Zeměpisné rekordy Severní Ameriky I. – Členitost a povrch

Od | 13 května, 2018

Zeměpisné rekordy Severní Ameriky I. – členitost a povrch

   Opět porovnávám údaje z několika zdrojů a pokud se liší, přikláním se k tomu, který se mi zdá pravděpodobnější nebo se na něm shoduje více nezávislých zdrojů. Pokud nedokážu správný údaj ani odhadnout, zmiňuji i konkurenční názory. Většinou uvádím i hlavní zdroj, ze kterého je údaj čerpán. Pokud je daný severoamerický rekord zároveň i rekordem světovým, je tak vždy uvedeno! Uvítám jakékoliv Vaše názory, námitky a připomínky u tohoto i dalších článků. Pište, pište, pište! Rekordy budou samozřejmě průběžně doplňovány a aktualizovány.

 1)Poloha, rozloha a členitost pobřeží Severní Ameriky

 Rozloha a hranice Severní Ameriky

   Zeměpisci se neshodují v otázce, kolik je na světě světadílů. Většinou se jich uvádí šest (Asie, Afrika, Evropa, Amerika, Austrálie a Oceánie a Antarktida), nebo sedm (v tom případě se počítá Severní a Jižní Amerika zvlášť). Osobně se přikláním k druhému názoru. To znamená, že i my se budeme zabývat Jižní a Severní Amerikou zvlášť. Celá Amerika (Severní + Jižní) má rozlohu zhruba 42.2 milionu km2 – z toho rozloha Severní Ameriky je asi 24.4 milionu km2 a rozloha Jižní Ameriky je asi 17.8 milionu km2. Severní Amerika je tedy třetím největším světadílem po Asii a Africe. Často se ještě vymezuje tzv. Střední Amerika, do které se v užším smyslu řadí kontinentální státy mezi Mexikem a Kolumbií (v angličtině je tato oblast nazývána „Central America“) a v širším smyslu i ostrovy v Karibském moři, za samostatný světadíl však určitě Střední Ameriku považovat nelze a celou tuto oblast řadíme do Severní Ameriky. Toto dělení je ovšem čistě fyzickogeografické, protože z kulturního a jazykového hlediska se Střední Amerika společně s Mexikem řadí do Latinské Ameriky, ve které se hovoří převážně španělsky a portugalsky, zatímco v Severní Americe (USA, Kanada) převažuje angličtina. Ze socioekonomického hlediska je potom hranice Severní a Latinské Ameriky totožná s politickou hranicí USA a Mexika. My se ovšem v našem seriálu o rekordech světadílů budeme striktně držet fyzickogeografického dělení.

   Hranicí mezi Severní a Jižní Amerikou je Panamská šíje, která je široká pouhých 48 kilometrů. Panamskou šíjí prochází zároveň Panamský průplav. Většina ostrovů v Karibském moři se řadí do Severní Ameriky, jen ty nejbližší jihoamerické pevnině (Trinidad a Tobago, venezuelská Margarita, větší část Nizozemských Antil a rovněž nizozemská Aruba) řadíme do Jižní Ameriky. Z významných ostrovů, které leží mimo Karibské moře, řadíme k Severní Americe tyto ostrovy a souostroví: Bahamy, Turks a Caicos (obě tato souostroví se běžně řadí do „Karibiku“, leží však již v Sargasovém moři), Bermudy, Long Island, ostrov prince Eduarda, Anticosti, Saint Pierre a Miquelon, Newfoundland, Grónsko, ostrovy v severní Kanadě (největší z nich jsou ostrovy Baffinův, Viktoriin, Ellesmerův, Banksův, Devon, Axel Heiberg, Melvillův, Southampton, ostrov prince Waleského, Somerset a Bathurst), ostrov sv. Vavřince, Aleuty, Kodiak, Alexandrovy ostrovy, ostrovy královny Charlotty, Vancouver a Clipperton. Severní Ameriku odděluje od Asie Beringův průliv (šířka Beringova průlivu mezi USA a Ruskem je přibližně 75 kilometrů). Dánský průliv pak odděluje Severní Ameriku od Evropy (Dánský průliv odděluje Grónsko, které se řadí k Severní Americe, od Islandu, který už je součástí Evropy). Grónské moře pak odděluje  Grónsko (Severní Amerika) od souostroví Svalbard (Špicberky – Evropa).

 

Nejsevernější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Za nejsevernější bod nejenom Severní Ameriky, ale celé světové souše vůbec, se obvykle pokládá mys Morris Jessup v severním Grónsku, který leží na 83o40’N. Ještě severněji ovšem leží několik menších ostrůvků. Ten zatím nejsevernější (není vyloučeno, že budou objeveny další) leží přesně na 83o40’34.8‘‘N. Nemá žádné jméno a objeven byl v roce 1996.

