Jen těžko lze uvěřit, že ještě před několika desítkami let věděli o existenci pandy snad jen obyvatelé provincie S´- čchuan a několik málo čínských zoologů. Tato zvířata nikdy nebyla příliš hojná, navíc se díky svému endemickému způsobu života a jisté „hlouposti“ nedala označit právě za populární. Museli přijít pozorovatelé zvenčí, aby Číně ukázali, co se v jejích lesích skrývá za poklad.
Celý příběh pro Západ začal v roce 1869. Tehdy se krajinou Číny potuloval misionář Pere Armand David. Zajímala ho biologie, takže si nemohl nevšimnout zvláštní černobílé kožešiny na jednom místním tržišti. Krátce poté se mu podařilo zakoupit přímo i celé zabité zvíře.
Když si ho důkladně prohlédl, seznal, že opravdu žádné podobné nezná. Dobře ho tedy popsal a pojmenoval Ursus melanoleuca, což bychom do češtiny přeložili jako „černobílý medvěd“. A o rok později se k jeho nadšení přidal i francouzský zoolog Milne-Edwards, který pro pandy vytvořil i zbrusu nový rod, pojmenovaný Ailuropoda (kočičí noha).
Nabídka muzeí v Americe rychle přestala stačit
Jako první si mohli mimo území Číny prohlédnout pandy návštěvníci Fieldova muzea. Šlo o dva vycpané exempláře z provincie S´- čchuan, o jejichž dovoz do Ameriky se zasloužili bratři Rooseveltové, synové známého amerického prezidenta.
Expozice nazvaná Asijská hala vzbudila mezi návštěvníky značný ohlas a brzy se proto podobných kuriozit dočkaly i další instituce v USA. Ovšem neživé objekty brzy přestaly lidem stačit. Bylo tedy třeba poohlédnout se po živé pandě.
První mládě pandy mimo Čínu se vydávalo za psa
Určitě víte, jak velký problém v současnosti představuje získání živé pandy pro jakoukoliv certifikovanou zoologickou zahradu. O to více proto překvapí, že první malou pandu vyvezla z Číny obyčejné žena – Ruth Harknessová. Podařilo se jí to skrz Šanghaj. Malá panda odpočívala v košíku, procleném jako košík se štěnětem. A kolik za to Ruth zaplatila? Pouhých 20 dolarů.
Mládě si zamilovala. Protože během návštěvy Číny ho musela krmit z lahve, nakonec ho však předala do péče Brookfieldské zoo v Chicagu. A senzace byla na světě. Během prvního dne se na malou pandu přišlo podívat neuvěřitelných 53 000 návštěvníků! Mimochodem šlo o samičku jménem Su-Lin. Lidé byli krásou roztomilého medvídka okouzleni.
Připomínala jim dítě – protože pandy oplývají mnoha znaky charakteristickými právě i pro lidská mláďata. A co víc, uchovávají si je až do dospělosti. Možná právě proto je dnes pandománie rozšířená nejenom v Asii, ale prakticky po celé zeměkouli. Kdo by nepookřál při pohledu na skupinku roztomilých paních mláďat v záchranné stanici?
Agentury pořádající podobné zájezdy slaví žně a jakákoli zoo, jíž se dostane té cti a možnosti živou pandu chovat, stoupne u návštěvníků z celého světa nebývale v ceně. Bohužel u nás se tohoto roztomilého, a navíc kriticky ohroženého zvířátka nejspíš hned tak nedočkáme.
Zaujal vás tento článek? Vydejte se rovnou na výlet do Číny!