                      – 2)Iguaçu/Iguazú (Brazílie/Argentina) – leží na řece Iguaçu (přítok Paraná). Největší vodopádový systém na světě, celkem 275 kaskád, výška 72 metrů.

   Mokřad – Pantanal – největší sladkovodní mokřad na světě, rozloha 130000 km², hlavně v Brazílii, zasahuje i do Paraguaye a Bolívie.

   V Andách je spousta ledovců, nejvíce v Patagonii, na hranici Chile a Argentiny.

Datum poslední aktualizace: 2.11.2012