Lima – Hlavní město Peru

Svoji plánovanou cestu po Jižní Americe jsem zahájil v Limě, hlavním městě Peru. První večer jsem stačil pouze dojet do centra a ubytovat se, poté jsem zde strávil celkem 3 dny. Přečtěte si, jak mě Lima zaujala.

Lima – Zeměpisná fakta

Lima je hlavním městem Peru a jedním z největších měst Jižní Ameriky. V současnosti žije v Limě asi 8-9 milionů obyvatel, což je téměř třetina obyvatelstva Peru (v roce 2008 mělo Peru 29 milionů obyvatel). Lima je čtvrtým největším městem Jižní Ameriky (po São Paulu, Buenos Aires a Rio de Janeiru) a jedním z nejrychleji rostoucích měst světa (pro srovnání – v roce 1940 měla Lima jen 600,000 obyvatel). Peruánská metropole leží přibližně na 12. stupni jižní šířky a 77. stupni západní délky, na pobřeží Tichého oceánu. Do Prahy je to z Limy vzdušnou čarou „co by kamenem dohodil“ – 11,142 kilometrů.

Městem protéká řeka Río Rímac. Součástí limské aglomerace je i město Callao. Teoreticky je Callao samostatným městem, které má nějakých 800,000 obyvatel, ve skutečnosti je ale pouze jedním z limských předměstí. Callao je významný námořní přístav a na jeho území se rovněž nachází limské mezinárodní letiště Jorge Chávez. Samotná Lima je samozřejmě i velevýznamným silničním a železničním uzlem.

Železnice Ferrocarril Central Andino

V Limě začíná mimo jiné i pozoruhodná železnice Ferrocarril Central Andino, která vede z Limy do města Huancayo. Ferrocarril Central Andino je druhou nejvyšší železnicí světa. Je dlouhá 490 kilometrů a v nejvyšším bodě dosahuje nadmořské výšky 4,781 m.n.m. Cestou zdolává 69 tunelů a 58 mostů. Až do roku 2006 byla nejvyšší železnicí světa, poté však Peruánce trumfli Číňané.

Jejich železnice vede z Pekingu do Lhasy a v Tibetu překonává průsmyk Tanggula Mountain Pass ve výšce 5,072 metrů nad mořem. Ferrocarril Central Andino vypravuje speciální vlaky pro turisty. Velice by mě lákalo se po této trati svézt, ale vlak jede jednou za 14 dní a jako na potvoru vyjíždí ráno 10. července, kdežto já jsem do Limy dorazil téhož dne odpoledne. Čekat 14 dní na další soupravu se mi ovšem nechce, a tak cestu touto železnicí musím oželet.

Lima drží jeden světový rekord

Je to nejsušší hlavní město na světě! Za rok tu spadne pouhých 20 mm srážek. Klimaticky je tak vlastně Lima pouští (obvykle se jako klimatická hranice pro vymezení pouště udává hodnota 200 mm srážek ročně). Pravda, jako v typické poušti to tu nevypadá – Lima je u moře a protéká jí řeka Rímac. A hlavně – pro počasí v Limě je po větší část roku (od dubna do prosince) typická pobřežní mlha garúa. Průměrná roční teplota v Limě je 19^oC,  což je poměrně málo, uvážíme-li nízkou nadmořskou výšku a blízkost rovníku.

Projevuje se zde totiž vliv studeného Peruánského (či Humboldtova)    proudu, který klima v Limě trochu ochlazuje, především však vysušuje – vlhký vzduch, který sem vane směrem z Pacifiku, se nad studeným Peruánským proudem ochladí, vyprší a na peruánské pobřeží už pak mnoho vláhy nezbude. Z východu se sem zase vlhký vzduch nedostane přes majestátní hřeben And. Lima tak vlastně leží ve dvojím srážkovém stínu. Nejteplejším měsícem v Limě je únor (léto jižní polokoule, průměrná teplota 23^oC), nejchladnějšími měsíci jsou srpen a září (zima, 16^oC). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vedro tu v červenci rozhodně není a spálit se tu nemůžete – slunce jsem skrze nízkou oblačnost téměř nezahlédl. První den mého pobytu dokonce lehce mrholilo.

Z historie

Limu založil v roce 1535 slavný španělský conquistador Francisco Pizzaro. Tomu se podařilo v roce 1532 vyvrátit říši Inků v Peru a získat toto území pro španělskou korunu. – za své zásluhy byl Pizzaro vcelku logicky španělskou korunou odměněn titulem guvernéra Peru. Guvernér Pizzaro se rozhodl vybudovat nové hlavní město. Toto město založil právě roku 1535 a pojmenoval ho Ciudad de los Reyes („Město králů“).

