Pražská nej IV. – Administrativní Členění

   V tomto článku, věnovanému Praze, nepůjde pouze o rekordy. Čtvrtý díl našeho seriálu totiž věnujeme administrativnímu dělení Prahy, a to jak tomu dnešnímu, tak i historickému vývoji územního členění hlavního města.

Historický vývoj území Prahy

    V této části nebude naším cílem podat vyčerpávající pohled na dějiny Prahy. Zajímat nás bude pouze vývoj území Prahy, respektive vývoj územního členění hlavního města.

   Počátky Prahy jsou nejasné. „Praha“ byl původně název hradiště, které leželo na místě, kde nyní stojí Pražský hrad. Někdy koncem 9. století sem přenesl svoje sídlo první historicky doložený český kníže, Přemyslovec Bořivoj, který původně sídlil na Levém Hradci. V podhradí postupně přibývala zástavba, zárodek pozdější Prahy. Postupně se na území dnešní centrální Prahy konstituovala 4 královská města – Staré Město pražské (královským městem se stalo v letech 1232-1234 za krále Václava I.), Malá Strana (původní název byl Menší Město pražské, titul královského města Malé Straně udělil král Přemysl Otakar II. v roce 1257),  Nové Město pražské (založeno Karlem IV. v roce 1348) a Hradčany (povýšeny na městečko – dřívější označení pro městys – na počátku 14. století).

Praha vznikla teprve v roce 1784!

   V právním smyslu, jako jediné město, vznikla teprve v roce 1784, v době vlády císaře Josefa II. Tehdy vzniklo sloučením 4 původních pražských měst „Královské hlavní město Praha“, jak zněl jeho oficiální název. Město získalo jediný magistrát, který sídlil na Staroměstské radnici. Praha byla tehdy druhým největším městem habsburské monarchie, měla rozlohu 14.3 km² (143 ha) a 76,000 obyvatel. Z původních čtyř královských měst se staly čtyři čtvrtě a zároveň pražské obvody, číslované římsky: Staré Město (Praha I), Nové Město (Praha II), Malá Strana (Praha III), Hradčany (Praha IV). Roku 1850 byl k hlavnímu městu připojen Josefov (Praha V, původně Židovské město),  roku 1883 Vyšehrad (Praha VI), 1884 Holešovice a Bubny (Praha VII, dnes existuje pouze katastrální území Holešovice), 1901 Libeň (Praha VIII). V roce 1901 mělo Královské hlavní město Praha 233,000 obyvatel a rozlohu 21 km².

Největší rozšíření ve své historii zažila Praha v roce 1922. 1. ledna 1922 (na základě zákona z roku 1920) vzniklo „Hlavní město Praha“, což je dodnes oficiální název Prahy. Tomuto městu se za první republiky říkalo (neoficiálně) Velká Praha. Bylo připojeno celkem 37 nových čtvrtí, z nichž 10 byla původně města: Bohnice, Hloubětín, město Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, město Vysočany, město Břevnov, město Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, město Košíře, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, město Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice, Braník, Hodkovičky (včetně Lhotky, což je dnes samostatné katastrální území), Hostivař, Krč, Michle, město Nusle, Podolí, město Vršovice, město Královské Vinohrady (dnes Vinohrady), Záběhlice, Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, město Žižkov, Malá Chuchle.

   V následujících letech (1923 – 1960) se měnilo hlavně vymezení pražských obvodů a jejich číslování. Území Prahy bylo výrazně rozšířeno až  v letech 1960 – 1974, kdy byly připojeny tyto čtvrtě (katastrální území):

   1960: Ruzyně, Čimice. Následujícího roku 1961 počet obyvatel Prahy poprvé přesáhnul jeden milion obyvatel a Praha se stala velkoměstem.

   1968: Čakovice, Ďáblice, Háje, Dolní Chabry, Chodov, Velká Chuchle, Kbely, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Libuš, Lysolaje, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Miškovice, město Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice

   1970: Hostavice

   1974: Druhé největší rozšíření v dějinách Prahy. Bylo připojeno celkem 30 obcí, z nichž vzniklo celkem 37 nových katastrálních území („čtvrtí“): Běchovice, Benice, Březiněves, Dolní Počernice, Dubeč, město Horní Počernice, Cholupice, Točná, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Lipany, Královice, Křeslice, Lipence, Lochkov, Nedvězí, Písnice, Přední Kopanina, město Radotín, Řeporyje, Zadní Kopanina, Satalice, Slivenec, Holyně, Stodůlky, Šeberov, Třebonice, město Uhříněves, Hájek, Pitkovice, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř, město Zbraslav, Zličín, Sobín. Praha tím dosáhla definitivně dnešní rozlohy (496 km²).

