Putování po Norsku a dny v Oslu

Nacházíte se v kategorii Cestování, ve které naleznete deníky z cest a cestopisy. Největší porce zápisků je z velké Cesty kolem světa Petra Daubnera – Kompletní seznam všech seřazených zápisků z této cesty naleznete na stránce – Cesta kolem světa 2009 – 2011 – mapa článků. 

Den Askerhusem neskončil a já se vydal přesně podle vypsaných bodů na další bod a to konkrétně do přístavu jménem Oslo Havn. Při pohledu na obrovský přístav, jehož rozloha sahá přes celý fjord v Oslu mi opravdu mrazilo po zádech. Chvíli jsem jen sledoval provoz v přístavu, kde se míhali menší lodičky, plachetnice, motoráčky, nákladní lodě a také veliké Trajekty, které z dálky překrývaly i stojící budovy na druhé straně. Zkrátka ten pohled byl úžasný a navíc už se pomalu stmívalo a všechno mělo neuvěřitelné kouzlo.

Chtěl jsem se jít podívat blíže k lodím a tak jsem se procházel a neustále sledoval a snažil se toho vrýt co nejvíce do paměti. Hodně se mi také líbilo, že téměř každá druhá loď kotvící v přístavu měla Norskou vlajku a je vidět, že Noři jsou opravdu hrdí na svojí zem. Nejen, že mají vlajky na svých plavidlech, ale hodněkrát jsem je viděl i na budovách a to především, když jsem projížděl různé Norské vesničky.

Na večer jsem si šel něco koupit do supermarketu a vyhledal si jedno z levnějších ubytovacích zařízení, kde jsem strávil noc. Stálo mě to v úvozovkách obrovských 300 norských korun, což je ještě velmi málo, jelikož jsem opravdu hledal něco velmi levného.

Nemohu však říct, že bych narazil na nějaké problémy a stísněný malinký pokoj byl ovšem velmi čistý a ve své podstatě já bych se vyspal kdekoliv, takže jsem to nijak extra neřešil. Další den jsem si nastavil budíka na osmou hodinu ranní, abych stíhal obejít všechno co bych v Oslu chtěl a vydal se dále na sever Norska.

Moje cesta hned vedla na Radnici, kterou jsem už viděl ve včerejším putování po přístavu, jelikož je to veliká dominantní budova před přístavem. Rok vzniku této budovy je 1933. Nejvíce zajímavé jsou dvě věže budovy z nichž jedna je vysoká 66 metrů a druhá ta západní má o tři metry méně. Ve východní větší věži je zvonkohra. Na jižní straně potom najdeme obrovské věžní hodiny, které určitě patří k jedním z největších v Evropě. Jejich ciferník je veliký přes osm metrů a hmotnost těchto hodin je přes dvě stě kilogramů. Každým rokem se v této radnici uděluje nobelova cena míru. Ještě před radnicí najdeme sochu Nansena, který byl věděc, diplomat a norský polárník. Na toto místo se opravdu vyplatí vyrazit s kvalitním fotoaparátem, jelikož je to tu opravdu krásné.

Z radnice moje cesta pokračovala na svačinu a potom k budově Parlamentu, který najdeme asi půl kilometru severně od radnice. Do vnitř budovy jsem se nedostal, ale vůbec mi to nevadilo, jelikož z venku jsem se opravdu kochal krásou této budovy. Působí majestátně a přitom s lehkým nádechem maličkosti. Nevím jak to popsat snad vám obrázek napoví více. Vedle budovy parlamentu zároveň najdeme park a sochu Henrika Wergelanda. Kdo by nevěděl o koho se jedná, byl to norský spisovatel a básník, syn úspěšného Nikolaie Wergelanda, který se zasloužil o nezávislost Norska roku 1814. Pokud půjdete výše nahoru od budovy parlamentu narazíte také na Národní divadlo v norštině psáno jako Nasjonaltreater. V čele divadla můžeme vidět Henrika Ibsena norského dramatika a básníka, kterého navíc okolo zdobí různí další norští herci. Vskutku zajímavé místo na kterém jsem strávil asi dvě hodiny času. Jednak jsem se chtěl opět dozvědět co nejvíce a zároveň jsem chtěl udělat dostatečný počet kvalitních fotek. Samotného by mě zajímalo jestli do budovy parlamentu někoho pouští, pokud to z vás někdo ví rád bych znal odpověď. Snažil jsem se na to zeptat kolem jdoucích, ale většina odpovědí byla, že sami neví. Jde mi to zda-li tam například probíhají exkurze, jelikož mě samotného by to docela zajímalo a rád bych se do této nádherné budovy podíval osobně.

Dále jsem pokračoval po ulici Karl Johan až na Královský zámek, který najdeme v nejvyšším bodě této ulice. Neskutečně krásná budova, která z dálky působí obyčejně, pokud ovšem příjdete blíže budete také překvapeni její krásou. Jedná se o klasicistní zámek, který vznikl roku 1848. Později na začátku devatenáctého století se zde usadil vládce Norska jménem Hakon VII. Pokud máte chuť chodit určitě se vám tu bude líbit. Prošel jsem okolní park ve kterém jsem zahlédl kus bohaté Norské přírody a zároveň spousta soch těch nejznámějších postav. Fotoaparát se mi tu opravdu nezastavil a neustále jsem narážel na něco zajímavého.

Potom moje cesta mířila do muzea vikingských lodí. Sem jsem se opravdu velmi těšil, jelikož vikingové jsou pro mě tématem o kterém si dokážu povídat celé hodiny. I hned po vstupu do muzea jsem zahlédl obrovské vikingské lodě. Ta nejstarší prý byla postavena okolo roku 800. Bylo to něco neuvěřitelného… Ptal jsem se kolemjdoucích na okolí a ještě mi byli doporučeny asi další tři muzea, která jsou poblíž a tak jsem se rohodl navštívit i muzeum Fridtjofa Nansena a Roalda Amundsena. Také to bylo velmi zajímavé a dozvěděl jsem se spoustu informací o těchto dvou odvážlivých polárnících.

Pokračoval jsem na Frognerpark, což je obrovský park ve kterém najdete celkem dvě stě dvanáct soch od norského sochaře Gustava Vigelanda. Divil jsem se tomu jakou práci jsem viděl a kolik to všechno muselo stát času. Docela dost jsem se nachodil, ale stálo to za to. Den to byl opravdu dlouhý, ale ještě jsem chtěl stihnout navštívit skokanský můstek. Snad nikdy v životě jsem žádný neviděl a vždycky mě zajímalo jak to reálně může vypadat. Vyrazil jsem tedy do areálu jménem Homenkollen. Jedná se o opravdu významnou stavbu a po tom co jsem se vyšplhal k začátku můstku jsem pořídil desítky krásných fotek. Můstek se nachází přímo nad fjordem v Oslu. Chvílema jsem si říkal, že když tu fouká, což je pro skokany to nejhorší tak se zkrátka ani závody konat nemohou. Četl jsem, že zde bylo jednou až sto padesát tisíc diváků, což je něco neskutečného. Pokud by jste tu náhodou někdy byly v zimě, můžete si i náramně zasportovat a to nemyslím tak, že by jste skákali, nýbdrž běžkovali, jelikož okolo se nachází desítky běžkařských okruhů a desítky sjezdovek. Celkově to tu je opravdu fenomenální a kdyby se už nestmívalo rád bych se to prošel déle. Moje putování ovšem mělo nabrat nové obrátky a tak jsem po dvou denním pobytu v Norském hlavním městě ještě jednu noc přespal a další den ráno jsem vyrazil dále na sever.