Čekají tu na vás hned dvě – Klenotnice a Suchardův dům. A pokud se je rozhodnete navštívit obě zároveň, získáte navíc ještě zvýhodněné vstupné. Nabídka expozic je poměrně pestrá, takže si tu určitě vybere každý.
Historie hradu Kumburku, národopisná expozice (věnující se především umělecké rodině Suchardů, ale také Expozice geologického vývoje, Klenotnice drahých kamenů a Spiritismus v Podkrkonoší. To je hned pět úžasných výstav, které na vás v Nové Pace čekají, a navíc si můžete užít i ty dočasné, umístěné v přízemí Suchardova domu. Jsou pravidelně obměňovány. Pokud se sem dostanete do 15. září, bude na vás čekat Kouzlo dřevěné hračky a Čertovský mariáš aneb čerti na hracích kartách.
Kdy se do Nové Paky vypravit? Na pondělky zapomeňte
Bohužel. Během svátků bývá otevřeno, v pondělí je však zkrátka a dobře sanitární den. A v hlavní sezóně zavírají obě muzea poměrně brzy – Klenotnice v 16:30 a Suchardův dům v 17:00. a pokud si je chcete obě projít opravdu důkladně, určitě si vyhraďte nejméně hodinku a půl, nebo lépe ještě o něco více.
Nejdelší zkamenělý strom v ČR
Najdete ho ve velké skleněné vitríně před vstupem do Městského muzea Nová Paka – Klenotnice. Se svojí délkou 8,3 metru jde o největší exponát tohoto typu v ČR a jeden z největších ve střední Evropě. Máte tu čest s prokřemenělým kmenem araukaritu s šířkou mezi 120-90 cm. Patří mezi předchůdce nahosemenných rostlin a plně vzrostlý exemplář mohl dosahovat výšky až 40 metrů. Na Zemi rostly před 300 miliony let v období karbonu.
Tři expozice Klenotnice
Většina návštěvníků míří na Novopacko kvůli vyhlášené kráse polodrahokamů. A možná budou trochu zklamaní, když na ně v prvním patře vykouknou „jen“ zkameněliny a nejrůznější geologické zvláštnosti (třeba lapili, konkrece, lávové bomby nebo polštářová láva). Ale určitě nejde o nic nezajímavého.
Vždyť už jen výskyt oněch prokřemenělých stromů je unikátem. Zatímco většina flóry z té doby jednoduše zuhelnatěla, některé kusy se dostaly do styku s kyselinou křemičitou a mohly nám tak svou krásu zachovat až do dnešních časů. A nezáleží na tom, že jde v mnoha případech „jenom“ o otisky.
Expozici geologického vývoje doporučujeme projít v tom správném směru prohlídky (řiďte se šipkou). Budete tak postupovat od nejstarších nálezů k nejmladším a nebude chybět ani závěrečný test v podobě poznávačky zkamenělin ve specializované vitrínce.
Jakmile se vyšplháte o patro výš, bude na vás čekat slavná Klenotnice drahých kamenů s vystavenými nálezy polodrahokamů z podkrkonošské oblasti. Jde o opravdu bohatou sbírku, protože ji netvoří jen muzejní exponáty, ale i několik sbírek soukromých sběratelů. A nechybí ani vitríny s cizokrajnými kameny nebo šperky. Milovníci historie by pak měli věnovat pozornost stěnám, skrývajícím životopisy významných osobností tohoto oboru.
A co výstava Spiritismus v Podkrkonoší? Ta se věnuje dílu Karla Sezemského – osobnosti, která ve své době dokázala přilákat ke spiritismu až půl milionů lidí, a která si neváhala dopisovat ani se samotným t. G. Masarykem. Doporučujeme vyžádat si u pokladny stručného průvodce muzeem, protože právě v této expozici příliš mnoho informačních tabulí nenajdete. Místnost je prakticky přeplněná hlavně kresbami duchovních médií, zobrazujících mimozemské rostliny a ztracená místa. Ze života samotného Karla Sezemského je tu jen velmi málo, byť ve vitrínce najdete např. číslo jeho slavného časopisu Posel Záhrobní apod.
Suchardův dům a jeho zajímavosti
Stačí se jít o pár metrů níže a dostanete se ke druhé pobočce Městského muzea v Nové Pace. Co na vás bude čekat v přízemí vám slíbit nemůžeme, jak jsme už psali výše, výstavy se tu hodně mění. Zato v prvním patře nesmíte minout místopisnou expozici, věnovanou hradu Kumburku (dnes již spíše zřícenině) s několika unikátními nálezy. Zajímavá jsou zejména pouta, nalezená přímo v mučírně, což je v našich podmínkách opravdový unikát. Středověkých mučících nástrojů máme sice hodně, jen málo z nich však bylo nalezeno na místech, kde se původně používaly.
Vedlejší národopisná expozice se pak věnuje umělecké rodině Suchardů, která měla např. co dočinění s loutkářstvím nebo Staropražským orlojem nebo chrámem Svatého Víta v Praze. A nechybí ani expozice umělců, kteří se prací rodiny Suchardů více či méně inspirovali, například akademičtí malíři Čílové, Božena Kuhnová – Hliněnská, František Gross nebo sochař Ladislav Zívr
Samotné muzeum je umístěno v budově, postavené v roce 1986. to „Klenotnice“ je podstatně mladší, její budova vyrostla teprve v roce 1996.