Obsah
Tento pojem jednoznačně vychází z anglického fake news. Falešné zprávy, vzpomínáte? Něco zaručeně pravdivého a přitom stoprocentně vymyšleného. A falešné památky jsou na tom podobně. Verona, Varšava, Berlín… Tady všude je najdete a mnohdy o tom ani nevíte.
A jak Fake sights poznat? Obvykle to nejde jinak, než přes důkladné seznámení s historií oblasti, do které cestujete. Dnes vám ukážeme čtyři nejznámější falešné památky Evropy. Přiznejte se – kolika z nich jste sedli na lep vy?
Falešné památky v Evropě
Polská Dračí jeskyně, Drákulův hrad Bran, balkon Romea a Julie ve Veroně nebo Check-point Charlie. Co mají společného? A no, jsou to právě falešné památky a my vám ukážeme proč.
Kdo by tohle shakespearovské drama neznal? Ale i když se místní průvodci často honosí tím, že toto velkolepé dílo vzniklo na základě skutečných událostí, ve skutečnosti tomu nic nenasvědčuje. To jim však nebrání, aby jeden z balkónů místního domu představovali právě jako onen pravý a zaručený. Není divu, že před ním stojí skuteční milenci fronty a touží si pořídit nějaké to pěkné selfie. Ale o skutečného Romea a Julii tu nejde. Ve skutečnosti je tento balkon spjatý se známým filmem Franca Zeffirelliho (Romeo a Julie, 1968). Vždyť i balkon jako takový byl postaven teprve ve 20. století.
Věděli jste, že: Franco Zeffirelli zemřel teprve nedávno? Stalo se to 15.6. 2019 a dožil se požehnaného věku 96 let.
Drákulův hrad Bran
Že vám při představě tohoto maďarského knížete naskočí právě tohle jméno? Pak je to celé špatně. Ano, dnes je Bran představován jako sídlo Vlada Draculy (a turisté si o to ochotněji kupují suvenýry s ním spojené), ale ve skutečnosti ho kníže ani nevlastnil a už vůbec se na něm nezdržoval.
Ano, vzhledem Branu se inspiroval Bram Stoker při psaní své knížečky, ale i on v textu uváděl jeho skutečné sídlo a tím je hrad Poenari. Ale má to jednu výhodu – není tam tak přeplněno jako právě na Branu.
Check-point Charlie a Berlínská zeď
Na svém místě stála tato nenápadná budka mezi lety 1963-1990. Pak byla demontována a odvezena pryč. Tak jak je možné, že se její úzkou brankou můžete protáhnout i dnes? Inu, protože ji na její místo vrátili už v tom samém roce. Tedy, nebyla to vlastně ona, ale nějaká jí podobná. Protože proč ne. Místní úřady správně rozhodly, že na pád Berlínské zdi by se nemělo zapomínat.
A turisté se k Check-point Charlie začali doslova hrnout. A Berlín? Ten toho opět využil, jak jinak. Celou oblast nechal zrekonstruovat a zřídil tady dokonce i Muzeum Berlínské zdi. Takže docela dobrou představu o tom, jak to na tomto místě kdysi vypadalo, si udělat můžete. Ale myslet si, že procházíte skutečnou historickou pasáží už rozhodně není na místě. Čímž vás však nechceme od návštěvy Check-point Charlie odrazovat. Jen si dejte pozor na to, čemu chcete věřit.
Wawel a polský drak
Ani tady není všechno takové, jak to na první pohled vypadá. Ano, Varšava sice má kostru svého draka. Ale o té bylo už v minulosti nade vší pochybnost prokázáno, že jde „jen o nápaditou složeninu několika kostí prehistorických zvířat. To však turisty nijak neodrazuje. Chodí se na ni dívat a při této příležitosti nezapomenou navštívit ani velkou “dračí jeskyni“ ve Wawelu přímo pod královským hradem.
Inu, legenda je to opravdu romantická, ve reálném světě však ve svých útrobách tyto velkolepé skalní prostory nikdy draka neukrývaly. Ne. Byl tu totiž po dlouhá léta zřízen nevěstinec. Patřil k vyhlášeným a jeho služeb neváhali využívat dokonce i wawelští páni, kteří sem měli zřízený tajný vchod přímo ze svých komnat.