Největší jezera České republiky

(podle http://cs.wikipedia.org)

   (V prvním sloupci je název jezera, ve druhém sloupci rozloha v hektarech, ve třetím maximální hloubka jezera v metrech a ve čtvrtém sloupci je název vodního toku, který jezero odvodňuje + povodí, do kterého je jezero odvodňováno).

Pořadí	Jezero	Plocha (Ha)	Hloubka (m)	Nadmořská výška (mnm)	Povodí
1	Černé	18,4	40,6	1008	Černý potok (Úhlava)
2	Čertovo	10,3	37	1030	Jezerní potok (Železný potok)
3	Plešné	7,5	18,3	1090	Jezerní potok (Vltava – Lipno)
4	Odlezelské	4,5	6,7	413	Mladotický potok (Střela)
5	Prášilské	3,7	15	1080	Jezerní potok (Prášilský potok – Křemelná)
6	Laka	2,5	3,9	1096	Jezerní potok (Černý potok – Křemelná)
7	Chalupské	1,3	7	930	(Teplá Vltava)

   Údaje jsou staženy z české verze Wikipedie. Tabulka je upravena, protože Wikipedia počítá mezi jezera i zatopené lomy, pískovny apod. To je ovšem evidentní chyba, protože jezero je definováno jako vodní nádrž přírodního původu! Stejně jako není jezerem rybník (Máchovo jezero je rybník, název není rozhodující!) nebo přehrada na řece, není jezerem v pravém slova smyslu ani zatopený lom (třeba Kamencové jezero v okrese Chomutov, které se uvádí i v jiných pramenech, je zatopený břidlicový lom) i když se slovem jezero či jezírko obvykle označuje.

Největším jezerem České republiky je proto jednoznačně Černé jezero na Šumavě. Má rozlohu 18.4 hektaru (čili 0.184 km²) a hloubkou 40.6 metru (jiný údaj: 39.8 metru) je i naším nejhlubším jezerem. Černé jezero je, stejně jako ostatní čtyři velká šumavská jezera, ledovcového původu. Leží v nadmořské výšce 1,008 m.n.m. (rovněž ostatní šumavská ledovcová jezera leží v nadmořské výšce 1,000 – 1,100 m.n.m.). Černé jezero leží v okrese Klatovy, 6 kilometrů severozápadně od Železné Rudy. Rozkládá se pod severním svahem Jezerní hory (1,343 m.n.m.). Je odvodňováno Černým potokem do řeky Úhlavy, a dále pak do Berounky, Vltavy a Labe. Druhé největší (10.3 ha) a druhé nejhlubší jezero (37 metrů) Česka je Čertovo jezero.

To leží také v ledovcovém karu na úbočí Jezerní hory, avšak na rozdíl od Černého jezera se Čertovo jezero rozkládá na svahu jihovýchodním. Čertovo jezero je odvodňováno Jezerním potokem, dále pak Železným potokem (Eisenbach), Velkou Řeznou (Grosser Regen) a Černou Řeznou (Schwarzer Regen) do Dunaje.  Třetí největší (a zároveň i třetí nejhlubší) jezero ČR je Plešné jezero (rozloha 7.5 ha, hloubka 18.3 m), které je odvodňováno Jezerním potokem do Vltavy.

Na české straně Šumavy se nachází celkem 5 velkých (na české poměry) jezer ledovcového původu. Zajímavé je, že 4 z 5 těchto jezer jsou odvodňovány Jezerním potokem, avšak jedná se o 4 různé toky se stejným názvem. Jedno miniaturní jezírko ledovcového původu je i na české straně Krkonoš – Mechové jezírko. To má rozlohu pouhých 480 m² a maximální hloubku 80-90 cm. Leží v nadmořské výšce 930 m.n.m. v údolí Kotelského potoka pod Kotelními jámami.

