Zeměpisné rekordy Evropy III. – stavby, sídla, obyvatelstvo, státy

Zeměpisné rekordy Evropy III. – Stavby, sídla, obyvatelstvo, státy

   Tímto článkem se rozloučíme, co se týče zeměpisných rekordů, s Evropou. Nakonec sem nezařazuji rekordy z ekonomiky. Koho zajímají údaje ohledně HDP, inflace, těžby surovin či zemědělské produkce, nechť se podívá do rubriky Kompasu „Statistiky-hospodářství„. Oproti světovým rekordům nezařazuji k jednotlivým kontinentům ani rekordy živé přírody. Články budou průběžně aktualizovány.

5) Stavby a sídla v Evropě

Nejvyšší stavba

   Televizní věž Ostankino, Moskva, Rusko. Věž byla dostavěna v roce 1967 a tehdy to byla nejvyšší stavba světa, nepočítáme-li kotvené stožáry. Světové prvenství držela do roku 1976, kdy byla dostavěna 553 metrů vysoká televizní věž CN Tower v kanadském Torontu. Výška televizní věže Ostankino je 540 metrů.

Nejvyšší ropná plošina

   Nejvyšší vrtnou plošinou v Evropě je plošina Troll A. Patří Norsku a byla v roce 1996 instalována v Severním moři. Její výška je 472 metrů.

Nejvyšší budova (mrakodrap)

   Nejvyšší budovou starého kontinentu je mrakodrap Naberežnaja v Moskvě. Byl dokončen v roce 2007 a měří 268 metrů. Ze svého prvenství se ovšem nebude radovat dlouho, protože v roce 2012 má být v Moskvě dokončen mrakodrap Ruská věž (Russia Tower), který bude měřit 612 metrů a přeroste i televizní věž  Ostankino. V Moskvě v současné době rostou a budou růst i další mrakodrapy jako houby po dešti.

Nejvyšší komín

   Nejvyšší evropský komín je komín elektrárny Trbovlje ve Slovinsku. Je vysoký 360 metrů a byl dokončen v roce 1976.

Nejvyšší most

   Nejvyšším evropským mostem je visutý dálniční most u Millau ve Francii. Most se klene 270 metrů nad řekou Tarnu (2. místo na světě ohledně výšky vozovky) a je zavěšen na pilířích, z nichž ten nejvyšší měří 343 metrů (první místo na světě co se týče výšky nejvyššího pilíře) – tento pilíř je tedy vyšší než Eiffelova věž! Most je dlouhý 2,460 metrů a vede po něm dálnice, která spojuje Paříž se Středozemním mořem. Most stál celkem 400 milionů eur a byl dokončen v roce 2004.

 

Největší umělá vodní nádrž (plocha jezera)

   Největší umělo vodní nádrží v Evropě, co se týče plochy jezera, je Samarská nádrž na řece Volze v Rusku. Jezero vzniklé za touto přehradou má ploch 6,450 km². Někdy se jako největší nádrž uvádí Hornosvirská nádrž na řece Svir v Rusku s plochou 9,930 km², tato plocha však vznikla vzdutím hladiny Oněžského jezera, takže ji nelze považovat za klasickou umělou vodní nádrž – viz též podobný příklad u Viktoriina jezera u světových rekordů.

Nejvyšší přehrada

   Nejvyšší přehrada v Evropě je Grande Dixence na řece Dixence ve Švýcarsku. Je vysoká 285 metrů.

 

Nejdelší most

   Nejdelší evropský most je most Vasco da Gama v Portugalsku. Byl dokončen v roce 1998 a měří 17,185 metrů.

Nejdelší tunel (železniční)

   Nejdelším evropským tunelem vůbec je Eurotunel (anglicky Channel Tunnel). Vede pod kanálem La Manche a spojuje anglické Folkestone s francouzským Calais. Tunel byl slavnostně otevřen v roce 1994. Jeho celková délka je 50,450 metrů a z toho zhruba 39 kilometrů dlouhý úsek vede přímo pod kanálem La Manche. Průměrná hloubka tunelu je 45 metrů pod mořským dnem. Eurotunel je zároveň nejdelší podmořský tunel světa (pokud se měří pouze délka podmořské části).

Nejdelší silniční tunel

   Nejdelší silniční tunel je Laerdal v Norsku. Jeho délka je 24,510 metrů. Stavěl se 5 let a dokončen byl v roce 2000. Spojuje Laerdal a Aurland v kraji Sogn og Fordane v Norsku.

