Bermudy
Bermudské ostrovy, neboli zkráceně Bermudy (anglicky Bermuda), byly pojmenovány podle svého objevitele, Juana Bermúdeze, který je objevil roku 1503. První Britové se usadili na ostrovech v roce 1609, a to značně nedobrovolně – jednalo se totiž o ztroskotance z lodi Sea Venture, která původně směřovala do americké Virginie. V roce 1612 se Bermudy staly majetkem společnosti British Virginia Company. Britská koruna pak toto území převzala v roce 1684, ponechala mu ale již tehdy určitou autonomii. Od roku 2002 mají Bermudy status „Zámořského území Spojeného království“ (overseas territory of the UK). To v praxi znamená, že Bermudy nejsou přímou součástí Spojeného království, patří však pod jeho suverenitu.
Stejně jako ostatní zámořská území mají ovšem i Bermudy velký stupeň autonomie. Oficiální hlavou země je britská královna Alžběta II., zastoupená generálním guvernérem. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament, skládající se ze Senátu (11 jmenovaných senátorů) a Poslanecké sněmovny (House of Assembly, 36 poslanců, volených na pětileté volební období). Země má samozřejmě i vlastní vládu a též vlastní vlajku. Kromě nezbytné britského „Union Jacka“ je ústředním motivem vlajky Bermud ztroskotání lodi Sea Venture v roce 1609. Členové posádky této lodi byli prvními Brity, kteří se ocitli na pobřeží tohoto souostroví a kteří se zde zároveň usadili. Ačkoliv ostrovy patří Británii, oficiální měnou je bermudský dolar, který je pevně svázán s americkým dolarem v poměru 1:1. Na Bermudách byly v letech 1941-1995 americké letecké základny. V roce 1995 bylo rovněž na Bermudách uspořádáno referendum o nezávislosti, obyvatelé však odtržení od britské koruny odmítli.
Bermudy jsou souostrovím, které leží v západním Atlantiku. Skládají se z asi 138 ostrůvků, z nichž většina je neobydlených, jiné jsou však naopak přelidněné. Díky poloze přibližně na 32. rovnoběžce mají Bermudy příjemné subtropické podnebí a jsou velmi oblíbené turisty. Pobřeží ostrovů lemují korálové útesy.
Celé souostroví má rozlohu 53 km2 a v roce 2008 mělo necelých 67,000 obyvatel. Hlavním městem je Hamilton, ležící na největším ostrově Velká Bermuda (též Main Island). Na tomto ostrově leží i nejvyšší bod celé země, Town Hill (76 m.n.m.). Na ostrovech spadne ročně kolem 1,500 mm srážek a průměrná roční teplota je 21,5oC. Od června do září je ovšem na ostrovech dost nevlídno, protože zde řádí hurikány. Vzhledem k velikosti ostrovů zde nejsou žádné významné vodní toky ani jezera a pitná voda se získává především zachytáváním dešťových srážek do podzemních nádrží.
Úředním jazykem na Bermudách je angličtina, mnoho lidí zde však mluví i portugalsky. Více než polovinu obyvatelstva tvoří černoši, potomci afrických otroků, zbytek tvoří míšenci a potomci britských a portugalských osadníků. Nábožensky převažují protestanti, z nichž nejvíce je anglikánů (23 % obyvatelstva).
Bermudy jsou jednou z nejbohatších zemí světa a patří v tomto ohledu určitě do první světové desítky. Nejdůležitějším sektorem ekonomiky souostroví je turistický ruch. 80 % turistů, kteří Bermudy navštíví, přijíždí z USA. Druhým nejvýznamnějším odvětvím bermudského hospodářství je finanční sektor. Na Bermudách sídlí řada bank, pojišťoven, investičních fondů a obchodních společností, které zde odvádějí poplatky a využívají zdejších výhodných daňových zákonů. Téměř 90% ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje ve službách. V menší míře je zde však zastoupen i průmysl (potravinářský průmysl, výroba léčiv a kosmetiky), zemědělství (zelenina, banány, citrusy, tabák, květiny) a rybolov.
Bermudský trojúhelník
A mluvíme-li o Bermudách, stejně mi to nedá, abych nezmínil bermudský trojúhelník. Tento veleslavný útvar je vymezován různě a není ani oficiálně uznáván jako zeměpisný název, proto by se v češtině měl psát vždy s malým písmenem. Většinou se ovšem bermudský trojúhelník vymezuje tak, že vrcholy tohoto trojúhelníku jsou město Miami na Floridě, město San Juan na ostrově Portoriko a město Hamilton na souostroví Bermudy, podle něhož dostal trojúhelník svůj název.
Velikosti stran Bermudského trojúhelníku jsou tyto:
Hamilton (Bermudy) – San Juan (Portoriko): 1,540 km
San Juan (Portoriko) – Miami (Florida, USA): 1,660 km
Miami (Florida, USA) – Hamilton (Bermudy): 1,664 km
Celý útvar se tedy svým tvarem velmi blíží trojúhelníku rovnostrannému a pokrývá plochu asi 1,13 milionu km2. Uvnitř trojúhelníku leží souostroví Bahamy a velká část Sargasového moře.
