Enklávy ve světě

V následujícím seznamu jsem se pokusil sestavit seznam všech států s nesouvislým státním územím. Seznam určitě není konečný, protože některé malinké enklávy se těžko hledají i na hodně podrobných mapách. Proto budu velice vděčný každému, kdo mě případně upozorní na další případy a článek budu moct aktualizovat. 

Započítal jsem pouze státy, jejichž části území jsou odděleny územím jiného státu. Menší část státu, oddělená od zbytku svého území územím jiného státu, se nazývá enkláva. Takovéto vymezení se používá v češtině – běžně se například Kaliningradská oblast Ruska označuje jako enkláva. V angličtině se však používají výrazy enkláva (enclave) a „exkláva“ (exclave – pokud ale vím, tak termín „exkláva“ v češtině ani neexistuje). Výraz „exclave“ označuje jakékoliv území, které patří k území jiného státu, není s ním však souvisle spojeno. Výraz „enclave“ označuje území, které je úplně obklopeno územím cizího státu.

Toto vymezení enklávy je tedy užší a podle této definice není například Aljaška či Kaliningrad enklávou, nýbrž pouze exklávou. Slovem „enclave“ se dále v angličtině označují i státy, jejichž celé území je obklopeno územím jiného státu (například San Marino nebo Lesotho). Takové státy však nejsou státy s nesouvislým státním územím, protože jejich území se neskládá z více částí. Dále nezapočítávám státy, které od další části státu odděluje pouze moře (například Španělsko, Turecko, Malajsie, Spojené království). Takových států je mnoho, protože téměř všechny přímořské státy vlastní i nějaké ostrovy u pobřeží a nejedná se tedy o státy s nesouvislým státním územím v užším slova smyslu. Nezapočítávám ani ostrovy, patřící jednomu státu, které jsou současně obklopeny teritoriálními vodami druhého státu. Rovněž nelze za enklávu označit závislá území nějakého státu. Výrazem „enkláva“ budu tedy vždy označovat pouze území, která splňují výše uvedenou (podtrženou) definici, která se v zásadě kryje s anglickým pojmem „exclave“.

Největší světové enklávy

1.Aljaška                                       1,477,268 km²   USA (oddělená územím Kanady)

2.Kaliningradská oblast            15,100 km²   Rusko (oddělená od zbytku Ruska územím Litvy, Lotyšska a Běloruska)

3.Nachičevanská AR                     5,500 km²   Ázerbájdžán (oddělená od zbytku Ázerbájdžánu územím Arménie)

„Enklávy na druhou“

(Enklávy uvnitř jiných enkláv)

1.Nahwa (SAE)   –   enkláva uvnitř ománské enklávy Madha.

2.Oblast Baarle (Nizozemsko/Belgie) – celkem sedm nizozemských enkláv v této oblasti leží uvnitř belgických enkláv!

3.Oblast Koch Bihár (Indie/Bangladéš) – celkem 24 enkláv na druhou! Indická enkláva Dahal Khagrabari, která má rozlohu méně než jeden hektar, je dokonce jedinou světovou enklávou na třetí! (viz dále)

Seznam světových enkláv (území oddělená od zbytku státu územím jiného státu)

(Za názvem státu následuje vždy tučně název enklávy a poté název státu, jehož území obě části odděluje. Někdy je států i více, jako v případě Kaliningradu.Následuje krátký popis dané enklávy.)

Severní Amerika

USA – Aljaška – Kanada

Aljašku koupily USA od Ruska v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. V lednu  1959 se Aljaška stala 49. státem USA. Rozlohou  1.477 milionu km²  je Aljaška nejen daleko největším americkým státem, ale  zároveň i daleko největší světovou enklávou, má však jen asi 650,000 obyvatel. Od zbylých 48 států USA je oddělena územím kanadské provincie Britská Kolumbie.

USA – Point Roberts (Washington) – Kanada

Point Roberts je součástí amerického státu Washington, je však od jeho hlavní části oddělen územím Kanady a průlivem Georgia.

USA – Northwest Angle a Elm Point (Minnesota) – Kanada

Northwest Angle je od zbytku amerického státu Minnesota oddělen územím kanadské provincie Manitoba a Lesním jezerem (Lake of the Woods). Stejný případ ve stejné oblasti je i Elm Point, rovněž oddělený kouskem Kanady a Lesním jezerem. Kousek od Elm  Pointu je další bezejmenný kousíček území, které patří USA a je odděleno kanadským územím.

