Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky I. – členitost a povrch

Od | 13 května, 2018

Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky I. – členitost a povrch

   Opět porovnávám údaje z několika zdrojů a pokud se liší, přikláním se k tomu, který se mi zdá pravděpodobnější nebo se na něm shoduje více nezávislých zdrojů. Pokud nedokážu správný údaj ani odhadnout, zmiňuji i konkurenční názory. Většinou uvádím i hlavní zdroj, ze kterého je údaj čerpán. Pokud je daný jihoamerický rekord zároveň i rekordem světovým, je tak vždy uvedeno! Uvítám jakékoliv Vaše názory, námitky a připomínky u tohoto i dalších článků. Pište, pište, pište! Rekordy budou samozřejmě průběžně doplňovány a aktualizovány.

1)Poloha, rozloha a členitost pobřeží Jižní Ameriky

Rozloha a hranice Jižní Ameriky

   Zeměpisci se neshodují v otázce, kolik je na světě světadílů. Většinou se jich uvádí šest (Asie, Afrika, Evropa, Amerika, Austrálie a Oceánie a Antarktida), nebo sedm (v tom případě se počítá Severní a Jižní Amerika zvlášť). Osobně se přikláním k druhému názoru. To znamená, že i my se budeme zabývat Jižní a Severní Amerikou zvlášť. Celá Amerika (Severní + Jižní) má rozlohu zhruba 42.2 milionu km2 – z toho rozloha Severní Ameriky je asi 24.4 milionu km2 a rozloha Jižní Ameriky je asi 17.8 milionu km2. Jižní Amerika je tedy čtvrtý největší světadíl (ze sedmi). Rozlohou je srovnatelná s Ruskem (17.1 mil. km2). Pokud někdo považuje za světadíl celou Ameriku (Severní i Jižní), pak Amerika je dokonce druhý největší světadíl, který je jen nepatrně menší než Asie (44.4 mil. km2).

   Hranicí mezi Severní a Jižní Amerikou je Panamská šíje, která je široká pouhých 48 kilometrů. Panamskou šíjí prochází zároveň Panamský průplav. Většina ostrovů v Karibském moři se řadí do Severní Ameriky, jeny ty nejbližší jihoamerické pevnině (Trinidad a Tobago, venezuelská Margarita, větší část Nizozemských Antil a rovněž nizozemská Aruba) řadíme do Jižní Ameriky. Z dalších významných ostrovů patří k Jižní Americe Galapágy (Ekvádor), ostrovy Neštěstí (Chile), ostrovy Juana Fernandeze (Chile), velké množství ostrovů v jižním Chile, z nichž největší jsou ostrovy Chiloé a Wellington, Ohňová země (Isla Grande de Tierra del Fuego, dělí se o ni Chile a Argentina), Falklandy (též Malvíny – patří Spojenému království, ale dělá si na ně nárok i Argentina) a ostrov Marajo, který leží v ústí Amazonky, je však částečně omýván i Atlantským oceánem. Naopak chilský Velikonoční ostrov se řadí do Austrálie a Oceánie (konkrétně do Polynésie), přestože leží blíže Jižní Americe než Austrálii, zatímco Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy a Jižní Orkneje se obvykle řadí k Antarktidě. Jižní Amerika má nejmenší podíl ostrovů a poloostrovů na celkové rozloze ze všech světadílů (1.1 %).

 

Nejsevernější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejsevernějším bodem celé Jižní Ameriky je mys Punt Kudarebe na ostrově Arubav Karibském moři. Leží na 12o40’N.

 

Nejsevernější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejsevernějším bodem jihoamerické pevniny je mys Punta Gallinas v Kolumbii. Leží na 12o27’N.

Nejjižnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejjižnějším bodem celého světadílu je nejjižnější ostrůvek souostroví Islas Diego Ramirez. Tento bod má souřadnici 56o32’S. Tyto ostrovy patří Chile a nacházejí se kousek na jih od známějšího mysu Horn (Cabo de Hornos), který je jinak všeobecně považován za „konec“ Jižní Ameriky (i mys Horn ovšem leží na malém ostrůvku).

 

Nejjižnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejjižnějším bodem samotné jihoamerické pevniny je Cabo Froward v Chile. Leží na 53o54’S. Toto místo leží na konci Brunšvického poloostrova (Península Brunswick), nedaleko významného chilského města Punta Arenas a je omýváno vodami Magalhãesova průlivu.

Nejzápadnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem celého světadílu je ostrov Isla Culpepper v Ekvádoru. Leží na 92o01’W a je nejzápadnějším ostrovem souostroví Galapágy.

Nejzápadnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejzápadnějším bodem samotné jihoamerické pevniny je mys Punta Pariñas v Peru, který leží na 81o22’W.

Nejvýchodnější bod celého světadílu (včetně ostrovů)

   Nejvýchodnějším bodem celého světadílu je brazilský ostrůvek Ilha do Sul v souostroví Ilhas Martin Vaz na 28o51’W.