   Zatím poslední dvě katastrální území nebyla nově připojena z území mimo Prahu, nýbrž byla administrativně vytvořena ze stávajících katastrálních území. V roce 1987 tak přibyl Černý Most a v roce 1988 Kamýk. Počet katastrálních území („čtvrtí“) se tak ustálil na dnešních 112. Celý vývoj pražského území byl ovšem podstatně složitější – některá katastrální území byla k Praze připojována po částech v různých letech – proto lze v různých pramenech narazit na různá data připojení.

Vývoj počtu obyvatel a rozlohy Prahy (v hranicích města k danému roku):

Rok                            Počet obyvatel          Rozloha

                                    (v tisících)                  (v km²)

1784 (vznik Prahy)            76                             14

1901                               233                             21

1922                               676                           172

1961                            1,006                           188

1968                                                                291

1980                            1,182                           496

1991                            1,214                           496

2001                            1,169                           496

2008 (k 30.9.)             1,227                           496

Dnešní systém administrativního členění Prahy

   Administrativní dělení Prahy je v současnosti dosti podivné. Co se týče katastrálního dělení, dělí se území Prahy do 112 katastrálních území (dále k.ú.). Těmto územím se lidově říká „čtvrtě“, což ovšem není zcela přesné a zákon pojem „čtvrť“ nezná. Katastrální území jsou uvedena v každém plánu Prahy a dále na cedulích s názvy ulic. Rovněž popisná čísla domů jsou přidělována podle katastrálních území, a ne podle městských částí či obvodů.

Katastrální území hlavního města Prahy:

   Běchovice, Benice, Bohnice, Braník, Břevnov, Březiněves, Bubeneč, Čakovice, Černý Most, Čimice, Dejvice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Ďáblice, Háje, Hájek u Uhříněvsi (často zkracováno pouze na Hájek), Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Holešovice, Holyně, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hradčany, Hrdlořezy, Chodov, Cholupice, Jinonice, Josefov, Kamýk, Karlín, Kbely, Klánovice, Kobylisy, Koloděje, Kolovraty, Komořany, Košíře, Královice, Krč, Křeslice, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Lhotka, Libeň, Liboc, Libuš, Lipany, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Malá Strana, Malešice, Michle, Miškovice, Modřany, Motol, Nebušice, Nedvězí u Říčan (často zkracováno pouze na Nedvězí), Nové Město, Nusle, Petrovice, Písnice, Pitkovice, Podolí, Prosek, Přední Kopanina, Radlice, Radotín, Ruzyně, Řeporyje, Řepy, Satalice, Sedlec, Slivenec, Smíchov, Sobín, Staré Město, Stodůlky, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Suchdol, Šeberov, Štěrboholy, Točná, Troja, Třebonice, Třeboradice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic (často zkracováno pouze na Újezd), Veleslavín, Velká Chuchle, Vinohrady, Vinoř, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Vyšehrad, Záběhlice, Zadní Kopanina, Zbraslav, Zličín, Žižkov.

   Normálně v České republice platí, že obec se může skládat z několika katastrálních území, avšak jedno katastrální území nemůže být rozděleno mezi několik obcí. V Praze však byla tato logika postavena na hlavu. Některá katastrální území jsou rozdělena do dvou či více obvodů (pravda, obvody nejsou totéž co obce, ale stejně). Praha se totiž nedělí pouze na katastrální území, ale rovněž na obvody, správní obvody a městské části.

