Bujná tropická zeleň, které dominovaly blahočety a obří kapradiny tu a tam ukrývající zvídavé oči prvních dinosaurů nebo odlesky křídel a krovek jejich neustále prchající kořisti – přesně tak to vypadalo v Arizoně před dvěma sty miliony let. Pak se ale něco přihodilo a kout plný života se proměnil v kamennou pustinu – doslova. A nikdo by o ní nevěděl, nebýt neúnavných, byť pomalu postupujících geologických procesů…
Zkamenělý les nebo také les z polodrahokamů – přesně tak se nejčastěji říká arizonskému národnímu parku Petrified Forest, ležícímu na trase hlavního tahu do Mexika v geologických vrstvách nazývaných Chinle Beds. V kontrastu s monumentální reklamou, poskytovanou například Grand Canyon nebo monument Valley, zůstává trochu stranou turistického zájmu, a to je rozhodně škoda. I když zdaleka nejde o jediné místo podobného typu na světě, jedinečné místní podmínky umožnily dochování zkamenělého druhohorního života v mnohem lepší a detailnější formě. S nadsázkou lze říct, že jakékoliv jiné zkamenělé dřevo je oproti tomu z Chinle Beds jen nepříliš povedenou kopií.
Barevné okno do druhohor
Letokruhy, kůra, kořeny, ale i tenké větvičky nebo třísky vzniklé ještě za života stromu – to všechno můžeme vidět, budeme-li pozornými návštěvníky. Klasická šeď zkamenělin nás ale nečeká. Zbytky zkamenělých stromů i jejich okolí doslova hýří pestrými barvami od červené až po křišťálově bílou. Ne nadarmo se této oblasti říká také duhová poušť.
Jde o skutečně zkameněliny druhohorních organismů. V přírodě jde o poměrně častý jev. Asi nejznámější jsou ty, jež vznikly náhlým obklopením dokonale konzervujícím prostředím – například hmyz v jantaru. V Arizoně však pracoval mnohem pozvolnější a složitější proces mineralizace. Ta začíná ve chvíli, kdy kmeny stromů zapadnou do usazeniny. Nerosty jako křemen postupně vyplní prostory mezi rostlinnými pletivy a vytvoří tak jejich poměrně hrubou kopii. Tento proces byl však v Chinle Beds dotažen k dokonalosti – minerály nahrazovaly každou molekulu celulózy jako věrný obraz. A
tím také zkamenělý les z Arizony skutečně je.
A jak je to s těmi zářivými barvami? Naše křemité zkameněliny je získaly díky pronikání různých stopových prvků. Železo se tak postaralo o červený nádech, síra zase o žlutý. Typický zkamenělý strom má tmavě červenohnědou kůru a fialově šedé dřevo. Kořeny září jasnou žlutí a střed stromu často tvoří průhledný křemen. Opravdový kaleidoskop barev pak nabídnou nejrůznější štěrbiny a stará zranění stromů. Doporučuji vzít si baterku, pokud si chcete jejich barevné tajemství užít se vším všudy.
Zkamenělý zaplavený les? Nejspíš ne
A teď malé botanické okénko. Většina zkamenělých stromů v národním parku Petrified Forest patří do skupiny blahočetů (araucaria), jejíž zástupci dones rostou na jižní polokouli. Šlo o zajímavě tvarované jehličnaté krasavce vypínající se až do výšky 50 metrů. Tradiční představa nechává tyto stromy volně zapadnout do bažiny, kde postupně podlehnou procesu mineralizace. Novodobé výzkumy ale ukazují, že v případě Chinley Beds mohlo být všechno úplně jinak. Některé pahýly stromů totiž dodnes stojí ve vzpřímené poloze. Je tedy pravděpodobné, že celá oblast byla v poměrně krátké době zaplavena velmi hutnými usazeninami, jež většinu kmenů sevřely do svého pevného objetí a nedovolily jim padnout k zemi ani ve chvíli, kdy zcela odumřely. V některých místech dosáhly tyto usazeniny výšky až 80 metrů, takže celý les doslova zmizel.
A čemu vděčíme za jeho objevení? Staré známé erozi, která začala rozrušovat měkké vrstvy hornin usazených nad náplavem a později i náplav samotný. Tento proces vlastně probíhá dodnes a jen díky němu se nad zemský povrch neustále vynořují další a další zkamenělé důkazy dávno ztraceného života.
Les z polodrahokamů je spíše obchodní lákadlem
Vraťme se ale k nevšednímu vzhledu stromů. Při pohledu na třpytící se křišťál a chalcedon můžete snadno nabýt dojmu, že před vámi na zemi leží doslova pohádkové bohatství a nejrůznější cestovní kanceláře tuto myšlenku různými romanticky znějícími popisy nenápadně podporují. Vždyť kdo by nechtěl jednou za život navštívit opravdový pohádkový les?
Skutečnost je však o něco prostší. Chalcedon je totiž polodrahokamem jen v některých svých vzácnějších podobách (vzpomeňme si například na acháty z Nové Paky, kde mimochodem najdete zkamenělé stromy dodnes také – i když se těm v Arizoně ani zdaleka nevyrovnají). A ty v Arizoně bohužel nenajdeme.
Jak si odnést domů kousek Arizony?
To však nebrání turistům v tom, aby se domů nepokusili odnést alespoň malý kousek této nevšední krásy. Mnozí jsou zklamáni dlouhým pochodem. U vchodu do národního parku vás totiž uvítají jen dva umně naaranžované kmeny, za tou pravou podívanou se musíte projít (nebo projet) zhruba o 30 kilometrů dál. Některé stromy vypadají jako rozřezané motorovou pilou (jde o tzv. čistý lom aneb vzpomeňte si třeba na rozlámané křídy ve školní aktovce), jiné se tyčí k nebi ve výšce přesahující dospělého člověka.
A kolem se povaluje spousta úlomků, případně není problém z toho největšího exempláře odštípnout ten nejzajímavěji zbarvený kousek. A i přes vysokou pokutu to stále zkouší tisíce návštěvníků. Odhaduje se, že každý rok takto zmizí až několik tun materiálu, a to i přes časté kontroly zavazadel u východu.
Přesto však nemusíte odejít z prázdnou – několik stánků vám totiž nabídne autentické suvenýry s certifikátem vyrobené právě ze zkamenělých stromů – od vyleštěných řezů do vitrínky až třeba po tácky na pivo. Jde však o materiál sesbíraný za hranicemi NP Petrified Forest, a tedy legálně dostupný. K ničení této unikátní památky tedy přispívat nebudete a zároveň si domů odnesete nezapomenutelnou vzpomínku a přispějete navíc i něco málo na ochranu a další rozšiřování parku.
Zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Petrified_Forest
- www.nationalparks.org/
- Přírodní divy světa, Joyce Robins, 2004, Ottovo nakladatelství s.r.o.