Národní park Hortobágy

NP Hortobágy se nachází ve východním Maďarsku, přibližně mezi řekou Tiszou a městem Debrecen. Zároveň se také nachází na seznamu světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní krajina, kam patří stepní část s tisíciletou tradicí domestifikace šedého skotu, vodních buvolů, ovcí racka, kudrnatých prasat mangalica a koní nóniusz. Hřebčín Máta (Mátai Ménes) má 300 letou tradici chovu.

Biosférická rezervace UNESCO byla vyhlášena na ochranu vodního ptactva, jak migrujícího, tak hnízdícího. V NP Hortobágy bylo zaznamenáno 340 druhů ptáků, ze kterých zde 160 druhů trvale hnízdí. Symbolem NP Hortobágy je jeřáb šedý, jehož 70-100 tisícová hejna se zde ročně na podzim zastavují k odpočinku při své migrační pouti na jih. Například letošní „festival jeřábů“ se v NP Hortobágy uskuteční 17. října. Největším hnízdícím ptákem je drop velký, největší evropský pták a jeden z nejtěžších létajících ptáků světa.

Podél dřívějších obchodních a solných cest křižujících stepní pláně byly vždy po 10-12 km vystavěny zájezdní hostince – csárdy. Některé z nich jsou stále návštěvníkům k dispozici a nabízejí tradiční pokrmy. Zejména jsou známé produkty místního bio chovu šedého skotu a prasat mangalica. Toto vepřové maso se vyznačuje velmi nízkým obsahem cholesterolu a tuku a kudrnaté rezavé, černé a bílé mangalice se kromě Maďarska chovají jen na několika málo místech v Rakousku a ve Švýcarsku.

Malá obec Hortobágy

Pastevci se rozdělovali do 4 hierarchických skupin: nejvyšší příčku zaujímali pastevci koní, následovali pastevci skotu, ovcí a na nejnižším místě byli pastevci prasat. Mezi typické druhy pro dnešní maďarskou pusztu patří šedý maďarský skot, rohatá ovce „racka“ a kadeřavé prase „mangalica“. Dále je puszta bohatá zejména na vodní ptactvo.

Malá obec Hortobágy je správním centrem stejnojmenného národního parku. Nachází se zde rovněž unikátní záchranná stanice pro poraněné a nemocné ptactvo, tzv. ptačí nemocnice, pastýřské muzeum a Puszta ZOO s místními domestikovanými druhy zvířat. Historickou dominantou obce je kamenný devítiobloukový most z roku 1827, kdy nahradil dřívější most dřevěný. Hortobágyská „csárda“ (venkovské pohostinství) slouží pocestným již od roku 1699, dnešní podoba je ve stylu venkovského baroka.