Nejsevernější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejsevernějším bodem samotné pevniny je mys Cape Murchison v severní Kanadě, ležící na 71o50‘N. Tento bod není z nějakého záhadného důvodu ve většině našich atlasů zakreslen a proto je často přehlížen. Jedná se o nejsevernější bod kanadského poloostrova Boothia.

 

Nejjižnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejjižnějším bodem celého světadílu je Isla del Coco (Kokosový ostrov), který leží na 5o35’N a patří Kostarice.

Nejjižnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejjižnějším bodem samotné severoamerické pevniny je mys Punta Mariato v Panamě, který leží na 7o12’N na panamském poloostrově Azuero.

Nejzápadnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Za nejzápadnější bod Severní Ameriky lze považovat Wrangelův mys na aleutském ostrově Attu, který leží na 172o27’E. Ostrov Attu leží ze všech ostrovů Aleut nejzápadněji, nachází se už ovšem na východní polokouli (a jelikož Aleuty jsou součástí státu Aljaška, můžete se na amerických serverech dočíst, že Aljaška je nejsevernějším, nejzápadnějším a zároveň nejvýchodnějším státem USA!). Technicky vzato musí tedy nejzápadnější bod Severní Ameriky ležet na aleutském ostrově, který je ještě na západní polokouli a nachází se co nejblíže 180. poledníku. A to je podle nejpodrobnější mapy, kterou jsem našel, nejzápadnější z ostrovů maličkého souostroví Delarof Islands (součást Aleut), který leží zhruba na 179oW.

Nejzápadnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem samotné severoamerické pevniny je mys prince Waleského (Cape Prince of Wales) na Aljašce (USA). Má souřadnici 168o05’W.

Nejvýchodnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejvýchodnější body celého světadílu jsou opět dva, podle logiky, kterou použijeme. Za nejvýchodnější bod se obvykle považuje mys Nordostrundingen v severovýchodním v Grónsku, který má souřadnici 11o39’W (což je například východněji než celý ostrov Island!). Avšak protože část souostroví Aleuty už leží na východní polokouli, je podle logiky číslo 2 možné považovat za nejvýchodnější bod ostrov, který leží nejblíže 180. poledníku, ale ještě na východní polokouli. A tímto nejvýchodnějším bodem je pravděpodobně ostrov Semisopochnoi Island v Aleutách (USA), který leží východně od 179oE (zde se odvolávám, podobně jako u nejzápadnějšího místa, na Velký atlas světa od Kartografie Praha z roku 1992, kde je krásná a relativně podrobná mapa souostroví Aleuty, zatímco v jiných atlasech je toto území na rozhraní obou polokoulí opomíjeno).

Nejvýchodnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejvýchodnější bod samotné pevniny naopak nevzbuzuje pochybnosti. Je jím mys Cape Charles v provincii Newfoundland v Kanadě. Tento bod leží v nejvýchodnější části poloostrova Labrador na 55o40’W.

 

Největší  moře

   Severní Ameriku omývají tři oceány – Tichý, Atlantský a Severní ledový. Největším jednotlivým mořem, které omývá alespoň částečně Severní Ameriku, je Karibské moře. Toto okrajové moře Atlantského oceánu má rozlohu 2,776,000 km2.

Nejhlubší moře

   Nejhlubším místem Severní Ameriky je Portorický příkop v Atlantském oceánu. Tento příkop se nachází severně od ostrova Portoriko a dosahuje maximální hloubky 8,648 metrů. Portorický příkop je nejhlubším místem na světě mimo Tichý oceán.

 

Největší příliv

   Místo s největším přílivem je záliv Fundy v Kanadě (mezi provinciemi Nový Brunšvik a Nové Skotsko), který je součástí Atlantského oceánu. Maximální výškový rozdíl hladin mezi maximální hladinou za přílivu a minimální hladinou za odlivu  je 19.6 metru, což je světový rekord! Děje se tak během skočného přílivu, který nastává dvakrát za měsíc, kdy jsou Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině (když je měsíc v novu či v úplňku). V zálivu Fundy funguje i přílivová elektrárna. Mimořádně vysoký příliv je i v zátoce Frobisher Bay na jihu Baffinova ostrov (Kanada, 17.4 metru) a v ústí řeky Colorado do Kalifornského zálivu (Mexiko, 12.1 metru).

Nejdelší fjord

   Nordvestfjord (Grónsko) – délka 313 kilometrůSvětový rekord! Nordvestfjord leží navzdory svému názvu na východním pobřeží Grónska a je jedním z ramen průlivu Scoresby. Fjordy jsou dlouhé, úzké a velmi hluboké zálivy. Původně to byla horská údolí vyplněná ledovcem, která byla posléze zaplavena vodou. Fjordy jsou typické zejména pro Norsko, Nová Zéland a Chile, vyskytují se však i v Grónsku, Antarktidě, Skotsku, na Aljašce či na Islandu.