USA – Alburgh (Vermont) – Kanada

Alburgh ve Vermontu je oddělen od zbytku USA územím kanadské provincie Quebec a vodami jezera Champlain.

Jižní Amerika

Bolívie – Copacabana (Titicaca) – Peru

Část poloostrova Copacabana na jezeře Titicaca patří Bolívii, je však od zbytku Bolívie oddělena vodami jezera Titicaca a kouskem peruánského území.

Afrika

Angola – Cabinda – DR Kongo

Území angolské provincie Cabinda je od zbytku země odděleno řekou Kongo a pruhem území, které patří státu DR Kongo.

Španělsko – Melilla – Maroko

Zatímco Ceutu nelze označit za „pravou“ enklávu, protože leží přímo naproti evropskému Španělsku (obě tato území dělí  Gibraltarský průliv), Melilla lež daleko dále na východě a mezi ní a Ceutou je velký kus marockého území.

Evropa

Rusko – Kaliningradská oblast – Litva, Lotyšsko, Bělorusko

Kaliningrad a okolí byly původně součástí Německa (Východní Prusko), ale po druhé světové válce ji připojil SSSR. Stala se však součástí Ruska, nikoliv nějaké jiné sovětské republiky, se kterou Kaliningradská enkláva sousedí. Kaliningradská oblast je největší evropskou enklávou a druhou největší enklávou na světě, její rozloha je 15,100 km². Město Kaliningrad (německy Königsberg, česky Královec) bylo založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1255 během jeho křížové výpravy proti pohanským Prusům. Později patřilo Řádu německých rytířů a poté se stalo součástí Východního Pruska. Na konci druhé světové války byla část obyvatelstva Sověty vyvražděna, část vyhnána. Část Východního Pruska připadla Polsku, zbytek je právě dnešní  ruská Kaliningradská oblast, zabraná Sověty.

Chorvatsko – jižní Dalmácie – Bosna a Hercegovina

Jižní část chorvatské Dalmácie (nejvýznamnější město Dubrovnik) je enklávou, protože od zbytku Chorvatska je oddělena kouskem území Bosny a Hercegoviny (město Neum). Bosně a Hercegovině patří v okolí Neumu celkem 20 kilometrů pobřeží Jadranu a je to jediný bosenský přístup k moři. Silnice spojující Dubrovnik a Split proto částečně prochází územím Bosny a Hercegoviny.

Itálie – Campione – Švýcarsko

Malé italské městečko Campione (celým názvem Campione d’Italia) je skutečně bizarní území. Leží na břehu jezera Lugano a je celé obklopené švýcarským územím (kanton Ticino, kde se mluví rovněž italsky).  Campione má celní unii se Švýcarskem a na jeho území dokonce platí švýcarský frank (!), avšak řídí se italskými zákony a je součástí Italské republiky. Občané Campiana platí daně v Itálii, nikoli ve Švýcarsku. Rozloha této italské enklávy je 1,6 km² a žije zde asi 2300 obyvatel. Hlavním zdrojem příjmů Campione je místní casino, které využívá zdejších právních předpisů, které jsou, co se hazardních her týče, méně striktní než ve Švýcarsku i než ve zbytku Itálie. Obyvatelé Campione se v roce 1798, kdy se kanton Ticino stal součástí Švýcarska, rozhodli, že chtějí nadále zůstat součástí Lombardie. Tak se stalo a po vzniku Italského království se Campione stalo součástí Itálie.

Německo – Büsingen – Švýcarsko

Ve švýcarském „zajetí“ se ocitla i část německého území. Městečko Büsingen, ležící na pravém břehu Rýna, je součástí německé spolkové země  Bádensko-

Württembersko, je však od ní odděleno územím švýcarského kantonu Schaffhausen. Rozloha enklávy je 7,62 km² a žije zde asi 1400 obyvatel. Podobně jako italské Campione má však Büsingen celní unii se Švýcarskem. Oficiální měnou je stejně jako v Německu euro, ale místní platí raději švýcarským frankem. V referendu v roce 1918 se sice 96 % obyvatel vyslovilo pro spojení se Švýcarskem, ale protože Švýcarsko nenabídlo Německu žádnou protihodnotu, zůstal Büsingen součástí Německa.

