Madeira je rájem turistů. A ať už si libujete v náročných celodenních túrách, nebo se jen rádi procházíte jednoduchým terénem, na Madeiře si určitě najdete to pravé pro vás. Jedním z nejkrásnějších výletů na tomto místě uprostřed Atlantiku je bezpochyby putování podél zavlažovacího kanálu do útrob tohoto sopečného ostrova k místu zvanému Caldeirão Inferno. Tak se pohodlně usaďte a vydejte se spolu s námi na tuto kouzelnou trasu vnitrozemím Madeiry.
S davy k vodopádu Caldeirão Verde
Cesta do Pekelného kotle, jak se překládá název Caldeirão Inferno, začíná v malé osadě na úpatí madeirských hor Queimadas, kde je malá kavárna a pár atrakcí pro turisty. My ale parkoviště rovnou opouštíme a pokračujeme po poměrně široké cestě podél ukazatelů na Caldeirão Verde. Naštěstí vyrážíme velmi brzy ráno, a tak jsme tu skoro sami. Ze zpáteční cesty ale dobře víme, že později během dne tudy proudí davy nadšených turistů, kteří chtějí spatřit vodopád, jež padá do jezírka v hlubokém zeleném kotli.
Brzy se pěšina zužuje a my dále postupujeme podél jednoho zavlažovacího kanálu, jimž se na Madeiře říká levády. Cestou procházíme několika tunely a brzy míjíme vodopád u Caldeirão Verde, kde cestu končí většina turistů. My ale pokračuje dále, to nejzajímavější je teprve před námi…
Stoupání k Pekelnému kotli
Až k Zelenému kotli cesta vede téměř po vrstevnici. Je tak vhodná i pro méně zdatné turisty. Směrem k Pekelnému kotli ale začíná být putování o něco náročnější a je třeba trochu stoupat. Většina stoupání na vás čeká mezi dvěma levádami, jež tečou nad sebou. Vyšší leváda je opravdu zajímavá a čekají na vás z ní krásné výhledy na severní pobřeží Madeiry. Ihned po ukončení stoupání navíc můžete nahlédnout do přes dva kilometry dlouhého a trochu strašidelného tunelu Faja da Nogueira. Pokud byste se odvážili tímto starým, nebezpečným tunelem projít, překonali byste jeden z největších madeirských masivů a ocitli se v centru ostrova.
My raději míříme po značené cestě k Pekelnému kotli. Jako první se dostáváme do krásné soutěsky, jež skoro připomíná ty z Alp. Těch pár lidí, které tu potkáváme, se tu otáčí, aniž by si uvědomili, že Caldeirão Inferno je teprve před nimi. Stačí prolézt úzkým otvorem do dalšího tunelu a držet se na pěšině. Tady by to bez čelovky nebo jiného zdroje světla už opravdu nešlo.
Poslední kilometr cesty tunely a podél levády proběhneme rychle, na konci na nás čeká něco výjimečného. Hluboký kotel, porostlý subtropickou vegetací, s mělkým jezírkem na dně, kam spadají prameny vody. Celý Pekelný kotel je obklopen zelenými vysokými madeirskými vrcholy a my nestačíme zírat. Přes léto tu prý skoro žádná voda neteče, my se ale můžeme těšit z krásného, opravdu vysokého vodopádu. Navíc jsme tu opravdu sami. Nezbývá než žasnout, co příroda dokázala vytvořit.
Cesta ke Caldeirão Inferno je podle mě jednou z nejkrásnějších cest podél zavlažovacích kanálů na Madeiře. Určitě se vyplatí si ji projít, přestože v první půlce budete narážet až na znepokojivé množství dalších turistů. To nejhezčí na vás ale čeká až na samotném konci cesty a tam už mnoho lidí nepotkáte. Máte-li chuť nasadit pohorky na vlastní nohy a opravdu vyrazit, mrkněte na tento poznávací zájezd na Madeiru, v rámci kterého se do Pekelného kotle můžete také podívat. A pokud toužíte po ještě více opuštěnějších koutech tohoto nádherného ostrova, zkuste vyrazit na Caminho do Pináculo e Folhadal nebo levádu Dos Cedros.