Nejvýchodnější bod pevniny (bez ostrovů)

   Nejvýchodnějším bodem samotné jihoamerické pevniny je mys Cabo Branco v Brazílii, ležící na 34o45’W. Místo leží nedaleko brazilského velkoměsta Recife.

 

Největší moře

   Jižní Ameriku omývají dva oceány – Atlantský oceán z východu a Tichý oceán ze západu. Oba oceány odděluje na severu Jižní Ameriky Panamský průplav a na jihu kontinentu tvoří hraniční bod mys Hoorn. Největším dílčím mořem, které omývá břehy Jižní Ameriky, je Karibské moře. Toto moře je součástí Atlantského oceánu a jeho rozloha je 2,776,000 km2(je tedy kupříkladu nepatrně větší než Středozemní moře).

Největší příliv

   Největší příliv v Jižní Americe se vyskytuje v ústí řeky Gallegos v Argentině. Maximální výška vzdutí je zde 18.0 metrů (druhá nejvyšší hodnota na světě po zálivu Fundy v Kanadě). Řeka Gallegos se vlévá do Atlantiku na samém jihu Argentiny v jižní Patagonii.

Největší ostrov

   Největším ostrovem Jižní Ameriky je Ohňová země (španělsky Grande de Tierra del Fuego). Rozloha tohoto ostrova, který je rozdělen mezi Chile a Argentinu, je 47,922 km2.

Obrazek

Jih ostrova Ohňová země je velice hornatý (viz foto – krajina v okolí argentinského města Ushuaia), zatímco sever je plochý a pokrývá ho step.

Největší říční ostrov

   Ilha do Bananal na řece Araguaia v Brazílii je největší „regulérní“ říční ostrov na světě! Má rozlohu 20,000 km2. Často se uvádí rovněž Ilha de Marajo – 40,100 km2. Leží v Brazílii a obklopují ho řeky Amazonas a Para. Je největším ostrovem světa, který vznikl díky říčním procesům, nejedná se však o čistě říční ostrov – z východní strany ho omývá i Atlantský oceán. Ostrov Marajó je nicméně největší ostrov na světě, obklopený pouze sladkou vodou! Proud Amazonky je zde tak silný, že i v místech, kde omývá tento ostrov Atlantik, je voda sladká.

Obrazek

 Pobřeží ostrova Marajó, Brazílie. To na obzoru není moře, ale jedno z ramen Amazonky. Na druhý břeh není vidět…

Největší poloostrov

   Opravdu velké poloostrovy v Jižní Americe nenajdeme. Největším poloostrovem je Península de Guajira na severu Kolumbie a Venezuely. Rozloha tohoto poloostrova je 14,000 km2. Poloostrov tvoří jakýsi „prst“, který lemuje západní okraj Venezuelského zálivu. Nejsevernější bod tohoto poloostrova, mys Gallinas (Punta Gallinas), je zároveň nejsevernějším bodem jihoamerické pevniny (viz výše).

Nejužší šíje mezi světadíly (světový rekord!)

   Panamská šíje – šířka 48 kilometrů v nejužším místě. Panamská šíje je hranicí mezi Severní a Jižní Amerikou a zároveň odděluje Tichý oceán a Atlantik (resp. Karibské moře). Přes Panamskou šíji byl Američany prokopán Panamský průplav (otevřen roku 1914). Průplav byl Američany spravován až do roku 1999, kdy kontrolu nad ním definitivně získala Panama.

 Nejširší mezikontinentální průliv (světový rekord!)

   Drakeův průliv – šířka 965 kilometrů. Šířka průlivu je různými prameny udávána mezi 950 až 1,100 kilometry. Drakeův průliv je nazván podle slavného anglického piráta a šlechtice Francise Drakea, který tudy proplul v roce 1578 jako první Evropan na cestě kolem světa (1577-1580). Drakeův průliv odděluje Antarktidu (Antarktický poloostrov) od největšího jihoamerického ostrova, Ohňové země a zároveň spojuje Atlantský a Tichý oceán. Je pověstný prudkými bouřemi a nevyzpytatelným počasím. Nicméně jeho důležitost pro námořní dopravu stále roste, protože největší lodě se nevejdou do Panamského průplavu a musí volit mnohem delší zajížďku kolem mysu Hoorn.

2)Povrch Jižní Ameriky

Nejvyšší hora

   Nejvyšší horou Jižní Ameriky je Aconcagua v Argentině. Měří 6,959 m.n.m. Tato „andská sedmitisícovka“, jak se jí někdy přezdívá, je zároveň nejvyšší horou celého amerického kontinentu, nejvyšší horou jižní polokoule, nejvyšší horou západní polokoule a nejvyšší horou světa mimo Asii (všechna sedmitisícová a osmitisícová pohoří leží v Asii). Prvním člověkem, který na ni vystoupil, byl Švýcar Mattias Zurbriggen v roce 1897. Přestože výstup na Aconcaguu není technicky obtížný, vyžádala si hora mnoho obětí. Jednak na ni lezou často nezkušení turisté (spíše než horolezci), kteří se nechají zlákat relativní „snadností“ výstupu, jednak je hora pověstná častými a prudkými změnami počasí.