Nejdelší čistě pozemní železniční tunel

  Nejdelší čistě pozemní železniční tunel (který nevede pod mořem a nepočítáme-li tunely metra) je Lötschberg Base Tunnel ve Švýcarsku, který byl otevřen v červnu 2007. Jeho celková délka je 34.5 kilometru. Světový rekord!

Nejdelší tunel metra

   Trasa číslo 9 moskevského metra (Serpuchovsko-Timirjaževskaja) je dlouhá 41,500 metrů. Světový rekord!

Nejstarší metro Evropy i světa

      Nejstarší metro světa bylo otevřeno v roce 1863 v Londýně.

Nejvýše položená železnice Evropy

   Železnice Klein Scheidegg – Jungfraujoch ve Švýcarsku. Tato ozubená železnice dosahuje maximální výšky 3,454 m.n.m.

Největší náměstí

   Plac Defilad (Parade Square) ve Varšavě. Bylo postaveno teprve v roce 1950. Má rozměry 600×400 metrů, jeho rozloha je tedy 240,000 m². Podle Wikipedie je to třetí největší náměstí na světě (je ovšem otázkou, jak definovat náměstí). Pražské Karlovo náměstí je podle tohoto seznamu se svou rozlohou 80,550 m² v rámci Evropy až na 7. místě.

Nejvyšší kostelní věž

   Nejvyšší kostelní věží na světě se pyšní katedrála v Ulmu (Německo). Je vysoká 161 metrů. Světový rekord!

Nejvyšší socha (bez podstavce)

   Bez podstavce je nejvyšší sochou Evropy i světa slavná Mamajevova mohyla ve Volgogradu (dříve Stalingrad) v Rusku. Je vysoká 82 metrů. Světový rekord!

 

Nejvyšší dřevěná stavba

   Nejvyšší dřevěnou stavbou je rozhlasová věž ve městě Gliwice v Polsku. Měří 118 metrů. Světový rekord!

Nejvyšší cihlový maják

   Nejvyšší cihlový maják je Leterna di Genova v italském Janově. Je vysoký 77 metrů. Světový rekord!

Největší hrad

   Pražský hrad, Praha, Česká republika. Rozloha hradního komplexu je 7,28 ha. Podle Guinessovy knihy rekordů je to největší hrad na světě!

                                                     Není to nádhera?

Největší stadion

   Strahov (bývalý Spartakiádní) v Praze. Výměra cvičební plochy 200×300 metrů. Kapacita v dobách největší slávy stadionu byla 200,000 diváků. Největší stadion na světě!

Největší město (počet obyvatel)

   Největším městem Evropy je Moskva. V roce 2006 měla v aglomeraci asi 14.5 milionu obyvatel. Možná ještě větším městem je Istanbul, který může mít podle neoficiálních údajů asi 20 milionů obyvatel (v aglomeraci), jeho podstatná část však leží v Asii a evropská část určitě nemá více obyvatel než Moskva.

Nejsevernější hlavní město (Evropy i světa)

   Nejseverněji položené hlavní město nezávislého státu je islandský Reykjavík. Nachází se na 64^o08‘ severní šířky. Světový rekord!

Nejjižnější hlavní město

   Nejjižnějším evropským hlavním městem je maltská Valletta. Leží na 35^o50‘ severní šířky.

Nejzápadnější hlavní město

   Nejzápadnějším hlavním městem Evropy je islandský Reykjavík. Leží přibližně na 22^ozápadní délky.

 

Nejvýchodnější hlavní město

   Nejvýchodnějším hlavním městem Evropy je ruská Moskva. Leží přibližně na 37^o30‘ východní délky.

 

Nejvýše položené hlavní město

   Nejvýše položené hlavní město Evropy je hlavní město Andorry Andorra la Vella. Ležív nadmořské výšce 1,029 m.n.m.

 

Nejsevernější město (sídlo nad 1,000 obyvatel)

   Nejsevernější město Evropy i světa, které má nejméně 1,000 obyvatel, je Longyearbyen, hlavní město Špicberků (Svalbard). Longyearbyen má přibližně 2,000 obyvatel a leží na 78^o13‘ severní šířky.

