Pražská nej I. – povrch a vodstvo

   Po světových zeměpisných rekordech, zeměpisných rekordech České republiky a zeměpisných rekordech jednotlivých světadílů se pokusím v následující sérii článků sestavit pražská nej. Opět se budeme zabývat zeměpisnými rekordy, ale nejen jimi, zabrousíme i do historie, architektury, dopravy a dalších odvětví. První díl pojednává o přírodních poměrech Prahy, a to konkrétně o podnebí a vodstvu.

   Informace opět čerpám z několika zdrojů a snažím se je ověřovat i v konkurenčních pramenech. Seznam všech použitých zdrojů je na konci článku.

Poloha, rozloha a počet obyvatel Prahy

    Praha má v současných administrativních hranicích rozlohu 496 km². K 30.9.2008 žilo v Praze přesně 1,226,697 obyvatel. Hustota zalidnění v Praze tedy byla 2,473 obyvatel/km². Za střed Prahy se vždy považovalo Staroměstské náměstí. Tímto náměstím prochází tzv pražský poledník, který je na náměstí znázorněn dlážděnou čárou a má zeměpisnou délku 14^o25‘17‘‘E. Zeměpisná šířka Staroměstského náměstí je 50^o05‘19‘‘N.

Průměrná, nejvyšší a nejnižší nadmořská výška Prahy

   Průměrná nadmořská výška Prahy je 235 m.n.m. Nejvyšší bodem Prahy je vrch Teleček, který má nadmořskou výšku 399 m.n.m. a leží v katastrálním území (dále v textu KÚ, termín katastrální území významově přibližně odpovídá pojmu „čtvrť“, který se lidově používá, nemá však oporu v zákoně) Sobín  na západním okraji Prahy, v lokalitě „Za hospodou“. Nejnižším bodem Prahy je pak logicky místo, kde Vltava překračuje hranice Prahy. Toto místo leží v KÚ Bohnice (sever Prahy) na soutoku Vltavy s Drahaňským potokem (Drahaňský potok se vlévá do Vltavy zprava na 39.0 km říční kilometráže) a má nadmořskou výšku 177 m.n.m. (Poznámka: Často uváděný údaj, že toto místo leží v KÚ Sedlec, je chybný! Sedlec totiž leží na levém břehu Vltavy, pohledem do plánu Prahy však zjistíme, že pravý břeh Vltavy je pražský ještě dále po proudu, zatímco levý břeh Vltavy je v těchto místech již za hranicí Prahy, a proto logicky musí nejnižší bod Prahy ležet na pravém břehu, konkrétně v KÚ Bohnice. Zaokrouhlený číselný údaj je ovšem stejný, oba body, v Bohnicích i v Sedlci, mají nadmořskou výšku 177 m.n.m.). Nadmořské výšky významných pražských kopců: Bílá Hora 381 m.n.m. (nejvyšší bod Prahy do roku 1974), Děvín 310 m.n.m., Petřín 318 m.n.m., Vítkov 270 m.n.m., Vyšehrad 231 m.n.m.

Významné vodní toky

   Hlavním vodním tokem, který protéká Prahou, je řeka Vltava. Vltava pramení pod Černou horou na Šumavě v nadmořské výšce 1,172 m.n.m. jako Černý potok. Dále nese tento hlavní tok název Vltava a teprve po soutoku se Studenou Vltavou se řeka jmenuje Vltava. Její celková délka od pramene až po soutok s Labem v Mělníce je 430.2 kilometru (některé jiné údaje uvádějí 433 km), čímž je Vltava nejdelším vodním tokem na území České republiky. Správněji by se ovšem mělo psát Labe-Vltava, protože tento vodní tok je výrazně delší než samotné Labe (podobně se udávají i délky nejdelších řek světa, například Mississippi-Missouri nebo Ob-Irtyš). Celý tok Labe-Vltava na území České republiky má délku 539.5 kilometru.

