Kandy (Srí Lanka) – Historie, Náš pobyt, Praktické Informace

Nacházíte se v kategorii Cestování, ve které naleznete deníky z cest a cestopisy. Největší porce zápisků je z velké Cesty kolem světa Petra Daubnera – Kompletní seznam všech seřazených zápisků z této cesty naleznete na stránce – Cesta kolem světa 2009 – 2011 – mapa článků. 

Kandy je druhé největší město ostrova a je daleko menší než hlavní město Colombo. Avšak pro dějiny ostrova a pro národní hrdost Sinhálců má Kandy význam naprosto mimořádný. Nejdéle odolávalo tlaku kolonizátorů. V Kandy je také ukrývána věc ze všech věcí na Srí Lance nejposvátnější – Buddhův zub.

   Kandy leží přibližně uprostřed ostrova, asi 115 kilometrů na severovýchod od Colomba. Jiný místní název tohoto města je Mahanuvara, což v překladu znamená „Velké město“. Je nejjižnějším vrcholem tzv. kulturního trojúhelníku (druhé dva vrcholy tohoto trojúhelníku jsou města Anuradhapura a Polonnaruwa).

Zároveň leží Kandy na úpatí Vysočiny, ve velmi příjemné nadmořské výšce 500 m.n.m. Není zde proto takové dusno jako v pobřežních oblastech, zároveň se Vám tu ale nemůže stát, že se ráno budete klepat zimou (což například v takové Nuwara Eliya není nic neobvyklého). Kandy je v současnosti druhým největším městem ostrova Má něco přes 100,000 obyvatel. Velikostí se tedy nemůže s dvoumiliónovým Colombem porovnávat. V jiných aspektech je však Kandy pro obyvatele ostrova nejdůležitějším městem Srí Lanky vůbec.

Historie města Kandy

   Kandy je především symbolem hrdosti a nezávislosti ostrova. Evropským kolonizátorům se ho totiž nedařilo dobýt celých 300 let! Nejdříve přišli na počátku 16. století Portugalci a obsadili pobřeží celého ostrova. Nebyli však schopni zmocnit se centrální vrchoviny a tak království Kandy zůstávalo nezávislé. V 17. století přišli Holanďané a vyhnali Portugalce.

I Holanďané ovládli celé pobřeží Cejlonu, jak se tehdy ostrov nazýval, ale i oni si vylámali zuby na Kandyjském království, které se jejich tlaku úspěšně ubránilo. Teprve třetím dobyvatelům, Britům, se podařilo nakonec přece jenom dobýt celý ostrov. Kandy bylo obsazeno Brity v roce 1815.  Místní obyvatelé jsou ale dodnes hrdí na fakt, že se jejich předkům podařilo Evropanům vzdorovat tak dlouho.

   Především má však Kandy obrovský náboženský význam pro všechny buddhisty (tedy především pro většinové Sinhálce). V Kandy je totiž údajně uchovávána nejcennější náboženská relikvie na ostrově – Buddhův zub. Podle pověsti byl Buddhův zub (sinhálsky daladá) vytažen z plamenů Buddhovy pohřební hranice v roce 543 př.n.l. a ve 4. století n.l. byl tajně propašován (ukrytý ve vlasech princezny z Kalingy) na Srí Lanku. Pro místní buddhisty se zub stal symbolem nezávislosti ostrova. A protože dějiny Srí Lanky byly  velmi pohnuté, byla i historie Buddhova zubu velmi pestrá. Zub byl nejdříve uchováván v Anuradhapuře.

Když bylo později hlavní město přesunuto z Anuradhapury do Polonnaruwy, stěhoval se stejným směrem i zub. Zub byl několikrát ukryt i na dalších místech ostrova, nakonec se ale dostal do Kandy. Ve 13. století ho sice indičtí nájezdníci uloupili a odvezli do Indie, Srílančanům se ho ale podařilo získat zpět. V 16. století se zubu pravděpodobně zmocnili Portugalci, odvezli ho do své indické kolonie Goa a tam ho coby pohanskou relikvii s pravým katolickým fanatismem spálili.

Sinhálci však tvrdí, že to není pravda. Portugalcům prý byl podstrčen zub nepravý, zatímco pravá relikvie byla ukryta na bezpečném místě. Téměř 100 let (s přestávkami) se pak stavěl v Kandy chrám Buddhova zubu. Dokončen byl v roce 1782 a zub je v něm prý uchováván dodnes. Díky tomu je Kandy asi nejvýznamnějším buddhistickým poutním místem na Srí Lance a každý buddhista by měl chrám Buddhova zubu navštívit alespoň jednou za život. Pro Sinhálce má tedy Kandy a Buddhův zub asi stejný význam, jako Mekka pro muslimy.

   Buddhův zub má dokonce svůj velký svátek! Slavnost Esala Perahera se koná na počest této relikvie každoročně v červenci nebo v srpnu. Celá událost trvá 10 dní. Během festivalu probíhá po celém Kandy noční procesí. Nočních průvodů se účastní tisíce tanečníků, polykačů ohně, bubeníků, artistů a dalších umělců.

