Zeměpisné rekordy Severní Ameriky II. – vodstvo a podnebí
3)Vodstvo Severní Ameriky
Nejdelší řeka
Nejdelší řeka Severní Ameriky je Mississippi-Missouri v USA. Její celková délka je 6,212 kilometrů a je (podle současných údajů) čtvrtou nejdelší řekou světa. Celá délka tohoto veletoku se vejde na území Spojených států. Samotná Mississippi má přitom pouhých 3,780 kilometrů, avšak s přítokem Missouri je daleko delší. Mississippi pramení v jezeře Itasca v severní Minnesotě. S řekou Missouri (která je od pramene k soutoku s Mississippi dlouhá 4,120 kilometrů, tedy delší, než samotná Mississippi od pramene k ústí!) se pak stéká u města St. Louis (stát Missouri). V Louisianě se pak Mississippi vlévá mohutnou deltou do Mexického zálivu. Druhou nejdelší severoamerickou řekou je Mackenzie-Slave-Athabasca (celá v Kanadě, 4,241 km, dvanáctá nejdelší řeka světa), na třetím místě je Yukon (protéká Kanadou i USA, délka 3,185 km, 21. nejdelší řeka světa).
Nejvodnatější řeka
Nejvodnatější řekou Severní Ameriky je (podle všech pramenů) Mississippi, která má průměrný průtok 19,000 m3 za sekundu. Některé prameny udávají trochu jiné hodnoty, prvenství Mississippi v rámci Severní Ameriky je však nesporné.
Řeka s největší plochou povodí
Největší plochu povodí má rovněž Mississippi – Missouri – 3,250,000 km2. Drtivá většina plochy povodí Mississippi (98.5 %) je na území USA, malá část povodí (1.5%) je v Kanadě.
Největší jezero (rozloha)
Největší jezero Severní Ameriky je Hořejší jezero (Lake Superior) na hranici USA a Kanady. Toto sladkovodní jezero zaujímá rozlohu 82,414 km2 a je tak o něco větší než Česká republika. Hořejší jezero je druhým největším jezerem na světě a největším sladkovodním jezerem vůbec! Patří mezi tzv. Velká jezera, kterých je celkem pět: Lake Superior (Hořejší jezero), Lake Huron (Huronské), Lake Michigan (Michiganské), Lake Erie (Erijské) a Lake Ontario (Ontario). Někdy se používá i název „Velká kanadská jezera“, což je ovšem termín evidentně nesprávný, protože čtyři jezera leží na hranicích USA a Kanady a Michiganské jezero je dokonce celé v USA. Hořejší jezero je z Velkých jezer nejenom největší, ale i nejhlubší – dosahuje maximální hloubky 406 metrů. Maximální délka jezera je 616 kilometrů. Hořejší jezero leží z Velkých jezer nejzápadněji a do Huronského jezera je odvodňováno řekou St. Mary’s River. Západní a severní břehy jezera jsou skalnaté. Velká jezera v zimě zamrzají a lodní trasy na nich musí udržovat ledoborce. Velká jezera jako celek jsou propojena s Atlantikem Řekou svatého Vavřince (St. Lawrence River), se kterou tvoří nejvýznamnější systém vnitrozemské lodní dopravy na světě. Řeka svatého Vavřince vytéká z nejvýchodnějšího Velkého jezera (Ontario) a vlévá se do Zálivu svatého Vavřince (Gulf of Saint Lawrence) v Kanadě. Hladina Hořejšího jezera leží ve výšce 183 m.n.m., takže dno jezera je kryptodepresí. Druhé největší jezero Severní Ameriky je Huronské jezero (Lake Huron, rozloha 59,596 km2, čtvrté největší jezero světa), na třetím místě je Michiganské jezero (Lake Michigan, rozloha 57,441 km2, páté největší na světě).
Největší jezero (objem)
Největším jezerem Severní Ameriky, co se týče objemu, je rovněž Hořejší jezero (Lake Superior) na hranicích USA a Kanady. Je veliké i poměrně hluboké (maximální hloubka 406 metrů). Zadržuje asi 11,600 km3 vody a je čtvrtým největším jezerem na světě co se týče objemu (po Kaspickém moři, Bajkalu a Tanganice).
Největší slané jezero
Drtivá většina velkých jezer v Severní Americe je sladká. Největším slaným jezerem je Velké Solné jezero (Great Salt Lake) ve státě Utah v USA. Toto jezero je bezodtoké a zaujímá rozlohu 4,662 km2. Maximální délka jezera je 121 kilometrů. Jezero je velmi mělké (maximální hloubka 12 metrů). Leží v poměrně vysoké nadmořské výšce (1,280 m.n.m.) a je největším slaným jezerem západní polokoule. Velké Solné jezero leží na severozápadě Velké pánve (Great Basin) a ze západu je lemováno Velkou Solnou pouští (Great Salt Lake Desert). Jezero má vysokou salinitu (25 %!). Uvedená velikost jezera je pouze přibližná, protože jako každé bezodtoké jezero mění svoji velikost a po obdobích intenzivních dešťů může zvětšit svoji rozlohu až na 6,000 km2. Východně od Velkého Solného jezera leží Salt Lake City, hlavní město státu Utah a dějiště zimních olympijských her v roce 2002.