Vltava protéká Prahou v délce 30.9 kilometru. Neužším místem jejího toku na území Prahy je Modřanská úžina, kde má Vltava šířku toku pouhých 40 m a nejširším místem je Šítkovský jez (u Mánesa, kde je rovněž Šítkovská vodárenská věž), kde má šířku 330 m. Na území Prahy do Vltavy ústí řeka Berounka a devět potoků zleva, a zprava čtrnáct potoků. Na území Prahy leží na Vltavě 9 ostrovů (viz dále) a vede přes ní 18 mostů (viz další článek). Celková plocha povodí Vltavy je 28 090 km², což je více než třetina území České republiky. Z toho 27,007 km² (jiný údaj: 26 863 km²) připadá na povodí Vltavy v Čechách a na Moravě (přibližně 96% plochy povodí), zbytek povodí Vltavy zasahuje do Německa a Rakouska (cca 4% plochy povodí).

Průměrný průtok Vltavy v ústí (u Mělníka, v nadmořské výšce 156 m.n.m.) je 149,9 m³/s, průměrný dlouhodobý průtok pod soutokem s Berounkou je 147,5 m³/s. V Praze dosáhla Vltava nejvyššího průtoku v historii při povodních v srpnu 2002, kdy kulminační průtok činil 5,160 m³/s (druhý nejvyšší stav byla naměřen při povodni v únoru 1784 – 4,580 m³/s).

 Druhou řekou, která teče na území Prahy, je Berounka. Řeka s názvem Berounka vzniká soutokem Radbuzy a Mže v Plzni. Hlavní zdrojnicí je řeka Mže, která je delší než Radbuza a pramení již na území Německa. Horní tok řeky Mže se nazývá Reichenbach. Jeho pramen leží v Griesbašském lese u bavorské obce Asch v nadmořské výšce 726 m.n.m. Samotná Berounka je dlouhá 139.1 km, délka celého toku Berounka-Mže je 245.6 km (z toho 243 km na území Čech a 10 km na území Prahy) a plocha povodí je 8,823 km² (jiný údaj: 8,861 km²). Berounka se do Vltavy vlévá na 64.0 kmzleva (říční kilometráž – kilometry se udávají od ústí, v tomto případě tedy od ústí Vltavy do Labe v Mělníce). Průměrný průtok Berounky před soutokem s Vltavou je 36 m³/s.

Soutok Vltavy a Berounky leží v nadmořské výšce 188 metrů a nachází se v KÚ Lahovice.

   Dále je v Praze 99 potoků (jiný údaj říká, že potoků v Praze je přes 70) o celkové délce 337.8 km. Většina z nich samozřejmě teče do Vltavy (přímo nebo do vltavských přítoků), některé se však vlévají do Berounky a některé dokonce přímo do Labe či do jeho přítoků. Nejdelším pražským potokem je Rokytka. Její celková délka je 36.2 km, z toho územím Prahy protéká úsek dlouhý 31.5 kilometru. Rokytka je tak nejdelším vodním tokem na území Prahy (je delší než Vltava)! Pramení jihozápadně od osady Tehovec (jihovýchodně od Prahy v okrese Praha-východ) v nadmořské výšce 453 m.n.m. a ústí v Libni (pod Libeňským zámkem, u Libeňského ostrova) do slepého ramene Vltavy v nadmořské výšce 182 m.n.m. Rokytka se vlévá do Vltavy zprava na 48.0 km. Rokytka má průměrný průtok v ústí 0.39 m³/s a celkovou plochu povodí 134.85 km².

Nejdelší pražské potoky (seřazeno podle celkové délky, nikoliv podle délky na území Prahy)

1.Rokytka   36.2 km (na území Prahy 31.5 – nejdelší tok na území Prahy!)

2.Botič 33.5 km (v Praze 21.0 km, z toho 1.2 km v potrubí, průměrný průtok v ústí je 0.44 m³/s – Botič je vodnatější než Rokytka! Pramení  u obce Křížkový Újezdec v okrese Praha-východ, ústí do Vltavy zprava na Výtoni pod železničním mostem).

3.Radotínský potok 22.6 km (pramení u obce Ptice v okrese Praha-západ, vlévá se do Berounky zleva v Praze-Radotíně)

4.Říčanský potok (též Říčanka) 21.0 km (pramení u obce Tehov v okrese Praha-východ)

5.Šárecký (na horním toku zvaný Litovický) 19.5 km (pramení u obce Chýně v okrese Praha-západ)

6.Mratínský (též Červenomlýnský, v horním toku též nazývaný Ďáblický) 15.2 km (na rozdíl od předchozích potoků pramení v Praze – v Ďáblicích, vlévá se však do Labe!)