Belgie/Nizozemsko – Baarle-Hertog/Baarle-Nassau

Jednoznačně nejsložitější hranice v Evropě! Baarle-Nassau je městečko v jižním Nizozemsku, má asi 5000 obyvatel. Baarle-Hertog je „souostroví“ celkem 26 (!) belgických enkláv, obklopených územím Nizozemska. Aby toho nebylo málo, tak existuje i 8 nizozemských enkláv – 7 z nich je uvnitř belgických enkláv, takže jsou to jakési „enklávy na druhou“, osmá z nich je pak „normální“ enkláva uvnitř souvislého belgického území. Nejmenší enkláva se sympatickým označením H22 má rozlohu 2632 metrů čtverečních, což odpovídá čtverci o straně 51,3 metru!!! Opravdu lze jen těžko uvěřit, že lidé z masa a kostí mohli spáchat něco tak neuvěřitelně šíleného. Dnešní stav je výsledkem složitých smluv mezi feudály, kteří si navzájem prodávali, postupovali a vyměňovali kousky území po celá staletí, a celá taškařice byla nakonec dokonale završena mezinárodní belgicko-nizozemskou Maastrichtskou smlouvou z roku 1843, která tuto prapodivnou státní hranici  zakonzervovala až do dnešních časů.

Španělsko – Llívia – Francie

Llívia je katalánské městečko, které se nachází kousek od španělsko-francouzské hranice. Celé je obklopeno francouzským  departementem  Pyrénées-Orientales. Llívia má asi 1250 obyvatel. Koridor, oddělující ji od Španělska, je široký přibližně dva kilometry. Llívia byla oddělena od Španělska Pyrenejským mírem v roce 1659, který stanovil, že Francie získá všechny vesnice v této oblasti. Llívia však měla status města, a proto se na ní smlouva nevztahovala. Enkláva má rozlohu necelých 13 km² a nachází se v Pyrenejích v nadmořské výšce kolem 1200 m.n.m.

Rusko – Saňkovo-Medveže – Bělorusko

Dvě ruské vesnice, obklopené kolem dokola běloruským územím, poblíž společné hranice mezi oběma státy.

Bosna a Hercegovina – Sastavci – Srbsko

Bosenské městečko, obklopené kolem dokola srbským územím. Leží poblíž  jižní části bosensko-srbské hranice.

Rusko – Dupki – Estonsko

Dupki je ruská vesnice, ležící na západním pobřeží Čudského jezera (estonský název jezera je Peipus). Je obklopena estonským územím, zatímco zbytek Ruska leží na východní straně jezera.

Portugalsko – Tourém – Španělsko

Severně od portugalského Tourému leží kousek portugalského území, které je od zbytku Portugalska odříznuto španělským územím a vodami jezera Encoro de Salas. Nehraničí tedy přímo se zbytkem Portugalska, i když je s ním spojeno silničním mostem.

Nizozemsko – Zeeuws Vlaanderen – Belgie

Jižní část nizozemské provincie Zeeland, zvaná Zeeuws Vlaanderen, je od zbytku Nizozemska oddělena mořským zálivem a kouskem belgického území. Na rozdíl od většiny výše zmíněných pidiúzemí se jedná o oblast, kterou nepřehlédnete ani v kapesním atlase.

Asie

Ázerbájdžán – Nachičevanská AR – Arménie

Nejvýznamnější a největší asijská enkláva, 3. největší na světě po Aljašce a Kaliningradu.  Nachičevan a okolí je autonomní republika Ázerbájdžánu, od jehož hlavní části je oddělena územím nepřátelské Arménie. Se zbytkem země má proto pouze letecké spojení, protože pozemní tranzit přes Arménii není možný. Mimořádný význam má proto pro Nachičevanskou AR  hranice se spřáteleným Tureckem, i když je dlouhá pouhých 9 kilometrů! Rozloha Nachičevanské AR je 5,500 km² a má přibližně 300,000 obyvatel, samotné hlavní město Nachičevan pak má asi 60,000 obyvatel. Republika má vlastní autonomní parlament, vládu i ústavu.

Ázerbájdžán – Barxudarli, Yuxari Askipara, Karki – Arménie

Tři malinké ázerbájdžánské enklávy, obklopené ze všech stran arménským územím.

