Grónsko

Geografie Grónska

Přesná rozloha ostrova Grónsko je 2,13 milionu km², čímž druhý největší ostrov světa, Novou Guineu (772 000 km²), značně převyšuje. Asi 85 % ostrova pokrývá Grónský ledovec, po Antarktickém druhý největší na světě.

Vyplňuje celý střed ostrova, zatímco většina pobřeží není zaledněna. Průměrná tloušťka grónského ledovce je menší než u Antarktického, ale i tak dosahuje úctyhodných 1800 metrů. Maximální mocnost je pak téměř 3300 metrů. Grónský ledovec obsahuje téměř 10% světových zásob sladké vody. Jelikož ledovec je omezen ve svém pohybu k moři pobřežními horami, netvoří se v Grónsku, na rozdíl od Antarktidy, šelfové ledovce. Do moře tečou většinou jen úzké, zato mimořádně rychlé ledovcové proudy. Jeden z nich, Jakobshavn, je nejrychleji tekoucím ledovcem na světě. V jeho čele teče led rychlostí asi jeden metr za hodinu a denně tento proud dopraví do moře přes 20 milionů tun ledových ker.

U východního a zejména u západního pobřeží vyrůstají z ledovce vrcholky hor, z nichž nejvyšší je Gunnbjørns Fjeld (3734 m.n.m.). Viking Gunnbjørn byl totiž pravděpodobně první Evropan, který zahlédl Grónsko již někdy kolem roku 900 n.l., když ho k jeho břehům zahnala bouře. V Grónsku také leží nejsevernější bod světové souše, mys Morris Jessup, který leží na 83^o40´ severní šířky a je tak vzdálen jen asi 700 kilometrů od severního pólu.

První Evropská kolonie

Grónsko bylo vůbec první zemí celé Ameriky, která byla kolonizována Evropany. V roce 982 n.l. byl Erik Thorwaldsson, známější díky barvě svých vlasů pod přezdívkou Erik Rudý, odsouzen na Islandu za „několikeré zabití“ k tříletému vyhnanství (Island byl Vikingy kolonizován už kolem roku 800 n.l.). To byl tehdy u Vikingů běžný trest za vraždu. Zločin tak nemálo přispěl k rozšíření geografického poznání, protože Erik se vydal se svou lodí na západ  a osídlil novou zemi – Grónsko. I když už na tomto ostrově předtím pravděpodobně několik Islanďanů přistálo, je právě Erik Rudý považován za objevitele Grónska, čímž vlastně objevil Ameriku  (i když přistál „pouze“ na ostrově, což bylo ovšem stejné i v Kolumbově případě).  Po uplynutí tříletého trestu se Erik vrátil zpět na Island, nikoliv však aby se sem natrvalo vrátil.

Jeho cílem bylo Grónsko trvale osídlit a vládnout si v něm po svém. Zatímco na Islandu chtěl pro svůj plán získat další kolonisty. Celou akci ovšem pojal ve značně reklamním duchu a objevené území pojmenoval „Zelená země“ (Grønland čili Grónsko). Že většinu ostrova pokrývá ledovec, osadníkům jaksi zamlčel. Pravdou ovšem je, že kolem roku 1000 n.l. bylo o dost teplejší podnebí než dnes. (tzv. středověké klimatické optimum) A životní podmínky zde byly snesitelnější. Erikův syn Leif Eriksson pak kolem roku 1000 n.l. plul z Grónska dále na západ a přistál přímo na severoamerické pevnině.

Nově objevenou zemi nazval Vinland (země vína – rostla zde tehdy planá vinná réva!). V Grónsku se však Vikingové udrželi asi až do 15. století. Tehdy, v tzv. malé době ledové, se výrazně ochladilo a Vikingové, přivyklí na zemědělský způsob obživy, boji s drsnou severskou přírodou pravděpodobně podlehli. Již před Vikingy ovšem Grónsko osídlili Inuité (Eskymáci), kterým se podařilo dokonale adaptovat a žijí v Grónsku dodnes.

Současné Grónsko

Dnes patří Grónsko Dánsku a s  2 175 000 km² se jedná o největší závislé území světa(rozloha území je větší než samotného ostrova, patří k němu i menší okolní ostrovy, například Disko). Grónsko má jen asi 56 000 obyvatel, což znamená, že při rozloze 2 175 000 km²vychází hustota obyvatelstva přesně na 0,026 obyvatele na kilometr čtvereční! Nebo jinak řečeno, na jednoho obyvatele připadá plocha 39 km².

Hlavní město Nuuk (dánsky Godthåb) má asi 14 000 obyvatel. Úřední řeči jsou dvě – grónština (jazyk Inuitů) a dánština. Inuité (Eskymáci) tvoří asi 80 % obyvatelstva, zbytek tvoří hlavně Dánové a míšenci.

Obyvatelé jsou převážně luteráni. Mateřská země, Dánsko, je zhruba padesátkrát menší než Grónsko a díky Grónsku je dnes vlastně největší „koloniální velmocí“. Dnes už ovšem Grónsko není žádná kolonie, nýbrž autonomní území Dánska. Má vlastní parlament (21 poslanců) a dále si volí dva zástupce i do dánského parlamentu. Rovněž má vlastní vlajku. Grónsko není členem Evropské unie. Na rozdíl od dalšího dánského území, Faerských ostrovů, sice bylo členem Evropských společenství. Nicméně v roce 1985, ještě před vznikem EU, z nich na vlastní žádost vystoupilo.

V Grónsku se nacházejí ložiska mnohých nerostných surovin, zatím je však díky mimořádně drsným klimatickým podmínkám téměř nemožné je využít. V Grónsku nejsou železnice a i silniční síť je velmi krátká. Největší význam má doprava letecká a námořní, na krátké vzdálenosti je však nadále stále nejpraktičtější doprava pomocí psího spřežení. Obyvatelstvo se živí především rybolovem, dále se loví i kožešinová zvěř, na pobřeží existuje i chov sobů.