Zlatým hřebem programu je sloní průvod. V čele asi stovky slonů kráčí slon nejdůležitější a nejhonosněji vyzdobený (říká se mu Maligawa Tusker), který nese na zádech repliku schránky posvátného zubu. Esala Perahera je daleko nejvýznamnější slavností na Srí Lance a jedním z největších náboženských svátků v Asii vůbec. Bohužel jsme ji neviděli, neboť jsme Kandy navštívili v prosinci.

      V roce 1998 se chrám Buddhova zubu stal cílem teroristického útoku. Výbuch bomby, kterou nastražili tamilští tygři (LTTE), zle poničil fasádu objektu.

   A jak je to s Buddhovým zubem ve skutečnosti? To nikdo nemůže s určitostí říci. Pro buddhisty je samozřejmě pravost relikvie nezpochybnitelným faktem. Zub ovšem není běžně vystavován. Je ukrytý ve zlaté schránce a spatřit ho může jen nemnoho VIP návštěvníků. Zlí jazykové tvrdí, že zub je příliš velký na to, aby byl lidský a je prý možné, že ve skutečnosti je ve svatyni ukrýván zub buvolí (a že Portugalci ten pravý zub opravdu zničili). Před místními věřícími ovšem raději o této teorii nemluvte – zřejmě by Vás nevyslechli s pochopením.

Nás pobyt v Kandy

   Do Kandy jsme přijeli busem z Dambully. Jelikož jsme byli vylekáni tvrzením průvodce, že Kandy je veliké město a z autobusové nádraží je to do „hotelové čtvrti“ daleko, vzali jsme si tuk-tuk a nechali se vysadit přímo před hotelem „Pink House“.

   Hotel „Pink House“ byl super. Ubytování to tedy bylo, co se týče vybavení pokoje samého,  v nejlepším případě průměrné, záchod a sprchy byly společné. Přesto se mi ale tohle ubytování líbilo ze všech na Srí Lance nejvíc. Nejedná se o klasický hotel, nýbrž o větší rodinný dům, kde je jeden velký dvorek a v jeho okolí je v různých přístavbách několik pokojíků. Majitelé jsou velice milí a výborně vaří – doporučuji jejich kuchyni. Místní kari bylo vynikající.

Kari je srílanský národní pokrm. Před Vás postaví kopec rýže a několik menších misek s přílohami. A Vy si nabíráte ty, na které máte chuť, a mícháte si to s tou rýží. Přílohy jsou například ostré omáčky, fazolky, něco jako čočková kaše, něco jako rybí pomazánka apod. Hlavně ale v hotelu bydlelo spoustu baťůžkářů, jako jsme byli my.

A to mě vždycky baví – pokecat s lidmi, kteří jsou na stejné vlně. Byli tu Američané, Holanďan, Ukrajinky… Večer jsme poseděli, dali si večeři, čaj a poklábosili, co je nového. Nejvíc mě zaujal ten Holanďan. Plánoval, že bude asi 8 měsíců v Indii a na Srí Lanku si na chvíli „odskočil“ ze subkontinentu.

    Hned kousek od „hotelu“ je jezero, které vlastně tvoří téměř střed města. Na mohutném kmeni odpočíval velikánský varan (viz foto) a kousek opodál snad půlmetrové vodní želvy. A mezitím se brodil sem tam nějaký ten opeřenec. Náš hlavní cíl byl ovšem na druhé straně jezera. Tam je totiž onen slavný chrám Buddhova zubu.

Ten jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. Výzdobu Vám popisovat nebudu, ale chrám je moc pěkný a určitě ho navštivte, až pojedete okolo. Na místních je vidět, že návštěva chrámu je pro ně velkou událostí. Na několika místech zapalují svíčky, vonné tyčinky apod. Samotný Buddhův zub určitě neuvidíte, je schován v pozlacené skříňce, na kterou se můžete dívat z několika metrů. Zaujala nás i místnost s obrazy, které líčí zázraky spojené se zubem. Tak například na jednom obrazu je namalováno, kterak nějaký zlý nepřítel buddhistů chtěl zub rozdrtit na prach, ale když se do něj chystal udeřit kladivem, zub se vznesl do vzduchu a začal zářit.

Z této místnosti jsme ovšem byli v podstatě vyhnáni. Přihnali se sem totiž hlídači a zaměstnanci areálu s velkými pytli. Pytle byly plné peněz, které naházeli věřící do schránek na milodary. A strážci sypali peníze na zem a přepočítávali je. A asi jim bylo nepříjemné, že se nějací cizinci dívají, a tak nás nepříliš taktně poslali pryč…

V okolí hlavního chrámu jsou další dva menší svatostánky. Všechny chrámy mají krásnou výzdobu. Vstup do areálu je střežen vojáky, kteří Vám prohlédnou zavazadla a musíte projít přes detektor kovů (což je všude na Srí Lance, podobně jako třeba v Izraeli, naprosto běžná procedura, související s nebezpečím teroristických útoků). Před vstupem do areálu chrámu si rovněž musíte zout boty, což platí pro vstup do všech buddhistických, hinduistických i muslimských svatých míst. Také je nutno mít oblečené dlouhé kalhoty a sundat pokrývku hlavy.

