Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky II. – Vodstvo a podnebí

Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky II. – vodstvo a podnebí

 3)Vodstvo Jižní Ameriky

Nejdelší řeka (světový rekord)

   Jednoznačně nejdelší řekou světa je Amazonas (-Ucayali-Apurímac-Carhuasanta), jejíž tok měří 7,062 kilometrů. Některé anglosaské zdroje sice favorizují Nil, tento údaj však nemůže obstát. Je založen pouze na jméně řeky, nikoli na skutečné délce vodního toku. Amazonka se „Amazonas“ nazývá až po soutoku obou zdrojnic – Marañonu a Ucayali poblíž města Nauta (nedaleko Iquitosu) v Peru. Jakmile však řeka překročí hranice Brazílie, nazývá se Solimões a název Amazonas získává v Brazílii opět a tentokrát už definitivně až po soutoku s dalším veletokem Rio Negro nedaleko města Manaus. Není však důležité, jak se řeka jmenuje, nýbrž délka nejdelšího toku. Ta byla donedávna udávána o několik kilometrů kratší (7,025 km). Její pramen mimo jiné hledala expedice docenta Bohumíra Jánského z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Řeka Carhuasanta, zdrojnice Apurímacu, pramení v Peru. Dále Amazonka protéká Kolumbií a zejména Brazílií.

Obrazek

 Rozvodněná Amazonka. Kde končí souš a začíná řeka, to je často těžké odhadnout. Většina domů u řeky je postavena na kůlech. 

Nejvodnatější řeka (světový rekord)

   Amazonas – průměrný průtok 219,000 m3/s. To je pro představu asi 700x více, než je průměrný průtok Labe u Hřenska (nejvodnatější řeka Česka). Velikost Amazonky si však lze jen stěží představit – už u města Manaus (1,600 kilometrů před ústím do moře) má šířku 16 kilometrů a v ústí do moře dosahuje šířky 220 kilometrů, což je zhruba tolik, jako šířka České republiky! V ústí Amazonky leží ostrov Ilha de Marajo (rozloha 40,100 km2), který je veliký jako celé Švýcarsko. Průtoky u Amazonky udávají různé prameny v rozmezí 110,000 – 280,000 m3/s. Zde jsou ovšem velké rozdíly pochopitelné – asi nikdy se nepodaří přesně změřit přesný průtok tohoto veletoku. Amazonka dodává do moře zhruba 20% objemu vody všech světových řek.

Obrazek

                                             Západ slunce nad Amazonkou

Řeka s největší plochou povodí (světový rekord)

   „Kupodivu“ znovu – Amazonas. Plocha povodí 7,180,000 km2. Údaje o ploše povodí se opět často liší, ale všeobecně kolísají okolo 7 milionů kilometrů čtverečních. Amazonas vytváří společné ústí s řekou Tocantins.

 

Nejvýznamnější případ bifurkace řeky

   Bifurkace řeky Orinoko. Bifurkace řeky je zvláštní případ, kdy se původně jediný tok řeky rozdělí na dva toky, z nich každý ústí do jiného povodí. Orinoko bifurkuje na horním toku – jedna jeho větev pokračuje dále jako hlavní tok Orinoka a vlévá se ve Venezuele do Karibského moře, druhá větev, řeka Casiquiare (délka 355 kilometrů) odvádí vodu do řeky Rio Negro, přítoku řeky Amazonky. Nejznámější případ bifurkace řeky na světě.

Obrazek

                       Most přes Orinoco ve venezuelském městě Ciudad Bolívar

Největší estuárium (světový rekord)

   Estuária jsou nálevkovitá ústí řek, která pozvolně přechází v mořské zálivy. Nejznámějším a největším estuáriem je La Plata – někdy se píše Río de la Plata a potom je celý název druhé největší jihoamerické řeky La Plata – Paraná. Avšak někdo řadí estuária spíše k zálivům a pak La Plata není řekou. Maximální šířka La Platy je 219 kilometrů, čili zhruba tolik, jako je šířka ústí Amazonky! La Plata vzniká soutokem řek Paraná a Uruguay. Plocha estuária je 35,000 km2. Na jeho opačných březích leží dvě jihoamerické metropole – Buenos Aires a Montevideo.

