Saint Pierre a Miquelon – Historie a Informace

Saint Pierre a Miquelon

Saint Pierre a Miquelon (francouzsky Saint-Pierre et Miquelon) jsou dva ostrůvky, nacházející se 25 kilometrů jižně od kanadského ostrova Newfoundland. Jejich rozloha je pouhých 242 km² a v červenci 2008 měly zhruba 7,000 obyvatel. Téměř 90% obyvatelstva žije v hlavním městě Saint-Pierre na stejnojmenném ostrově. Sousední ostrov Miquelon je o dost větší a má přibližně tvar činky – dvě širší části tvoří téměř dva samostatné ostrovy (severní Grande Miquelon a jižní Petite Miquelon) a jsou navzájem spojeny jen velmi úzkou šíjí. Na severu ostrova leží osada Miquelon. Kromě obou větších ostrovů je zde šest dalších malinkých ostrůvků. Sídlí zde veliké kolonie mořských ptáků.

Povrch ostrovů je převážně pustý, skalnatý a téměř bez vegetace. Nejvyšší bod ostrovů je Morne de la Grande Montagne (240 m.n.m.). Ostrovy mají chladné oceánské podnebí, typické je větrné, mlhavé a velmi deštivé počasí. Průměrná roční teplota je 5^oC a průměrný roční úhrn srážek je 1,500 mm. Hlavním odvětvím ekonomiky je rybolov a na něj navazující potravinářský průmysl. Pěstuje se i něco málo zeleniny, většina potravin se však dováží z Francie a z Kanady. V současnosti se provádí v okolí ostrovů průzkumné vrty a je možné, že se zde začne těžit ropa. Ekonomicky ovšem není Saint Pierre a Miquelon soběstačný ani náhodou a je výrazně dotován z francouzského státního rozpočtu. Oficiální měnou na ostrovech je stejně jako ve Francii euro.

Státoprávně má dnes Saint Pierre a Miquelon status „zámořského společenství Francie“ (zkratka COM), což v praxi znamená, že toto území má samosprávu, nemá však status zámořského departementu. Hlavou území je francouzský prezident, zastoupený prefektem. Území nemá vládu v pravém slova smyslu, má však jednokomorový parlament – Conseil Territorial („teritoriální rada“). Zasedá v něm 19 poslanců, 15 z ostrova Saint-Pierre a čtyři z Miquelonu. Poslanci jsou voleni na šestileté funkční období a volí si ze svých řad předsedu – „prezidenta“, který je zároveň jakousi hlavou místní vlády. Zároveň má Saint Pierre a Miquelon i vlastní vlajku. Téměř všichni obyvatelé ostrovů (99%) jsou katolického vyznání. Etnicky zde ovšem nepřevažují Francouzi, nýbrž Baskové a Bretoňci – potomci rybářů, kteří toto území kdysi jako první osídlili.

Historie území

Ostrovy objevil portugalský námořník João Álvares Fagundes v roce 1521. Během 16. století pak byl Saint Pierre a Miquelon využíván především francouzskými rybáři jako základna pro sezónní lov tresek. Usazovali se zde především rybáři z francouzského Baskicka (jméno ostrova Miquelon je baskického původu, protože se zde usadili rybáři z baskického města Saint-Jean de Luz), dále pak z Normandie a z Bretaně. Proto jsou vlajky všech těchto území (Baskicko, Normandie, Bretaň) seřazeny na vlajce Saint Pierre a Miquelonu vedle veliké lodi, která zaujímá většinu plochy vlajky.

Francouzská osada byla založena na ostrovech na počátku 17. století. Pak byli Francouzi vytlačeni Brity, paradoxně však území Saint Pierre a Miquelonu získali v roce 1763. Tehdy, po prohrané sedmileté válce, ztratili Francouzi všechna území v Kanadě a jako chabou satisfakci obdrželi zpět tyto dva malé ostrůvky.  Během americké prohibice pak ostrovy sloužily jako základna pro pašování alkoholu do USA pro mnohé gangstery včetně toho nejslavnějšího – Al Caponeho. I přes řadu dalších historických peripetií však ostrovy nakonec zůstaly francouzské.