7.Kunratický potok 14.8 km (pramení ve Vestci u Jesenice v okrese Praha-západ)

8.Pitkovický 14.3 km (pramení u Předboře v okrese Praha-východ, vlévá se už na území Prahy zprava do Botiče mezi Křeslicemi a Petrovicemi)

9.Dalejský (též někdy Prokopský) 13.5 km (pramení v Chrášťanech v okrese Praha-západ)

10.Únětický potok 13.4 km (pramení u obce Kněževes v okrese Praha-západ)

   Většina nejdelších pražských potoků tedy pramení v okresech Praha-východ a Praha-západ a poté tečou do Prahy a vlévají se do Vltavy. Výjimkou je Radotínský potok, který se vlévá do Berounky (zleva), Pitkovický potok, který se vlévá do Botiče a Mratínský potok, který sice pramení v Praze, vlévá se však do Labe mimo území Prahy.

Pražské ostrovy

   Na Vltavě leží celkem 9 ostrovů: Císařská louka (umělý ostrov, na Smíchově), Veslařský ostrov (v Podolí), Slovanský ostrov (též Žofín, Nové Město, u Národního divadla), Střelecký ostrov (s oběma břehy ho spojuje most Legií, který navazuje na ulice Národní třída v Novém Městě a Újezd na Malé Straně), Petržilkovský ostrov (nejmenší pražský vltavský ostrov o rozměrech 60×10 m, na Smíchově), Dětský ostrov (na Smíchově), Křižovnický ostrov (na Starém městě, malý ostrov v Praze pod Karlovým mostem při pravém břehu Vltavy), Štvanice (mezi Karlínem a Holešovicemi, vede přes něj Negrelliho viadukt a Hlávkův most) a Císařský ostrov. Císařský ostrov (též nazývaný Trojský) je největší pražský ostrov. Leží v Bubenčí, je dlouhý přes 3 kilometry a má rozlohu přibližně 29 hektarů. Je posledním ostrovem na území Prahy směrem po proudu Vltavy.

   Za ostrov se obvykle označuje i Kampa, jde však o ostrov nepravý. Od Malé Strany je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou, od Smíchova pak Říční ulicí. Podobně není skutečným ostrovem ani Libeňský ostrov (mezi Libní a Holešovicemi, kdysi ovšem ostrovem skutečně byl), Rohanský ostrov (v Karlíně) a některé další „ostrovy“.

Vodní nádrže a rybníky

   Na území Prahy se nachází zhruba 100 vodních ploch – rybníků a vodních nádrží. Největším pražským rybníkem je Počernický rybník, který leží v Dolních Počernicích. Má rozlohu přibližně 17 ha (třetí největší vodní plocha v Praze po dvou níže uvedených vodních nadržích). Jeho hráz je vysoká 5.2 metru a její délka je 360 metrů. Rybníkem protéká potok Rokytka. (Poznámka: často uváděný údaj o rozloze Počernického rybníka – 41.76 ha – je chybný! To je totiž rozloha přírodní památky „Počernický rybník“, která zahrnuje rybník i s okolím.).

Největší pražskou vodní nádrží je vodní nádrž Hostivař

   Ta je největší vodní plochou v Praze a má rozlohu přibližně 42 ha. Protéká ji potok Botič. Délka přehrady je 2.5 kilometru, šířka 400 metrů, maximální hloubka 12 metrů. Hráz Hostivařské přehrady je zemní sypaná, je vysoká 13 metrů a dlouhá 110 metrů. Hladina přehrady leží v nadmořské výšce 248 metrů. Druhou největší pražskou vodní nádrží je Džbán ve Vokovicích. Slouží jako přírodní koupaliště. Rozloha nádrže je 18 ha, délka je 800 metrů, maximální hloubka 7.5 metru. Nádrž leží na potoce, který se nad nádrží nazývá Litovický a pod nádrží Šárecký. Hráz je vysoká 8,5 m a její délka je 75 m.

Použité zdroje

Praha – plán města 1:20 000, Kartografie Praha, 1998