Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky III. – Stavby, sídla a obyvatelstvo

Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky III. – Stavby, sídla, obyvatelstvo

5) Stavby a sídla v Jižní Americe

Nejvyšší věž

   Nejvyšší věží jižní Ameriky je Torre Espacial v Buenos Aires v Argentině. Je vysoká 228 metrů a byla dokončena v roce 1980. Z nejvyšší vyhlídkové plošiny je za hezkého počasí vidět až do Montevidea, hlavního města Uruguaye.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Nejvyšší budova

   Nejvyšší budovou Jižní Ameriky je komplex Parque Central Complex v Caracasu ve Venezuele. Jedná se o dvojčata. První z obou mrakodrapů byla dokončen v roce 1979, druhý v roce 1984. Výška obou mrakodrapů je 225 metrů a budovy mají 56 pater. Východní věž poničil v roce 2004 rozsáhlý požár a v současné době se rekonstruuje.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

 

Největší hydroelektrárna (množství vyrobené elektrické energie za rok)

   Největší hydroelektrárnou Jižní Ameriky i světa, co se týče roční produkce elektrické energie, zůstane i po dokončení Tří soutěsek hydroelektrárna Itaipu na řece Paraná (hranice Brazílie/Paraguay). V roce 2008 dosáhla světového rekordu, když se zde vyrobilo přesně 94,685 MWh elektrické energie. Maximální výkon elektrárny Itaipu je 14 GW, což je zhruba sedmkrát více než výkon Temelína. Elektrárna Tři soutěsky bude mít sice větší maximální výkon než Itaipu, avšak celkově vyrobí za rok méně elektřiny, protože řeka Chang Jiang v Číně má větší výkyvy v režimu odtoku během roku než řeka Paraná a tudíž po většinu roku nemůže jet na maximální výkon.

Část hráze hydroelektrárny Itaipu. Těmi bílými rourami proudí voda k turbínám, kterých je celkem 20.

 

Nejvyšší přehrada

Nejvyšší přehrada Jižní Ameriky se jmenuje Alberto Lleras. Byla postavena na řece Guavio v Kolumbii a její výška je 243 metrů. Délka hráze je 390 metrů.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Nejdelší most

Nejdelší most Jižní Ameriky je most Rio-Niterói v Brazílii. Jeho délka je 13,290 metrů. Tento most byl dokončen v roce 1974 a spojuje města Rio de Janeiro a Niterói. Most je dálniční a z větší části (celkem 8,836 metrů) vede nad mořskou hladinou.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Pohled na část mostu Rio-Niterói z ostrova Niterói. Most má i vlastní „kopec“, pod nímž mohou podplouvat i velké lodě

 

Nejvýše položená železnice

Nejvýše položená železnice Jižní Ameriky je Ferrocarril Central Andino na trase Lima – La Oroya – Huancayo v Peru. Tato trasa je dlouhá 335 kilometrů a dosahuje maximální nadmořské výšky 4,829 m.n.m. Na této trase je celkem 68 tunelů a 61 mostů. Nejvýše položená zastávka na této trase, stanice La Galera, leží v nadmořské výšce 4,781 m.n.m. Donedávna byla tato železnice nejvýše položenou železnicí světa, v roce 2006 ji však překonala železnice Peking – Lhasa, která dosahuje v Tibetu nadmořské výšky dokonce 5,072 m.n.m. V Jižní Americe (Peru, Chile, Argentina, Bolívie) je celá řada dalších železnic, která výrazně přesahují nadmořskou výšku 4,000 m.n.m.

Zdroj: http://www.wanderlust.co.uk/article.php?page_id=510

 

Největší město (počet obyvatel)

Jasně největším městem Jižní Ameriky je São Paulo v Brazílii. V aglomeraci (metropolitní oblasti) São Paula žilo v roce 2008 přibližně 22 milionů obyvatel.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

São Paulo je městem mrakodrapů!

 

Nejsevernější hlavní město

Nejsevernějším hlavním městem (nezávislého státu) v Jižní Americe je hlavní město Trinidadu a Tobaga Port-of-Spain. Leží na souřadnici 10^o39‘N.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejjižnější hlavní město

Nejjižnějším hlavním městem Jižní Ameriky (z nezávislých států) je Montevideo v Uruguayi. Leží na 34^o53’S.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejzápadnější hlavní město

Nejzápadnější jihoamerickou metropolí je ekvádorské Quito. Nachází se na 78^o30‘W.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

Celkový pohled na Quito se sopkou Cotopaxi v pozadí

 

Nejvýchodnější hlavní město

Nejvýchodnějším hlavním městem Jižní Ameriky je brazilská Brasilia, která leží na 47^o55‘W.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejjižnější město světa

Za nejjižnější město světa („town“) lze pravděpodobně považovat Puerto Williamsv Chile. Leží na ostrově Isla Navarino na jih od ostrova Ohňová země (Tierra del Fuego) na 54^o56‘S. V současnosti má lehce přes 2,000 obyvatel, takže je sporné, zda lze Puerto Williams považovat za město (obvykle však geografové považují za „město“ sídlo s více než 2,000 obyvateli). Puerto Williams je využíváno především jako základna chilského námořnictva.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Puerto Williams leží na jižním břehu kanálu Beagle.

