Aljaška

Aljaška byla osídlena Indiány a Eskymáky již v pravěku. Dnes se soudí, že první lidé se dostali do Ameriky asi před 30-40 tisíci lety díky pevninskému mostu, který v době ledové spojoval východ Sibiře a Aljašku. Hladina oceánu byla tehdy značně níže než dnes, protože voda byla vázána v ledovcích. Po skončení poslední doby ledové a roztátí většiny ledovců se hladina oceánů opět zvedla a  mezi Asií a Severní Amerikou vzniknul Beringův průliv.

Beringův průliv byl pojmenován po dánském mořeplavci Vitusi Beringovi, který se v první polovině 18. století plavil v ruských službách a jako první přeplul průliv, který byl po něm pojmenován. Rusové poté začali Aljašku kolonizovat a zakládali zde první osady. Zabývali se tu hlavně obchodem s kožešinami. V roce 1799 vznikla rusko-americká společnost, která spravovala Ruskem kontrolovaná území na Aljašce a Aleutách. Hlavním městem ruské Aljašky byla Sitka (dnes městečko s asi 9,000 obyvateli).

Nákup Aljašky

Američané začali po tomto území pošilhávat již v 50. letech 19. století. Nakonec se Rusové, kteří potřebovali peníze na výstavbu železnic, rozhodli, že Aljašku prodají Američanům. Příslušná smlouva mezi USA a Ruskem se podepsala v roce 1867 a ještě téhož roku Rusové Aljašku Američanům předali. Koupě Aljašky byla tehdy v USA velmi nepopulárním krokem. Aljašce se posměšně přezdívalo „Sewardova hloupost“ nebo „Sewardova lednička“. Rusové museli dokonce údajně uplácet americké senátory, aby smlouvu nakonec schválili. Cena 7.2 milionu dolarů už na tehdejší dobu byla velmi vysoká. Tato cena odpovídá přibližně 90,000,000 dolarů v roce 2003.

Kritika tohoto nepopulárního kroku však v USA brzy ustala a naopak Rusové si mohli rvát vlasy, protože se ukázalo, že Aljaška není jen „bezcennou horou ledu“. Koncem 19. století se Aljaška ukázala bát zlatým dolem, a to doslova. U potoka Klondike bylo objeveno zlato a vypukla zlatá horečka (1897-1901), během níž přišlo na Aljašku 100,000 lidí, kteří doufali, že najdou zlato a zbohatnou. Mnohem později se na Aljašce objevila také i ropa, která se zde rovněž těží ve velkém množství.

Status teritoria získala Aljaška v roce 1912, ale teprve 3. ledna 1959 byla přijata do Unie jako plnoprávný 49. stát. Spolu s Havajskými ostrovy, přijatými rovněž v roce 1959, je tak Aljaška jediným státem USA, který nesousedí s ostatními 48 státy.

Obyvatelstvo na Aljašce

Aljaška (anglicky Alaska) je daleko největším státem USA, co se týče rozlohy. Zaujímá plochu přibližně 1.7 milionu km² (údaje o rozloze Aljašky se ovšem v různých zdrojích výrazně liší!). V roce 2021 však měla pouze 730 000 obyvatel, což ji v rámci USA řadí až na 47 místo. Ve Sněmovně reprezentantů tak má Aljaška pouze jednoho zástupce. Nejpoužívanější přezdívky Aljašky jsou „The Last Frontier“ (Poslední hranice) a „Land of the Midnight Sun“ (Země půlnočního slunce“. Hlavním městem Aljašky je Juneau, největším městem je však Anchorage. Anchorage mělo v roce 2021 293 000 obyvatel, takže zde žije skoro polovina aljašského obyvatelstva! Druhým největším městem Aljašky je Fairbanks, které je zhruba desetkrát menší než Anchorage – má zhruba 31 000 obyvatel, což je přibližně stejně jako počet obyvatel hlavního města Juneau.

Aljaška je v rámci USA výjimečná vysokým podílem původního obyvatelstvo. Eskymáci (Inuité), Aleuťané a Indiáni tvoří zhruba 15% obyvatelstva státu. Žije zde ale i mnoho černochů, Havajců či Asiatů, protože obyvatelstvo Aljašky zaznamenalo v minulosti obrovský procentuální nárůst díky přistěhovalectví.. V roce 1867, kdy USA Aljašku koupily, tu žilo 30,000 obyvatel. Pak přišlo zhruba 100,000 lidí v období zlaté horečky, aby po jejím opadnutí opět velká část obyvatelstva odešla. V roce 1940 zde žilo pouze 72,500 obyvatel. Po objevení ropy v roce 1968 se na Aljašce postavil transaljašský ropovod a počet obyvatel narostl na 402 000 obyvatel v roce 1980. Dnes na Aljašce žije přes 730 000 lidí.

Geografie Aljašky

Součástí území Aljašky jsou i Aleuty, řetěz sopečných ostrovů, jež navazují na poloostrov Aljaška a táhnou se směrem na západ až na východní polokouli. Díky tomuto faktu je tedy Aljaška nejen nejsevernějším a nejzápadnějším, ale také nejvýchodnějším státem USA.

Povrch Aljašky je mimořádně hornatý a nacházejí se zde nejen nejvyšší hory USA, ale i celého kontinentu. Nejvyšší horou USA a Severní Ameriky je Mount McKinley (6,194 m.n.m.), který má rovněž druhý název – Denali. Leží v Aljašských horách. Na kontinentální Aljašce, a obzvláště pak na ostrovních Aleutách, se nachází mnoho činných sopek. Častá jsou rovněž zemětřesení. Zemětřesení v zálivu Prince Edwarda 28. března 1964 bylo druhým nejsilnějším zemětřesením všech dob (magnitudo 9.2 Richterovy stupnice) a vznikla při něm veliká vlna tsunami, která si vyžádala řadu obětí na životech. Další supersilná zemětřesení postihla Aleuty v roce 1957 (9.1 Richterovy stupnice) a 1965 (8.7 Richterovy stupnice).

Na Aljašce je pochopitelně zima. V zimě může teplota klesnout pod -50^oC. Nacházejí se zde obrovské horské ledovce, z nichž některé spadají až do  oceánu. Největší  ledovec Aljaškyje Malaspina Glacier na hranicích Aljašky a Kanady, který má rozlohu 3,900 km² a je silný až 600 metrů.

Nejvýznamnější řekou Aljašky je Yukon, který protéká rovněž stejnojmenným teritoriem v Kanadě a poté protíná celou Aljašku od východu k západu. Yukon je dlouhý 3,185 kilometrů (3. nejdelší řeka Severní Ameriky).

Velmi zajímavým ostrovem je z přírodopisného hlediska ostrov Kodiak, ležící jižně od pevninské Aljašky. Žije na něm největší poddruh medvěda hnědého medvěd kodiak (Ursus arctos middendorfi). Největší jedinci mohou dosáhnout hmotnosti až jedné tuny, délky tří metrů a výšky v kohoutku až 1,5 metru. Spolu s ledním medvědem je medvěd kodiak největší suchozemskou šelmou vůbec.