Francouzská jižní a antarktická území (TAAF)

Komisař Cruchot ve filmu „Četník a četnice“ sice jako obvykle „zvoral“ co mohl, ale nakonec ho služba na ostrově šťastně minula. Ostrov Kerguelen je totiž součástí jednoho z nejprapodivnějších administrativních celků, jaký si lze vůbec představit.

TAAF se geograficky dělí na 4 skupiny ostrovů

Francouzská jižní a antarktická území (francouzsky Terres australes et antarctiques françaises, zkratka TAAF) se skládá z několika ostrovů. Společné mají to, že leží v Indickém oceánu, všechny jsou na jižní polokouli, patří Francii a všechny jsou neobydlené. Státoprávně se jedná o francouzské zámořské teritorium. To je nižší status než zámořský departement. Území spravuje francouzský prefekt, sídlící na Réunionu.

Protože teritorium nemá žádné  trvalé osídlení, nemá ani  žádnou volenou samosprávu, ani zástupce ve francouzském parlamentu, jako je to u obyvatel zámořských departementů (více o správním členění Francie najdete zde!). Na ostrovech pouze pracují vědci a meteorologové na několika základnách a  občas sem zavítají rybáři a vojáci.    Celková rozloha všech ostrovů TAAF je 7668 km². Geograficky a administrativně se území TAAF dělí na 4 skupiny ostrovů (administrativní distrikty):

Roztroušené ostrovy (Îles Éparses)

Dělí se na pět částí. Netvoří souvislé souostroví, nýbrž jsou rozesety na různé strany kolem ostrova Madagaskar. Největší z nich je Europa (28 km²), další jsou ostrovy Glorioso (skládají se dvou korálových ostrůvků pokrytých bujnou topickou vegetací a tří dalších skalnatých ostrůvků, celková rozloha všech 5 ostrovů je 5 km²), ostrov Juan de Nova (4,4 km²), ostrov Tromelin (1 km²) a ostrov Bassa de India (0,2 km², s lagunou však 80 km²). Celková Roztroušených ostrovů je tedy 38,6 km², geograficky se jednoznačně řadí do Afriky. Nejsevernější výspou Roztroušených ostrovů i celého TAAF jsou ostrovy Glorioso, ležící na 11,5^o jižní šířky. Administrativně se staly součástí TAAF teprve v únoru 2007.

Amsterdam a Svatý Pavel (Ile Amsterdam a Ile Saint Paul)

Celková rozloha 62 km², z toho Amsterdam 55 km² a Svatý Pavel 7 km². Ostrov Svatý Pavel je nejvýchodnější ostrov celého TAAF, leží na 77^o53‘ východní délky. Ostrov Amsterdam leží 3500 kilometrů na západ od pobřeží Austrálie, 5100 kilometrů od jižního pobřeží Asie (Indie) a 1440 kilometrůna severovýchod od ostrova Kerguelen. Oba ostrovy jsou vyhaslé sopky. Geograficky je asi nejpřesnější je zařadit do Antarktidy.

Ostrov Svatý Pavel.  Zdroj: http://www.taaf.fr/spip/  (oficiální stránka TAAF)

Crozetovy ostrovy (Iles Crozet)

Celková rozloha tohoto souostroví je 352 km². Dělí se na Západní a Východní Crozetovy ostrovy. Nejzápadnější ostrov Crozetových ostrovů a zároveň celého  TAAF, Ostrov Sviní (Île aux Cochons) leží  na souřadnici 50^o14‘ východní délky, leží 2300 kilometrů jihovýchodně od Afriky a 2200 kilometrů jižně od Madagaskaru. Geograficky je patrně nejpřesnější je zařadit k Antarktidě.

Kergueleny (Îles Kerguelen)

Mají celkovou rozlohu 7215 km². Jejich jádro tvoří daleko největší ostrov celého TAAF, Kerguelen (6617 km²), kolem něhož je roztroušeno dalších 300 ostrůvků. Ostrov Kerguelen je vzdálen asi 2200 km od nejbližšího kontinentu, Antarktidy, ke které se i geograficky řadí. Kergueleny leží  na rovnoběžce 49^o15‘ jižní šířky a jsou nejjižnější částí TAAF. Asi 500 kilometrů na jihovýchod od Kerguelen leží neobydlené australské ostrovy Heard a McDonald. Na ostrově Kerguelen leží i nejvyšší hora TAAF, Mont Ross (1850 m.n.m.).

Adélina země

   K celému TAAF se ještě někdy řadí Francií nárokované území v Antarktidě – Adélina země, která má rozlohu 432 000 km². Tyto nároky jsou však z hlediska mezinárodního práva v současné době pozastaveny od roku 1959, kdy byla uzavřena Antarktická smlouva. Signatářské státy se touto smlouvou svých nároků na území v Antarktidě nevzdaly definitivně, nicméně je nemohou uplatňovat, dokud trvá platnost Antarktické smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1959, vstoupila v platnost v roce 1961 a byla prodloužena v roce 1991.

   Roztroušené ostrovy leží v tropickém pásu, jsou lemovány korálovými útesy a leží nejblíže Africe. Ostatní ostrovy leží značně jižněji. Mají chladné oceánské podnebí a rozkládají se přibližně mezi Afrikou, Antarktidou a Austrálií. Hospodářsky jsou ostrovy významné pouze rybolovem. Na ostrovech je několik vědeckých a meteorologických stanic, na kterých dohromady v průměru přebývá asi 200 pracovníků, z toho nejvíce, asi 70, na základně Port-aux-Francais na ostrově Kerguelen.

Na ostrově Tromelin je přírodní rezervace (žijí tu suchozemské želvy a hnízdí mořští ptáci) a velice důležitá meteorologická stanice, která monitoruje pohyb tropických cyklón (hurikánů) v oblasti jižního Indického oceánu. Na ostrovech není žádný přístav, lodě kotví na volném moři. Na Roztroušených ostrovech jsou 4 malá letiště (ostatní ostrovy nemají žádná) a tři velké majáky (nejvyšší z nich na ostrově Juan de Nova měří 37 metrů).