   Městských částí je celkem 57. Městských obvodů je 10 (Praha 1-Praha 10). Správních obvodů je 22 (Praha 1-Praha 22). Městské obvody odpovídají dřívějšímu tradičnímu dělení, nebyly však dodnes zrušeny, i když postupně přišly o většinu svých pravomocí (v této souvislosti lze připomenout jinou takovou administrativní „vychytávku“, ovšem mimo území Prahy, a to je existence okresů – ty také nebyly zatím zrušeny, ovšem rovněž jejich pravomoci byly výrazně zredukovány). V současnosti se podle nich stále řídí třeba soudy nebo pošty (mj. i poštovní směrovací čísla). Tyto městské obvody však dnes nejsou samosprávnými jednotkami. Většinu jejich kompetencí převzaly správní obvody a městské části. Správních obvodů je celkem 22. Městské obvody a správní obvody se tedy nekryjí, s výjimkou obvodů Praha 1 – Praha 3. Mezi 57 městských částí pak patří jednak 22 městských částí, označených stejně jako správní obvody, pod které spadají (Praha 1 – Praha 22) a dále 35 dalších městských částí, které mají vždy v názvu slovo Praha, pomlčku a další název (např. Praha-Slivenec, Praha-Dolní Počernice). Každý správní obvod tedy obsahuje minimálně jednu městskou část, která se jmenuje stejně jako příslušný správní obvod, a případně další městské části. Tak například správní obvod Praha 1 obsahuje právě jednu městskou část, a to Prahu 1. Ale třeba správní obvod Praha 11 obsahuje městské části Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd u Průhonic a Praha-Křeslice. Nebo ještě jinak: napíšeme-li například Praha 1, může to znamenat buď označení městského obvodu, ale také správního obvodu či městské části. Čert aby se v tom vyznal, že?

   Městské části jsou samosprávnými jednotkami (na rozdíl od správních a městských obvodů), které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Občané Prahy tedy volí v komunálních volbách svoje zástupce nejen do zastupitelstva hlavního města Prahy, ale i do příslušné městské části. Městské části mají často shodný název s nějakým katastrálním územím, hranice městských částí jsou však v mnoha případech stanoveny odlišně od hranic katastrálních území. Tak například Vinohrady (jedno katastrální území a kdysi dokonce okresní město) bylo rozděleno mezi 5 správních obvodů! (a zároveň městských částí) – Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4 a Prahu 10. Alespoň trochu světla do uvedeného chaosu by mohla vnést následující tabulka:

Městské obvody       Městské části

Praha 1:                     Praha 1

Praha 2:                     Praha 2

Praha 3:                     Praha 3

Praha 4:                     Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš

Praha 5:                     Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín

Praha 6:                     Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol

Praha 7:                     Praha 7, Praha-Troja

Praha 8:                     Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice

Praha 9:                     Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice

Praha 10:                   Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice

   Aby toho nebylo málo, vtahují se na Prahu i další administrativní zvláštnosti. Praha je statutárním městem – patří tedy mezi města, která mohou svoje území rozdělit do samosprávných obvodů. Praha je ovšem také jediným městem v ČR, které má status kraje. V čele tohoto „kraje“ ovšem nestojí krajský hejtman, nýbrž primátor. Komunální volby do zastupitelstva hlavního města Prahy jsou tak vlastně de facto volbami do krajského zastupitelstva.

   V čele hlavního města Prahy stojí primátor. Tím je v současnosti Pavel Bém (primátorem zvolen poprvé v roce 2002, znovuzvolen v roce 2006). V čele jednotlivých městských částí pak stojí starostové.

   Zdá se Vám administrativní dělení Prahy nelogické, zmatené, nesystematické a nepřehledné? Aby ne! A to jsem ho ještě pro účely tohoto článku značně zjednodušil, neboť ani usilovným studiem se mi tento „systém“ nepodařilo plně pochopit. Proč ale něco dělat jednoduše, když to jde složitě. Však také na tomto administrativním gordickém uzlu pracovaly celé generace úředníků!

Pražská administrativní nej

Rozloha Prahy:

49,607 ha (496.07 km²)

Počet obyvatel (k 30.9.2008):

1,226,697

Hustota zalidnění (k 30.9.2008):

2,473 obyvatel/km²

Počet domů (k 1.3.2001):

88,200  (z toho 82,160 trvale obydlených)

Počet bytů (k 1.3.2001):

551,243 (z toho 496,940 trvale obydlených)

Počet městských obvodů:   

10

Počet správních obvodů:

22

Nejmenší správní obvod (rozloha):

Praha 2 – rozloha 419 ha. Patří sem celý Vyšehrad a dále část Vinohrad, Nového Města  a Nuslí.

Největší správní obvod (rozloha):

Praha 6 – rozloha 5,609 ha. Patří sem úplně nebo částečně katastrální území Ruzyně, Liboc, Břevnov, Veleslavín, Vokovice, Dejvice, Střešovice, Bubeneč, Smíchov, Hradčany, Sedlec, Suchdol, Lysolaje, Nebušice a Přední Kopanina.