Za španělské nadvlády byla v Limě založena nejstarší univerzita v Jižní Americe (1551). Když byla 28. července 1821 vyhlášena nezávislost Peru, stala se Lima jeho hlavním městem. Již jako hlavní město nezávislého státu si Lima připsala další prvenství – v roce 1852 tu byla postavena nejstarší železnice v Jižní Americe, která spojovala Limu s přístavem Callao. Lima se nachází v zemětřesné oblasti na rozhraní Jihoamerické desky a desky Nazca a byla zemětřesením zničena hned několikrát – nejhorší katastrofy postihly město v letech 1687, 1746, a 1940. Od roku 1988 je historické centrum Limy zapsáno na seznamu UNESCO.

Centrum města

Po příletu do Limy jsem si vzal taxíka a odjel přímo do centra, kde jsem se ubytoval v hotelu España. Ten leží v těsné blízkosti hlavního náměstí, takže je odsud vše hned při ruce.

Náměstí Plaza de Armas, katedrála a prezidentský palác

Jak už bylo řečeno výše, je historické centrum zapsáno v seznamu UNESCO. Hlavní památky se koncentrují na náměstí Plaza de Armas (též nazývaném Plaza Mayor) a v jeho blízkém okolí. Náměstí především dominuje veliká a krásná katedrála. Byla postavena už v 16. století, byla však několikrát zle poničena zemětřesením. Její dnešní podoba tedy pochází až z roku 1746. Katedrála je většinou zavřená, v neděli v poledne však bylo otevřeno. Zde je  nutno podotknout, že v kostelech v Limě se vstupné nikde neplatí – zřejmě je peruánská katolická církev méně hamižná než ta naše…

Vedle katedrály je menší, ale pěkná budova arcibiskupského paláce. A kus opodál prezidentský palác. Ten je neustále v obležení policejních samopalníků a nejde se bohužel přiblížit ani k mříži, která celý palác obepíná. Opodál stojí pro jistotu ještě lehce obrněný policejní transportér. Bezpečnost prezidenta nade vše! V neděli v poledne probíhalo před prezidentským palácem cosi jako střídání stráží. Hrála tam kapela, bohužel se však celá paráda odehrávala za plotem a před ním stál navíc kordon policistů, což celý obřad poněkud devalvovalo.

Klášter svatého Františka a Plaza San Martín

Kousek od náměstí Plaza Mayor, hned vedle našeho hotelu España, se tyčí klášter svatého Františka, což je vedle katedrály asi nejhezčí budova ve městě. Prohlídka s průvodkyní celkem ujde, mají to tam pěkné, hlavně katakomby. Ty se dříve používaly místo hřbitova, pár kostí tam nechali i pro nás turisty J V klášteře stále žijí mniši, které jsme ovšem neviděli. Větší část kláštera slouží jako muzeum, které mnichům vydělává na rekonstrukci, která stále probíhá.

Koho zajímají kostely, může jich v Limě vidět haldy. Kromě kostelů jsem ještě zašel na náměstí Plaza San Martín, jemuž vévodí jezdecká socha tohoto argentinského generála, který osvobodil v roce 1821 Peru od španělské nadvlády. Kousek od náměstí jsem na zdi viděl namalovaného jiného slavného Argentince. Che Guevaru. Idol ultralevicové mládeže zde byl zobrazen  v podobě Ježíše Krista. Ještě kus za Plaza San Martín můžete shlédnout peruánský Národní stadion. Zvenku to ujde, ale když jsem zavítal dovnitř, zjistil jsem, že zde probíhá generální rekonstrukce – momentálně zde není ani trávník.

Staré město od čtvrti Rímac odděluje stejnojmenná „řeka“ zvaná Río Rímac. Slovo řeka mi přijde poněkud nadnesené, spíše to připomíná nevábnou stoku a vody v korytě taky moc neteče. Za řekou už je území gangů, kam neradno gringovi choditi, tak alespoň pravili hned tři rodilí Peruánci. Zvláště jedna žena mě téměř úpěnlivě prosila, abych tam nechodil, že mě určitě přepadnou, kor když mám foťák okolo krku, tak jsem ji poslechnul.

V Limě je také pár muzeí, ze kterých stojí za vidění například Muzeum inkvizice či Muzeum zlata.

