Státy USA – Aljaška

Státy USA – Aljaška
Libí se vám článek?

Státy USA – Aljaška (Alaska)

Z historie Aljašky

     Aljaška byla osídlena Indiány a Eskymáky již v pravěku. Dnes se soudí, že první lidé se dostali do Ameriky asi před 30-40 tisíci lety díky pevninskému mostu, který v době ledové spojoval východ Sibiře a Aljašku. Hladina oceánu byla tehdy značně níže než dnes, protože voda byla vázána v ledovcích. Po skončení poslední doby ledové a roztátí většiny ledovců se hladina oceánů opět zvedla a  mezi Asií a Severní Amerikou vzniknul Beringův průliv.

   Obrazek

Beringův průliv byl pojmenován po dánském mořeplavci Vitusi Beringovi, který se v první polovině 18. století plavil v ruských službách a jako první přeplul průliv, který byl po něm pojmenován. Rusové poté začali Aljašku kolonizovat a zakládali zde první osady. Zabývali se tu hlavně obchodem s kožešinami. V roce 1799 byla založena rusko-americká společnost, která spravovala Ruskem kontrolovaná území na Aljašce a Aleutách. Hlavním městem ruské Aljašky byla Sitka (dnes městečko s asi 9,000 obyvateli).

   Američané začali po tomto území pošilhávat již v 50. letech 19. století. Nakonec se Rusové, kteří potřebovali peníze na výstavbu železnic, rozhodli, že Aljašku prodají Američanům. Příslušná smlouva mezi USA a Ruskem byla podepsána v roce 1867 a ještě téhož roku byla Aljaška Američanům předána. Koupě Aljašky byla tehdy v USA velmi nepopulárním krokem. Aljašce se posměšně přezdívalo „Sewardova hloupost“ nebo „Sewardova lednička“ a Rusové museli dokonce údajně uplácet americké senátory, aby byla smlouva nakonec schválena. Cena 7.2 milionu dolarů byla na tehdejší dobu velmi vysoká a odpovídá přibližně 90,000,000 dolarů v roce 2003.

   Kritika tohoto nepopulárního kroku však v USA brzy ustala a naopak Rusové si mohli rvát vlasy, protože se ukázalo, že Aljaška není jen „bezcennou horou ledu“. Koncem 19. století se Aljaška ukázala bát zlatým dolem, a to doslova. U potoka Klondike bylo objeveno zlato a vypukla zlatá horečka (1897-1901), během níž přišlo na Aljašku 100,000 lidí, kteří doufali, že najdou zlato a zbohatnou. Mnohem později byla na Aljašce objevena ropa, která se zde rovněž těží ve velkém množství.

   Status teritoria získala Aljaška v roce 1912, ale teprve 3. ledna 1959 byla přijata do Unie jako plnoprávný 49. stát. Spolu s Havajskými ostrovy, přijatými rovněž v roce 1959, je tak Aljaška jediným státem USA, který nesousedí s ostatními 48 státy.

Aljaška dnes

   Aljaška (anglicky Alaskaje daleko největším státem USA, co se týče rozlohy. Zaujímá plochu přibližně 1.7 milionu km2 (údaje o rozloze Aljašky se ovšem v různých zdrojích výrazně liší!). V roce 2006 však měla pouze 664,000 obyvatel, což ji v rámci USA řadí až na 47 místo. Ve Sněmovně reprezentantů tak má Aljaška pouze jednoho zástupce. Nejpoužívanější přezdívky Aljašky jsou “The Last Frontier” (Poslední hranice) a “Land of the Midnight Sun” (Země půlnočního slunce”. Hlavním městem Aljašky je Juneau, největším městem je však Anchorage. Anchorage mělo v roce 2006 284,000 obyvatel, takže zde žila téměř polovina aljašského obyvatelstva! Druhým největším městem Aljašky je Fairbanks, které je zhruba desetkrát menší než Anchorage – má zhruba 30,000 obyvatel, což je přibližně stejně jako počet obyvatel hlavního města Juneau. Součástí území Aljašky jsou i Aleuty, řetěz sopečných ostrovů, který navazuje na poloostrov Aljaška a táhne se směrem na západ až na východní polokouli. Díky tomuto faktu je tedy Aljaška nejen nejsevernějším a nejzápadnějším, ale také nejvýchodnějším státem USA!

