Dvě nejkrásnější památky Nubie aneb Elefantina a Philae

Když hovoříme o staroegyptských památkách, obvykle je nijak geograficky nerozlišujeme. Všechny prostě leží v Egyptě a hotovo. Mnohdy však zapomínáme na to, že hranice starověkého Egypta měly trochu jinou podobu, než dnes. A že památky, vzniklé například na území Nubie, neměly svůj osud nijak jednoduchý. Vždyť šlo téměř o „hranici známého světa,” tak často okupovanou nejrůznějšími nájezdníky. Pro staré Egypťany bylo zkrátka území Nubie spíše exotickou lokalitou se vším všudy. A jakým památkám se zde dnes můžeme obdivovat?

Asuán – perla Horního Egypta

V dobách faraonů šlo o nejdůležitější místo této oblasti. Dnes ho známe spíše jako novou zastávku zajímavého výletu na nilských plachetnicích. Rozkládá se ihned za prvním kataraktem. Právě zde je poprvé souvislá hladina Nilu přerušena řadou ostrovů a ostrůvků. Nejznámější je pravděpodobně Elefantina, na jejíž poměrně skromné ploše můžeme dodnes obdivovat poměrně zachovalý chrám zasvěcený božstvu Chnumovi a trosky chrámu faraona Thutmose III.

Philae - pohled na Esetin chrám

Svůj název dostala Elefantina kvůli svému významu pro obchod se slonovinou, dováženou ze všech koutů Afriky. Řekové pro ni měli i mnohem méně „líbivý“ název – Sjene. Elefantina leží přesně na obratníku raka, což zdejším vzdělancům, připutovavším z blízkého Řecka, rozhodně neuniklo. Právě na tomto místě tak v roce 230 př. n. l. vypočítal matematik Eratosthenés obvod země.

Elefantina a její nilometr

Kromě již zmíněných chrámů si rozhodně při návštěvě tohoto nevšedního ostrova udělejte čas i na další zajímavost – proslulý nilometr v Asuánu, který najdete na jihovýchodním pobřeží. Davy turistů tu nečekejte, ale osamělou vyhlídku také ne. Koneckonců, stahují se sem všichni milovnicí tajů a mystérií starého Egypta. Právě zdejší nilometr totiž umožňoval kněžím stanovit přesné datum a rozsah záplav. Právě odtud proudily do hlavního města zprávy o aktuálním stavu. A když faraon nakráčel před nadšený dav a zvedl ruku, aby totéž o pár okamžiků později udělala i voda v řece, mohl za to vděčit právě tomuto přesnému nilometru.

Jeho princip je jednoduchý. Má podobu úzkého otvoru s vytesaným schodištěm, na jehož stupních byly po dlouhých letech pozorování vytesány velmi přesné kalibrační stupnice. Síla a délka záplav měly pro staré Egypťany skutečnou důležitost. Přinášely s sebou totiž nejenom vláhu, ale také úrodné bahno, v němž později rostly veškeré plodiny. Konec těmto „divokým vodám” učinila až stavba Asuánské přehrady.

Philae - Trajánův kiosek

A jak to vypadalo, když se tolik očekávané záplavy nedostavily? O tom si můžete přečíst na „stéle hladu,“ umístěné na ostrově Sehel, prakticky uprostřed prvního kataraktu. Pochází z doby Ptolemaiovců, ale vypráví o událostech ve Staré říši za dob faraona Džosera (majitele stupňovité pyramidy), kdy se museli obyvatelé země Nilu potýkat s hladomorem celých sedm let. Vše ukončil až zásah boha Chnuma.

Posledním dokladem o významu tohoto místa jsou i hrobky královských princů, vytesané ve skalnaté stěně u levého břehu řeky, pocházejí z mezidobí mezi Starou a Střední říší.

Philae si oblíbili až Ptolemaiovci

Před příchodem vojsk Alexandra Velikého nemohlo výhradní postavení Elefantiny vůbec nic ohrozit. Ovšem jeho generál a následně i král Ptolemaios a jeho následovníci si nemohli nechat ujít příležitost k vybudování dalších monumentálních staveb. Vybrali si k tomu téměř stejné velký ostrůvek Philae, kde ve velmi krátkém čase vyrostly chrámy zasvěcené bohyním Hathor a Eset, a později i Trajánův kiosek, což je označení pro otevřenou budovu, používanou pro dočasné uskladnění posvátných obrazů během náboženských procesí.

Philae - noční pohled

V útrobách Esetina chrámu

Esetin chrám je bezpochyby nejlépe zachovanou stavbou na Philae. Východní strana zaujme dvěma mohutnými pylony, z nichž ten druhý vede do majestátní hypostylové síně, určené pro ty nejposvátnější obřady. Obdivovat zde můžeme vytesaný výjev, zpodobňují Ptolemaia III., zabíjejícího nepřátele. A stejný panovník nechal vytesat i malý žulový oltář, dnes umístěný jen ve spoře osvětleně vnitřní svatyni, na němž spočívala posvátná Esetina bárka. A proč se Eset vybrala za své sídlo právě Asuán? Inu, tady ji ztotožňovali s bohyní Sopdet, a jejím prostřednictvím i se známou hvězdou Sirius, jejíž východ ohlašoval právě blíží se období záplav – pro staré Egypťany tak velmi požehnaný čas.

Další části chrámu už bohužel tak dobře dochované nejsou. Sochy lvů strážících vstup do chrámu mají zcela zničené rysy, obrazy Esety a dalších bohů na prvním pylonu téměř úplně zmizely pod údery dláta. V pozdějších dobách totiž majestátnost Esetina chrámu na Philae upoutala koptské křesťany, kteří si nalezené prostory jednoduše upravili po svém. Dál než do atria naštěstí jejich ambice nesahaly, jinak by s velkou pravděpodobností nebylo už nejspíš co zachraňovat.

Útěk před velkou vodou

Ovšem nechybělo mnoho a tyto úžasné stavby by skončily navždy ukryty pod vířivou hladinou Nilu. Ohrožovala je totiž stavba Velké přehrady v Asuánu (Saad el-Alí). Jde o vskutku impozantní dílo současného inženýrství, vždyť více než 3600 metrů dlouhá stavba spolkla během své výstavy víc než 43 milionů m3 materiálu. Pro představu, přesně tolik materiálu by bylo potřeba pro postavení hned sedmi velkých pyramid v Gíze.

164 miliard m3 vody na 5 000 km2 hrozily spolknout mnohé významné památky na tomto úseku Nilu. Ostrůvek Philae však tomuto osudu unikl tedy abychom byly přesní, jeho břehy se pod mohutnou vodní masu přece jen potopily, významné stavby na nich však byly pečlivě rozebrány znovu složeny na nedalekém ostrově Agilkae, pro nějž se označení Philae dnes často používá.

Libí se vám článek?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.