Luxor a Údolí králů – Veset, Tutanchamon, Hatšepsovet, Memnón

Luxor (arabsky Al Uqsur) leží na Nilu, asi 700 kilometrů na jih od Káhiry a 200 kilometrů na sever od Asuánu. Samotný moderní Luxor je středně velké, prašné a nevzhledné město. Má však pěknou polohu na březích Nilu a hlavně – v Luxoru a okolí je mnoho zajímavých historických míst, která musíte vidět!

Starověký Veset

Ve starověku leželo na místě dnešního Luxoru město Veset. Byl hlavním městem Egypta v období Střední (2000-1800 př.n.l.) a Nové říše (1540 – 1080 př.n.l.), tedy v době největší slávy a rozmachu starověkého egyptského státu.

Řekové říkali tomuto městu Théby (je nutno ovšem odlišovat egyptské Théby alias Veset od Théb řeckých v samotném Řecku). Veset ležel v horním Egyptě, daleko od Středozemního moře, a byl tedy daleko méně vystaven útokům jiných národů, přicházejících obvykle z východu či z moře do oblasti úrodné nilské delty.

Faraoni postupně rezignovali na stavbu obrovských pyramid, které sice vypadají efektně a budí úžas, avšak svůj hlavní cíl, uchránit faraonovu mumii před zhanobením a jeho hrobku před vyloupením, nesplnily. Všechny pyramidy byly vyloupeny již ve starověku. Proto se egyptští vládcové rozhodli, že svoje ostatky složí v hrobech méně okázalých, zato však lépe střežených. Vybrali si k tomuto účelu pusté pouštní údolí nedaleko Vesetu, kde bylo pohřbeny desítky faraonů ve skalních hrobech.

Díky tomu získalo toto místo dosti přiléhavý název Údolí králů. Ani méně nápadné hroby, střežené egyptskými kněžími, nesplnily ovšem svůj hlavní účel a  celou historii, od starověku až do dob nedávno minulých, byly pro zloděje obrovským lákadlem. Kněžím se sice většinou podařilo mumie faraonů přemístit tajně do odlehlých jeskynních prostor, do 20. století však byly všechny hroby v Údolí králů vykradeny. Až na jeden…

Údolí králů

4. listopadu 1922 došlo v Údolí králů k pravděpodobně nejslavnějšímu objevu v dějinách archeologie. Britský archeolog Howard Carter objevil po pěti letech bezvýsledné práce, kdy už se v podstatě chystal svou neúspěšnou misi zakončit a odjet domů, téměř neporušenou hrobku faraona Tutanchamona. Tento politicky zcela bezvýznamný panovník byl pravděpodobně synem faraona Achnatona (Achnaton vládnul asi v letech 1365 – 1347 př.n.l.), známého především svojí náboženskou reformou, kdy se pokusil zrušit dosavadní egyptské náboženství a nahradit ho kultem jediného slunečního boha Atona.

Tutanchamonova hrobka

Za své krátké vlády (asi 1347 – 1337 př.n.l.)  nevykonal Tutanchamon nic pozoruhodného a zemřel ve věku kolem 20 let (možná byl zavražděn). Málokomu z nás se ovšem, na rozdíl od Tutanchamona,  poštěstí, aby se proslavil tři a čtvrt tisíciletí po své smrti. V jeho hrobce bylo nalezeno obrovské bohatství.

Hrobka byla doslova napěchovaná zlatem a dalšími cennostmi. Ovšem historická cena těchto předmětů je prakticky nevyčíslitelná. Veškerou pohřební výbavu tohoto vládce si můžete prohlédnout v Egyptském muzeu v Káhiře, kde zabírá několik místností. Vyklízení, inventarizace a stěhování výbavy z faraonovy hrobky trvalo celých osm let!

Celkově bylo v Údolí králů objeveno 62 hrobek. Některé byly vytesány až 100 metrů hluboko do skály.