Nejlidnatější správní obvod (počet obyvatel k 31.12.2007):

Praha 4 – 137,449 obyvatel. Patří sem úplně nebo částečně katastrální území Lhotka, Hodkovičky, Braník, Krč, Michle, Podolí, Záběhlice, Nusle, Vinohrady a Kunratice. Více než 100,000 obyvatel měly k uvedenému datu (kromě Prahy 4) i správní obvody Praha 6, Praha 8 a Praha 10.

Nejméně lidnatý správní obvod (počet obyvatel k 31.12.2007):

Praha 22 – 9,572 obyvatel. Patří sem úplně nebo částečně katastrální území Uhříněves, Hájek u Uhříněvsi, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Lipany, Pitkovice a Benice. Praha 22 byl k uvedenému datu jediným obvodem, který měl méně než 10,000 obyvatel.

Počet městských částí:

57

Počet katastrálních území (k.ú.):

112

Původní katastrální území (čtvrtě) v roce 1784 (vznik Prahy):

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany

Poslední nové katastrální území (vytvořeno v roce 1988):

Kamýk

Katastrální území (historická čtvrť), rozdělená v současnosti do nejvíce městských částí:

Nezáviděníhodný rekord drží v tomto směru Vinohrady. Toto kdysi významné město bylo rozděleno celkem do 5 městských částí (a současně i správních obvodů): Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4 a Praha 10. Mezi 3 městské části pak byla rozdělena tato katastrální území: Hloubětín (Praha 9, Praha 10, Praha 14), Libeň (Praha 7, Praha 8, Praha 9), Nové Město (Praha 1, Praha 2, Praha 8), Třebonice (Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha-Zličín) a Žižkov (Praha 3, Praha 8, Praha 10). Vzhledem k tomu, že jsem poloviční Pražák, který se narodil na Vinohradech, útlé dětství jsem prožil na Žižkově a nyní bydlím ve Vysočanech (Praha 3, Praha 9), připadám si tímto dělením poněkud vnitřně rozpolcen…

Nejmenší katastrální území (čtvrť) Prahy (rozloha):

Nejmenším katastrálním územím Prahy je Josefov, který má katastrální výměru 0.09 km²(přesně 8.81 ha). Josefov je součástí městské části Praha 1 a je celý obklopen Starým Městem. Byl první čtvrtí, která byla k Praze připojena po vzniku Prahy v roce 1784 – jako pátá část byl k Praze připojen v roce 1850. Předtím se Josefov jmenoval Židovské město. Pojmenován byl Josefov podle císaře Josefa II., který výrazně přispěl k zrovnoprávnění židovského obyvatelstva.

Největší katastrální území (čtvrť) Prahy (rozloha):

Největším katastrální územím Prahy jsou Horní Počernice. Zaujímají katastrální výměru 16.95 km². K.ú. Horní Počernice tvoří samostatnou městskou část Praha 20, stejný název (Praha 20) nese i příslušný správní obvod, příslušný městský obvod je Praha 9.

Nejlidnatější katastrální území (čtvrť):

Nejlidnatějším katastrálním územím je Chodov, který měl 16.10.2006 přesně 57,324 obyvatel. Pořadí je ale velmi těsné – druhý je Žižkov (57,225 obyvatel), na třetím místě jsou Stodůlky (56,112 obyvatel, obě čtvrtě ke stejnému datu – 16.10.2006). Zatímco Chodov a Stodůlky jsou typické sídlištní čtvrtě (například Stodůlky měly ještě v roce 1980 2,925 obyvatel, ale v roce 1991 už 35,463), Žižkov už byl velikým a významným městem už v 19. století (například v roce 1890 v něm žilo přes 42,000 obyvatel.). Chodov spadá do městské části a zároveň správního obvodu Praha 11 a městského obvodu Praha 4.

Nejméně lidnaté katastrální území (čtvrť):

Jasně nejméně obyvatel má naopak Zadní Kopanina. Tato malinká vesnička měla k 16.10.2006 78 obyvatel. K.ú. Zadní Kopanina je součástí městské části Praha-Řeporyje, správního obvodu Praha 13 a městského obvodu Praha 5. Zadní Kopanina se nachází na jihozápadním okraji Prahy, přibližně mezi Radotínem a Řeporyjemi.

Odkaz (počty obyvatel i rozlohy všech 112 katastrálních území): Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel – Wikipedie, otevřená encyklopedie

Použité zdroje:

Statistický lexikon obcí, vydal ČSÚ ve spolupráci s MV ČR, Ottovo nakladatelství, Praha 2005

Praha – plán města 1:20 000, Kartografie Praha, 1998

http://cs.wikipedia.org