Ti, kdo do místa katastrofy vyrážejí, bývají mnohdy nepříjemně zklamáni. Mnohá jejich očekávání se nenaplní, v jiných ohledech však dostanou naloženo do sytosti. Pojďme se nyní na Černobyl podívat jako na turistickou atrakci a to očima skutečného návštěvníka.
Poradíme vám, kde se dá naměřit nejvyšší koncentrace radioaktivity. Ukážeme, jak se vyhnout problémům s ukrajinskými úřady a vyvrátíme některé zažité mýty, hojně podporované romantickými texty cestovních kanceláří.
Černobyl jako bohem zapomenuté místo? Ale vůbec ne…
Tak zaprvé: nepředstavujte si zdejší oblast jako sídliště duchů. V nebezpečné zóně stále žije několik desítek lidí, kteří se jednoduše odmítli odstěhovat. Není tak výjimečné potkat ženu s nákupem nebo něco podobného. Sdílní však místní moc nebývají, mnohem lépe uděláte, když si jich nebudete všímat. Pozornosti si užili dost a dost po náletu novinářů, vyvolaném populárním seriálem z produkce HBO. A mluvit s vámi stejně nebudou.
Připravte se také na setkání s divokou zvěří. V oblasti se neobvykle dobře vede prasatům a stádům jelenů, ovšem setkat se tu můžete i s koňmi. Ti zde byli vysazeni, aby pomohli spásat rozsáhlé porosty trávy. A bez predátorů jejich populační křivka začala opravdu rychle růst. Vybavte se tedy pořádným dalekohledem a velkou dávkou trpělivosti. Je docela dobře možné, že vás krásy zdejší přírody uchvátí mnohem víc, než pohled na důsledky jedné lidské nedbalosti.
V Černobylu si nesedejte ani nevytahujte svačinu
Existuje celá řada zákazů, kterými se musíte řídit. Procházka je to sice romantická, ale jen do doby, než zjistíte, že si prakticky nikde nemůžete sednout. Obzvláště zapovězený je mech, naopak betonové bloky jsou relativně v toleranci. Záleží však na vašem průvodci. Někteří berou nařízení opravdu striktně. Jíst přímo v zakázané zóně se nesmí, pití naštěstí zakázáno není. Ještěže tak, v létě jde o výlet poměrně náročný.
A rozhodně nedoporučujeme vjíždět do zóny vlastním automobilem, ačkoliv je to povoleno. I když s sebou dostanete mapku míst, kterým je potřeba se vyhnout, stejně se na konci dost možná neubráníte agresivní očistě od radiace, při které vezme za své lak a spousta dalších věcí. Využijte raději služeb některých cestovních kanceláří, které jsou na podobné zacházení připraveny.
Pripjať si ve svých představách značně romantizujeme
Je sice pravdou, že k odsunu lidí došlo náhle a většina z nich si musela vystačit jen s narychlo sbalenými osobními věcmi. Rozhodně to však neznamená, že by se sídliště Pripjať dodnes dochovalo v bezvadném stavu. Ve skutečnosti je vydrancováno doslova vše – od nábytku až po sklo v oknech. Jde spíše o strašidelné betonové ruiny, ve kterých se čas od času mihne nějaký zapomenutý pozůstatek patřící kdysi lidem.
Mimochodem vcházet dovnitř budov se nesmí. A nespoléhejte se na to, že vás nikdo neuvidí. Strážných je tu všude dost. Dobrou představu vám však dá i pouhé nakukování do oken. Strávit tu můžete docela dost čau, takže si nezapomeňte hlídat hodinky!
Nejvyšší hodnoty radioaktivity nasbíráte už cestou ke čtvrtému bloku
Dnes ho kryje velký betonový sarkofág, překrytý ještě další ochrannou vrstvou. Pokud se však budete pohybovat v jeho blízkosti, žádné zvláštní nebezpečí vám nehrozí. Málokdo ví, že Černobyl byl v provozu až do roku 2 000, i když se tu pracovníci museli pravidelně střídat, aby nedošlo k poškození jejich zdraví. Okolí elektrárny je proto poměrně dobře očištěno. Pokud chcete naměřit na dozimetru něco zajímavého, vyberte si raději nějakou kupu hlušiny v nedaleké opuštěné vesnici. Tohle bude místo pro vaše nebezpečné selfie s dozimetrem! Vstupní brána do Černobylu bohužel ne.
Zaujal vás tento článek? Vydejte se rovnou na výlet do Černobylu!