Obsah
Velká Fatra je rozsáhlé pohoří na území Liptova a Oravy. Jeho rozloha činí 784 km2 , z čehož více než polovinu (404 km2) tvoří národní park Velká Fatra s původní karpatskou a subalpínskou flórou. Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok (1 592 m.n.m.), který vytrvale kontrastuje s četnými oblíbenými dolinami.
Tady možná milovníci zeměpisných zajímavostí zpozorní, protože v roce 2016 byl jeho statut několika studenty zpochybněn. Následné přeměření sice ukázalo, že doposud nejvyšší známý vrchol hory Ostredok je vůči nejvyššímu bodu v krajině nižší o nějaké tři metry, ovšem tím místem byl „pouze“ jiný vrchol stejnojmenné hory, vzdálený necelých 300 metrů jihovýchodně. Ostredok tedy králem celé oblasti zůstává – pouze si významně polepšil co do výšky, a to na skvělých 1595 m.n.m.
Zajímavost: Původně se uvažovalo přímo o změně názvu nejvyššího bodu, nakonec však došlo jen k posunutí kóty. Dnes najdete původní nejvyšší vrchol Ostredku v turistických průvodních označen jako Ostredok – rázcestie.
Mimochodem na území Velké Fatry najdeme hned 37 vrcholů převyšujících ikonických 1 300 metrů. Mezi ty nejznámější patří Ostrá, Rakytov nebo Tlstá.
Velká Fatra pro pěší turisty
Velká Fatra je doslova rájem pěších turistů. Vede tu 40 značených turistických tras různé obtížnosti. Ta nejdelší s názvem Hrebeňom Veľkej Fatry měří úctyhodných 64 kilometrů a je proto rozdělena do tří menších částí. Ty nejkratší trasy bývají 8-9 kilometrové s mnoha možnostmi odpočinku, které ocení hlavně rodiny s malými dětmi.
Turistické trasy mohou zvídavého návštěvníka dovést k celé řadě zajímavých míst. Revúcká dolina v sobě kromě nádherných panoramat a četné horské flóry a fauny skrývá také dědinu Vlkolínec, která je díky dochované lidové architektuře zapsána do seznamu UNESCO. Mezi další turisticky významné doliny patří Gaderská, Belianská či Žarnovická.
Proč se vydat do Vlkolínce
Jde vlastně o místní část okresního města Ružomberok v Žilinském kraji. Díky vysoké míře zachovalosti původních staveb Vlkolínce můžete nahlédnout pod pokličku života středověkého sídla s dřevěnou architekturou podhorských a horských oblastí. Unikátní jsou nejen domy, ale také krajina jako taková – typicky protkávaná úzkými pásy polí a pastvin, chráněná vůči přírodním silám masivem Sidorova (1 099 m.n.m.).
První záznamy datují vznik Vlkolínce někde mezi 14.a 15. století. Původně šlo o osadu dřevorubců a uhlířů. Stačilo však málo a o tuto unikátní lokalitu bychom přišli. Po druhé světové válce totiž sílily hlasy obyvatel, požadujících přestěhování do jiné oblasti „zajišťující jim rovnoprávné podmínky pro život.“ Plán přestěhování byl dokonce hotový, nakonec z něj však sešlo. Dnes tak můžeme stále obdivovat život na vesnici, kde se čas zastavil už před mnoha stoletími. Z památek patří mezi ty nejvýznamnější:
- soubor lidových domů
- vesnická zvonice
- římskokatolický kostel navštívený Panny Marie v pozdně klasicistním stylu
Za krásami NP Veľká Fatra
Mezi největší turistická lákadla však rozhodně patří národní park Veľká Fatra rozkládající se na skoro neuvěřitelných 404 kilometrech čtverečních. Území Velké Fatry bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí už roce 1973, statut národního parku získalo až v roce 2002.
Věděli jste že: právě zde najdeme největší původní naleziště tisu obecného v Evropě? Jeho dřevo bylo díky své pružnosti a odolnosti ve středověku využíváno zejména výrobě luků. Národná prírodná rezervácia Harmanecká tisina (1949) je dokonce nejstarší chráněnou krajinou oblastí velké Fatry.
Národní park byl zřízen pro ochranu původní horské krajiny jen minimálně ovlivněné zásahem člověka. Útočiště zde našli zejména velcí masožravci jako vlk obecný, rys ostrovid nebo medvěd hnědý.
Po vstupu do evropské unie byl národní park velká Fatra zařazen rovněž do seznamu chráněných území evropského významu NATURA 2000. (Pro zajímavost, na Slovensku najdeme hned 382 lokalit, zařazených na tento prestižní seznam).
Do útrob Harmanecké jeskyně
Letní sezóna poskytuje také jedinečnou příležitost nahlédnout do jediného přístupného krasového území v oblasti – Harmanecké jeskyně, které proslula svými četnými krasovými útvary a vzácnými jeskynními perlami.
Až do roku 1932 však nebylo z této krásy známo více, než jen vstupní úsek zvaný Izbica, kterou místní hojně používali jako úkryt už od nepaměti. Jeskyně v celé její délce 2 763 metrů objevil až speleolog M. Bacúrik. Dnes vede návštěvnická trasa po okruhu dlouhém 1 020 metrů. A že je opravdu na co se dívat! Harmanecká jeskyně ukrývá zástupce snad všech nejznámějších krasových jevů. Nechybí v ní bílé pagody, skalní vodopády a závěsy, sintrová jezírka, dlouhé stalaktity i hluboko ukrytá jezírka se vzácnými jeskynními perlami. A budete-li mít štěstí, narazíte při návštěvě i na některého z jejích živých obyvatel: netopýra obecného, vrápence velkého nebo vrápence malého.
Ráj horských chat a mnoha památek
Nádherné rozhledy po okolí nabízí výstup na vrcholy Rakytov, Borišov, Lysec, Ostrá a mnoho dalších. Horské túry může vhodně zakončit pobyt v některé z vyhlášených horských chat. Mezi ty nejznámější patří Chata pod Borišovom, Májekova chata nebo Chata Horec. Pobyt je nejlepší domluvit předem.
Nechybí ani historické památky, například plně přístupná a v současnosti opravovaná zřícenina Blatnického hradu ze 13. století. V Turčianské dolině si lze kvalitně odpočinout v lázních Turčianské Teplice, s horkými léčivými prameny a přívětivým městečkem, které je historickými památkami doslova přeplněné. Aktivní odpočinek nabízí i místní Lanové centrum.