Největší ostrov

   Grónsko – rozloha 2,130,800 km2. Světový rekord! Za objevitele Grónska je považován Erik Rudý, který zde přistál v roce 982 n.l. Nebyl sice pravděpodobně prvním Vikingem v Grónsku, zato byl zaručeně prvním, který tuto zemi kolonizoval a založil zde osadu. Aby nalákal další osadníky, pojmenoval ostrov Grónsko – „Zelená země“. Erik Rudý tak může být právem považován za objevitele Ameriky (přistál sice na ostrově, to ale konec konců Kolumbus nejprve také). Syn Erika Rudého, Leif Eriksson, pak kolem roku 1000 přistál přímo na severoamerické pevnině. Dnes patří Grónsko Dánsku. Jedná se o největší závislé území na světě (oficiální status je „autonomní součást Dánského království“). V první světové desítce, co se týče velikosti, jsou i další severoamerické ostrovy: Baffinův (507,000 km2, 5. místo), Viktoriin (217,000 km2, 8. místo) a Ellesmerův (196,000 km2, 10. místo). Všechny tyto ostrovy patří Kanadě.

Největší jezerní ostrov

   Největším jezerním ostrovem je Manitoulin na Huronském jezeře v Kanadě. Má rozlohu 2,766 km2. Světový rekord!

Největší neobydlený ostrov

   Devon, v Kanadském arktickém souostroví. Má rozlohu 55,247 km2 (27. největší ostrov světa). Světový rekord!

Největší poloostrov

   Největší poloostrov Severní Ameriky je Labrador ve východní Kanadě. S rozlohou 1,320,000 km2 je Labrador 4. největším poloostrovem na světě a největším poloostrovem mimo Asii.

 

Nejužší šíje mezi světadíly (světový rekord!)

   Panamská šíje – šířka 48 kilometrů v nejužším místě. Panamská šíje je hranicí mezi Severní a Jižní Amerikou a zároveň odděluje Tichý oceán a Atlantik (resp. Karibské moře). Přes Panamskou šíji byl Američany prokopán Panamský průplav (otevřen roku 1914). Průplav byl Američany spravován až do roku 1999, kdy kontrolu nad ním definitivně získala Panama.

2)Povrch Severní Ameriky

Nejvyšší hora

   Nejvyšší horou Severní Ameriky je Mount McKinley v Aljašských horách ve státě Aljaška v USA. Měří 6,194 metrů.  Vedle zavedeného anglického se používá i domorodý název Denali (v místním indiánském jazyce znamená Denali „velký“). Denali je i název národního parku, ve kterém se hora nachází. Hora byla pojmenována po 25. prezidentovi USA Williamu McKinleym (republikán), který zastával úřad v letech 1897-1901. Za jeho vlády USA mimo jiné obsadily Filipíny a Hawaii a začaly stavět Panamský průplav. Prezident McKinley byl zastřelen v Buffalu mladým anarchistou nedlouho poté, co byl podruhé zvolen do nejvyššího úřadu.

Nejvyšší činná sopka

   Nejvyšší činnou sopkou Severní Ameriky je Citlaltépetl (jiný název je Pico de Orizabav Mexiku. Nachází se v pohoří Sierra Madre Oriental přibližně mezi hlavním městem Ciudad de México a přístavem Veracruz a měří 5,610 m.n.m. Často se ovšem u této hory udává i značně odlišná nadmořská výška – 5,700 m.n.m. Některé zdroje zase asi nepovažují Citlatépetl za činnou sopku, protože uvádějí za nejvyšší činnou sopku Severní Ameriky Popocatépetl (5,452 m.n.m.), který leží „kousek vedle“ Citlatépetlu, blíže k hlavnímu městu Mexika.

 

Nejvyšší hora na ostrově

   Nejvyšší hora Severní Ameriky, která se nachází na ostrově, je nejvyšší hora Grónska Gunnbjørn Fjeld (3,734 m.n.m.). Leží na východním pobřeží ostrova. Viking Gunnbjørn, po kterém byla hora pojmenována, byl totiž pravděpodobně prvním Evropanem, který zahlédl Grónsko již někdy kolem roku 900 n.l., když ho k jeho břehům zahnala bouře (za objevitele Grónska je ovšem považován až Erik Rudý, který zde v roce 982 nejen přistál, ale založil i první stálou osadu). Gunnbjørn Fjeld sloužil Vikingům k navigaci. Leží totiž „přímo naproti“ Islandu. Když pluli Vikingové z Islandu do Grónska přes Dánský průliv a bylo vynikající počasí, mohli díky vysokým horám na obou stranách průlivu chvíli vidět oba ostrovy!