Limská čtvrť Miraflores

Centrum Limy je i celkem čisté a na limské poměry asi docela bohaté, nemůže se ale porovnávat se čtvrtí Miraflores. Ta leží u moře a obývá ji peruánská smetánka. Všude je čisto,  mezi řadami luxusních restaurací a obchodů vykukuje tu a tam menší mrakodrap. Celá čtvrť stojí na strmém srázu nějakých 100 metrů nad pobřežím Tichého oceánu. Sráz vypadá jako nějaký zpevněný písek a docela se divím, že to celé nesklouzne do moře. Je ovšem fakt, že tu prakticky neprší, což asi možnost sesuvů poněkud eliminuje.

Ve čtvrti Miraflores je docela draho, alespoň pro mě. Pokud ale preferujete luxusní restaurace, butiky, kasina, diskotéky a jiné podobné vylomeniny, je to pro Vás čtvrť jako stvořená. Památky tu ovšem žádné nenajdete, za těmi se musíte naopak vydat do centra.

Celá Lima seskládá z celé řady čtvrtí, já  jsem jich ovšem více nenavštívil. Pro sebevrahy může být například poučná návštěva nějakého limského slumu, ve kterých žije podstatná část zdejšího obyvatelstva.

Lima – praktické informace

V současnosti (červenec 2009) je kurs peruánského solu přibližně 1 USD = 3 S. Sol je měna poměrně stabilní a v posledních měsících trochu posílil, protože dolar klesnul vůči většině světových měn.

Obecně

Oproti cenám uvedeným v Lonely Planet (rok vydání 2007) ceny lehce stouply, není to ale nijak drastické.

Ubytování

Bydlel jsem v v podniku s názvem „Hostal España“. Ten je asi nejlevnější v celé Limě, alespoň z těch, co doporučuje Lonely Planet. Za jednu noc v dormitory room (pro 7 osob, v průměru nás tu spalo tak pět) se platí 14 S za člověka. Single room stojí 28 S, double pořídíte za 40 S, čili dvacku na osobu. Záchod a koupelna je na chodbě, teče teplá voda. Hotel celkem ujde, samozřejmě není to žádný luxus, ale ani žádná zablešená díra. Když vejdete dovnitř, v první chvíli si budete myslet, že jste omylem vstoupili do nějakého muzea – předsíni dominují antické busty, stěny jsou pokryty obrazy.

Doprava

Z letiště (je v Callau) jsem jel do centra taxíkem za 20 S (asi 12 kilometrů), který mě vyhodil hned před hotelem. Jeli jsme asi 30-40 minut, ovšem nebyla zácpa. Taxíky nemají taxametry a cenu je nutno usmlouvat, než do něj vlezete. Pokud se chcete dostat z letiště, ignorujte předražené nabídky taxikářů, kteří mají ryto hned před terminálem. Vyjděte ven z areálu na hlavní silnici a zde stopnete taxík okamžitě. Silnice je nějakých 200 metrů od terminálu. Městský autobus, kterým jsem jel z centra do Miraflores a posléze zpět, stojí 1.20 S.

Vstupné

Klášter svatého Františka – 5 S na osobu do interiéru a katakomb. Do kostelů se neplatí vstupné nikde, ne vždy je ovšem kostel otevřen.

Jídlo a pití – příklady cen

• Pepsi-Cola 2.5 litru – 3.5 S (supermarket)
• pivo Cristal (lahvová dvanáctka v restauraci, celkem dobré pivo, 0.625 litru) – 5 S
• větší menu v restauraci Bembos (něco jako MacDonald) – 20 S. V nejlevnějších podnicích zaplatíte tolik, kolik je na jídelním lístku, ale v dražších podnicích, což je i MacDonald, KFC a spol., udávají ceny bez daně a příplatku za obsluhu. Takže k ceně na jídelním lístku přičtěte cca 25 %.
• empanada (slané pečivo plněné masem či sýrem, dobré) 1 – 2.5 S (podle toho, jestli ho kupujete v lepším podniku nebo na ulici)
• 2 kousky pizzy + kafe a malá limonáda – 5 S (místní fast food)
• Ceny jídel v restauracích se pohybují tak od 7 S do nekonečna.

Ostatní

• Internet   1.5 – 2.5 S za hodinu.
• Pohled  1 S. Pohledy jsou k Limě i k vidění, na rozdíl od některých jiných zemí, kvalita dobrá.

Fotogalerie Lima