Kromě Tutanchamónovy hrobky byly sice všechny vyloupeny, avšak většinou se zachovala krásná výzdoba na skalních stěnách uvnitř hrobek, takže jejich návštěva je určitě hodně zajímavá (rozhodně zajímavější než prohlídka pohřebních komor uvnitř pyramid v Gíze, kde toho mnoho pozoruhodného neuvidíte).

Hrobka Ramsese VI. a Thutmóse IV.

Z Luxoru jsme se přepravili na druhý břeh lodí (cena 1 EL, 1 egyptská libra byla v roce 2000 zhruba 10 Kč) a potom taxíkem za 4 EL na osobu do samotného Údolí králů, které je vzdáleno od Nilu asi 8 kilometrů. Vstupné do samotného Údolí králů stálo celkem přijatelných 10 EL a platilo do 3 hrobů dle výběru (s výjimkou Tutanchamónova ovšem, protože do toho samotného stálo vstupné mnohonásobně více). Které tři hroby navštívíte, bylo zcela na nás. Před každým hrobem stál strážce a při návštěvě „jeho“ objektu Vám utrhl jeden roh lístku.

Pokud jste ovšem chtěli vidět za cenu jednoho lístku více hrobů než tři, šli naštěstí strážci uplatit. Peníze odmítli (kdyby je u nich našli, byli by okamžitě propuštěni a na egyptské poměry je práce hlídače v turistických objektech mimořádně lukrativní). Za několik propisek či zapalovačů však přimhouřili oko a „zapomněli“ nám utrhnout roh lístku, takže jsme nakonec hrobů viděli asi sedm. Nejvíc se nám líbil hrob Ramsese VI. (nejhezčí výzdoba na stěnách) a Thutmóse IV. (nejhlubší skalní chodba).

V době naší návštěvy (18. listopadu) bylo docela horko, ale dalo se to vydržet. V žádném případě není možné se v této oblasti pohybovat v létě – teploty šplhají vysoko přes 40^oC!

Chrám královny Hatšepsovet

Nedaleko od Údolí králů je i chrám královny Hatšepsovet (Hatšepsut). V Údolí králů jsme „stopli“ autobus s českými turisty, kteří nás hodili několik kilometrů k odbočce, z které už to bylo do chrámu jen asi jeden kilometr. Chrám je ovšem lehce dosažitelný i zkratkou z Údolí králů přes skalní hřeben  po uzoučké stezce. Zádušní chrám královny Hatšepsovet  si nechala zmíněná panovnice postavit, aby měla kde spočinout po smrti. Žena tehdy ve starověkém Egyptě samostatně vládnout nesměla a Hatšepsovet původně vládla pouze jako regentka za svého nedospělého syna Thutmose III. Když však její syn dospěl, odmítla mu předat vládu.

Opřela se přitom o údajnou věštbu samotného boha Amona (Amonovi kněží se na tomto státním převratu podíleli rozhodující měrou). Vládla samostatně přes 20 let (asi 1490 – 1468 př.n.l.). Nakonec se jejímu synovi podařilo jí v roce 1468 př.n.l. přece jenom svrhnout, načež nechal jméno svojí matky vymazat ze všech nápisů a dal rozbít i její sochy. Její chrám však zůstal zachován až do dnešních dnů. Bez ohledu na tyto rodinné „rozmíšky“ vládla však Hatšepsovet i její syn moudře a za Thutmose III. dokonce dosáhl starověký Egypt největší rozlohy ve své historii).

Útok na chrám

17. listopadu 1997 zaútočili na nádvoří chrámu královny Hatšepsovet  islámští  radikálové. Cíleným útokem proti zahraničním turistům chtěli poškodit egyptskou vládu, pro kterou jsou příjmy z turistického ruchu významnou položkou ve státním rozpočtu. Celkem zahynulo 58 turistů (nejvíce jich bylo ze Švýcarska a z Německa) a 10 Egypťanů (včetně dvou policistů a šesti teroristů). Tento útok skutečně odradil mnoho lidí od návštěvy Egypta a v době naší návštěvy, přesně tři roky a jeden den po útoku, zde bylo turistů stále mnohem méně než před útokem. Po pravdě řečeno samotný chrám nás docela zklamal, vevnitř není vidět o moc víc než zvenku.

