Nejmenší města a obce ČR

S určením počtu obyvatel jednotlivých sídel není v ČR žádný problém – existuje velmi přesná statistika, pravidelně zveřejňovaná například na stránkách Českého statistického úřadu. Větší potíž však skýtá definice města. Tak například geografové považují za tzv. „sídlo městského typu“ obec s více jak 2000 obyvateli. To je však pouze jeden z možných přístupů.

Domnívám se, že nejpřesnější je držet se zákona, v tomto případě zákona o obcích, který byl naposledy novelizován v roce 2006. Podle tohoto zákona jeza obec považováno sídlo s obecním nebo městským úřadem. Obec je zároveň nejmenší samosprávnou jednotkou, do které volí občané své zástupce. Město je pak definováno jako obec s městským úřadem. „Vesnice“ z hlediska zákona neexistuje. V praxi se většinou obec skládá z několika sídel (lidově řečeno „vesnic“), které spadají pod pravomoc jednoho obecního úřadu. Pro tato sídla zákon používá termín „místní část obce“. „Město“ se pak v zásadě liší od „obyčejné obce“ (neboť i každé město je z hlediska zákona obcí) pouze titulem, který v praxi poznáme podle označení „městský úřad“.

  Z hlediska zákona je tedy situace jednoznačná – titul „nejmenšího města“ logicky přísluší nejmenší obci, která je sídlem městského úřadu. A tou je Přebuz. V tomto městě v okrese Sokolov, v Karlovarském kraji, žilo k 1.1.2007 přesně 87 obyvatel.

Leží v nadmořské výšce 886 m.n.m. a „kupodivu“ zde nejsou žádné ulice (když jsem byl malý, domníval jsem se, že se město liší od vesnice tím, že má pojmenovány ulice…). První zmínka o tomto městě je z roku 1568. Status města obec znovu získala teprve 22. června 2007 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka.

 

       Jen o fous větší je Loučná pod Klínovcem (okres Chomutov, Ústecký kraj), kde žilo 1.1.2007  93 obyvatel. Leží v Krušných Horách ve výšce 865 m.n.m. Loučné byl titul města vrácen 10. října 2006. Byla tedy dokonce i nejmenším městem v ČR, a to 8 měsíců, než dostala titul již zmíněná Přebuz. Loučná pod Klínovcem leží přímo na hranici s Německem a je zde i hraniční přechod pro pěší.

   Nejmenší obcí v České republice je Březina v okrese Vyškov (Jihomoravský kraj). K 1.1.2007 měla pouhých 5 obyvatel!  I to je však hodně ve srovnání se situací o dva roky dříve, kdy v Březině žili (či byli přihlášeni?) pouze dva obyvatelé! Březina je ovšem obec se zvláštním statutem – je to tzv. vojenský újezd, čili území sloužící k vojenským účelům. Vojenské újezdy jsou zvláštní typy obcí, nemají klasickou samosprávu a vstup je možný pouze na zvláštní povolení. V České republice je v současné době vojenských újezdů pět. Všechny patří mezi největší obce České republiky co se týče katastrální výměry.

Březina je z nich nejmenší nejenom počtem obyvatel, ale i rozlohou (158 km²). Zajímavý je pohyb počtu obyvatel ve vojenském újezdu Březina: 1.1.2001 – 7 obyvatel, 12.6.2002 – 9 obyvatel, 1.1.2003 – 6 obyvatel, 1.1.2004 – 3 obyvatelé, 31.12.2004 – 2 obyvatelé, 1.1.2006 – 5 obyvatel, 1.1. 2007 – 5 obyvatel.

    Nejmenší „normální“ obcí v České republice je Vlkov v okrese České Budějovice. K 1.1.2007  žilo ve Vlkově 16 obyvatel. Obec má narozdíl od vojenského újezdu Březina vlastní obecní úřad a starostu.

V obci Vlkov se zachovaly i zbytky typického jihočeského selského baroka

 

Nejmenší obce České republiky k 1.1.2007:

 

Pořadí	Obec	Počet obyvateů	Okres
1	Březina	5	Vyškov
2	Vlkov	16	České  Budějovice
3	Vysoká Lhota	22	Pelhřimov
4	Vysoká	23	Svitavy
5	Kuřimany	23	Strakonice
6	Čilá	24	Rokycany
7	Hradiště	25	Rokycany
8	Bludov	27	Kutná Hora
9	Hvožďany	27	Domažlice
10	Staňkovice	29	Litoměřice
11	Moravecké Pavlovice	29	Žďár nad Sázavou

 