   Kromě chrámu Buddhova zubu jsme se v Kandy ještě vydrápali k velké soše Buddhy, která se tyčí nad městem. Bohužel výhled z ní nebyl tak skvělý, jak jsme očekávali. Cestou od sochy směrem do centra jsme navštívili krásný hinduistický chrám, kde zrovna probíhala bohoslužba. Byla to moc zajímavá podívaná a krásná je i výzdoba chrámu, zejména zajímavé ornamenty na stropech. Do tohoto chrámu evidentně moc turistů nechodí.

   Jinak jsme si v Kandy užívali hlavně „světských radovánek“. Nemám tím ovšem na mysli nic světoborného, nýbrž takové prachobyčejné věci jako jídlo a internet. Na celé Srí Lance je spousty malých pekáren, které nabízejí vynikající sladké i slané dobroty. Na sladké tedy moc nejsem, takže jsem si dával hlavně malé bagetky a samosy (taštičky) plněné párkem, vajíčkem, zeleninou či mletým masem. Neuvěřitelně levné a ukrutně dobré! V Kandy jsme byli celkem 2 dny a v naší oblíbené pekárně jsme byli mnohokrát.

Dělali tam i výborné nescafé (v přepočtu za 4 Kč). No, zkrátka bych Vás měl možná krmit větami typu, jak úžasné duchovní zážitky jsme si z Kandy odvezli, ale i těmi neduchovními jsme se nakrmili docela dobře. Nad „naší“ kavárnou pak byl super internet, takže to nemělo chybu. Pro ty z Vás, kteří touží nakupovat suvenýry – Kandy se zdá být pro nakupování dobrým místem. V centru je mnoho krámků a docela velká tržnice se vším možným.

   První den v Kandy jsme poznávali hlavně centrum tohoto krásného města, druhý den jsme pak z Kandy vyrazili na zhruba půldenní výlet do nedalekého sloního útulku v Pinnewale. Ale o tom až někdy příště.

Kandy – praktické informace

kursy v prosinci 2008: 1 USD = 110 LKR, 1 EUR = 142 LKR, takže velmi přibližně 1 Kč = 5 LKR (srílanských rupií)

doprava: bus Dambulla – Kandy: 70 LKR, 68 kilometrů, 2 hodiny jízdy (na stojáka, nesedli jsme si, busy jezdí dost narvané).

                 bus Kandy – Hatton: 75 LKR, cca 70 km, 2 hodiny jízdy

                 tuk-tuk (motorikša) v Kandy z autobusového nádraží do hotelu: 200 LKR (cena za 2 osoby, je to tak 2-3 kilometry, ale nechtělo se nám to hledat s velkými bágly, smlouvat!)

ubytování: Pink House – 600 LKR na noc (pokoj pro 2 osoby, koupelna a WC společné na chodbě). Majitelé jsou moc milí a výborně vaří! Večeře stála 350 LKR (kari, můžete si přidat tolikrát, až prasknete, jako doma u maminky), snídaně 200 LKR. Doporučuji neškudlit ani nepospíchat a povečeřet v klidu s ostatními spolubydlícími – jídlo je vynikající a atmosféra velmi příjemná. Vůbec se mi odtud nechtělo. Z Kandy jsme měli namířeno na Adamovu horu, což je buddhistické posvátné místo, a paní domácí mi dala 50 LKR, abych je na vrcholu Adamovy hory dal u chrámu do kasičky, což jsem rád učinil. Skoro jsem měl pocit, jako bychom byli jedna velká rodina J

internet: 60 LKR na hodinu. Chodili jsme do internetové kavárny nad „naší“ pekárnou. Internetových kaváren je ovšem v centru Kandy mraky.

jídlo: kromě Pink Housu jsme se stravovali hlavně v „naší“ pekárně, kde měli i malé židličky a dalo se tam na chvilku sednout. Nescafé stálo 20 LKR, jednotlivé zákusky stály tak 20-25 LKR (jak vypadají, se mrkněte na fotce). Dal jsem si většinou tak 4 zákusky a 2 kafe a odcházel jsem vždy hezky zaplněn a velmi spokojen.

vstupy: chrám Buddhova zubu: 650 LKR (500 LKR za člověka + 150 LKR za focení). Vzhledem k tomu, že se jedná o možná neatraktivnější památku na Srí Lance, mi vstupné přijde velmi rozumné (na rozdíl od nehorázně vysokého vstupného do památek v Anuradhapuře, Polonnaruwě a Sigiriyi).

              areál velké sochy Buddhy (vyhlídka): 100 LKR (smlouval jsem!) Výhled ale za moc nestojí.