Většina z nás v ní vidí prostě další rozhlednu, jakých je po celé ČR už stovky. Nic však nemůže být vzdálenějšího pravdě. Rozhodně jde o víc, než o zdolání 226 schodů a chvilkový zážitek z výšky 72 metrů.
Možná to nevíte, ale jde o nejvyšší dominantu města. Lepší výhled se vám zkrátka nenaskytne. A při dobrém počasí je odtud vidět i Krkonoše a Orlické hory. Rozhodně tedy máte na co se těšit. Uvnitř navíc najdete zajímavé historické expozice, ale třeba i nádherný skleněný model Bílé věže se zeleným nasvětlením v měřítku 1:20.
Vyberte si prohlídku podle svého gusta
Bílá věž je asi nejzajímavější svým pestrým programem. Můžete si připlatit za brzkou ranní prohlídku a pokochat se východem slunce nad městem, počkat si na prodlouženou otevírací dobu a užít si západ slunce nebo se dokonce odvážně pustit i do noční prohlídky. Nechybí ani možnost výšlapu s průvodcem nebo prohlídky v historických kostýmech.
A najdete tu i třetí největší zvon v české republice – Augustin, který se však ozývá jen několikrát do roka. Jeho olbřímí váha by totiž mohla stěny věže nenávratně poškodit. Typicky ho můžete slyšet během státních svátků nebo při městských historických slavnostech. Ovšem pozor, na zvonění si musíte zakoupit speciální vstupenky, jinak se budete muset během této doby z věže odporoučet.
Na co se můžete těšit na ochozu Bílé věže
Z vrcholu Bílé věže můžete vidět nádherné Velké náměstí s barokními a renesančními domy. V jižním a severním spatříte velmi staré stavby, některé s gotickými ozdobnými prvky, ale i renesanční budovy s arkádami a samozřejmě i barokními a později měšťanskými domy. Většina z nich je dvoupatrová a dokonale zrekonstruovaná.
Podíváte-li se pozorně, zjistíte, že některé z nich od sebe odděluje úzká ulice. Po ní dojdete k jezuitskému baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl postaven v roce 1654-1666 podle návrhu italského architekta Carla Luraga. Chlubí se nejstaršími varhany ve městě, starým dřevěným oltářem a mj. i obrazem Glorifikace svatého Ignáce Loyoly od Petra Brandla.
Historické okénko: V nedaleké budově bývalé jezuitské koleje a později gymnázia učili mnozí významní představitelé české kultury – například spisovatel Alois Jirásek, básník Josef Kajetán Tyl nebo spisovatel a dramatik Václav Klicpera.
Pohled na velké náměstí je nejkrásnější těsně před západem slunce nebo naopak před jeho východem. Zůstane vám v paměti dlouho, stejně jako pohled „z ptačí perspektivy“ na věže nedaleké katedrály Svaté ducha nebo městské radnice.
Naši pozornost však neomylně přitahují i pohledy na západní, severní a východní straně Bílé věže. Červené střechy, domy v úzkých uličkách na konci náměstí…. Stále je na co se dívat. Navíc můžete porovnávat historické výstavy uvnitř věže se současným vzhledem. Na vlastní oči tak uvidíte, jak se Hradec králové během posledních staletí měnil.
Zejména je zajímavé podívat se na to, jak to tu vypadalo na přelomu 19. a 20. století a dnes. Ovšem z archeologických vykopávek je známo, že tyto oblasti byly obývány již v pravěku a bylo tu objeveno i mnoho osad z období římského vlivu. Historie města Hradce pak začala v 10. století, kdy na tomto místě postavili hrad Slavníkovci, a to u silnice, vedoucí z Krakova do Prahy. V roce 995 se toto město stalo sídlem knížete a správním centrem rozsáhlého území severovýchodních Čech. Mnohé z těchto zajímavostí najdete v historických expozicích uvnitř Bílé věže, případně se za dalším poznáním můžete vypravit do blízkého muzea východních Čech, kde za jedno vstupné dostanete přístup ke všem expozicím uvnitř.
Nevšední historie města Hradce Králové
V roce 1225 český král Přemysl Otakar I. povýšil Hradec na královské město s hradem a obchodní a řemeslnou osadou, která ho obklopovala. Město se stalo zdrojem příjmů pro české královny – vdovy po zemřelých vládcích. Proto získalo privilegia, která jiná města neměla – zbohatlo a jeho význam vzrostl.
Ve 14. století byl po Praze dokonce druhým největším českým městem co do počtu domů i obyvatel. Během husitských válek se bohužel Hradec přiklonil na Jana Žižky, což mu v jeho další historii právě neprospělo.
Velké škody byly napáchány také během třicetileté války způsobené Švédy a při vypálení poloviny města Prusky v roce 1762. Později byl Hradec přestavěn na pevnostní město, což se neobešlo bez stáhnutí historických kostelů a klášterů na předměstí. A tento statut si Hradec udržel až do bitvy u Chlumu v roce 1866. Po ní byly městské hradby zbourány, což umožnilo územní expanzi města a rozvoj průmyslu. Dnes tak jde o pět o významné provinční centrum kultury, obchodu i vzdělanosti a zároveň hlavním město Královéhradeckého kraje. Jeho historické krásy opravdu stojí za to poznat a Bílá věž bude rozhodně dobrou první volbou.
Co byste ještě měli vědět
Pro kočárky ani vozíky není věž vhodná, výtah uvnitř totiž nenajdete, a navíc chybí jakékoliv vhodné úložné prostory. Ani na pokladně si nemůžete odložit jakoukoliv větší batožinu, což je rozhodně škoda. Vzhledem ke stísněnosti celého prostoru to však lze pochopit.
Věž je otevřena každý den od 9:00 do 18:00 hodin. Výjimkou je jen 24. prosinec, 1. leden a 7. září. A kolik zaplatíte za vstupné? 70 nebo 50 Kč a rodinná vstupenka pak potěší přívětivou cenou 180 Kč a dovnitř na ni mohou dva dospělí a tři děti. Naopak zvířata jsou v prostorách věže zakázána, stejně jako jídlo a nápoje. Poslední vstup je možný hodinu před zavírací dobou.