Národní park Nakuru

Chcete vidět ve volné přírodě nosorožce? Jeďte do národního parku Nakuru! „V Nakuru je šance zahlédnout nosorožce 100%!“, dušoval se šéf našeho hotelu v Nairobi, který nás o možnosti safari informoval. A opravdu – i když Keňané udělají cokoliv, aby Vás dostali na zájezd právě s jejich cestovkou, v tomto případě pan hoteliér  nepřeháněl. Na nosorožce v NP Nakuru prostě nelze nenarazit.

Národní park Nakuru

Nakuru“ je název tří objektů v Keni. Za prvé je to čtvrté největší město Keni. Leží 182 kilometrů severozápadně od Nairobi, zhruba v polovině cesty mezi keňskou metropolí a Viktoriiným jezerem. Město má asi 160,000 obyvatel a není zajímavé vůbec ničím – není ani trochu hezké, nejsou tu ani historické památky, ani jiná pozoruhodnost, která by stála za zmínku. Zajímavé je ale jezero Nakuru, které leží jen několik kilometrů od stejnojmenného města. A v okolí jezera byl v roce 1961 vyhlášen Národní park Nakuru.

V Nakuru je velká koncentrace zvěře

   NP Nakuru je jedním z nejmenších keňských národních parků. Rozloha rezervace je pouze 188 km2. Park je však hojně navštěvován turisty. Je v něm totiž soustředěno hodně zvěře na relativně malé ploše a pak je velice snadno dostupný z hlavního města. Turisté ho často navštíví třeba jen na půl dne. Pokud máte v Keni na safari sotva jeden den času, je NP Nakuru asi nejlepší volbou a jeho návštěva se dá stihnout v rámci jednodenního výletu z Nairobi a zpět.

Velká koncentrace zveře v NP Nakuru

Velká koncentrace zvěře je způsobena nejenom malou rozlohou parku, ale především faktem, že park je oplocen a zvířata tudíž nemají kam utéct. Jinak by se také mohlo stát, že se budou nosorožci prohánět po ulicích sousedního města. Je to tedy diametrálně odlišná rezervace třeba od Masai Mary, která oplocená není a zvířata volně migrují mezi Masai Marou a Serengeti, jak je napadne.

V NP Nakuru můžete spatřit různé druhy antilop, žirafy, zebry, buvoly, prasata bradavičnatá, levharty a několik lvů. Naopak se zde nevyskytují sloni a gepardi. Nejtypičtější pro park jsou však vysoké stavy nosorožců a vodního ptactva, především plameňáků a pelikánů.

Jezero Nakuru

Jezero Nakuru

   Jezero Nakuru je jezero bezodtoké, sodné a alkalické (slabě slané). Leží v nadmořské výšce 1,760 m.n.m. ve Velké příkopové propadlině a občas mění výšku své hladiny. Průměrná rozloha jezera je 40 km2, ale například v roce 1962 dokonce úplně vyschlo (žádný div – maximální hloubka jezera je 3 metry), zatímco jindy mohou vydatné lijáky podstatně zvětšit jeho plochu. Ideální pro vodní ptactvo je střední stav vody.

Při „správné“ slanosti jezera zde totiž rostou modrozelené řasy, které jsou hlavní potravou plameňáků. Pokud jezero vyschne anebo naopak, pokud hodně prší a slanost vody v důsledku zředění dešti výrazně poklesne, řasy uhynou a plameňáci přelétnou k jiným okolním alkalickým jezerům, například k jezeru Bogoria.

Safari v NP Nakuru

   Jezero Nakuru jsme navštívili v rámci čtyřdenního safari. Během prvních tří dnů jsme absolvovali přesun Nairobi – Masai Mara, návštěvu NR Masai Mara a poté přesun Masai Mara – Nakuru (viz minulý článek). Třetí den probíhal tak, že jsme nejdříve ráno ještě naposledy absolvovali game drive po Masai Maře. Zaznamenali jsme ještě 2 defekty (jednou děravá nádrž, jednou píchlá pneumatika), načež následoval několikahodinový přesun po trase Masai Mara – Nakuru. Druhou část trasy jsme jeli po zpevněné cestě. Přestože je to víceméně hlavní silnice, není asfaltovaná a v období dešťů je často úplně nesjízdná. My jsme se ale nakonec v pořádku dostali do města Nakuru, kde jsme se ubytovali v poměrně luxusním (na naše poměry) hotelu.