Nejvyšší činná sopka

   San Pedro (Andy, severní Chile) – 6,154 m.n.m. Nejvyšší činná sopka na světě! Naposledy vybuchla v roce 1960. Velmi sporný údaj. Sporná není nadmořská výška hory, nýbrž definice činné sopky. Jiné publikace považují za nejvyšší činnou sopku světa například Cotopaxi (5,897 m.n.m. – Ekvádor), Guallatiri (6,060 m.n.m. – Chile) či Ojos del Salado (6,893 m.n.m. – Argentina/Chile). V každém případě se však nejvyšší činná sopka nachází v Jižní Americe.

 

Nejvyšší hora na ostrově

   Nejvyšší jihoamerickou horou, ležící na ostrově, je Yogan v Ohňové zemi (Grande de Tierra del Fuego). Yogan měří 2,469 m.n.m.

 

Nejsilnější zaznamenané zemětřesení (magnitudo)

   Chile, 22.5.1960. Mělo sílu 9,5 stupně Richterovy stupnice. Epicentrum zemětřesení bylo asi 100 kilometrů od pobřeží Chile nedaleko města Valdivia. Světový rekord! Chile je rovněž často udáváno jako země s největším každoročním počtem zemětřesení.

Nejvzdálenější bod od středu Země

   Chimborazo (Andy, Ekvádor) – jeho vrchol je vzdálen  6,384 kilometrů od středu ZeměSvětový rekord! Díky zploštění Země je tak Chimborazo v jistém smyslu nejvyšší horou světa. Tato vyhaslá sopka (nejvyšší hora Ekvádoru, nadmořská výška 6,310 m.n.m.) leží velmi blízko rovníku, kde je vzdálenost od povrchu ke středu Země největší. Vrchol Chimboraza je proto od středu Země dále než například vrchol Mount Everestu.

Obrazek

Hora Chimborazo v Ekvádoru je samozřejmě pokrytá ledovcem.

Největší převýšení

   V Jižní Americe najdeme největší převýšení na světě! Převýšení mezi vrcholem hory Llullaillaco (na hranici Chile a Argentiny, 6,723 m.n.m.) a dnem Atacamského příkopu v Tichém oceánu (prohlubeň Bartholomew, hloubka 8,066 metrů) je 14,789 metrů. Horizontální vzdálenost obou bodů je přibližně 300 kilometrů.

Největší nížina

   Amazonská. Rozloha přibližně 5,000,000 kilometrů čtverečníchSvětový rekord!Nížina je obvykle definována jako část zemského povrchu s nadmořskou výškou do 200 metrů nad mořem.

Obrazek

Amazonská nížina je pokrytá deštným pralesem. Na obrázku je prales na řece Ucayali v Peru.

Nejníže položené místo (nejhlubší proláklina)

   Nejníže položeným místem Jižní Ameriky je Gran Bajo de San Julián v Argentině. Toto místo má „nadmořskou“ výšku -105 m.n.m. Toto místo leží v Patagonii, na jihu Argentiny, poblíž města San Julián. Gran Bajo de San Julián je zároveň nejhlubší proláklinou jižní i západní polokoule.

 

Největší poušť

   Názory se různí. Sporná není rozloha, nýbrž otázka, zda se Patagonie dá považovat za pouštní oblast či nikoliv. Podle http://en.wikipedia.org www.factmonster.com je největší jihoamerickou pouští Patagonská poušť, která měří 670,000 km2 a leží v Argentině. Toto území je velice suché, je ovšem otázka, zda je možné zemi, kde v zimě panují třeskuté mrazy, považovat za klasickou poušť. Stejné zdroje za největší poušť světa považují Antarktidu, s čímž se osobně neztotožňuji (viz článek „10 největších světových pouští“ v rubrice Statistiky – fyzická geografie). Podle jiného zdroje (Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992) je největší jihoamerickou pouští Atacama v severním Chile a jižním Peru. Atacama má rozlohu asi 160,000 km2 a je nejsušší pouští světa (město Arica v Chile se často uvádí jako nejsušší místo světa). Osobně bych se spíše váhavě přiklonil k názoru, že Patagonie není klasickou pouští a že tudíž největší pouští kontinentu je Atacama.

Největší národní park

   NP Pico da Neblina na hranici Brazílie a Venezuely. Jeho rozloha je 35,600 km2. Pico da Neblina (3,014 m.n.m.) nejvyšší horou Guyanské vysočiny a zároveň nejvyšší horou Brazílie.

 

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992

Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

http://www.worldislandinfo.com/

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

www.factmonster.com

http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/svetnej.php

4 thoughts on “Zeměpisné rekordy Jižní Ameriky I. – členitost a povrch

  1. Skompasem.cz

    Pokud se vám článek líbil, okomentujte ho. Potěšíte tím autora.

  2. jirka

    díky pomohlo mi to s referátem ale neškodilo by víc obrázků.

  3. Emma

    Učím se do školy y narazila jsem sem,je to sice hezke,ale strasne neprehledne-lepsi by bylo to nej barevne zviraznit nadpisy a důležitá slova…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..