Arménie – Artvashen – Ázerbájdžán

A naopak – jedna malá arménská enkláva, Artvashen, je úplně obklopena územím Ázerbájdžánu.

Omán – Musandamský poloostrov – SAE

Musandamský poloostrov je poměrně malé, ale nepřehlédnutelné a strategicky významné území, které střeží vjezd do Hormuzské úžiny, spojující Perský záliv a Arabské moře. Od zbytku Ománu je poloostrov oddělen územím Spojených arabských emirátů.

Omán – Madha – SAE

Ománská enkláva Madha je „ostrůvek“, úplně obklopený územím Spojených arabských emirátů. Na mapě vypadá jak lodička, která uvízla na půli cesty mezi oběma „břehy“ – hlavní částí Ománu a Musandamským poloostrovem. Rozloha této enklávy je 75 km².

SAE – Nahwa – Omán (Madha)

Proč to udělat jednoduše, když to jde složitě, že? Takže aby to bylo ještě složitější, je uvnitř ománské enklávy Madha, obklopené územím SAE, uzavřena ještě enkláva Nahwa. Je to součást území SAE, obklopená územím ománské enklávy a vedle belgicko-nizozemského „experimentu“ v oblasti Baarle a ještě horšího galimatyáše na hranicích Bangladéše a Indie je to jediná „enkláva na druhou“ na světě! Nahwa je vesnice skládající se z pouhých 40 budov, má však vlastní kliniku!

Východní Timor – Ocussi-Ambeno – Indonésie

Menší část území Východního Timoru, ležíci západně od hlavní část státu, je od zbytku země oddělena indonéským územím. Tyhle hranice vymysleli Portugalci a Holanďané, protože hranice je shodná s bývalou koloniální hranicí mezi Portugalským Timorem (dnes Východní Timor, který obnovil svou nezávislost v roce 2002) a Holandskou východní Indií (dnes Indonésie).

Brunej – východní část – Malajsie

Maličký stát Brunej se skládá ze dvou částí, které jsou navzájem odděleny pruhem malajského území. O něco menší je východní část (distrikt Temburong).

Bangladéš/Indie – oblast Koch Bihár

V této krásné oblasti na hranici Indie a severní Bangladéše, to vypadá asi takto: uvnitř indického území je 92 bangladéšských enkláv o celkové rozloze 47,7 km². A naopak, existuje dokonce 106 indických enkláv, obklopených územím Bangladéše (celková rozloha 69,5 km²). Z toho 21 bangladéšských enkláv je uvnitř indických enkláv („enklávy na druhou“) a tři indické enklávy jsou zase uvnitř bangladéšských enkláv. Indická enkláva Dahal Khagrabari, která má rozlohu méně než jeden hektar, je dokonce enklávou na třetí! Je obklopena bangladéšskou enklávou Upanchowki Bhajni, která však sama leží uvnitř největší indické enklávy v této oblasti jménem Balapara Khagrabari.

Uzbekistán/Tádžikistán/Kyrgyzstán – oblast Ferganské kotliny

V oblasti Ferganské kotliny na rozhraní tří států, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, je enkláv jako máku!  Sokh, Shakhimardan, Qalacha a Khalmion jsou uzbecké enklávy obklopené územím Kyrgyzstánu. Barak je naopak kyrgyzská enkláva, obklopená územím Uzbekistánu. Sarvan je tádžická enkláva (vesnice), obklopená územím Uzbekistánu. Jiná tádžická enkláva, tádžická vesnice Vorukh + ještě jeden malý kousek tádžického území, jsou pro změnu obklopeny kyrgyzským územím. Celkově je však enkláv v oblasti Ferganské kotliny pravděpodobně daleko víc. Většinou se jedná o vesnice.

Tak to jsou zatím všechny enklávy, které se mi podařily objevit. V Austrálii a Oceánii ani v Antarktidě zatím nikoho nenapadlo vytvořit nějakou enklávu. Vedle těchto „mezistátních“ enkláv pak existuje ještě celý další vesmír enkláv vnitrostátních. Namátkou uvádím například německou spolkovou zemi Brémy nebo rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko, které se skládají ze dvou částí,  oddělených od sebe územím jiné spolkové země (v případě Brém je to Dolní Sasko a v případě rakouského Tyrolska je to spolková země Salzburg).