Ubytování a cesta do NP Nakuru

Zbytek odpoledne jsme strávili hledáním internetu, což v nepřehledném a chaotickém městě Nakuru byla činnost velmi nesnadná, a poté jsme se odebrali do hotelu na večeři (v ceně zájezdu). Jelikož si každý mohl nabrat, co hrdlo ráčí, docela solidně jsme se nacpali. Pak jsme ještě zašli do hospůdky na pivo Tusker. Cena 80 KES, tj. asi 20 Kč, byla nejnižší snad v celé Keni. Byli jsme tu docela za exoty, protože turisté, vystrašení nesmyslnými informacemi o nebezpečnosti nočních keňských měst, nevytáhnou většinou paty ze svého hotelu.

   Druhého dne po snídani jsme vyrazili do NP Nakuru. Nejdříve jsme přijeli až přímo k jezeru. Byli zde nějací plameňáci, ale nebylo jich zase tolik, kolik jsme očekávali. O to více  však bylo pelikánů, kteří okupovali břeh jezera v obrovských hejnech. Zde jsme mohli chodit pěšky po břehu. Museli jsme dávat pozor pouze na opodál stojící buvoly. Buvolů bylo kolem jezera vůbec spoustu, nebyly to však tak obrovské kusy, jako v Masai Maře.

Na výletu toho bylo k vidění hodně

  Zbytek výletu jsme už absolvovali v bezpečí našeho vyhlídkového auta. Viděli jsme celkem asi 10 nosorožců, včetně jednoho mláděte. Zvířata jsou to obrovská a vzbuzují respekt. Klidná síla, to je sousloví, které mě v souvislosti s nosorožci nejčastěji napadne. Obří tlustokožci připomínají tanky a působili na mě ještě jaksi důstojnějším a mohutnějším dojmem než sloni. Jeden mohutný kus pomalým krokem přešel cestu asi 20 metrů před naším autem. Nosorožci jsou velice klidní a vůbec nejsou plašší. Válejí se klidně hned vedle cesty, po níž se prohánějí auta s turisty a ani je nenapadne jít se schovat někam do lesa, který jezero rovněž obklopuje.

   Kromě nosorožců jsme viděli mnoho dalších zvířat (antilopy, zebry, žirafy…). Vyjeli jsme i na vyhlídku nad jezerem, odkud je celá vodní plocha vidět jako na dlani. My jsme však toužili hlavně uvidět levharta – posledního zástupce Velké pětky, který nám scházel do „sbírky“. Lvy a slony jsme viděli v Masai Maře, buvoly v Masai Maře i Nakuru a nosorožce v Nakuru, jen po levhartech jako by se slehla zem. A přitom v Nakuru je prý největší koncentrace levhartů v Keni a je mimořádně velká pravděpodobnost setkání s touto kočkovitou šelmou. Jenže levharti jsou přes den zalezlí kdesi v korunách stromů a i když jsme projížděli lesem, kde se levharti vyskytují, asi dvě hodiny a měli jsme oči opravdu na stopkách, na žádného jsme nenarazili. Poslední pokus o spatření této šelmy jsme tedy odložili na národní park South Luangwa v Zambii.

V Nakuru se nám opravdu líbilo

   I přes neúspěch ohledně levhartů se mi v NP Nakuru líbilo. Hlavně nosorožci byli krásní. Obával jsem se, že mě už národní parky budou nudit, ale nebylo tomu tak. Kombinace NR Masai Mara a NP Nakuru, kterou většinou nabízejí cestovky v Nairobi, je ideální. Každý z obou parků je jiný. V Nakuru je hodně zvěře na malé ploše, v Masai Maře jsou zase veliké plochy nedohledné savany – zkrátka úplně jiný typ krajiny. Masai Mara se mi hlavně díky migraci líbila přece jenom víc, ale pokud si budete moci vybrat, jestli navštívit jenom Masai Maru, nebo i NP Nakuru, určitě zvolte kombinaci obojího.

