Zeměpisné souřadnice ostrova Niue jsou 170o západní délky a 19o jižní šířky. Je to ostrov korálového původu a od Nového Zélandu je vzdálen asi 2400 kilometrů. Má rozlohu 263 km2 a v roce 2021 zde žilo 1642 obyvatel. (počet obyvatelstva neustále klesá, v roce 1966 měl 5200 obyvatel!). Z toho přibližně polovina žije v hlavním městě Alofi. Celoroční průměrná teplota je 27oC a jsou zde mimořádně vysoké srážky (roční průměr 7700 mm!). Ostrov je plochý, nejvyšší bod ostrova má nadmořskou výšku pouhých 68 m.n.m. Je to typický atol a jedná se o jeden z největších korálových ostrovů na světě.
V Niue se mluví niuesky
Niue je zámořské území Nového Zélandu s rozsáhlou vnitřní samosprávou (mj. vlastní parlament a vláda). Veškeré vnitřní záležitosti si Niue spravuje samo, Nový Zéland je odpovědný pouze za obranu a zahraniční politiku. Ostrov má i vlastní ústavu (z roku 1974) a vydává vlastní zákony. Mluví se zde niuesky (polynéský jazyk, nejvíce podobný tonžštině a samojštině) a anglicky. Většina obyvatel se hlásí k místní protestantské niueské církvi. Původně bylo Niue administrativně přiřazěno k dalšímu novozélandskému zámořskému území, Cookovým ostrovům, ale od roku 1946 má samostatný status. Nejdůležitějšími odvětvími hospodářství je zemědělství a turistický ruch.
Hlavní položky vývozu představují (kromě zemědělských plodin) fotbalové míče a výrobky uměleckých řemesel. Vydávají se i vlastní poštovní známky. Nejdůležitějším obchodním partnerem (kromě Nového Zélandu) je Fidži. Niue dostává z Nového Zélandu pravidelnou ekonomickou pomoc (v roce 2006 to bylo 2,6 mil. USD).
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
Petře, píšeš, že tato území jsou zámořskými územími Nového Zélandu, ale skutečnost je trochu jiná. Jsou to volně přidružené země. Něco jako Portoriko k SSA.