Nejsevernější velkoměsto (nad 1,000,000 obyvatel)

   Nejsevernějším milionovým městem v Evropě i na světě je ruský Sankt Peterburg (česky Petrohrad, anglicky Saint Petersburg). Leží na 59^o56‘ severní šířky a v roce 2002 měl přibližně 4,7 milionu obyvatel v administrativních hranicích. Pokud bychom počítali do počtu obyvatel i okolní aglomeraci, pak nejsevernějším velkoměstem na světě jsou „sousední“ finské Helsinky. Ty leží na 60^o10‘ severní šířky. „Velké Helsinky“, zahrnující i okolní města (největší z nich jsou kromě Helsinek Espoo a Vantaa), mají přibližně 1,3 milionu obyvatel, samotné město Helsinky v administrativních hranicích však mělo v roce 2007 jen 569,000 obyvatel.

6) Obyvatelstvo a státy, ostatní rekordy

   Poznámky na úvod: Údaje o obyvatelstvu čerpám především ze dvou zdrojů – prb.org (oficiální údaje OSN) a https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook (informační server americké zpravodajské služby CIA). Oba tyto zdroje jsou velice věrohodné, přesto se mezi nimi navzájem údaje o něco liší. Tak například počet obyvatel obě instituce udávají ke stejnému datu (červenec 2008) různě. Nejedná se s nejvyšší pravděpodobností o chybu, nýbrž o trochu odlišnou metodiku měření. U jiných demografických údajů (porodnost, úmrtnost) jsou ale rozdíly v údajích mnohem větší. Ve většině statistik dále nefiguruje nový evropský stát – Kosovo. Pokud Vás zajímají podrobnosti o obyvatelstvu Evropy i světa, kliknětě na rubriku Kompasu „Statistiky-obyvatelstvo„.

Největší stát (rozloha)

    Daleko největším státem Evropy je Rusko. Celé Rusko je největším státem světa a má rozlohu přibližně 17.1 milionu km², z toho evropská část Ruska má rozlohu asi 4.0 milionu km².

 

Nejlidnatější stát

   Tady situace není tak úplně jednoznačná, protože je obtížnější zjistit údaje za samotnou evropskou část. Celé Rusko mělo v červenci 2008 přibližně 142 milionů obyvatel. V evropské části Ruska žije asi 104 milionů obyvatel (Kapesní atlas světa), jinde se však můžeme dočíst i jiný údaj (86 milionů – Školní atlas světa – v tomto případě už je to jen o málo více než v případě Německa). Vyšší údaj (104 milionů) se mi zdá věrohodnější (podobný údaj uvádí i Školní atlas Evropy). Nejlidnatější zemí, která leží celá v Evropě, je Německo. V červenci 2008 mělo přibližně 82 milionů obyvatel. V roce 2005 žilo v celé Evropě 686 milionů obyvatel.

Nejmenší a nejméně lidnatý stát

   Vatikán je nejmenším a nejméně lidnatým státem nejenom v Evropě, ale i na světě. Má rozlohu 0.44 km² a v červenci 2008 měl přesně 824 obyvatel. Vatikán vzniknul v roce 1929 na základě lateránských dohod mezi Italským královstvím a římskokatolickou církví. Vatikán je zároveň nejmenší evropským i světovým vnitrozemským státem.

                                            Největší vnitrozemský stát

   Největším vnitrozemským státem Evropy je Bělorusko. Má rozlohu přibližně 208,000 km².

„Doubly landlocked country“

   „Landlocked“ znamená v angličtině „vnitrozemský“. Zemi, která je sama vnitrozemská a sousedí pouze s vnitrozemskými, je jaksi „vnitrozemská na druhou“ (anglický termín doubly landlocked nemá, pokud vím, český ekvivalent). Jedinou takovou zemí v Evropě je Lichtenštejnsko. Je totiž vnitrozemským státem a sousedí se Švýcarskem a Rakouskem, které jsou rovněž vnitrozemskými státy. („Doubly landlocked“ státy jsou na světě pouze dva, tou druhou zemí je Uzbekistán ve střední Asii).

                                         Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska

Státy ležící v Evropě a současně i v jiném světadíle

   Počet těchto států je sporný. Určitě se sem dá zařadit Rusko (většina území v Asii), Kazachstán (většina území v Asii), Turecko (většina území v Asii) a Španělsko (většina území v Evropě, menší část v Africe – částečně na souši (Ceuta a Melilla), částečně na ostrovech (Kanárské ostrovy)). Dále se sem dá zařadit i Portugalsko (většina území v Evropě, souostroví Madeira se však řadí již do Afriky a je považováno za přímou součást Portugalska, na rozdíl od Španělska však nemá Portugalsko žádné území přímo na africké pevnině). Teoreticky by se sem dala zařadit i Francie, jejíž zámořské departementy (Francouzská Guyana, Martinik, Guadeloupe a Réunion) jsou po právní stránce přímou součástí Francie. V tom případě by Francie ležela dokonce ve 4 světadílech (Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika, Afrika)! Další takovou zemí by bylo Dánsko (Grónsko je autonomním územím Dánska, řadí se však geograficky do Severní Ameriky). Osobně bych však zeměpisné hledisko odlišil od právního a tyto země (Francie, Dánsko) bych za státy ležící na více kontinentech nepovažoval. Navíc i další evropské státy (Velká Británie, Norsko, Nizozemsko) mají území v jiných světadílech. Tato území však nejsou považovány za přímou součást jejich území v právním smyslu.