 

  Největší jezero České republiky, které není ledovcového původu, je Odlezelské (též Mladotické či Potvorovské) jezero na Mladotickém potoce, poblíž vesnice Odlezly (okres Plzeň-sever), v povodí řeky Střely. Toto jezero vzniklo v noci z 27. na 28.5. 1872 po mimořádně silných deštích, kdy došlo k mohutnému sesuvu na západním úbočí Potvorovského kopce. Sesuv přehradil Mladotický potok, čímž vzniklo jezero. Odlezelské jezero se postupně zanáší usazeninami a zmenšuje se proto jeho plocha i hloubka.   V současnosti (čísla z roku 1999) je jeho rozloha 4.5 hektaru, maximální hloubka je 6.7 metru, délka jezera je 500 metrů a šířka 70-100 metrů. Hladina jezera leží v nadmořské výšce 413 m.n.m. Odlezelské jezero je zároveň naším nejmladším jezerem.

V ČR je i několik rašelinných jezírek. Největší z nich je Chalupské jezírko v Chalupské slati na Šumavě (okres Prachatice), které má rozlohu 1.3 hektaru a maximální hloubku kolem 7 metrů. Leží ve výšce přibližně 930 m.n.m. a je odvodňováno do Teplé Vltavy. Na Šumavě je rašelinných jezírek nejvíc (mj. tři malinká jezírka v Tříjezerní slati), další jsou pak v Krkonoších (Úpské rašeliniště – jezírko v české části rašeliniště má rozlohu 1,245 m² a maximální hloubku 1.05 metru, je tedy větší i hlubší než ledovcové Mechové jezírko, dále Pančavské rašeliniště), v Hrubém Jeseníku (dvě jezírka Na Rejvízu, větší z nich, Velké Mechové jezírko, má rozlohu 1,692 m² a hloubku 2.95 metru) či v Krušných horách (Velké a Malé Jeřábí jezírko).

   Další jezírka v České republice jsou už spíše velké louže. Patří sem jezera v krasových oblastech (Hranická propast, dvě jezírka na dně propasti Macocha – Horní jezírko a Dolní jezírko). Podzemní jezírka jsou například i ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, v Albeřické jeskyni v Krkonoších či v Bozkovské jeskyni. Dále se v České republice nachází jezera vzniklá ve formě limanů podél větších vodních toků. Limany jsou zaslepené a posléze oddělené meandry řek a nalezneme je ve středním Polabí (mezi Pardubicemi a Lovosicemi) a podél dolních toků Moravy a Dyje. Většina limanů je v přechodovém stavu k bažině. Rovněž máme v České republice jedno pískovcové jezírko přírodního původu (ne tedy zatopený lom!) – Vlčí jezero v okrese Děčín, které má rozlohu 0.44 hektaru a hloubku 10 metrů.

Seznam přírodních jezer v ČR

(http://cs.wikipedia.org)

ledovcová jezera

karová jezera:

• Černé jezero (Šumava)
• Čertovo jezero (Šumava)
• Plešné jezero (Šumava)
• Prášilské jezero (Šumava)
• Laka (Šumava)

morénové jezero:

• Mechové jezírko (Krkonoše)

rašelinná jezera – mnohá jsou ve stadiu zániku, zarůstají.

• Chalupské jezírko (Šumava)
• jezírka na Tříjezerní slati (Šumava)
• Velké mechové jezírko (Jeseníky)
• Malé mechové jezírko (Jeseníky)
• Velké Jeřábí jezírko (Krušné hory)
• Malé Jeřábí jezírko (Krušné hory)
• jezírko pod Táborem (Český ráj)
• Černá jezírka (Jizerské hory)

závalová jezera – vznikají sesuvem půdy, nebo zatarasením vodního toku kameny

• Odlezelské jezero
• Skryjské jezírko
• Jezero ve Velkých Karlovicích

pískovcová jezera

• Vlčí jezero

krasová jezera – na dně propastí

• Horní macošské jezírko
• Dolní macošské jezírko
• jezírko v Hranické propasti
• Bozkovské podzemní jezero

říční jezera, limany

• Křivé jezero (Dyje)
• Květné jezero (Dyje)
• Kutnar (Dyje)
• Mahenovo jezero (Dyje)
• Babinecká tůň (Labe)
• Hrbáčkovy tůně (Labe)