Washington D.C. – Kongres, Capitol Hill, Hrob neznámého vojína, Sídlo prezidenta

Od severu se blížíme k hlavnímu městu USA k Washington D.C. Město leží na federálním území zvaném District of Columbia a na rozdíl od státu Washington, není státem federace a nemá zastoupení ani v parlamentu.

Samotné město má necelý jeden milion obyvatel ale v celé aglomeraci však žijí zhruba čtyři miliony lidí. Průmysl je zde velmi málo rozvinutý, neboť ekonomika města se soustřeďuje na služby federálním úřadům a institucím.

Zastavujeme ve středu města a vydáváme se na jeho prohlídku. Stojíme před Kapitolem, který je sídlem obou komor amerického parlamentu, který se nazývá Kongres. Mohutná sněhobílá budova vyznačuje střed města a je jeho dominantou. Na prostranství před budovou se řadíme do dlouhé fronty lidí čekajících na prohlídku Kapitolu. Pořadatel dostává vysílačkou pokyn, že může vpustit další skupinu návštěvníků. Sundává z držáku provaz přehrazující chodník a my se vydáváme přes nádvoří k budově.

Kde zasedá Kongres USA

Stoupáme po širokém schodišti a vcházíme do budovy. Procházíme detektorem a jdeme do levého křídla obrovské budovy, ve kterém zasedá sněmovna reprezentantů. Ta má 435 členů a každý stát Unie zde má proporcionální zastoupení podle počtu obyvatel. Scházíme do spodních pater, kde jsou prostory používané Nejvyšším soudem USA. Procházíme jedním ze sálů, kde soud zasedá. Jeho velikost a honosné zařízení budí respekt.

Přecházíme do pravého křídla budovy. Tady zasedá Senát, který má sto členů, po dvou z každého státu unie. Procházíme širokou chodbou s kancelářemi. Vcházíme na galerii jednacího sálu, která je rozdělena do lóží, podobně jako v divadle. Usedáme na židle v jedné z lóží a pozorujeme místo, kde se tvoří nejvyšší světová politika.

Ve vedlejší lóži je stálé stanoviště televize. Stojí zde plachtou přikrytá televizní kamera a různé aparatury. V sále dole pod námi, jsou lavice senátorů a dlouhý předsednický stůl. Zdá se nám až neuvěřitelné, že můžeme jako turisté navštívit toto významné místo.

Vracíme se zpátky do monumentálního vstupního prostoru Kapitolu, krytého vysokou kopulí. Po obvodu velikého kruhového prostoru jsou umístěny sochy význačných Američanů. Hala je plná turistů. Proplétáme se mezi nimi k východu. Vycházíme ven na bulvár Mall, který máme celý před sebou jako na dlani.

Od Capitol Hill k obelisku

Scházíme po schodišti a kolem velkého umělého jezera jdeme k budově Ministerstva zahraničních věcí a k sídlu NASA. Zde se nachází rovněž muzeum letectví a kosmonautiky. V rozsáhlých expozicích obdivujeme první americké rakety Atlas, největší dosud používanou raketu Saturn, komponenty raketoplánů, mimo jiné také ochranné keramické destičky a mnoho dalších zajímavých exponátů.

Přicházíme k orbitální stanici Skylab. Procházíme celou stanicí a prohlížíme si vnitřní výbavu včetně kosmické kuchyně a WC. Nedaleko je vystavena kosmická loď Apollo, která se používala k letům na Měsíc. Vedle lodi stojí i přistávací lunární modul. Na prohlídku všech exponátů by nestačil ani celý den. Tolik času bohužel nemáme a tak odcházíme z muzea a pokračujeme v prohlídce města.