Stát s nejvyšší hustotou obyvatelstva

   Daleko nejvyšší hustotu obyvatelstva v Evropě i na světě (z obydlených států) má Monako. V červenci 2008 byla hustota obyvatelstva v Monaku přibližně 16,800 obyvatel/km². Z větších států má nejvyšší hustotu zalidnění v Evropě Nizozemsko – 396 obyvatel/km².

                                    Monaco je krásné a hustě zalidněné místo.

Stát s nejnižší hustotou obyvatelstva

   Nejnižší hustotu obyvatelstva v Evropě (z nezávislých států) má Island. Hustota obyvatelstva je zde 3 obyvatelé/km² (přesné číslo k červenci 2008 je 2.96).

Stát s nejvyšším stupněm urbanizace (s výjimkou městských států)

   Pomineme-li městské státy Vatikán a Monako, kde všichni obyvatelé žijí ve městě, pak nejvyšší stupeň urbanizace v Evropě má Belgie – 97%! Stupeň urbanizace udává, kolik % obyvatelstva žije ve městech. Definice města je sporná. Údaje OSN vycházejí z údajů členských států a každý stát „město“ definuje různě. Někde dokonce považují za město sídlo s více než 100 obyvateli! Mě osobně se nejvíc líbí definice, že „město“ je sídlo s více jak 2,000 obyvateli. Celosvětový průměr v roce 2008 je 49%, stále tedy ještě nepatrně víc obyvatel žije na vesnici než ve městech.

Stát s nejnižším stupněm urbanizace

   Nejnižší stupeň urbanizace v Evropě má Lichtenštejnsko – pouhých 15%! Celé Lichtenštejnsko má jen asi 35,000 obyvatel. Hlavní město Vaduz má asi 5,000 obyvatel a je to prakticky jediné město v Lichtenštejnsku. Z větších zemí má nejnižší stupeň urbanizace v Evropě Moldavsko – 41%.

Nejvyšší očekávaná střední délka života při narození

   Andorra má nejvyšší očekávanou střední délku života při narození (anglicky life expectancy at birth), nejen v Evropě, ale i na světě. V červenci 2008 to bylo konkrétně 83.53 roku (průměr za obě pohlaví, přičemž u mužů je to méně a u žen více, než je průměr).

Nejnižší očekávaná střední délka života při narození

   Nejnižší očekávanou střední délku života při narození mělo v roce 2008 Rusko – 65.94 roku, čili téměř o 20 let méně než Andorra. Rusko je jedinou evropskou zemí, která je pod celosvětovým průměrem (66.12 roku). Ze zemí, které celé leží v Evropě, je na tom nejhůře Ukrajina – 68.06 roku. V žádné jiné evropské zemi také není tak veliký rozdíl mezi předpokládanou dobou dožití mužů a žen, jako v Rusku. Zatímco celosvětově se ženy v průměru dožívají o 5-7 let více než muži, v Rusku je to o 13 let více! Na vině bude pravděpodobně hlavně alkoholismus, který je u mužů mnohem více rozšířen než u žen. V Rusku umírá mnoho obyvatel na otravu alkoholem či nemoci a úrazy přímo spojené s nadměrným pitím alkoholu. Přitom průměrný Rus vypije méně čistého alkoholu na hlavu než průměrný Čech, avšak způsob pití alkoholu je v Rusku oproti našincům značně odlišný…

Nejvyšší porodnost

   Nejvyšší porodnost v Evropě má Albánie – 15.22 ‰ (údaj z roku 2008). Ještě větší porodnost má Kazachstán (16.44 ‰), v Evropě však leží jen relativně malá část jeho území. Ani jedna evropská země nedosahuje celosvětového průměru (19.97‰). Porodnost (natalita) se udává v promile a je definována jako podíl živě narozených dětí v daném roce k celkovému počtu obyvatelstva.

