Hrobky obrů, Neptunova jeskyně a další zvláštnosti Sardinie

Pozůstatky sardské historie jsou pestřejší, než by se na první pohled mohlo zdát. Pestrá směs vlivů v čele s fénickými, kartáginskými, římskými, arabskými a španělskými, dala vzniknout moha pozoruhodnostem. A co nezvládli lidé, dokončila čarokrásná příroda.

Sardinii jsme se už na našem magazínu nedávno věnovali. Kdo by si chtěl připomenout historii, nejznámější turistické oblasti a další lahůdky, ať jde znovu na článek Sardinie aneb kousek Karibiku v Evropě. Nicméně není to čtení povinné, jen dokáže ušetřit trochu nudných úvodů. Takže pokud chcete skočit zrovna na památky, tak směle do toho!

Nuraghi – světová rarita

Jde rozhodně o nejtypičtější pozůstatky sardské historie. Kuželovité stavby, obvykle s vyvýšeným středem a kruhovým opevněním z lámaného kamene. Kameny různých velikostí byly kladeny na sebe, aniž by je před pádem chránilo jakékoli pojivo. A přesto stojí dodnes. Jako stavební materiál byla nejčastěji využívaný žula nebo čedič.

Na Sardinii stojí takových Nuraghi více než sedm tisíc. Svou výškou někdy atakují i dvacet metrů, i když mnohem běžnější jsou ty třímetrové. Podle všeho pocházejí z období 1500 – 500 př.n.l. Staviteli byl národ označovaný jako Nuraghové, původem z Afriky. Tito pastevci po sobě kromě výjimečných megalitických staveb zanechali ještě malé bronzové sošky (bronzity), jinak je toho o jejich původu a historii známo poměrně málo. Nuraghi původně tvořily jakýsi střed vesnice, okolo něhož byly vystavěny další chýše. Vcházelo se do nich brankou v opevnění, často měly i schody, vedoucí do vyšších pater. Dobrou zprávou je, že do mnoha staveb se dnes lze zcela bez omezení podívat. Stačí se jen vydat na potulky do zdánlivě opuštěných oblastí ostrova.

Komu patřily hrobky obrů?

Nuraghové mají na svědomí i další zvláštnost Sardinie – hromadná pohřebiště, postavená z opracovaných kamenných bloků, dosahujících leckdy výšky i dvou metrů. Dnes se jim říká hrobky obrů. Šlo však o zcela běžné pohřebiště, ovšem s jednou zvláštností – před každou hrobkou se nacházel oltář a ohniště, a to z čistě pragmatických důvodů. Těla zemřelých totiž byla před pohřbením zbavována veškerého masa.

Posledním odkazem kultury Nuraghů jsou také posvátné studny, které však bez průvodce jen stěží objevíte. Jde vlastně o šikmý přístup k podzemním pramenům, jež byly nejenom zdrojem pitné vody, ale také předmětem uctívání. Podle Nuraghů totiž bůh sídlil právě v podzemních vodách.

Neptunova jeskyně v Alghero

Pobřežní městečko Alghero alias malá Barcelona (díky vlivu španělské kultury) je proslulé zejména svými dlouhými písčitými plážemi. Ale až vás začne opalování ve vyhřátém písku tak trochu nudit, můžete se vydat na výběžek Capo Caccio. Právě tady totiž najdete na úrovni moře hned pod skalním výběžkem proslulou Neptunovu jeskyni.

Ve svých útrobách ukrývá velké podmořské jezírko s hloubkou asi devět metrů Lago Lamarmora , ale především nádhernou krápníkovou výzdobu mnoha barev a tvarů, vzniklou intenzivním působením mořské vody na okolní vápencovou horninu. Jde o několik sálů, průchodů, jezírek a chodbiček.

První sál zabírá téměř celý již zmíněné jezírko Lago Lamarmora a k vidění jsou i takové vápencové útvary jako varhany, kopule nebo krajkové stalaktity. Podle legendy si právě toto místo vybral za svůj domov vládce moří – Neptun.

Jeskyně byla objevena zcela náhodou v roce 1900 jedním místním rybářem, k jejímu zpřístupnění však došlo až o 50 let později. Méně fyzicky zdatní návštěvníci mohou do jeskyně doplout lodičkou z nedalekého přístavu. Kromě pohodlí jim bude odměnou i pohled na ostrůvek Isola Foradada, pyšnící se skálou s profilem spisovatele Danta Alighieriho. Ale máte-li rádi výzvy, sestupte do jeskyně po 656 železných schodech, klikatě se táhnoucích po skalním masivu „Escala del Cabirol“. Už sama tahle procházka je rozhodně zážitkem!

Běh bosých mužů, karneval v Oristanu a další kulturní zvláštnosti

Jestliže při svých výletech ze všeho nejvíce obdivujete původní tradice, pak se vám v pohostinné náruči Sardů jistojistě zalíbí. Vždyť každý rok se na ostrově koná více než 1 500 lidových slavností a slavnostních průvodů, doprovázených lidovými divadly, přehlídkou krojů nebo sborovými zpěvy. Mezi ty nejvyhlášenější patří:

• karneval v Oristanu v Mamoiadě,
• církevní slavnost Sant Isidoro v horském městečku Tempio Pausania,
• církevní slavnost Sant Efiso v Cagliari,
• běh bosých mužů, završující oslavy svátku sv. Salvadora v Cabras.

Nejlepší tuňáci pro gurmány celého světa

Ale přesuňme se teď k zajímavostem gastronomickým. Vždyť právě v okolí Sardinie, resp. u jejího jižní cípu, vytáhnou rybáři z moře každoročně ty nejlepší tuňáky, o které mají zájem gurmeti až v Japonsku! Koneckonců, sardská kuchyně je plody moře proslulá. Ne nadarmo jsou v restauracích vždy k dispozici dva jídelní lístky: mare (moře) a terra (země), a není doporučeno tyto dvě linky kombinovat.

Mezi proslavené delikates patří rozhodně Acciughe ripiene – čerstvé sardinky pečené na uhlí, uzený mečoun, Zuppa di pesce – sardská rybí polévka a Zuppa di cozze. Z jídelníčku terra pak jednoznačně doporučujeme Agnello al forno – jehněčí maso s bylinkami, Maccarones furriaos – těstoviny s čerstvým sýrem, Pasta e fagioli – hustá fazolová polévka nebo Torta di ricotta – příjemně sladký tvarohový dort. A pamatujte si, že pravé sardské menu má velmi mnoho chodů a jídlo se při něm mění doslova na obřad. Vyhraďte si na něj celý večer a nelitujte větších výdajů v některé lepší restauraci. Vše se vám bohatě vrátí v podobě vrcholného kulinářského zážitku!