Procházíme kolem monumentálních budov Národní galerie, Národního historického muzea a dalších muzeí. Přicházíme k Památníku vietnamských veteránů, na kterém jsou vyryta jména všech amerických vojáků padlých v této válce. Procházíme kolem dlouhé stěny z černého mramoru s bezpočtem jmen. Nedaleký Památník padlých ve válce v Koreji má rovněž tvar zdi. Nejsou na něm však žádná jména. Na žulových deskách jsou vyryty podobizny padlých vojáků. Když míjíme obrazy stovek, většinou mladých tváří, je nám z toho smutno. Polední slunce začíná nemilosrdně pálit.

Přesouváme se k další pozoruhodné budově, k Lincolnovu památníku. Tato pseudoklasicistní stavba byla postavena na počest 16. presidenta USA, jehož mohutná socha je v památníku umístěna. Na prostranství před památníkem se každý rok konají oslavy dne nezávislosti. Procházíme v příjemném stínu stromů lemujících bulvár Mall k Washingtonovu památníku, umístěnému uprostřed velikého parku. Teprve nyní, když stojíme těsně u obelisku, vyniká jeho velikost. Se svou výškou 170 metrů je tento památník nejvyšší kamennou stavbou na světě. Chvíli odpočíváme v parku a pak směřujeme na druhý břeh řeky Potomac.

Hrob neznámého vojína

Nad hlavami nám přelétá jedno letadlo za druhým. Cestou na Arlingtonský národní hřbitov totiž míjíme mezinárodní letiště ve Washington. Přicházíme na hřbitov, na kterém jsou od občanské války pohřbíváni vojáci, politici a významní lidé. Je zde rovněž hrob presidenta J.F. Kenedyho a jeho bratra Roberta. Jejich jména čteme na bronzových deskách umístěných přímo na zemi. Procházíme kolem nekonečných řad prostých bílých náhrobních kamenů. Jejich bílá barva se vyjímá na zeleni trávníků, na kterých jsou hroby umístěny. Vše je velice prosté ale o to více působivé.

Přicházíme ke hrobu kosmonautů, kteří zahynuli při havárii raketoplánu Challenger. Prohlížíme si jejich podobizny, které jsou vyobrazeny na bronzové desce, zasazené v prostém bílém kamenném náhrobku. Pokračujeme v prohlídce hřbitova až ke Hrobu neznámého vojína, u kterého se shromáždila skupina lidí, čekajících na výměnu čestné stráže.

Máme štěstí, krátce po našem příchodu výměna stráží začíná. Dvojice členů stráže, za doprovodu dalších tří vojáků, přichází přehlídkovým krokem k prostému náhrobku. Vzduchem se rozléhají hlasité řízné povely velitele. Strážci si vyměňují místa a za hřmotu čestné salvy vojáci odcházejí. Stojíme a mlčky sledujeme ceremonii. Lidé se rozcházejí a my zamyšleni opouštíme hřbitov.

Sídlo prezidenta

Z našeho programu nám zbývá jediné, prohlídka Bílého domu. Ten je od roku 1800 sídlem amerických presidentů. Stojíme na chodníku u Pennsylvania Avenue. V zahradě před námi stojí slavná budova. Jsme trochu zklamáni, Bílý dům je totiž mnohem menší a obyčejnější, než jsme si představovali. Přecházíme přes širokou ulici bez aut na druhou stranu. Z bezpečnostních důvodů totiž nesmí po ulici před Bílým domem jezdit žádná auta. Na střeše budovy vidíme ozbrojeného strážce v neprůstřelné vestě a také kolem domu prochází stráž.

Vidíme také na plotě a na domě nainstalované bezpečnostní kamery. Na chodníku přesně naproti Bílému domu, stojí dva muži, kteří proti něčemu protestují. Soudě podle lehátek, která mají na chodníku, zde tito muži i spí. Nikdo si jich nevšímá. Stojíme u plotu zahrady a pozorujeme okna, zda náhodou nezahlédneme v některém z nich nejmocnějšího muže planety. Ten se však neobjevil, bereme proto zavděk alespoň společným fotem s jedním z protestujících mužů a poté odcházíme od jedné z nedůležitějších a nejvíce střežených budov na světě.