Nejhlubší jezero
Nejhlubším jezerem Severní Ameriky je Velké Otročí jezero (Great Slave Lake) v Kanadě. Dosahuje maximální hloubky 614 metrů (šesté nejhlubší jezero světa). Jelikož hladina jezera leží ve výšce pouhých 156 m.n.m., je dno Velkého Otročího jezera velmi hlubokou kryptodepresí. Hlavním přítokem, který přivádí vodu do jezera, je řeka Slave. Z jezera pak vytéká řeka Mackenzie (řeka Mackenzie-Slave-Athabaska je druhou nejdelší řekou Severní Ameriky, je dlouhá 4,241 kilometrů). Jezero má rozlohu 28,568 km2 (10. největší jezero na světě, 5. největší jezero Severní Ameriky po Hořejším, Huronském, Michiganském a Velkém Medvědím), maximální délka jezera je 480 kilometrů. Velké Otročí jezero leží zhruba na 62oN a zamrzá na 8 měsíců v roce! Na severním břehu jezera leží město Yellowknife, hlavní město kanadského teritoria Northwest Territories. V Yellowknife byla naměřena jedna z nejnižších teplot na území Kanady, -53.9oC.
Nejdelší jezero
Nejdelším jezerem Severní Ameriky je Hořejší jezero (Lake Superior) na hranicích USA a Kanady. Maximální délka tohoto jezera je 616 kilometrů.
Jezero s největším počtem ostrovů
Lake of the Woods (Lesní jezero), na hranicích USA a Kanady, má údajně 14,000 ostrovů. Světový rekord!
Největší jezero uvnitř jiného jezera
Jezero Manitou má rozlohu 106 km2. Leží na ostrově Manitoulin (největší jezerní ostrov světa, rozloha 2,766 km2), který se nachází v Huronském jezeře v Kanadě. Světový rekord!
Největší jezero na ostrově
Jezero Nettilling (Nettilling Lake), Baffinův ostrov, Kanada. Rozloha 5,066 km2, maximální délka 113 kilometrů. Středem jezera prochází severní polární kruh. Jezero je zároveň největším jezerem kanadského teritoria Nunavut. Světový rekord!
Největší soustředění gejzírů
Nejvíce gejzírů na jednom místě se nachází v NP Yellowstone (USA, stát Wyoming) – kolem 200. Světový rekord! V NP Yellowstone se nachází asi nejslavnější světový gejzír vůbec – Old Faithful („Starý věrný“). Ten exploduje v průměru každých 67 minut a vystřikuje vodu do výše 30-55 metrů. Své jméno si zasloužil díky své mimořádné výdrži – funguje už nejméně 200 let.
Nejvyšší vodopád
Za nejvyšší vodopád Severní Ameriky je tradičně považován vodopád Yosemite Falls. Ten se nachází na řece Yosemite Creek, což navzdory svému názvu není žádný potok, nýbrž slušně velká řeka s průměrným průtokem 48 m3 za sekundu. Vodopád je vysoký celkem 739 metrů, výška nejvyššího stupně je 436 metrů. Vodopád se nachází v Yosemite National Park ve státě California v USA. Pravděpodobně ještě vyšší vodopád je Colonial Creek Falls v North Cascades National Park ve státě Washington v USA, který má výšku asi 788 metrů, nebyl však zatím zcela spolehlivě změřen a jedná se pouze o odhad na základě topografické mapy.
Nejvodnatější vodopády (průměrný průtok)
Nejvodnatější vodopády Severní Ameriky jsou Niagarské vodopády na hranicích USA (stát New York) a Kanady (provincie Ontario). Tyto možná nejslavnější světové vodopády leží na řece Niagara, která spojuje Erijské jezero s jezerem Ontario. Vodopády jsou vysoké 51 metrů, jsou 1,203 metrů široké a mají průměrný průtok 2,407 m3 za sekundu. Ještě mnohem mohutnější byly v minulosti vodopády Celilo Falls na řece Columbia v USA ve státě Oregon, ty však již dnes neexistují, neboť je pohltila přehrada Dalles Dam. Tyto vodopády měly dvakrát větší průtok a byly mnohem širší než Niagarské vodopády.
Největší ledovec
Daleko největší ledovec Severní Ameriky je Grónský ledovcový štít (Greenland ice sheet). Ten pokrývá asi 80 % rozlohy Grónska, tj. plochu 1.71 milionu km2. Rozměry tohoto ledovce jsou asi 2,400 x 1,100 kilometrů. Je to druhý největší ledovec na světě po Antarktickém ledovcovém štítu. Průměrná tloušťka grónského ledovce je 2,135 metrů a maximální tloušťka je 3,207 metrů. Zadržuje 2.85 milionu m3 ledu. Kdyby tento ledovec najednou roztál, stoupla by hladina světového oceánu o 7.2 metru.