Největší jezero (rozloha)

   Největší jezero Jižní Ameriky je Lago de Maracaibo ve Venezuele. Jeho rozloha je 14,343 km2. Jiné zdroje favorizují značně menší jezero Titicaca. Spor není ve velikosti, nýbrž v definici jezera. Maracaibo je totiž tzv. laguna. Laguny jsou vždy jezera slaná a od moře jsou odděleny úzkým průlivem (další velká laguna v Jižní Americe, ležící v Brazílii – Lagoa dos Patos – je druhým největším jezerem Jižní Ameriky). Někteří zeměpisci proto laguny nepovažují za jezera, nýbrž za mořské zálivy, většina (včetně mé maličkosti) se však kloní k tomu, že laguny jsou jezera. Maracaibo je každopádně největší laguna na světě!

Největší sladkovodní jezero a nejvýše položené splavné jezero

   Jezero Titicaca na hranicích Peru a Bolívie je největším sladkovodním jezerem Jižní Ameriky. Maximální rozloha jezera Titicaca je asi 8,850 km2 (hladina kolísá a s ním i rozloha jezera) a dosahuje maximální hloubky 280 metrů. Má rozměry zhruba 200 x 80 kilometrů. Výška vodní hladiny kolísá každoročně až o 4 metry. Vytéká z něj řeka jediná, Desaguadero, která je asi 300 kilometrů dlouhá a končí v bezodtokém jezeře Poopo v Bolívii. Několik ostrovů, které leží na jezeře Titicaca, jsou nejvýše položené obydlené ostrovy na světě. Jezero Titicaca leží v nadmořské výšce 3,810 metrů nad mořem je nejvýše položeným splavným jezerem  světa!

Nejvýše položené jezero

   Bezejmenné kráterové jezero na hoře Ojos de Salado (Jižní Amerika, Andy, Argentina/Chile). Leží v nadmořské výšce 6,390 m.n.m. Světový rekord!

Nejhlubší jezero

   Nejhlubším jezerem Jižní Ameriky je jezero Lago Buenos Aires/Lago Carrera na hranicích Argentiny a Chile. Dosahuje hloubky 586 metrů.

Největší solná pánev (salar)

   Salar de Uyuni, Bolívie. Rozloha cca 10,000 km2. Bezodtoká vysokohorská solná pánev v Bolívii, která se občas zaplní vodou a vznikne slané jezero. Většinou je však vyschlé a pánev pokrývá silná vrstva soli. Někteří zeměpisci dokonce řadí salary mezi jezera, s čímž se ovšem neztotožňuji, protože voda v těchto „jezerech“ je málokdy. Světový rekord!

 

Největší sladkovodní mokřad na světě

   Pantanal v povodí řeky Paraguay (Brazílie/Paraguay/Bolívie) – rozloha 129,500 km2(zhruba jako bývalé Československo). Pantanal podléhá režimu pravidelných povodní. V období dešťů se celá oblast zaplaví vodou a vznikne obrovský močál s mnoha jezery, ostrovy a vodními rameny, v období sucha se Pantanal změní v suché lesy a pastviny. Pantanal má mimořádně bohatou faunu – vyskytuje se zde například jaguár, anakonda, kapybara, tapír, kajmani, mnoho druhů opic a ptáků a tisíce druhů motýlů.

Nejvyšší vodopád

   Salto AngelVenezuela. Výška 979 metrů, z toho výška nejvyššího stupně 807 metrů. Vodopád leží na řece Churún (ta se vlévá do řeky Carrao, ta do řeky Caroni a ta konečně do Orinoka). Vodopád objevil americký letec Jimmy Angel, který se stal ve Venezuele legendou již za svého života. Vodopád stéká z vrcholu stolové hory Auyántepui v Guyanské vysočině. Světový rekord!

Obrazek

                                       Vodopád Salto Angel, Venezuela

Nejvodnatější vodopády

   Nejvodnatějšími v Jižní Americe jsou v současnosti vodopády Salto Pará na řece Caura ve VenezuelePrůměrný průtok je 3,540 m3 za sekundu, v době maximálního průtoku však jimi může protékat přes 11,000 m3 za sekundu. Vodopády jsou široké 5,608 metrů a vysoké 64 metrů. Řeka Caura pramení v Guyanské vysočině a je jedním z nejvýznamnějších přítoku řeky Orinoco. Donedávna byly nejvodnatějšími vodopády Jižní Ameriky vodopády Salto del Guaíra (La Guaira) na řece Paraná (hranice Brazílie a Paraguaye). V době maximálního stavu jimi protékalo až 50,000 m3/s, což byl světový rekord co se maximálního okamžitého průtoku týče! Vodopády Guaíra už dnes bohužel neexistují, protože byly zatopeny vodami gigantické přehradní nádrže Itaipú.