 

Nejjižnější velké město světa (nad 10,000 obyvatel)

Nejjižnější velké město („city“) světa je Ushuaia. Leží na ostrově Ohňová země (Tierra del Fuego) v Argentině na 54^o48‘S. Ushuaia je (na rozdíl od Puerto Williams)  poměrně velké město – má kolem 60,000 obyvatel.

Zdroj: http://en.wikipedia.org

Ushuaia – noční pohled

 

Nejvýše položené hlavní město

Nejvýše položeným hlavním městem Jižní Ameriky je bolivijský La Paz. Střed města leží v nadmořské výšce 3,632 m.n.m. (některé okrajové čtvrtě se ale šplhají do ještě vyšších poloh – až do 4,100 m.n.m.). Světový rekord! Hodně vysoko položená jsou i některá další jihoamerická hlavní města – Quito (Ekvádor, 2,812 m.n.m.), Sucre (Bolívíe, 2,790 m.n.m.) a Bogotá (Kolumbie, 2,547 m.n.m.).

Zdroj: Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

 

6) Obyvatelstvo Jižní Ameriky

Poznámky na úvod: Údaje o obyvatelstvu čerpám především ze dvou zdrojů – www.prb.org (oficiální údaje OSN) a https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook  (informační server americké zpravodajské služby CIA). Oba tyto zdroje jsou velice věrohodné, přesto se mezi nimi navzájem údaje o něco liší. Tak například počet obyvatel obě instituce udávají ke stejnému datu (červenec 2008) různě. Nejedná se s nejvyšší pravděpodobností o chyby, nýbrž o odlišnou metodiku měření.

Největší stát (rozloha)

Daleko největším jihoamerickým státem je Brazílie. Má rozlohu 8,544,418 km² a je pátou největší zemí světa (po Rusku, Kanadě, Číně a USA). Zabírá téměř polovinu rozlohy Jižní Ameriky (17.8 milionu km²) a sousedí se všemi pevninskými státy Jižní Ameriky s výjimkou Chile a Ekvádoru. Druhou největší zemí Jižní Ameriky je Argentina (2,777,409 km², osmá největší země světa), na třetím místě je Peru (1,285,215 km²).

Zdroj: Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

 

Nejlidnatější stát

Daleko nejlidnatějším státem Jižní Ameriky je Brazílie. V polovině roku 2008 měla 195.1 milionu obyvatel a byla pátou nejlidnatější zemí světa (po Číně, Indii, USA a Indonésii). Druhou nejlidnatější zemí Jižní Ameriky je Kolumbie (44.4 milionu obyvatel), na třetím místě je Argentina (39.7 milionu obyvatel).

Zdroj: www.prb.org

Nejmenší nezávislý stát (rozloha)

Nejmenším nezávislým státem Jižní Ameriky je Trinidad a Tobago. Tento ostrovní stát má rozlohu 5,128 km². Z pevninských nezávislých zemí je nejmenší Surinam (163,820 km²).

Zdroj: Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

 

Nejméně lidnatý nezávislý stát

Nejméně lidnatým nezávislým státem Jižní Ameriky je Surinam. V polovině roku 2008 žilo v Surinamu 476,000 obyvatel.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

Paramaribo, hlavní město Surinamu

 

 

Státy ležící v Jižní Americe a současně i v jiném světadíle

Státy, ležící v Jižní Americe a zároveň v jiném světadíle, jsou dva. Panama leží zároveň v Severní i Jižní Americe, protože fyzicko-geografickou hranicí mezi oběma světadíly je Panamská šíje, kterou prochází Panamský průplav. Větší část Panamy leží v Severní Americe, avšak hlavní město Panamá je v Jižní Americe. Další zemí, rozkládající se na dvou světadílech, je Chile. To leží prakticky celé v Jižní Americe, za jeho přímou součást se však považuje i Velikonoční ostrov (španělsky Isla de Pascua, polynésky Rapa Nui, anglicky Easter Island) a blízký ostrov Isla Sala-y-Gómez, které se řadí do Polynésie a tudíž do Austrálie a Oceánie, přestože jsou blíže k jihoamerické pevnině než k Austrálii. Za zemi ležící na více světadílech (a to dokonce na čtyřech!) by se dala považovat i Francie. Francouzská Guyana, ležící v Jižní Americe, je totiž podle francouzské ústavy přímou součástí Francie (viz státoprávní členění Francie). Přesto bych se v tomto případě připojil k názoru, že z geografického hlediska je Francouzská Guyana spíše závislým územím než „Francií“. Francouzská Guyana je zároveň jediným územím Evropské unie na jihoamerickém kontinentě.