   V Keni jsme nakonec navštívili NR Kakamega Forest, NP Central Island na jezeře Turkana, NR Masai Mara a NP Nakuru a každý z parků byl úplně jiný. To je to, co se mi v Keni líbilo nejvíc – její obrovská rozmanitost – jsou tu savany, pralesy, mangrovové houštiny, polopouště, čajové plantáže, jezera, korálové útesy a dokonce i ledovce! Každý si v Keni najde něco, co se mu bude líbit. Mě se tedy v Keni líbilo úplně všechno.

Praktické informace

   Tentokrát praktické informace vynechám, protože ceny a další podrobnosti k našemu safari výletu jsem popsal v předchozím článku o Masai Maře, kde si je můžete přečíst. Ceny potravin, pití, dopravy a ubytování pak najdete ve všech dalších článcích o Keni. Pouze opět souhrnně dodám, že návštěva národních parků není levná záležitost a v červenci 2008 bylo nutno počítat s částkou přibližně 100 USD na osobu a den za pobyt v jakémkoliv keňském národním parku, pokud ho navštívíte s cestovkou.

Fotogalerie – NP Nakuru

Domů » Národní park Nakuru » Afrika » NP Nakuru (Petr Daubner)
NAKURU01.jpg
NAKURU01.jpg
NAKURU02.jpg
NAKURU02.jpg
NAKURU03.jpg
NAKURU03.jpg
NAKURU04.jpg
NAKURU04.jpg
NAKURU05.jpg
NAKURU05.jpg
NAKURU06.jpg
NAKURU06.jpg
NAKURU07.jpg
NAKURU07.jpg
NAKURU08.jpg
NAKURU08.jpg
NAKURU09.jpg
NAKURU09.jpg
NAKURU10.jpg
NAKURU10.jpg
NAKURU11.jpg
NAKURU11.jpg

Národní park Nakuru
5 (100%) 1 vote

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner has 870 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    3 komentáře: „Národní park Nakuru

    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat
    • Měl bych jednu technickou připomínku,tedy spíš zoologickou….ačkoli se LP nedá věřit úplně všechno,řek´bych,že s těma nosorožcema má ale pravdu,podle mne jedinej druh,kterej sme videli v Nakuru,byl nosorožec bílý jižní(bílýho severního už je posledních 10 kousků v ZOO ve Dvoře K. a San Diegu) Vim sice,že náš řidič-průvodce něco o nich taky vykládal,ale už si nepamatuju,jestli tvrdil černý nebo bílý?? Nicméně podle fotek,co sme tam nacvakali,všechny zvířata vykazujou znaky n. bílýho(širokej horní ret-to hlavně,hřbetní hrb,krátký nohy a viděl sem je hoblovat tak maximálně trávu,..kdežto dvourohej-černej radši zobe keříky,na to má delší nohy a horní ret úzkej do špičky a chápavej,jako sloni chobot) No každopádně to byli slušný macani…ať už bílý nebo černý,stejně byli všichni spíš šedý od bláta…. ;o)))

      Reagovat
    • Ahoj Honzo, asi máš pravdu. Když jsem psal ten článek, tak jsem kouknul do několika zdrojů a ty si navzájem odporovaly. Ale podle fotek na anglické Wikipedii to opravdu vypadá na nosorožce bílého jižního (Ceratotherium simum simum). Ten je opravdu hodně rozšířen a je to prý nejrozšířenější varianta nosorožce vůbec, kdežto severní bílý nosorožec (Ceratotherium simum cottoni) je naopak už prakticky vyhynulé zvíře. Takže zmínku o druhu nosorožce jsem z článku raději vyřadil…

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.