 

Největší vodopádový systém

   Iguaçu (portugalsky)/ Iguazú (španělsky) na stejnojmenné řece, přítoku řeky Paraná, na hranici Argentiny a Brazílie. Šířka vodopádů je asi 2,700 metrů, výška 72 metrů. Průměrný průtok vody je 1,725 m3/s. Vodopády se skládají z celkem 275 kaskád.

Největší ledovec

   Ledovec Darwin v jižní Patagonii, na hranicích Chile a Argentiny. Rozměry tohoto ledovce jsou přibližně 360×40 kilometrů a jeho rozloha je přibližně 13,000 km2. Ledovec Darwin je jižnější a větší z obou obrovských horských ledovců, které se nachází v Patagonských Andách. Pokrývá pohoří Cordillera Darwin (nejvyšší hora Murallón má 3,600 m.n.m.). Ledovec Darwin je největším ledovcem jižní polokoule mimo Antarktidu!Ledovcové splazy v západní části ledovce spadají až do Tichého oceánu, zatímco východní splazy zásobují ledem argentinská jezera San Martin, Viedma a Argentino.

 

4)Počasí a podnebí Jižní Ameriky

   Rekordy podnebí jsou mimořádně sporné. Týká se to teplot i srážek, kde panují značné rozdíly v údajích. Problémem je hlavně metodika měření. V následujících údajích proto vycházím především ze zdroje nejpovolanějšího – oficiálních údajů Světové meteorologické organizace (WMO – http://wmo.asu.edu/ ), což je organizace OSN. Tyto údaje jsou totiž spolehlivě ověřené, na rozdíl od jiných, často dosti podezřelých údajů.

Nejvyšší absolutní teplota

     +48.9oC, Rivadavia, Argentina. Město leží v nadmořské výšce 668 m.n.m. přibližně na 33oS a 68oW. Nejbližším velkým městem je Mendoza. Teplota byla naměřena 11.12.1905.

Nejnižší absolutní teplota

    -32.8oC, Sarmiento, Argentina. Město leží na jihu Argentiny v nadmořské výšce 268 m.n.m. Rekord byl naměřen 1.6.1907.

Nejvyšší průměrné roční srážky

    13,299 mm, Quibdo, Kolumbie. Místo leží v nadmořské výšce 70 m.n.m. na 6oN a 77oW. Světový rekord! Údaj se mi osobně zdá dost podezřelý. Jiné zdroje uvádějí jako místa největších srážek na světě Havajské ostrovy (Mount Waialeale na ostrově Kauai) nebo východní Indii (nejčastěji město Cherrapunjee). Téměř všechny údaje však udávají, že nejdeštivější místo Jižní Ameriky je v Kolumbii. Zde se totiž setkávají vlhké větry z obou oceánů, Atlantského (respektive z Karibského moře) a z Tichého oceánu. Quibdo je měst poměrně veliké a leží na západ od Medellínu.

Nejnižší průměrné roční srážky

   0.76 mm, Arica, Chile. Arica leží na 18,5oS a 70oW v nadmořské výšce 65 m.n.m. Podle uvedeného zdroje se jedná o světový rekord! Jiné údaje však favorizují egyptský Asuán, či oázu Dachla rovněž v Egyptě. Arica je město poměrně veliké (zhruba 200,000 obyvatel) a leží na okraji nejsušší světové pouště Atacama. V této oblasti prší přibližně čtyřikrát za 100 let. V poušti Atacama existuje dokonce místo, kde ještě nikdy v historii (tedy od 16. století, kdy přišli Španělé a začaly se vést záznamy) nebyl zaznamenán déšť! Srážky tu však přesto nejsou nulové, protože v určité nadmořské výšce se sráží vzdušná vlhkost. Tato mlžná vrstva se zpravidla drží kolem 300 – 500 m.n.m.

Obrazek

Celkový pohled na město Arica v severním Chile

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992

Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

http://www.world-waterfalls.com

http://wmo.asu.edu/  (údaje WMO)

Jak se Vám líbí tento článek?

Poslední aktualizace:

Petr Daubner

Jmenuji se Petr Daubner. V “civilu” jsem normálně učitel zeměpisu a dějepisu, občas se však změním v cestovatele a vyrazím do světa. Neboť cestování je mojí největší vášní.

    Petr Daubner napsal celkem 866 článků. Zobrazit všechny články autora Petr Daubner

    1 komentář: „Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky II. – Vodstvo a podnebí

    • Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

      Reagovat

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.