Zdroj: Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

 

Stát s nejvyšší hustotou obyvatelstva

Všechny země v Jižní Americe mají díky přírodním podmínkám malou nebo velmi malou hustotu obyvatelstva. Jedinou výjimkou je ostrovní stát Trinidad a Tobago. V roce 2008 měl 1,047,366 obyvatel, takže při rozloze 5,128 km² vychází hustota zalidnění na 204 obyvatel na kilometr čtvereční. (Podle jiných údajů má však Trinidad a Tobago kolem 1.3 milionu obyvatel, takže hustota obyvatelstva by potom byla ještě o něco vyšší). Z pevninských zemí má nejvyšší hustotu zalidnění Ekvádor – 49 obyvatel na kilometr čtvereční (počet obyvatel v roce 2008 13,927,650,  rozloha 283,560 km²).

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Stát s nejnižší hustotou obyvatelstva

Nejnižší hustotu obyvatelstva (z nezávislých států) měl v roce 2008 v Jižní Americe Surinam – přesně 2.92 obyvatele na kilometr čtvereční (počet obyvatel v roce 2008 475,996,  rozloha 163,270 km²). Mimořádně nízkou hustotu zalidnění má také Guyana (3.6 obyvatele/km²). Ještě menší hustotu zalidnění má Francouzská Guyana – přibližně 2.4 obyvatele na kilometr čtvereční (asi 200,000 obyvatel, rozloha 83,354 km²).

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejvyšší očekávaná střední délka života při narození

Nejvyšší naději na dožití měli v roce 2008 obyvatelé Chile – 77.15 roku.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejnižší očekávaná střední délka života při narození

Nejnižší střední délku života při narození měli v roce 2008 obyvatelé Guyany – 66.43 roku. Znamená to, že všechny země Jižní Ameriky se v roce 2008 nacházely nad celosvětovým průměrem, který byl 66.12 roku.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejvyšší porodnost

Nejvyšší porodnost (počet živě narozených dětí na 1,000 obyvatel) měla v Jižní Americe v roce 2008 Paraguay – 28.47‰.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejnižší porodnost

Nejnižší porodnost v rámci Jižní Ameriky měl v roce 2008 z nezávislých států Trinidad a Tobago – 13.22‰. Ještě nižší porodnost měla nizozemská Aruba – 12.81‰.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejvyšší úmrtnost

Nejvyšší úmrtnost (počet zemřelých na 1,000 obyvatel) měl v roce 2008 Trinidad a Tobago – 10.93‰. Trinidad a Tobago má totiž nižší podíl mladého obyvatelstva (do 15 let věku), než většina ostatních jihoamerických zemí.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejnižší úmrtnost

Nejnižší úmrtnost v rámci Jižní Ameriky měl v roce 2008 Ekvádor – 4.21‰.  V Ekvádoru se totiž lidé dožívají poměrně vysokého věku a přitom má země příznivou věkovou skladbu obyvatelstva (hodně mladých lidí do 15 let věku).

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejvyšší plodnost (počet živě narozených dětí na 1 ženu)

Nejvyšší plodnost měla v roce 2008 Paraguay – 3.80 dítěte na jednu ženu.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejnižší plodnost (počet živě narozených dětí na 1 ženu)

Nejnižší plodnost v Jižní Americe měl v roce 2008 Trinidad a Tobago – 1.73 dítěte na jednu ženu.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

 

Nejvyšší přirozený přírůstek

Nejvyšší přirozený přírůstek (porodnost-úmrtnopst) obyvatelstva v Jižní Americe měly v roce 2008 z nezávislých států Venezuela a Bolívie: +2.1%. Ještě větší přirozený přírůstek měla Francouzská Guyana: +2.8%.

Zdroj: www.prb.org

Nejnižší přirozený přírůstek

Nejnižší přirozený přírůstek měla v roce 2008 v Jižní Americe Uruguay: +0.5%. Žádný stát tedy neměl záporný přírůstek obyvatelstva.

Zdroj: www.prb.org

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

www.prb.org

http://www.wanderlust.co.uk/article.php?page_id=510