Nejrychleji tekoucí ledovec
Ledovec Jakobshavn v Grónsku. Je jedním z hlavních výtoků, jímž proudí led z centrální části grónského ledovcového štítu směrem do moře. V čele ledovce teče led rychlostí asi 1 metr za hodinu (přesněji 20-22 metrů za den) a produkuje přes 20 milionů tun ledových ker denně. Světový rekord!
4)Počasí a podnebí Severní Ameriky
Rekordy podnebí jsou mimořádně sporné. Týká se to teplot i srážek, kde panují značné rozdíly v údajích. Problémem je hlavně metodika měření. V následujících údajích (co se týče absolutních teplotních a srážkových rekordů) proto vycházím především ze zdroje nejpovolanějšího – oficiálních údajů Světové meteorologické organizace (WMO), což je organizace OSN. Tyto údaje jsou totiž spolehlivě ověřené, na rozdíl od jiných, často dosti podezřelých údajů.
Nejvyšší absolutní teplota
+56.7oC, Furnace Creek (Death Valley – Údolí smrti), California, USA. Teplota byla naměřena 10.7.1913 v „nadmořské“ výšce -54 m.n.m. Druhá nejvyšší teplota, která kdy byla na zeměkouli naměřena! Furnace Creek leží přibližně na souřadnicích 36.5oN a 117oW. Údolí smrti je 230 kilometrů kilometrů dlouhé a 8-25 kilometrů široké údolí, které leží ve srážkovém stínu pohoří Sierra Nevada. Vliv na vysoké teploty má i nadmořská výška – Death Valley leží pod úrovní mořské hladiny a nejnižší místo leží ve výšce -86 m.n.m. (nejníže položené místo Severní Ameriky).
Nejnižší absolutní teplota (celý světadíl)
V Northice v Grónsku byla naměřena 9.1.1954 teplota -66.1oC. Northice leží v nadmořské výšce 2,341 m.n.m. na souřadnicích 78°04’N a 38°29’W. Je to zároveň nejnižší teplota na světě, která byla naměřena na nějakém ostrově.
Nejnižší absolutní teplota (kontinent – bez ostrovů)
-63.0oC, Snag, Yukon Territory, Kanada. Snag leží na souřadnicích 62.5oN a 140.5oW v nadmořské výšce 646 m.n.m.
Nejvyšší průměrná měsíční teplota
Death Valley, California, USA: +38,9oC (červenec). Jedná se o dlouhodobý průměr! Teploty v červenci v Údolí smrti často přesáhnou 50oC ve stínu a v noci málokdy klesnou pod 30oC. Světový rekord!
Nejvyšší průměrné roční srážky
7,000 mm, Henderson Lake, Britská Kolumbie, Kanada. Henderson Lake leží na 48oN a 125oW v nadmořské výšce 35 m.n.m.
Nejnižší průměrné roční srážky
30.5 mm, Batagues, Mexiko. Batagues leží v nadmořské výšce 21 m.n.m. na 32.5oN a 115oW.
Největší teplotní výkyv během jednoho dne
Browning Montana, USA. 23.-24.1.1916 poklesla teplota v jednom dni o 56oC – z +7oC na -49oC. Světový rekord!
Nejrychlejší náhlý pokles teploty
Rapid City, South Dakota, USA. 10.1.1911 tu poklesla teplota během 15 minut o neuvěřitelných 26oC. Světový rekord!
Nejchladnější trvale obydlené místo (roční průměrná teplota)
Eureka, teritorium Nunavut, Kanada. Roční průměrná teplota je -19.7oC. Eureka leží na 80. stupni severní šířky na Ellesmerově ostrově. Světový rekord!
Nejvyšší sněhové srážky během jednoho konkrétního roku
Mount Rainier, stát Washington, USA. V období 19.2.1971-18.2.1972 zde napadlo 31,1 metru sněhu. Mount Rainier je činná sopka, která je součástí Kaskádového pohoří. Měří 4,392 m.n.m. Světový rekord!
Největší kroupa
Největší kroupa, kterou se podařilo spolehlivě změřit, spadla 22.6.2003 ve městě Aurora v Nebrasce (USA). Měla průměr 47,6 cm! Světový rekord!
Nejvyšší rychlost větru (přímý směr)
Nejvyšší rychlost větru zaznamenali na hoře Mount Washington (stát New Hampshire, USA). Rychlost větru byla 416 km/h (pravděpodobně při jednom nárazu). Hora Mount Washington v pohoří Longfellow Mountains na východě USA je vysoká 1,917 m.n.m. Na hoře Mount Washington byla naměřená i největší rychlost větru co se týče průměrné rychlosti větru během jedné minuty – 372 km/h (12.4.1934, měřeno anemometrem). Tento druhý rekord uznává i WMO. Byla naměřen v nadmořské výšce 1,856 m.n.m. Ještě vyšší rychlosti může pravděpodobně dosáhnout vítr na okraji tornád (obvodová rychlost), což lze však přesně změřit velmi nesnadno. Světový rekord!
Zdroj:e Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992,
Použité zdroje:
Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003
Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007
Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992
Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992
Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)
http://www.world-waterfalls.com
http://wmo.asu.edu/ (údaje WMO)
Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.