186 schodů k nebi a opravdu zajímavá historie – to je Prašná brána ve své plné parádě. Trvalo celých 117 let než byla dokončena a ani potom se nevyhnula několika velkým přestavbám a opravám. Svůj podíl na tom měla měnící se tvář hlavního města, ale třeba i kanóny Prusů.
Kdyby Karel IV. nerozhodl o vybudování Nového Města pražského, neměli bychom ani Prašnou bránu. Část Prahy, ve které dnes stojí, byla totiž poměrně zanedbaná. Vždyť Horské bráně se už pár desítek let posměšně říkalo Odraná. A právě tuhle „okrasu“ Prašná brána nahradila. Původně se jí ovšem říkalo jednoduše Nová, svůj dnešní název získala až o staletí později.
Prašná brána původně stála na dně obranného příkopu
Umíte si představit, že byste dnes do jejího podloubí vstupovali po mostě, klenoucím se nad devět metrů hlubokou propastí? Ale přesně takhle původně Prašná brána vypadala. Teprve později byl díky rozšiřování města příkop zasypán a most zrušen. Na počátku tu však vedla královská korunovační cesta a to až do té doby, než se pražské pomazané hlavy rozhodly přesídlit na Pražský hrad.
I díky tomu zůstala Nová brána celých 117 let nedokončena. Pro představu, práce na ní začaly v roce 1475, ovšem už v roce 1483 byly zase zastaveny. Vždyť proč ji zdobit, když tudy králové už zase jezdit neměli?
Jak získala Prašná brána své jméno
A kdy se tahle významná dominanta Prahy přejmenovala? V 17. století, kdy sloužila jako skladiště munice. Její poloha byla velmi výhodná. Vojáci to měli do jejích útrob blízko a přitom je nemohl ohrozit případný výbuch. V té době ještě nesla Prašná brána bohatou gotickou výzdobu od Matyáše Rejska.
Ta bohužel vzala za své při ostřelování Prusy v roce 1757. Většina musela být nenávratně odstraněna a dnes můžeme její původní velkolepost obdivovat jen na kopiích dvou gotických plastik, umístněných v interiéru. Vůbec se při stoupání točitým schodištěm můžete těšit na zajímavé zážitky. Třeba na dva sály, plné replik předmětů z 15. století. Líbily se vám husitské chorály, zbraně, listy nebo předměty, určené pro běžný život? Tak tady si rozhodně přijdete na své.
A pro fajnšmekry jsou přichystané ještě dvě lahůdky. Sochy Václava IV. Vladislava II. Jagelonského nebo Jiřího z Poděbrad asi dokáže identifikovat každý. Ovšem pokud se podíváte na stranu, obrácenou k Obecnímu domu, neměl by vám uniknout malý výklenek mezi poschodími – šlo o prevét alias středověký záchod. A potěšit se můžete i lehce erotickými výjevy – ano, i odhalené ňadro zakryté rukou bylo ve své době považováno za pobuřující).
Než vystoupáte nahoru…
Je dobré zmínit, že vstup do Prašné Brány rozhodně není zdarma. Dospělí zaplatí 70 Kč, rodina se dvěma dětmi pak příjemných 210 Kč. Prašná brána se otevírá každý den v 10:00 hod a v sezóně se se zavírá až ve 22:00, takže si odtud může užít nádherný výhled na noční Prahu. V zimních měsících však počítejte s tím, že její útroby budete muset opustit už v 18:00 hod.