Nejnižší porodnost

   Nejnižší porodnost v Evropě má Německo – 8.18 ‰. Z nezávislých států světa už je na tom hůře pouze Japonsko. Česká republika na tom není o mnoho lépe (8.89 ‰). Údaje jsou rovněž z roku 2008.

Nejvyšší úmrtnost

   Nejvyšší úmrtnost v Evropě má Rusko. V roce 2008 to bylo 16.06 ‰ (údaj za celý stát). Ze států, které celé leží v Evropě, má nejvyšší úmrtnost Ukrajina – 15.93‰. Ćelosvětový průměr je 8.32‰, Česká republika má úmrtnost 10.69‰. Úmrtnost v celé Evropě je velmi vysoká. Lidé se sice dožívají vysokého průměrného věku, na vině je však nevhodná věková struktura obyvatelstva – v Evropě je mnohem větší podíl staršího obyvatelstva než jinde ve světě. Úmrtnost (mortalita) se udává v promile a je to podíl počtu zemřelých v daném roce k celkovému počtu obyvatelstva.

Nejnižší úmrtnost

   Nejnižší úmrtnost v Evropě měla v roce 2008 Albánie – 5.44‰. Albánie má totiž mnohem větší podíl mladého obyvatelstva a naopak méně starých lidí, než má většina dalších evropských států.

Nejvyšší plodnost (počet dětí na 1 ženu)

   Plodnost v Evropě je přímo tragicky nízká a není divu, že celkově v Evropě ubývá obyvatel! Zatímco celosvětový průměr je 2.58 dítěte na jednu ženu, země s nejvyšší plodností v Evropě, Albánie, má plodnost pouze 2.02 dítěte na jednu ženu. To nestačí ani v Albánii na prostou obnovu populace! Aby dlouhodobě obyvatelstva přirozeně nepřibývalo ani neubývalo, musí být plodnost alespoň 2.1 dítěte na jednu ženu (protože ne všechny ženy se dožijí dospělosti). Pokud tedy Evropané nezmění své chování (což je vysoce nepravděpodobné), je jedinou nadějí pro Evropu přistěhovalectví. Jinak evropská populace časem vymře.

Nejnižší plodnost (počet dětí na 1 ženu)

   Nejnižší plodnost v Evropě má Litva – 1.22 dítěte na jednu ženu. Na druhém až třetím místě v Evropě je Bělorusko a Česká republika – 1.23! Je jasné, že budoucnost populace Litvy čí České republiky je jednoznačně v masivním přistěhovalectví, ať se to některým méně bystrým politikům a extremistům líbí nebo ne. Není totiž v podstatě možné, aby se plodnost v České republice zvýšila téměř dvojnásobně a přesáhla kritickou hranici 2.1.

Nejvyšší a nejnižší přirozený přírůstek

   Podle www.prb.org má v roce 2008 nejvyšší přirozený přírůstek v Evropě Kosovo (+1.4 %), nejnižší přirozený přírůstek pak má Ukrajina (-0.6%), kde dlouhodobě ubývá obyvatelstva. Demografické údaje, udávané OSN, se od těch ze CIA bohužel značně liší. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi porodností (natalitou) a úmrtností (mortalitou) a udává se v promile nebo v procentech.

Nejdelší železniční síť

   Nejdelší železniční síť v Evropě mají Rusko a Německo. Rusko má celkem 87,000 kmželezničních tratí, Německo 48,000 km. Údaj bohužel neříká, jak velká část železniční sítě v Rusku je v evropské části. Železniční síť v evropském Rusku je určitě hustší, v asijské části jsou zase delší vzdálenosti, proto si netroufám souboj Německo versus evropská část Ruska ani odhadnout. V Rusku leží i nejdelší železnice světa, Transibiřská magistrála. Vede napříč Ruskem z Moskvy do Vladivostoku. Její celková délka je 9,288 kilometrů. 1777 km se jede Evropou, 7511 km Asií. Vlak celou trasu Moskva – Vladivostok urazí za 8 dní, 4 hodiny a 25 minut. Překročí při tom 7 časových pásem. Železnice se stavěla v letech 1891-1916.

Největší letiště

   Největším evropským letištěm je londýnské letiště London-Heathrow. V roce 2007 přepravilo 68.1 milionů pasažérů a bylo třetím největším letištěm světa.

Největší přístav

   Největším evropským přístavem je nizozemský Rotterdam. V roce 2006 tu byl přepraven náklad 382 milionů metrických tun a Rotterdam byl čtvrtým největším světovým přístavem.

 Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Školní Atlas Evropy, Kartografie Praha, 2001

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

http://cs.wikipedia.org