Na skok v Bratislavě (Vladislav Dobrý)
Do hlavního města Slovenské republiky cestujeme Pendolinem. Tímto luxusním vlakem jedeme poprvé a jsme mile překvapeni vysokou úrovní cestování. Ve vlaku si připadáme jako v letadle.
V moderní vlakové soupravě je čisto a jsou zde pohodlná sedadla. Od přívětivé stevardky dostáváme občerstvení a denní tisk. Vše je již v ceně jízdenky. Cestujícím je k disposici bufetový vůz s pestrou nabídkou nápojů i jídel. Veškeré potřebné informace dostávají cestující z vlakového rozhlasu ve třech jazycích průběžně během jízdy. Cesta rychle ubíhá, trasu mezi Prahou a Bratislavou jsme zvládli za necelé čtyři hodiny. Vystupujeme na Hlavní stanici v Bratislavě a přemísťujeme se do centra. Bratislava má necelých půl milionu obyvatel a má velice bohatou historii. První písemná zmínka pochází již z roku 907 aměstská práva město získalo v roce 1291.
MĚSTO NA DUNAJI
Přijíždíme k penzionu, ve středu města. Vystupujeme z taxíku a připadáme si, jakoby jsme se ocitli při natáčení filmu s J. Bondem. Ulice je uzavřená mohutnou ocelovou zábranou. Chodník vedlejší budovy je obehnán drátěným plotem a v ulici hlídkuje několik policistů se samopaly.
Vše se vysvětluje v okamžiku, kdy si přečteme tabulku na budově stojící vedle penzionu. Je na ní napsáno, Ambasáda USA. Krásné letní počasí, které ve městě panuje nás vybízí k procházce. Krátce po ubytování se již touláme uličkami starého města a obdivujeme krásné staré domy a malebná zákoutí. Jdeme až k Michalské věži.
Pak procházíme na Primaciální náměstí a obdivujeme výstavný Primaciální palác. Pořizujeme fotografii zrekonstruované budovy Národního divadla a míříme na sluncem zalité nábřeží Dunaje. U břehu kotví několik výletních lodí. Skupina německy mluvících turistů se vrací z prohlídky města a nastupuje na jednu z lodí. Vracíme se do křivolakých uliček a necháváme se zlákat k posezení v jedné ze zahradních restaurací, kterých je zde jako máku.
Po občerstvení se vydáváme dál, zastavujeme se na Hlavním náměstí, kde se na improvizovaném pódiu koná koncert jazzového orchestru. Usedáme na lavičku, posloucháme hudbu a pozorujeme ruch mezi stánky se suvenýry, které jsou i přes pokročilou hodinu ještě otevřené. Houfem lidí stojících uprostřed náměstí se proplétá starší žena a nabízí turistům různobarevné krajky. Začíná nás již přemáhat únava po náročném dni a tak se vydáváme zpátky do penzionu.
BRATISLAVSKÝ HRAD
Druhý den se vypravujeme na Bratislavský hrad, který je sídlem prezidenta. Strmými uličkami podhradí stoupáme k hradu. Míjíme moderní budovu Slovenské Národní rady a mohutnou branou vcházíme na hradní nádvoří. Míjíme skupinky turistů poslouchající výklad průvodců. Postupně slyšíme francouzštinu, angličtinu a japonštinu. Stojíme pod hradním palácem, který je z jedné strany obestavěn lešením. Na hradě totiž právě probíhá rozsáhlá rekonstrukce.
Na střeše hradu vlaje Slovenská vlajka. Přicházíme k hradbám, ze kterých je krásný výhled na staré město a na pravý břeh Dunaje. Pozorujeme široké koryto Dunaje, přes které se nedaleko od nás klene nejhezčí bratislavský most, který má na vrcholu mostního pilíře vyhlídkovou restauraci. Procházíme hradními zahradami až na druhý konec celého areálu. Po prohlídce se po Zámeckých schodech vracíme do města. Obloha se začíná zatahovat šedými mraky. Když přicházíme ke stanici autobusů pod mostem začíná již pršet. Kapek stále přibývá a za chvíli již smáčí bratislavské ulice hustý déšť. Schováváme se před deštěm do malé kavárny. Déšť ustává a my se vydáváme na poslední procházku uličkami starého města a přes Hviezdoslavovo náměstí se vracíme zpátky do penzionu. Balíme zavazadla a jedeme na autobusovou stanici, odkud se autobusem vydáváme do Vídně. Nejprve jedeme přes Dunaj, míjíme Petržalku, opouštíme město a překračujeme hranici s Rakouskem. Za chvíli již projíždíme lesem vysokých bílých stožárů větrných elektráren, jejichž dlouhé lopatky líně krouží vzduchem. Pak již přijíždíme na Vídeňské letiště, které je výchozím bodem naší cesty za Velkou louži.
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.