Nejmenší města České republiky k 1.1.2007:

 

Pořadí	Město	Počet obyvatel	Okres
1	Přebuz	87	Sokolov
2	Loučná nad Klínovcem	93	Chomutov
3	Boží dar	175	Karlovy Vary
4	Výsluní	212	Chomutov
5	Rejštejn	232	Klatovy
6	Rožmberk nad Vltavou	353	Český Krumlov
7	Janov	337	Bruntál
8	Hora Svaté Kateřiny	394	Most
9	Úterý	425	Plzeň-sever
10	Ledvice	560	Teplice

   Podle Guinessovy knihy rekordů je nejmenším městem na světě Hum v Chorvatsku.Leží ve střední části Istrie. Má celkem 18 obyvatel. Hum je obehnán hradbami dlouhými 100 metrů. Domy uvnitř hradeb stojí pouze ve třech řadách.

   Často se udává, že nejmenším městem České republiky je Rabštejn nad Střelou. V tomto sídle žije okolo 20-25 obyvatel. Titul města sice nebyl Rabštejnu přímo odejmut (městem se Rabštejn stal již v roce 1337 !), ale od roku 1980 se Rabštejn stal pouhou místní částí města Manětín. Rabštejn nad Střelou není tedy ve smyslu zákona ani pouhou obcí, natož městem, protože nemá vlastní městský (ani obecní) úřad, nýbrž pouhou místní části obce (města) Manětín. Tímto způsobem samozřejmě zaniklo mnoho měst, a to i hodně velkých – například Nusle, Vinohrady, Žižkov, Zbraslav či Radotín byla kdysi významná města, než byla pohlcena rozšiřující se Prahou.

Titul města – jak se stane město městem?

   Titul města uděluje podle zákona o obcích předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Základní podmínkou je, aby daná obec dosáhla počtu alespoň 3000 obyvatel. Obec by dále měla mít náměstí. Obec dále může status města získat i při nesplnění počtu obyvatel, pokud věrohodným způsobem prokáže, že status města už v minulosti měla. Proto mohly tento titul získat i malinké obce jako Přebuz či Loučná pod Klínovcem, které ho měly již v minulosti. Ve středověku ovšem titul města uděloval obci panovník. Jednou udělený titul města není v současnosti obci odnímán, ani kdyby například počet obyvatel opět poklesl pod stanovenou hranici. Město tedy může zaniknout pouze podobným způsobem jako Rabštejn nad Střelou – sloučením s jinou obcí. V současné době (listopad 2007) je v ČR celkem 594 měst (tj. obcí s městským úřadem). Celkový počet obcí v Česku je 6294.

   Aby toho nebylo málo, tak zákon ještě definuje obce s rozšířenou působností (je jich 204) a obce s pověřeným obecním úřadem (těch je 384). Tyto obce přebraly část pravomocí bývalých okresních úřadů, které byly zrušeny.

Městys

   Novela zákona o obcích v roce 2006 rovněž obnovila starobylý titul „městys“. Tento historický titul (vedle pojmu městys se ve středověku říkalo též městec či městečko) souvisel původně s právem pořádat týdenní a dobytčí trhy (obyčejné vesnice toto právo neměly). Titul „městys“ se přestal používat kolem roku 1950. Na základě novely zákona o obcích z roku 2006 udělil zatím předseda Poslanecké sněmovny titul městyse 177 obcím, které ho používaly před rokem 1954. Tyto obce, které tento titul používaly před uvedeným rokem, ho obdrží zpět, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny. Titul městyse může udělit předseda Poslanecké sněmovny i obci, která nikdy městysem nebyla, zatím se tak však nestalo. Zákon nedefinuje (na rozdíl od titulu „město“) žádné podmínky, které musí obec splnit, aby se stala městysem, požaduje jen vyjádření vlády.

   Ani města však nemají všechna stejný status. Zvláštní zákon přiznává pouze Praze status hlavního města. I Praha je v právním slova smyslu obcí, avšak obecný zákon o obcích se na Prahu nevztahuje. Zároveň má Praha i status kraje.

   Dále mají některá města status tzv. „statutárního města“. Statutárních měst je v České republice celkem 23. Statutární města mají právo vlastní vyhláškou zřídit ve městě městské části či městské obvody, na které pak může přenést část svých kompetencí.

   Česká republika se dále dělí na 14 krajů (samosprávných – zároveň tedy zákon logicky definuje i 14 krajských měst) a 77 okresů (okresy nebyly zatím úplně zrušeny, používají se pro některé administrativní účely – například stále existují okresní soudy apod.)