Počítá váš cestovatelský itinerář s návštěvou turecké metropole Istanbul? Kdybyste si ho chtěli prohlédnout pěkně celý a se vším všudy, nestačil by vám to ani týden. Ale co když máte na tohle úžasné spojení kontinentů jen jeden nebo dva dny? Ani tak nezoufejte. I legendární Topkapi se dá při špetce dobrého plánování stihnout za pár hodin…
Především, pokud se nechcete zdržovat, sežeňte si hned po výstupu z letiště nebo autobusu Istanbulkart. Ano, vážně se to takhle píše. Prodají vám ji v jakémkoliv infocentru nebo dokonce i v automatu. Stačí ji nabít (zvládnete to na každé zastávce ve městě) a pak pohodlně volit mezi autobusy, tramvajemi, železnicí nebo i trajekty. Záleží na tom, kam se chcete dostat. Mimochodem hromadná doprava je tu vážně na vysoké úrovni.
Není třeba se bát. Jezdí včas a praktická tramvajová linka T1 vás zaveze téměř ke všem nejznámějším památkám. Koneckonců, více než dvacetimilionová metropole by se bez této páteře dopravní infrastruktury jinak neobešla. Nemusíte tedy pracně hledat v jízdním řádu a plánovat si přestupy, byť s nimi by se některé cesty skrz křivolaké Istambulské ulice o trochu zkrátily. Mimochodem T1 jezdí ve špičce opravdu každých pár minut, takže pokud se do spoje nevejdete, nezoufejte. Brzy pojede další.
Istanbul – Hagia Sofia
Když do Topkapi, tak nejlépe brzy ráno
O Topkapi jsem tu už psala. Nebudu zatírat, že je to moje oblíbená památka, takže pokud stále váháte, zda tento symbol Istanbulu navštívit, nechte se přesvědčit článkem Tajemné Topkapi – proč má fontány ukryté ve stěnách? Vstupné sem není právě nejnižší a mačkají-li se okolo vás navíc davy turistů, rozhodně nejde za tu cenu o nic příjemného. Ovšem stačí sem zamířit brzy ráno a zjistíte, že se rozlehlými zahradami a nádherně zdobenými pokoji touláte téměř na vlastní pěst.
Bohužel tentýž benefit nelze použít v mešitě Hagia Sofia. Tam je totiž narváno prakticky vždy. Věřící se střídají s turisty a odpočinku pro oddech moc není. Připravte se rovněž na vysoké vstupné, ovšem tentokrát bez nejrůznějších slev. A spoustu fotoaparátů a zvědavých návštěvníků. Ovšem prodrat se jimi až na galerii v prvním patře rozhodně stojí za to. Zdobené interiéry lákají k prozkoumání a není těžké nechat se unést všudypřítomnou tajemnou atmosférou.
A patříte-li mezi nemajetné turisty nebo z vás poslední drobné vytáhl neodbytný prodavač koberců na velkém bazaru, pak vás určitě potěší návštěva Modré mešity. Je zcela zdarma, a přitom její interiér se může beze studu pyšnit přívlastkem dechberoucí. Modrá je opravdu všude, zvýrazněná mnoha ornamenty, vitrážemi a dalším vybavením. Jednoduše vstupte a kochejte se.
Istanbul – Modrá mešita
Kam na nejlepší rybí speciality? Zkuste Galatský most
Poznáte ho snadno. Jde o nevzhledné ocelové monstrum, přetínající říční kanál Zlatý roh. Každou ranní i večerní hodinu však bývá v obležení úlovkůchtivými rybáři. Tak tak, že uprostřed zbývá trocha toho místa pro zvědavé turisty. Ti si tu užívají zajímavý výhled do okolí, případně míří pod tuto nevšední stavbu. Právě tady se totiž tísní snad největší počet rybích restaurací ve městě. Doporučujeme vybrat tu, v níž jedí místní, to bývá sázka na jistotu (rozumnými cenami začínaje a chutnými pokrmy konče). A pokud nemáte čas, objednejte si alespoň rybí sendviče do ruky. Stačí dva a máte vystaráno o vydatný a chutný oběd.
Měli byste vědět: rybí speciality se v Istanbulu tradičně zapíjejí šťávou z mrkve a tuřínu. Působí pozitivně na trávení, pro běžného Evropana však bývá příliš kyselá. Ochutnávejte tedy opatrně, ať vám v ústech nezůstane místo lahodných ryb jen nepříjemná šťovíková pachuť.
A co ochutnat dál? Určitě simit, což jsou sezamové chlebové kroužky s nejrůznějšími posypkami. Dezertům vévodí baklava, locüm nebo turecká zmrzlina, hlavním jídlům pak určitě güvec (dušené maso s omáčkou), masové špízy nebo turecká pizza.
A čím jiným to vše zapít, než pravou tureckou kávou? Ale českého „turka“ nečekejte, to by vám místní labužníci rozhodně nenaservírovali. Zrnka kávy mezi zuby? Brrr! Turecká káva je černá jako noc, ale přitom není tak hořká, jak se možná obáváte. To turecký čaj, který si s ní barvou prakticky nezadá, je na tom o poznání hůř. Nedivte se proto, když k němu dostanete velkou hrst kostek cukru nebo malý talířek s cukrovím. Opravdu to potřebuje.
Istanbul – káva¨a locüm
Když si chcete užít trochu sportovního vzrušení
Skalní fanoušky to asi nepřekvapí, přesto neuškodí připomenout, že v Istanbulu mají své sídlo hned tři známé kluby nejvyšší domácí fotbalové ligy. Jde o:
- Fenerbahce (Žluté kanárky)
- Besiktas (Černí orli)
- Galatasaray (Lvi)
Budete-li mít možnost se dostat k některému z jejich zápasů, neváhejte. Turci jsou sice horkokrevní, ale právě díky tomu hlídá stadiony nejen turecká police, ale nezřídka i armáda, takže nebezpečí tu téměř nehrozí. Zato tu vládne ta skutečná fanouškovská atmosféra, jakou u nás jen málokde zažijete.
Na podmořské železnici budete skoro sami
Je to až překvapující, ovšem vstupní vestibul do podmořské železnice Marmaray, propojující Evropu s Asií, bývá nezřídka téměř poloprázdný. Situaci obvykle zachraňují jen turisté. Místní jí totiž ani po tolika letech jejího provozu příliš nedůvěřují a raději absolvují třeba i každodenní cesty trajekty (mnozí dojíždějí do práce). Je to zvláštní pocit, sedět v klimatizovaném vagonu a kol dokola nevidět nic než tmu tunelu. Můžete-li, vyzkoušejte to. Je to docela jiný zážitek než na trajektu, byť i ten stojí za to. A vůbec, navštívit Istanbul a neprojet se přitom na divokých vlnách Bosporu by byla skoro svatokrádež 🙂