Nejsilnější zaznamenané zemětřesení (magnitudo)

   Nejsilnější zemětřesení v Severní Americe postihují Aljašku a Aleuty. Zatím nejsilnější zemětřesení, které bylo přesně změřeno, postihlo Aljašku 28.3.1964. Toto zemětřesení, druhé nejsilnější v historii, mělo magnitudo 9.2 Richterovy škály. Epicentrum zemětřesení bylo v zátoce Prince William Sound na jižním pobřeží, kousek na východ od největšího města Aljašky Anchorage. Jen nepatrně slabší bylo zemětřesení 9.3.1957 v souostroví Andreanof Islands, které je součástí souostroví Aleuty. Toto zemětřesení mělo magnitudo 9.1 Richterovy škály (3. nejsilnější zemětřesení v historii).

 

Nejníže položené místo (nejhlubší proláklina)

   Nejníže položeným místem Severní Ameriky je Death Valley (Údolí smrti) ve státě California v USA. Nejníže položené místo tohoto údolí, solná pánev Badwater, má „nadmořskou“ výšku -86 m.n.m. Toto údolí leží v severní části Mohavské pouště (Mojave Desert). Je to mimořádně nehostinné místo, kde byla v roce 1913 naměřena i nejvyšší teplota v Severní Americe a druhá nejvyšší teplota na zeměkouli (56.7oC – viz vodstvo a podnebí Severní Ameriky). Název tomuto údolí dala skupina zlatokopů, která zde zabloudila v roce 1849 a několik jejích účastníků zde zahynulo. Přeživší zlatokopové pak dali údolí název Údolí smrti.

 

Nejníže položené místo (proláklina)  na ostrově

   Lago Enriquillo na ostrově Hispaniola (Dominikánská republika). Nadmořská výška je přibližně -40 m.n.m. Světový rekord!

 

Největší meteoritický kráter (světový rekord!)

   Meteor Crater (též Barringerův kráter), Arizona, USA. Průměr kráteru 1,264 metrů, hloubka 174 metrů. Předpokládá se, že meteorit, který tento kráter vyhloubil, měl v průměru asi 50 metrů a vážil kolem 300,000 tun. Narazil do Země rychlostí asi 65,000 kilometrů za hodinu a při nárazu se vypařil. Při tom se uvolnila energie 20 milionů tun TNT. Meteor Crater v Arizoně byl prvním kráterem, kde byl pád meteoritu bezpečně dokázán. Daniel Moreau Barringer byl první, kdo již v roce 1902 vyslovil teorii, že kráter vznikl při dopadu meteoritu.

Největší poušť

   Největší pouští Severní Ameriky je Velká pánev (Great Basin), která se rozkládá ve státech Nevada a Utah v USA. Má rozlohu asi 490,000 km2 a leží v mírném podnebném pásu. Pouštní charakter má toto území především proto, že leží ve srážkovém stínu pohoří Sierra Nevada (nejvyšší pohoří USA mimo Aljašku, nejvyšší hora Mount Whitney 4,418 m.n.m.).  Dalšími velkými severoamerickými pouštěmi jsou Chihuahua (450,000 km2) a Sonorská poušť (310,000 km2). Obě tyto pouště se nacházejí na hranicích Mexika a USA, přičemž jejich větší část leží v mexických státech Chihuahua a Sonora, podle kterých získaly svůj název.

Nejdelší jeskyně

   Mamutí jeskyně (Mammoth Cave)Kentucky, USADélka 579 kilometrů (zatím, celý systém není ještě celý zmapován a mohl by měřit až 900 kilometrů). Maximální naměřená hloubka jeskyně je zatím 118 metrů. Nejdelší jeskyně na světě!

Nejvyšší zcela svislá stěna

   Mount Thor, teritorium Nunavut, Baffinův ostrov,  KanadaVýška 1,250 metrůSvětový rekord!

Největší národní park

   Největším národním parkem Severní Ameriky je NP Severovýchodní Grónsko, který má rozlohu neuvěřitelných 750,000 km2. To je asi 17x více než je rozloha Dánska, kterému Grónsko patří. Největší národní park na světě!

 

Nejstarší národní park

   Nejstarším národním parkem na světě je Yellowstone National Park. Ten se rozkládá především ve státě Wyoming (91% rozlohy parku) a částečně rovněž ve státech Montana a Idaho v USA. Rozloha parku je  8,987 km2. Národním parkem toto území prohlásil prezident USA Ulysses Grant v roce 1872.

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992

Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

http://www.worldislandinfo.com/

www.factmonster.com

One thought on “Zeměpisné rekordy Severní Ameriky I. – Členitost a povrch

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..