Záhada Bermudského trojúhelníku
Bermudský trojúhelník získal během let pověst oblasti, v které se záhadně ztrácejí letadla a lodě. Již Kryštof Kolumbus popsal některé záhadné jevy, které zažil v této oblasti. Mimo jiné se jednalo o podivné chování magnetické střelky jeho kompasu. Námořníci také spatřili obrovský ohnivý pás, který přelétl nebe a zmizel kdesi v dálce v moři (meteorit?). To se stalo v září 1492. 11. října v noci pak námořníci, kteří již byli na pokraji svých sil a přestávali věřit, že ještě někdy uvidí pevninu, uviděli podivná světla pohybující se nad mořskou hladinou. O několik hodin později, 12.října 1492, došlo k objevení Ameriky – Kolumbus se svou vyčerpanou posádkou přistál na ostrově San Salvador na Bahamských ostrovech. Podivná světla nad hladinou, která námořníci zahlédli minulého dne, jako by symbolizovala konec jedné éry – objevení Ameriky následujícího dne je obvykle považováno za začátek novověku.
Sláva bermudského trojúhelníku se nicméně začala až po druhé světové válce. Sérii „záhadných zmizení“ odstartoval „let číslo 19“ z 5. prosince 1945. Letka pěti amerických bombardérů tehdy odstartovala na běžný výcvikový let ze základny Fort Lauderdale na Floridě, zpět na pevninu se však už nikdy nevrátila. Velitel letky hlásil mimo jiné podivné chování palubních kompasů a zhoršenou viditelnost. Letadla se pravděpodobně pokusila přistát na mořské hladině, protože jim začalo docházet palivo. Ještě předtím byl ale rádiový kontakt s letadly přerušen a letadla jako by se do země (nebo spíše do moře) propadla. Při pátrání po osudech těchto letadel se navíc ztratil záchranný letoun s třinácti člennou posádkou, který rovněž nikdy nebyl nalezen. Vyšetřovací komise tehdy dospěla k závěru, že vlivem špatného počasí a chyb při navigaci došlo letounům palivo a zřítily se do moře.
Podobných „záhadných“ zmizení bylo samozřejmě v této oblasti víc. Namátkou: 4. března 1918 zde zmizela nákladní loď Cyclops s 309 členy posádky na palubě. V únoru 1963 se ztratila nákladní loď Marine Sulphur Queen s 39 muži na palubě. A jak to tak bývá, zpětně bylo v různých pramenech nalezeno mnoho dalších případů ztroskotání či nevysvětlitelných zmizení. Termín „bermudský trojúhelník“ má ovšem na svědomí především americký novinář Vincent Gaddis, který v roce 1964 nazval svůj hlavní článek pro magazín Argosy, v němž informoval o 19 let starém zmizení letu číslo 19, „Záhada bermudského trojúhelníku“. Tak byla odstartována popularita tohoto místa a „záhady“ se chopili různí záhadologové, kteří ihned přispěchali s řadou seriózních i méně seriózních vysvětlení.
Pomineme-li evidentní pitomosti bulvární úrovně (únosy mimozemšťanů, útoky gigantických chobotnic, existence okna do jiné časoprostorové dimenze, které způsobuje mizení lodí a letadel apod.), nabízí se řada celkem logických vysvětlení a o žádnou záhadu se pravděpodobně nejedná. Především je oblast bermudského trojúhelníku skutečně magnetickou anomálií, kde často dochází k nepředvídatelné odchylce magnetické střelky kompasu. To může samozřejmě často vést k chybě při navigaci. Počasí v oblasti je také velice nestálé a často přicházejí nečekaně rychle nenadálé bouře. Často zde rovněž řádí hurikány. Dochází zde ke styku velkých vodních mas o různé teplotě a salinitě, což může způsobovat různé vzdušné turbulence, větší výskyt mlh apod. A v neposlední řadě se jedná o dopravně poměrně hodně frekventovanou oblast, takže pravděpodobnost havárie lodi či letadla je zde i díky tomu o dost vyšší.
Celá záhada se dá tedy pravděpodobně celkem lehce odbýt jako souhra nešťastných náhod v kombinaci s nevyzpytatelným počasím, záhodologové však budou určitě dále vymýšlet další a další konspirativní teorie, cože se to v bermudském trojúhelníku vlastně děje.
Ale stejně – až poletíte na Floridu nebo se budete chtít projet výletní lodí po Sargasovém moři, dejte si bacha. Člověk nikdy neví – co když mají nedej bože záhadologové pravdu?
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.
moc hezky
super počtení 🙂
Jmenuji se Sara a chtela bych vyresit tuto neobvyklou zahadu napiste mi na e-mail(gabrielaSlezackova@seznam.cz) treba to má spojitost, neco o tom vim.Zatim nashle S.
Zkuste tohle je to od nejake cecha co tam zije http://www.divestar.eu/vrakove-potapeni/vraky-zahada-bermudskeho-trojuhelniku-objasnena.html
JE TO SNAD NEJ ČLÁNEK OKOLO BERMUNDSKÉHO TROJUHELNÍKU
dost dobri ele chtelo bi toho trochu víc
moc me to zaujalo a doufam ze se to nak vyresi dos dobry clanek
To nic není je tam moc vln a a končí tam jakoby elektrika pak se jakoby ta rychlost zvedne na max. a pak z maximum to padne na 0 ta rychlost a letadlo nebo loď začne klesat.