Memnónovy kolosy

Memnónovy kolosy jsou dvě asi dvacetimetrové kamenné sochy představující faraona Amenhotepa III. Kámen na ně byl dopraven po Nilu až z lomů v Dolním Egyptě, vzdálených nějakých 600 kilometrů odsud. Původně tvořily sochy součást chrámového komplexu, který se bohužel nedochoval. Memnónovy kolosy stojí rovněž na západním břehu Nilu. Zastavili jsme se u nich na zpáteční cestě z chrámu královny Hatšepsovet. No malé nejsou, ale na fotkách vypadají mnohem mohutnější než ve skutečnosti – musí se fotit z vhodného úhlu.

Luxorské chrámy

V samotném Luxoru jsou vlastně chrámy dva. A oba dva byly zasvěceny nejvyššímu egyptskému božstvu, Amonovi. Kněží boha Amona měli ve starověkém Egyptě mimořádné postavení a jejich moc se nepodařilo zlomit ani faraonovi – reformátorovi, Achnatonovi.

Karnak

Větší z obou chrámů se nachází v Karnaku, což je dnes na předměstí Luxoru, asi 3 kilometry od centra (toto vzdálenost jsme zcela masňácky absolvovali koňským povozem – cena byla ovšem příznivá – 3 EL za 6 lidí). Tento chrám začal být budován už během období Střední říše a stavěl se téměř dva tisíce let. Nejednalo se vlastně o pouhý chrám, nýbrž o celé velké chrámové město. I když se z něj zachovala jen menší část, pořád zabírá chrámový okrsek plochu 650 x 550 metrů.

Karnak je daleko největší egyptský chrám a jeden z největších chrámů na světě. Hlavní sloupová síň je velká 100 x 50 metrů, tedy asi jako fotbalové hřiště. Je v ní celkem 134 sloupů, z nichž nejvyšší měří 23 metrů. Na sloupech a stěnách chrámu jsou hezky vytesané hieroglyfy. Chrám je velice pěkný a na pohled se jedná o impozantní dílo.

Jeho rozměry jsou ovšem tak velké, že se nedá ani pořádně vyfotit. Abyste plně ocenili jeho rozměry, musíte ho prostě navštívit.

Amonův chrám

Menší Amonův chrám leží přímo v centru Luxoru, takže většinou se o obou chrámech mluví jako o karnackém a luxorském chrámu. Sám o sobě je moc pěkný, ale ve srovnání s karnackým je mnohem menší, takže jsme již neobětovali další peníze za jeho návštěvu. Chrám ale můžete obdivovat i zvenku. Nejhezčí pohled se Vám naskytne večer, když chrám hezky svítí.

V Luxoru jsme kromě návštěvy zmíněných památek absolvovali i krátkou projížďku felukou (tradiční místní plachetnicí) po Nilu. Hodinová projížďka pro šest lidí přišla na 12 EL. Celkem hravě jsme se dostali ke druhému břehu. Pak však nastalo úplné bezvětří a naši dva lodivodové museli zpátky do Luxoru doveslovat. Koncem dne jsme sledovali krásný západ slunce nad Nilem, po kterém plulo spoustu lodí, od malých člunů a feluk až po obrovské plovoucí lodě-hotely.

Celkově na mě z celého pobytu v Luxoru a okolí zapůsobilo nejvíce Údolí králů. Chrám v Karnaku byl také pěkný, naopak chrám královny Hatšepsovet a Memnónovy kolosy mě celkem zklamaly. Návštěvu Luxoru ale rozhodně nevynechejte. Mnoho turistů jede do Egypta hlavně k moři (Hurghada apod.) a často absolvují jeden fakultativní zájezd. Většinou dostanou na výběr – buď Káhiru (a pyramidy), nebo Luxor. Z mého pohledu Luxor je jednoznačně lepší volba. Na druhou stranu – vykládejte někomu, že jste byli v Egyptě a neviděli jste pyramidy…

Fotogalerie – Luxor a Údolí králů