Eyreovo jezero

Eyreovo jezero je největším jezerem Austrálie. Má rozlohu přibližně 9,500 km² a jeho hladina je zároveň nejníže položeným místem kontinentu – leží v „nadmořské“ výšce -16 m.n.m.

Eyreovo jezero je slané

Údaje o rozloze Eyreova jezera se velice liší. 9,500 km² se udává (plus mínus) nejčastěji. Eyreovo jezero (Lake Eyre) je jezero slané a leží v bezodtoké pánvi jižně od Simpsonovy pouště v Jižní Austrálii (South Australia), asi 700 kilometrů od hlavního města tohoto státu, Adelaide. Jeho hladina leží ve výšce -16 m.n.m., což činí toto místo nejnižším místem celé Austrálie a Oceánie. I tento údaj je přibližný. Jezero totiž výrazně mění svoji rozlohu podle momentálních srážek. Jeho maximální hloubka je kolem 5.5 metru. Této hodnoty se ovšem dosahuje pouze v letech mimořádně bohatých na srážky. Pokud však trvají dlouhodobá sucha, plocha jezera se výrazně zmenší.

Předpokládá se, že jezero dokonce kdysi zcela vyschlo a dnešní velikosti dosáhlo po mimořádně silných deštích na konci 20. století. Pokud totiž přijdou vydatné deště, jezero výrazně zvětší svou rozlohu (maximální údaje se pohybují kolem 15,000 km²). Před nějakými 40,000 – 20,000 lety bylo ovšem Eyreovo jezero třikrát větší než dnes, mělo odtok do moře a bylo tudíž sladké a dosahovalo hloubky 17 metrů. Jeho břehy pokrývala bujná tropická vegetace. Pak ale začalo podnebí vysychat, jezero ztratilo odtok do moře a stalo se jezerem slaným.

Skládá se ze 2 menších jezer

Eyreovo jezero se skládá ze dvou částí, které leží ve dvou téměř oddělených mělkých pánvích. Mnohem větší Severní Eyreovo jezero je propojeno s Jižním Eyreovým jezerem úzkým, 13 kilometrů dlouhým Godyerovým kanálem. Plochu oněch 9,500 km² zabírá jezero pouze malou část roku, kdy se naplní vodou. Eyreovo jezero má totiž obrovské povodí, přibližně 1.1-1.3 milionu km². Velká část vody, která naprší v tomto obrovském území, ovšem až do jezera nedoteče a vsákne se do vyschlé půdy. Při zvláště vydatných deštích však může do jezera dotéct voda ze vzdálenosti až 1,000 kilometrů. Naopak v období sucha velká část jezera sezónně vysychá a na jeho dně se vytváří solné pánve a menší slaná jezera. Ve 20. století se stalo pouze třikrát, že v období dešťů napršelo tolik vody, že vydržela v jezeře až do následujícího roku.

Povodí Eyreova jezera.

V období sucha je krajina kolem jezera vyprahlá, nehostinná a zdánlivě bez života, ale jakmile zaprší,  jezero jako zázrakem obživne. Květiny na jeho březích rychle vykvetou, v jezeře se to zahemží rybami a drobnými vodními korýši a stahují se sem velká hejna vodních ptáků (pelikáni, kachny, kormoráni, rackové a další). Tato idyla trvá ovšem poměrně krátce. Jakmile deště ustanou, dočasné vodní toky přestanou jezero zásobovat vodou. Pak jezero opět vyschne, jeho dno se pokryje silnou solnou krustou, ryby uhynou a ptáci odletí jinam.

Břehy Severního Eyreova jezera.

V okolí jezera spadne ročně kolem 125 mm srážek a proto ho obklopuje poušť (pouště se vyskytují v oblastech, kde spadne méně než 200 mm srážek ročně). Kousek na východ od Eyreova jezera leží dokonce nejsušší místo celé Austrálie a Oceánie (Troudaninna, roční dlouhodobý průměr 102 mm srážek). Naopak na severozápad od Eyreova jezera, v místě zvaném Oodnadatta, byla 2.1.1960 naměřena nejvyšší absolutní teplota celé jižní polokoule: +50.7^oC.

Jezero objevil v roce 1840 Edward Eyre, když se snažil projít napříč australským kontinentem směrem od jihu k severu. To se mu sice nepodařilo, zato však jeho jménem bylo pojmenováno největší jezero nejmenšího kontinentu.