Čím vás ještě dokáže překvapit Velká čínská zeď?

Od | 24 prosince, 2019

Poslední aktualizace:

První kámen této velkolepé stavby byl položen asi před 2 300 lety. Obdivovali ji už básníci ve starověku a ani dnes nás nenechává klidně spát. Mnohdy si však Velkou čínskou zeď příliš idealizujeme. Dnes se proto seznámíme s nejčastějšími mýty, které okolo ní kolují.

Začneme asi tím nejznámějším – z vesmíru opravdu vidět není. Potvrdil to relativně nedávno i čínský tchajkonaut. Pokud byste Velkou čínskou zeď z oběžné dráhy přece jenom chtěli zahlédnout, museli byste si vzít k ruce alespoň dalekohled.

Je delší, než si možná myslíte

V Číně se říká, že tato velkolepá stavba měří deset tisíc li. Ale bylo by chybou tento údaj brát jako přesné označení míry. Naopak, v čínském jazyce jde o slovní spojení vyjadřující něco jako nekonečno. Ve skutečnosti, pokud byste prošli všechny její úseky včetně několika odboček, museli byste našlapat 21 000 kilometrů to je o mnoho více, než jaké byly původní odhady, pohybující se někde okolo 6 000 kilometrů.

Čím vás ještě dokáže překvapit Velká čínská zeď?

Ovšem velká vzdálenost není to jediné, co by bylo třeba při tak velkolepé výpravě překonat. Velkou překážkou jsou také schody. Celá zeď jich má asi 30 milionů. A nejznámější úsek Badaling, nacházející se v blízkosti Pekingu, pak pouhých 5 000. I na ty si však často turisté stěžují. A abychom nezapomněli, čekat na vás bude i něco přes 700 věží.

Velká čínská zeď není souvislým celkem

Ve skutečnosti ji tvoří řada menších úseků, z nichž mnohé ani nejsou vytesány z kamene. Úplně první stavebním materiálem bylo dřevo a hlína. Bohužel však tyto prvky rychle podléhají zkáze, takže další dynastie se začaly uchylovat ke kameni. Bohužel ne všude bylo možné tento materiál použít, protože přeprava z velmi vzdálených míst by se jednoduše nevyplatila. Tady proto nahrazují kamenné valy ty z udusané hlíny a rákosu. Možná vás to překvapí, ale svou pevností se kameni opravdu blíží.

Další trhliny ve zdi tvoří pevnosti. Zejména ty velké totiž nebyly obklopeny zdí ze všech stran – naopak, zůstávalo tu u místo pro zahrady a další „nevojenskou“ krajinu. A konečně, na některých úsecích přebrala obranný účel sama příroda a to v podobě vysokých kopců nebo naopak strží.

Čím vás ještě dokáže překvapit Velká čínská zeď?

Dlouhý kamenný had? Spíš polorozpadlé ruiny

Dnes si Velkou čínskou zeď představujeme jako jeden velký kus, právě po vzoru Badalingu a dalších zrekonstruovaných úseků v okolí hlavního města. Ovšem málokdo ví, že poslední úsek byl přistavěn ke zdi už v 17. století a od té doby spíše chátrala. Renovace byly spíše výjimečné a dnes to není o moc lepší.

Negativně se na podepsala také velká revoluce, která přímo nabádala Číňany, aby zeď rozebíraly a kameny používali na stavbu svých obydlí, to se v menší míře děje i dnes a značná část méně známých a hlídaných úseků zdi mizí i v batozích turistů jako zajímavý suvenýr. Odhaduje se, že plná třetina zdi je již nenávratně ztracena a mnoho špatné přístupných částí v odlehlých oblastech se promění v neopravitelné ruiny do dvaceti let.

Velká čínská zeď byla v minulosti mnohem větší

teď nemáme na myslí délku, ale šířku. Dnes se její nejvyšší zdi tyčí nad své okolí do výše šesti metrů, ovšem odhaduje se, že v minulosti byla leckde i o šest metrů vyšší. Většina zdí však nepřesahuje výšku šesti nebo sedmi metrů. Průměrná šířka zdi se pohybuje okolo 6,5 metru a v nejširším bodě má asi 9 metrů. Pohodlně se tu tedy mohly pohybovat třeba i válečné vozy, které přemísťovaly vojáky z jedné věže do druhé mnohem rychleji, než by to bylo možné pěšky.

Čím vás ještě dokáže překvapit Velká čínská zeď?

Velká čínská zeď a její legendy

A koho vlastně napadlo něco takového postavit? Podle nejznámější legendy stál za vším hodný drak. Právě on se prošel zemí a v jeho stopách začala tato obdivuhodná stavba vyrůstat. S prvními úseky jim prý tohle dobrosrdečné stvoření i pomáhalo. Další příběhy, které se ke zdi váží, však zdaleka nejsou tak povzbudivé.

Například ten o vdově Meng Jiang, která se vydala na stavu hledat svého manžela. Bohužel když ho našla, byl už mrtvý a jeho tělo pohřbené ve zdi, nešťastná žena pak u ní plakala tak dlouho, dokud ze´d nevydala jeho kosti, aby mohly být uloženy k odpočinku standardním způsobem. Odtud také vznikla legenda o pohřbívání lidí přímo do základů stavby. Jde však o mýtus. Byl by to úplný nesmysl, protože lidské tělo je měkké a postupem času chátrá a tvořilo by tak vlastně jakýsi slabý článek. Mnohem pravděpodobnější tedy je, že všichni neopatrní nebo třeba nemocní dělníci našli svůj poslední odpočinek někde v těsné blízkosti stavby, kterou budovali.

Čím vás ještě dokáže překvapit Velká čínská zeď?

Jak vlastně Velká čínská zeď vznikala?

Pokud si myslíte, že tu hrála hlavní roli malta, pak se pletete. Číňané nic podobného zpočátku neznali a vlastně jim to ani nevadilo. Jako skvělé pojivo jim totiž sloužila rýžová mouka smíchaná s vodou v tom správném poměru.

Mimochodem mluví-li se zejména o obranné funkci, pak bychom neměli podléhat dojmu, že zeď sloužila jen jako zastrašující prvek pro okolní nájezdníky. Nebyla zase tak spolehlivá, jak se myslelo a nejeden útok její hradby překoval. V poslední době se spíše soudí, že jejím hlavním úkolem bylo udržení lidí uvnitř země a to zvláště během historických období, v nichž se Čína prakticky uzavírala před světem a jakékoli kontakty se svými sousedy omezovala na minimum.

Dnes si její velkolepou slávu přichází v těch nejvytíženějších dnech prohlédnout až 70 000 lidí denně – a to jen na nejznámějším a nejlépe zrekonstruovaném úseku Badaling. celkový počet návštěvníků vzhled k její rozlehlosti spočítat ani nelze. Ale jak už jsme zmínili, míříte-li k některým jejím odlehlejším částem, raději si pospěšte. Brzy by totiž mohly zmizet navždy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..