Obrazek

   Povrch Aljašky je mimořádně hornatý a nacházejí se zde nejen nejvyšší hory USA, ale i celého kontinentu. Nejvyšší horou USA a Severní Ameriky je Mount McKinley (6,194 m.n.m.), který má rovněž druhý název – Denali. Leží v Aljašských horách. Na kontinentální Aljašce, a obzvláště pak na ostrovních Aleutách, se nachází mnoho činných sopek. Častá jsou rovněž zemětřesení. Zemětřesení v zálivu Prince Edwarda 28. března 1964 bylo druhým nejsilnějším zemětřesením všech dob (magnitudo 9.2 Richterovy stupnice) a vznikla při něm veliká vlna tsunami, která si vyžádala řadu obětí na životech. Další supersilná zemětřesení postihla Aleuty v roce 1957 (9.1 Richterovy stupnice) a 1965 (8.7 Richterovy stupnice).

Na Aljašce je pochopitelně zima. V zimě může teplota klesnout pod -50oC. Nacházejí se zde obrovské horské ledovce, z nichž některé spadají až do  oceánu. Největší  ledovec Aljaškyje Malaspina Glacier na hranicích Aljašky a Kanady, který má rozlohu 3,900 km2 a je silný až 600 metrů.

   Nejvýznamnější řekou Aljašky je Yukon, který protéká rovněž stejnojmenným teritoriem v Kanadě a poté protíná celou Aljašku od východu k západu. Yukon je dlouhý 3,185 kilometrů (3. nejdelší řeka Severní Ameriky).

Obrazek

   Velmi zajímavým ostrovem je z přírodopisného hlediska ostrov Kodiak, ležící jižně od pevninské Aljašky. Žije na něm největší poddruh medvěda hnědého medvěd kodiak (Ursus arctos middendorfi). Největší jedinci mohou dosáhnout hmotnosti až jedné tuny, délky tří metrů a výšky v kohoutku až 1,5 metru. Spolu s ledním medvědem je medvěd kodiak největší suchozemskou šelmou vůbec.

   V roce 1998 bylo 65 % rozlohy státu vedeno jako některý z typů chráněného území. Na Aljašce jsou obrovské zásoby ropy, která se zatím s ohledem na ochranu přírody netěží v maximální možné míře. Celou Aljašku nicméně protíná Transaljašský ropovod.

   Aljaška je v rámci USA výjimečná vysokým podílem původního obyvatelstvo. Eskymáci (Inuité), Aleuťané a Indiáni tvoří zhruba 15% obyvatelstva státu. Žije zde ale i mnoho černochů, Havajců či Asiatů, protože obyvatelstvo Aljašky zaznamenalo v minulosti obrovský procentuální nárůst díky přistěhovalectví.. V roce 1867, kdy USA Aljašku koupily, tu žilo 30,000 obyvatel. Pak přišlo zhruba 100,000 lidí v období zlaté horečky, aby po jejím opadnutí opět velká část obyvatelstva odešla. V roce 1940 zde žilo pouze 72,500 obyvatel. Ale v roce 1968 byla na Aljašce objevena ropa, byl postaven tranaljašský ropovod a počet obyvatel se zvýšil na 402,000 v roce 1980 a již zmíněných 664,000 v roce 2006.

petr.daubner

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní. Na těchto stránkách se tedy snažím skloubit zejména zeměpis a cestování. Další informace o mně naleznete zde

    Petr Daubner has 871 posts and counting. See all posts by Petr Daubner

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *